Trénink před válkou - část 1.

Před dlouhými a dlouhými časy, žil válečník Etirio. Byl to syn ninje, známým jménem Kaori. Etirio byl velice nadaný bojovník už od mala. Velice vynikal v Taijutsu, ale když bylo nejhůř tak používal Ninjutsu. Když mu bylo dvacetjedna let tak vyšel do světa hledat mistra, který by mu pomohl ve vylepšení jeho schopností se zbraněmi.
O několik měsíců cestování, když byl v lese, narazil na ninju s maskou ANBU,ale s civilním oblečením Písečné vesnice.
"Hej! Co ty tu pohledáváš?!“ Zeptal se s hněvem ANBU.
"Já hledám mistra co by mne učil se zbraněmi.“ Odpověděl Etirio.
"Tak to ho asi nenajdeš!“ Odsekl ANBU a rozběhl se proti Etiriovi.
ANBU začal dělat pečetě: „Doton: Baquiri Doto!!“
Etirio ihned uhnul vlně Dotonu… Když jutsu přestalo, tak se ANBU rozhlížel a Etirio zmizel.
"Kde jsi!!?“ Řval rozčíleně ANBU.
"Tady." Řekl Etirio klidným, tichým hlasem když stál za mužem.
"Taijutsu: Shōrei-ryū!" Ihned jak tohle Etirio prohlásil, tak do deseti sekund byl ANBU na zemi v bezvědomí s otřesem mozku a vykloubeným ramenem. Etirio ho vzal na rameno a odnesl pryč.
ANBU se probudil u ohně, a viděl, jak Etirio sedí a kouká do žáru.
"Aá, sakra... Moje rameno, agh... A moje hlava...“
"Jen klidně lež, musíš se zotavit." Uklidnil ho Etirio.
Etirio si začal brát svoje věci a řekl "Půjdu… Pošlu ti sem nějakého medika, nebo ti zavolám tvé přátelé z ANBU...“
"Ehh... Já nemám přátelé… ani nejsem z ANBU. Jsem jen špion, mistr převleků, z Bleskové vesnice.“ Prohlásil špion.
"Řekni mi tvé jméno.“ Zeptal se Etirio.
"Jméno mé… Heh... Mé jméno je Abuzi Takumiri, jsem špion, který používá Ninjutsu, ve válce mezi Krvavou Mlžnou a Bleskovou, a tvé jméno?“
"Mé jméno je Etirio, nemám příjmení, můj cíl je teď jediný. Najít mistra boje, který by mě učil se zbraněmi.“
"Tak Etirio… Nemám kam jít, ani nechci být u ANBU… Můžu tě doprovázet na cestě? Dokonce znám mistra, který učí se zbraněmi. Ale pozor, je velmi přísný.“ Prohlásil Abuzi.
"Dobrá tedy.“ Odpověděl Etirio, lehl si a usnul.

Druhý den oba dva vyrazili na cestu.

"Kde vůbec tvůj mistr pobývá?“ Zeptal se Etirio.
"Vesnice Kenshoo, je to kousek od Bleskové…“ Odpověděl Abuzi.

Dále pokračovali.

O dva týdny později dorazili do vesnice a šli přímo za mistrem zbraní, Kamarem.
"Sensei, jsem zpět a vedu vám nového žáka.“ Prohlásil Abuzi.
"Ááá, můj žák je zpět... A tohle je tvůj přítel? Jak se jmenuješ chlapče?“ Otázal se mistr.
"Mé jméno je Etirio, a chtěl bych se u vás učit Umění Zbraní… Mohl byste?“ Ohlásil a zeptal se Etirio.
"Jistě, začíná se zítra, dnes už nemám síly… Tady můj žák Abuzi tě bude doprovázet.“ Řekl mistr a pomalu odcházel do Doja.
"Arigato!“ Zařval s radostí Etirio.
"Ještě mi neděkuj…“ Ohlásil mistr.
Abuzi a Etirio šli do hotelu do pokoje.

Druhý den ráno se Etirio vydal k mistrovi.

Když přišel, tak se připravil a šel přímo na dvorek Doja.
"Takže Etirio, naučím tě bojovat s mečem, kunaiema, dýkami a dalšími smrtelnými zbraněmi.“ Ohlásil mistr.
Etirio jen s údivem koukal, a trénink začal.
Trénoval dva týdny a už uměl Umění Meče. Po dalších dvou týdnech uměl dokonalé Umění Kunaie… A tak to šlo dál, dokud po dvou měsících nedokončil trénink.
"Sensei, arigato... Tady máte nějaké peníze za trénink a…“ řekl Etirio.
"Ne Etirio, nech si peníze. Jen buď opatrný.“ Zarazil ho mistr.
Etirio kývl, uklonil se a odešel z Doja spát do hotelu.
Druhý den šel Etirio po vesnici a zastavil ho muž, který měl brnění a velký meč.
"Kluku, viděl jsem jak bojuješ, nechceš se přidat do armády? Lidi jako ty potřebujeme, Krvavá Mlžná je nevyzpytatelná, hodila by se nám tvá pomoc.“ Tázavě řekl válečník.
"Jdu do toho!“ Odpověděl Etirio.
Do toho přiběhl Abuzi a zvědavě se vyptával co se děje. Když se dozvěděl že jde o válku a má bojovat po boku svého kamaráda, tak šel také.