Icha Icha 2

„Nikdy se nevzdám. Minule už to skoro vyšlo, ale tentokrát budu tvrdší, mnohem tvrdší.“ Mnul si Jirayia ruce.
„Tvrdší?“ Nadzvedl Kakashi obočí.
"Ne, tam ne…. no, i když by Tsunade chtěla….“ Jirayia se začal hihňat.
„HA! Už to mám!“ Vztyčil vítězoslavně ukazováček k obloze.
Kakashi se podíval vzhůru na mraky a Sai na jabloň pod kterou ležel. „Jablko?“ Napadlo ho.
„Inspirace, která se jen tak nenaskytne. Taková co nedá nikomu spát. Překrásná dívka, velmi nebezpečná a velmi….mmmmm vyspělá.“ Jirayia se opět začervenal.
„Všechny dívky jsou nebezpečné, když je budeme šmí… hledat inspiraci.“ Kakashi se hned opravil.
„Co se s vámi stýkám získal jsem od holek přezdívku.“ Usmál se Sai. „To je jasný důkaz jejich přízně. Teď by neměl být moc velký problém získat nějakou inspiraci.“
„Jen tak mezi řečí, jak ti říkají Saii?“ Zajímal se Hatake.
„Zvrhlík.“ Vypjal Sai hruď. Následovala chvíle ticha.
„Cos to říkal o tý nebezpečný fešný ženský?“ Protrhl ticho Kakashi.
„Je členkou jisté sexuá…. zločinecké organizace..“
„Sexuální by bylo lepší.“ Skočil mu do řeči Hatake.
„Jo to bylo.“ Zasnil se Jirayia. „Všechny sexy inspirace v sexy organizaci….“ Všichni tři přítomní se zasnili.
„Je v Akatsuki. Když jsem o nich sbíral nějaké informace zaslechl jsem Itachiho ve sprše jak se o ní baví s Deidarou.“
„Ve sprše?“ Upustil Sai notýsek.
„Itachi není na kluky?“ Upustil Kakashi kunai.
„Byl ve sprše s Deidarou možná je!“ Jirayia sebral ze země kamínek a upustil ho na zem.
„Takže se nám stačí se jenom dostat ke členům Akatsuki.“ Sebral Sai notýsek ze země.
„To bude pohodička práce.“ Kopl Kakashi do kunaie.
„Jenom se musíme dostat tam, kde nikdo neví, kde to je.“ Zapisoval si Sai do notýsku.
„Už to tak bude.“ Povzdechl si Jirayia. Zase z toho nic nebude. Dostat se tam, kde nikdo neví, kde to je je nemožné. V tom se zvedl vítr a Kakashimu přistály v obličeji dnešní noviny.
„Dobrý, nemusím si je kupovat. Od jisté doby mi Tsunade hodně zmenšila plat. Bylo to nějak ve chvíli, kdy jsem se začal bavit s vámi. Ještě, že jsem vás našel jinak bych tohle období nesl těžce.“ Přelétl pohledem hlavní stránku. „Velká akce ve Skryté Kamenné! Velká akce Akatsuki tam, kde nikdo neví, kde to je.“ Hlásala titulní stránka.
„Nuda.“ Zalistoval Kakashi na sport. „Ne, počkat, to místo, kde nikdo neví, kde je je v Kamenný.“ Obrátil stránku.
„Tak na co tu čekáme?“ Zvedl se Sai ze země.

V sídle Akatsuki

„Kdo by to byl čekal, že Akatsuki budou pořádat turistický prohlídky po svojí základně.“ Rozhlížel se Kakashi kolem. Průvodce je prováděl po sídle zločinecké skupiny. Všichni čekali jaká to bude jeskyně, ale jednalo se o velmi vkusně zařízené sídlo.
„Večer kolem osmý vyženou všechny ven, ale já mám plán. Schováme se semhle do šatníku.“ Strhl Saie a Hatakeho s sebou do malé místnosti.
„Hele, tohle není šatník. Tohle vypadá jako šatna co mají ženský v Listový, než jdou do lázní.“ Poznamenal Sai.
„Ticho, někdo sem jde.“ Ztišil všechny Jirayia. „Rychle támhle za ten závěs!“ Pokynul jim rukou. Všichni se rozeběhli a skočili za závěs v rohu místnosti. Stihli to, akorát za sebou závěs zatáhli přišla dívka s modrými vlasy.
„To je ona!“ Zaradoval se Jirayia.
„Má jenom župan. Jo!“ Výskl si Kakashi. Sai rychle otevřel notýsek a začal kreslit.
„Ztište se pánové, nebo nás odhalí.“ Položil si Pein ukazováček k ústům.
„Kdo to je?“ Zeptal se Jirayia.
„To si myslíte, že jste v Narutovi jediný úchyláci vy tři? Mimoto jsem vůdce Akatsuki, ale to je vedlejší právě si sundává župan!“
„Ooooch.“ Všichni vyjádřili svůj úžas.
„Maluj, maluj.“ Popostrkoval Jirayia Saie rukou. Kakashi si odhrnul čelenku z sharinganu.
Ještě půl hodiny potom co Blue odešla všichni čtyři zůstávali v němém úžasu schovaní za závěsem. Jen co se vzpamatovali vešla do sprch další osoba.
„Ty krávo, blondýnka!“ Začal Sai hned kreslit.
„Tum tu dum un!“ Hodil Deidara župan na zem.
„Bože to ne!“ Zakryl si Kakashi sharingan. Jirayia si pro jistotu zakryl obě oči. Sai dál kreslil… nadšeněji než před tím.
„Já věděl, že spotřeba vody v těchhle sprchách je moc velká na jednoho člověka.“ Skřípal Pein zuby.
„Je tam někdo?“ Popošel Deidara k závěsu.
„Ne, prosím ať se nepřibližuje.“ Lepil se Kakashi na zeď, ale víc dozadu jít nemohl.

V zápětí Tobi rozkopl dveře od sprch.
„HA!“ Ukázal na nahého Deidaru.
„Eh?
„Eeeeeeeek!“ Zařval Tobi, když si Deidaru víc prohlédl. S řevem vyběhl zpátky na chodbu.
„Ten malej kriplík.“ Nadával Deidara na Tobiho a šel čím dál tím blíž k závěsu.
„On to rozhrne.“ Díval se Jirayia ze strany na stranu.
„Už mám všechno.“ Poklepal Sai na notýsek.
„Jdeme od sud! Raikir!“ Proboural Kakashi stěnu. Jak se všichni drali pryč skopli Peina, který padl na znak a strhl s sebou i závěs.
„Šmírááááák!“ Deidara zapištěl a hnal se pro svůj župan. V tom vběhl do sprch opět Tobi. Pein se konečně postavil na nohy, ale závěs na něm pořád vysel.
„Strašidlóóó!“ Tobi s vřískáním opět vyběhl ven.

„Utíkejte jako by za náma běžela samotná Tsunade!“ Hnala se trojice chodbou k východu ze sídla Akatsuki.
„To nám nemusíš říkat dvakrát!“ Okřikli ho oba. Za nimi se už hnal zbytek Akatsuki, který nebyl ve zaměstnán vyprošťováním Peina ze závěsu.
„Támhle je autobus do Konohy! Snad to stihnem.“ Ukázal Sai.
„Nemám drobný.“
„S tím se netrap Kakashi já tě pozvu.“ Ukázal Jirayia Narutovo peněženku ve tvaru žáby.

„Konečně pořádná inspirace.“ Prohlížel si Jirayia Saiovo nákresy. Leželi pod jabloní jako na začátku, kdy se rozhodli o návštěvě Akatsuki.
„Nečekal jsem, že to vyjde.“ Červenal se Kakashi.
„Mojí novou knihu dostanete oba zdarma i s věnováním.“ Usmíval se Jirayia.