Jak ninjové soutěžili v páce 01

„Tsunade-sama,Tsunade-sama!“
„Co je Shizune?“
„Přišla zpráva,“ řekla Shizune a podala Tsunade svitek.
„Hm? Co to je?! Á!“ rozkřičela se hokage, roztrhala svitek na malé kousíčky a ty vyhodila z okna. „Myslela jsem, že když se stanu hokagem tak aspoň žádosti o vyplacení dluhů přestanou chodit, ale ono né, žádosti o zaplacení dluhů pořád chodí a ještě k tomu musím pořád papírovat! Shizune!“
„Ano, Tsunade–sama?“
„Přines mi saké. Okamžitě!“
„Ale…“
„Co?!“
„Hai.“
Za chvíli se Shizune vrátila s láhví saké. „Mohli bychom udělat nějakou soutěž pro Konohu. Vy byste byla rozhodčí a vesnice by se aspoň trochu probudila ze svojí lenivosti."
„Hm, hm, to zní dobře. Ale nic mně nenapadá! Shizune!“
„Ano, Tsunade-sama?“
„Zavolej mi týmy:7,8,10 a 1!“
„Hai."

Zanedlouho poté

„TSUNADE NO BAACHAN! Co máme za misi, dattebayo?!“
„Naruto! Přišel jsi poslední, tak co tu křičíš jak na lesy?!“
„Vaše mise je, že musíte vymyslet soutěž pro celou Konohu! Jasné?“
„Co je to za nudnou misi?! Tsunade no baachan!!!“

Zbytek dne Naruto proležel v nemocnici potom co ho Tsunade vyhodila z okna.

O den později

„Á, konečně jste tady všichni. Tak co jste vymysleli? Naruto?“
„O to, kdo vyvolá nejvíc stínových klonů.“
„To je největší blbost, jakou jsem kdy slyšela. Shikamaru?“
„Turnaj v shogi.“
„Ino, pokračujte.“
„Soutěž v kráse!“
„Kdo sní nejvíc barbeque!“
„Soutěž v hledání brouků.“
„Soutěž v síle mládí!“
„Kdo hodí víc zbraní.“
„Soutěž o nejlepší oči.“
„Boj se sobě rovným zvířetem, že jo Akamaru? Né, neskákej mi na hlavu!“
„O nejvíc cool výraz.“
„Hm, hej Hinato a co ty?“
„A, um, já myslím že, asi… tedy… kdybych se měla vyjádřit, tak asi… ty stínové klony…“
„Ale to už jsme zamítli.“
„Proooč? Tsunade no baachan!“
„Ticho! Sakuro?“
„Soutěž v Páce.“
„Hmm,“ Tsunade zpozorněla. „To zní dobře. Určitě vyhraju! Hm.“ Pomyslela si.
„Dobře, dáme soutěž v páce.“
„A rozešleme pozvánku i do jiných vesnic!“

A tak zanedlouho nejen v Konoze, ale i v Písečné, všude vylepené plakáty s pozvánkou na soutěž v páce. A tak se o tom dozvěděli i naše staří známí v Akatsuki.

„Mohli bychom tam jít?“zeptal se Tobi svého senpai.
„Hm, možná bych tam mohl vyzkoušet svou novou B1!“ zamyslel se Deidara. „ Zeptáme se ostatních.“
„Co to je za blbost?! Jsem proti.“ zvedl Kisame hlavu od čištění Samehady.
„Hm, dali by se tam koupit nový sluchátka,“ uvažoval Itachi.
„Cože? To bych tam byl celý den?! A co moje obětování Jashinovi-sama?!“ křičel Hidan.
„My jsme tajná organizace, né banda šašků!“ řval Pein.
„Ale, miláčku potřebuji se taky zabavit,“ udělala na něj psí oči Konan.
„Ok, budeme hlasovat,“ rozhodl Pein.
„Kdo je proto, aby se v sobotu ráno šlo na soutěž v páce do Konohy?“ ozvalo se za chvíli z obýváku, kde byli všichni shromáždění.
„Já. Tobi je hodný kluk, Tobi vyhraje,“ řekl Tobi a usedl na pohovku.
„Já taky. Katsu!“ Pohovka na které seděl Tobi vybuchla.
„………“
„Itachi? Itachi!!!“
„Cože?“ Itachi si sundal svá sluchátka. „Jó, třeba jó.“
„NE!“ řekla černá strana Zetsua a bílá ani neodporovala.
„Ani náhodou!“ sykl Hidan probodávajíc se.
„Ano,“ mrkala na Peina Konan.
„Hm, ne.“ zvedl hlavu od zašíváni své pravé ruky Kakuzu.
„Samehado? Ne!“ řekl Kisame.
„To znamená, že já taky ne a vyhráli jsme.“ usmál se (pokud to je možné) Pein.
„Kakuzu?“ otočil se na Kakuza Deidara.
„Co je?“ zvedl zase hlavu Kakuzu.
„Hlavní cena je padesát tisíc ryo.“ vábil dál Kakuzua Deidy.
„Cože?! Požaduji nové hlasování!“ změnil názor bankéř.
„?!“

Zanedlouho se Konoha začala zaplňovat cizími ninji. Na turnaj se přihlašovalo u Hokage, takže ta pořád jen psala jména soutěžících. Den před turnajem se vyhlásila jména soutěžících a jejich čísla:

„Z Listové se přihlásili:

Číslo jedna: Tsunade–sama, mimochodem naše Hokage…
Číslo dvě: Haruno Sakura
Číslo tři: Uzumaki Naruto („Už teď vítěz“ zakřičel Naruto. „NARUTTO!!!“ ozvalo se výhružně.“)
Číslo čtyři: Akimichi Chouji
Číslo pět: Inuzuka Kiba („Haf!“)
Číslo šest: Rock Lee („Ať žije síla mládí! Nezklamu vás Gai-sensei!“)
Číslo sedm: Maito Gai („Výborně Lee!“)
Číslo osm: Uchiha Sasuke („Kyaaa! Sasuke-kun se taky zúčastní!“ ozvala se třetina dívek z davu.)

Dále z Písečné se přihlásily:

Číslo devět: Temari
Číslo deset: Sabaku no Gaara („Doufám, že se naskytne příležitost někoho zabít.“)
Číslo jedenáct: Kaiste Aito
Číslo dvanáct: Sunai Korani
Číslo třináct: Kankurou

Z Bleskové se přihlásil:

Číslo čtrnáct: Ranai Dotau

Z ostatních vesnic se sem nikdo na naši soutěž nedostavil.

Á, a ze skupiny Akatsumi: („Deidara-senpai, vidíte, jak jsem nám krásně pozměnil jméno? Teď nás nikdo nepozná.“)

Číslo patnáct: Tobi
Číslo šestnáct: Deidara
Číslo sedmnáct: Kakuzu
Číslo osmnáct: Konan
Číslo devatenáct: Uchiha Itachi („Není támhle to můj malý bráška?“)

Toť všichni soutěžící, kteří se zatím přihlásili. Prosím všechny, aby se dostavili zítra ráno v devět hodin před budovu.“
Náměstí se vylidnilo.

O den později

„Připomínáme pravidla. Účastník může používat ninjutsu, taijustu i genjutsu, ale ruku, kterou zápasí, musí mít neustále bezpodmínečně na stole.“
„Bezva!“
„Yosh! Vyhrajem to, Akamaru!“
„Můžu někoho zabít?“
„Poznají moje umění!“
„Pomstím se!“
„Klid! Jako první soutěžící: Číslo dvě Haruno Sakura a číslo dvanáct Sunai Korani.“

Sakura vystoupila z řady, výhružně zakřupala klouby a protivník odstoupil.

„Ách, jaké zklamání! Číslo dvanáct odstupuje a je tímto vyřazeno z bojů. Další dvojice: Číslo sedm Maito Gai a číslo čtrnáct Ranai Dotau.“

Oba vyvolaní předstoupili a usadili se ke stolu, který byl vyroben speciálně k tomuto účelu ze stejného kovu, jako jsou ninja shurikeny.

„Start!“

Gai začal nemilosrdně tlačit. Nepřítel, když shledal, že se mu v síle nevyrovná, začal koncentrovat do ruky bleskovou chakru. Mistr Gai začínal ochabovat. Dva tisíce voltů mu dávalo zabrat.

„Nevzdávejte to Gai-sensei!“ Gai se vzchopil:
„Jestli ta..dy prohraju, tak… obskáču Konohu..uhg… tisíckrát po jedné ruce!“

Zapřel se a téměř uškvařen elektřinou srazil svého protivníka se stolu.

„Vítěz: Maito Gai!“

Dav šílí. (Lépe řečeno Lee šílí.)

„Maito Gai postupuje a Ranai Dotau je vyřazen. Další dvojice…“
„Byl jste skvělý Gai-sensei!“
„Ehm, další dvojice…“
„A ty budeš stejně dobrý Lee!“
„Další dvojice: Číslo osm Uchiha Sasuke a číslo devatenáct Uchiha Itachi!“ zařval brunátný komentátor.

Chvíle hrobového ticha. („Proč je najednou tak ticho, Deidara-senpai? Odhalili nás?“)

Sasuke sedl beze slova ke stolu a probodával Itachiho pohledem, o kterém by se dalo říct, vražedný.
Itachi si sedl, odhodil si vlasy ledabylým gestem z čela a pohlédl neutrálně, téměř znuděně na Sasukeho.

„Start!“
„Chidori nagashi!“
„Mangekou sharingan!“
„ÁÁÁ!“
„Vítěz: Uchiha Itachi.“

Co se stalo během oné osudné sekundy:

„Kde jsi, Itachi!“
„Přímo tady.“
„ÁÁ! Tys mě vystrašil.“
„A hodlám ještě víc. Vzpomínáš na svého malého medvídka?“
„Co je s ním?“ (Pokus o ledabylý tón.)
„Hodlám ho symbolicky upálit na hranici.“
„Néééé!“

Přítomnost:

„Vypadá to, že je v kómatu.“
„Každopádně prohrál.“
„Cože?!“ Itachi vytřeštil oči. „Já nechci, aby prohrál, odstupuju v jeho prospěch!“
Chvíle ticha. („Já to nechápu, Deidara-senpai!“)
„Dobrá, v tom případě tedy vítěz: Uchiha Sasuke.“ („Kyaaaa!“)

Sasuke je odnesen na ošetřovnu. Itachi se kdovíproč vytratí.

„A na řadu přichází čtvrtý souboj: číslo pět Inuzuka Kiba versus číslo třináct Kankuro.“

Oba vyvolaní přistoupili ke stolu a usedli.

„Akamaru, připrav se!“
„Vrr!“
„Start!“
„Jdeme na to!“
„Hej ty, jestli mě ten tvůj čokl rafne do ruky, dostane to otrávenou zbraní do čumáku.“
„?! … Ok, já né psa, ty né loutky. Platí?“
„Fajn.“

Oba protivníci se se zápalem pustili do té “omšelé a pro ninji nudné“ páky. Avšak po třech minutách a téměř žádném výsledku začali ochabovat.

„Takhle tady nevyhraju, Akamaru až řeknu teď, zaútočíš.“
„Uf, takhle nemám šanci vyhrát, počkám ještě chvíli, až přestane dávat pozor a pak ho překvapím loutkami.“

„Teď, Akamaru!“
„Konečně mám šanci.“

V tom okamžiku dosud nudící se Akamaru skočil po Kankurovi a zároveň se zpoza Kankurových zad vyřítil Karasu.

„Kusó! Ta blbá loutka mě trefí, musím uskočit!“
„Dopr. Čekal to a pustil na mě to svý psisko. Ale když se ho pustim, budu vyřazen!“

Ve chvíli, kdy Kiba uskočil, byl Kankurou sražen od stolu Akamaruem a teď se pokoušel vstát.

„Á to je neuvěřitelné! Vypadá to těžký oříšek pro rozhodčí!“ (Komentátor se tázavě se otočí na Kurenai, Bakiho a Mabui.)
„Rozhodčí se dohadují… Á, to tu ještě nebylo: číslo pět Inuzuka Kiba i číslo třináct Kankurou jsou diskvalifikováni! A další dvojice je…“