Hokageho syn ep.08

Bitva skončila vítězstvím Konohy, ale stále bylo hodně škod. Tanma a Naruto to sledovali.
„ Ach jo. Konoha zase v troskách. Teda, částečně. “ Povzdechl si Naruto.
„ Klid, Naru. Pamatuješ na tu techniku? Tou by jsme to možná mohli spravit “ Uklidnil ho Tanma. Jednotka Namikaze armády se k nim postavila a všichni začali skládat pečetě. Trvalo to celkem dlouho.
„ Technika regenerace! “ Ozvalo se od Namikaze. Budovy se začaly pomalu vracet do původního stavu. Všechno bylo opět jako nové, dokonce zbylo i dost místa v jedné části. Všichni z klanu Namikaze padli na jedno koleno a oddychovali.
„ Tanmo-niisan, museli jsme použít zrovna tohle? “ Tázal se Naruto mezi nádechy a výdechy.
„ Situace volala. Ale ještě musíme něco udělat. “ Řekl Tanma a postavil se.
„ Úžasné. To jsem ještě nikdy neviděla. “ Žasla Tsunade nad tou technikou. Tanma se porozhlédl.
„ To věřím. Nevýhoda je ale v tom, že to žere hodně chakry. Naru a Namikaze, za mnou! “ Zavelel Tanma a vydali se na to volné místo. Tam Naruto vyvolal Gamatatsu, který mu dal nějaký velký svitek. Naruto ho rozevřel, položil na zem a skládal pečetě.
„ Tsunade-sama, mám pro vás novinku. Vracíme se opět domů, Tahle menší armáda tu zůstane strážit a já s Narutem se vrátíme pro zbytek. Ale až později. “ Informoval Tanma Tsunade.
„ Kolik jich ještě je? “ Zeptala se Tsunade. Tanma se na chvilku zamyslel.
„ Když počítám i tuhle armádu, kde je jich 150, tak dohromady 850 lidí. Zbylých 700 ještě je v menší oblasti u Země Ohně, takže to máme blízko. Teď si nevzpomenu, jak jsou na tom, ale jakmile si to projdu, ozvu se. “ Informoval Tanma Tsunade a otočil se. Ze země začala rašit snad čtvrtina města. A to byl jenom pouhý pozemek pro Klan Namikaze. Budov bylo mnoho, se vším možným. Naruto se postavil, dal svitek zpět Gamatatsu, nechal ho zmizet a otočil se s úsměvem typu Zlatý-moje-ručičky. Konohu zaplavil radostný aplaus. Dav se potom rozešel.
„ Tanmo-niisan, nezajdeme na Ramen? Z toho souboje mi dost vyhládlo. “ Navrhl Naruto.
„ Máš pravdu. Tak pojď, kdo dorazí poslední, platí. “ Zasmál se Tanma a zmizel. Naruto si myslel, že ho snad za tohle zabije, ale vzal to s humorem. Dorazil k Ichiraku, kde už seděl Tanma s Elikou, Sakurou a Sasukem. Tanma vykoukl ven a začal se smát.
„ Kde se touláš, želvo? “ Všichni přítomní se zasmáli. Naruto taky.
„ Ticho buď! Vypadá to, že se taky budu muset naučit Hiraishin no Jutsu. “ Řekl Naruto a přisedl.
„ Konoha zase zachráněná, Co ale pak budete dělat? “ Zeptal se Sasuke. Naruto mu řekl, že se půjde pořádně vyspat.
„ I když se mi tam nechce, tak ještě musím zajít za Tsunade a dál ještě nevím.“ Řekl Tanma a dojedl svou misku. Zaplatil a vydal se k Tsunade. Vylezl ven asi o hodinu později. Zašel do nového domova, přesněji do kovárny. Tam sundal veškeré svršky a natáhl na sebe koženou zástěru. Vlasy si stáhl do culíku a podíval se na materiál. Materiálu bylo dost, mezi nima dokonce i zbraně nepřátel, které Tanma sbírá do kovárny. Vzal jedno Tanto a pár dalších kovových částí. Začal pracovat. S prací skončil během rána, byl unavený, ale s výsledkem spokojen.
„ Ještě to potřebuju na něco a něčím připevnit. “ Pomyslel si Tanma a zaběhl do svého pokoje pro náramek na celé předloktí. Vrátil se zpátky do kovárny.
„ Dát to tam napevno a bude to parádní. “ Řekl si Tanma a přitavil svůj výrobek k náramku. Nasadil si náramek na levou ruku a podíval se na svůj výrobek. Spojil k sobě prostředníček a prsteníček a vyjelo vysouvací Tanto.
„ Paráda. Hned se bude bojovat líp. “ Pousmál se Tanma a šel si čepel nabrousit. Když tak brousil, pár jisker se dostalo na uhlíky a vyšlehl obrovitý plamen. Tanma zaklel a to parádně. Po chvilce Tanma úspěšně plamen uhasil. Sundal zástěru a podíval se do zrcadla. Podíval se na svoji postavu. Silně vypracované tělo, vysoké (teď trochu připomíná Bryana Furyho z Tekkena), s velkou jizvou na hrudi a třemi tlustými čarami na žebrech. Žádné známky popálení, jenom trošku kratší sestřih. Z dělky po lopatky se stala délka po ramena.
„ No hezký. A mám po hřívě. “ Zabědoval Tanma, posbíral si svoje oblečení a šel si hodit sprchu.
Později toho dne pro něj dorazila Shizune, vyjimečně nesprintovala přes celou Konohu. Tsunade si Tanmu žádala. Tanma se připravil, vyzbrojil a vše možné. Ještě se podíval do zrcadla.
„ Proč mi ty vlasy teďka vzadu trčí jako límec na Sokolím krku? To je jedno, ale je to parádní. “ Řekl si Tanma a vyrazil. Dorazil do kanceláře a hned dostal nový úkol.
„ Co se děje, Tsunade-sama? “
„ Ve vesnici se nám potuluje zrádce, ale Kiro to není, neboj se. Někdo, kdo otevřel bránu, když jsme byli napadeni. “ Zněl Tsunadin úkol.
„ Takže mám vypátrat, kdo to je a zabít ho? “ Zeptal se Tanma. Tsunade mu přikývla, ale ještě mu řekla, že neví kdo to je. Tanma vyrazil ven a dalo se do deště. Tanma nic neřešil a nasadil si kapuci. Chvilku rozmýšlel, kde by asi mohl začít, z přemýšlení ho ale vytrhl jeden z armády Namikaze.
„ Takeo, co potřebuješ? “
„ Hádám, že máš za úkol se zbavit zrádce. “ Tanma Takeovi přikývl.
„ Poradím ti příteli. Začni pátrat v Tržní čtvrti, tam jsem prvně zaslechl zmínku o zrádci. Mluví o něm každý. “ Informoval Takeo Tanmu.
„ Díky za radu, Taku. Taku? Prosím tě, vrať se zpět k zbytku klanu Namikaze. Řekni jim, ať se připraví. Já s Narutem pak přijdeme. “ Řekl Tanma a Takeo se vydal na cestu. Tanma taky.
„ Takže Tržní čtvrť. Budu se muset rozhlédnout z nějakého vyššího místa. “ Řekl si Tanma a vyšlphal na sloup. Podíval se kolem a zahlédl kopulovité tunely. Tržní čtvrť. Tanma lehce přikývl a zapálil si.
„ Ta čtvrť je poměrně velká, ale když tam o něm mluví každý, tak to nebude problém. “ Prohlásil Tanma a vyfoukl kouř. Jakmile dokouřil, vzal to po střechách. Byl blízko trhům, tak radši seskočil na zem. Porozhlédl se kolem a vybral si dvojici mužů. Pomocí proudění vzduchu zjistil, že se baví o tom útoku a o zradě. Dělal jako by nic. Poblíž byla lavička a na jejich koncích seděli dva lidé. Že by mi hrálo do karet, pomyslel si Tanma a pousmál se.
„ Sákryš, jsem to ale unavenej. “ Schválně lamentoval Tanma a sedl si na lavičku. Zaposlouchal se do rozhovoru těch dvou mužů.
„ Jsem si jistý, že vím co se stalo. Muž jménem Kenji otevřel bránu. Prý měl i komplice.“ Řekl jeden.
„ Jsi si tím naprosto jistý? “ Pravil ten druhý.
„ Vím co jsem viděl. “
„ V tom případě to musíš říct Hokage-sama. “ Navrhl ten druhý.
„ Nemůžu. S někým uvnitř vesnice si dopisuje. Košíkář z východní části mu prý posílá dopisy. “
„ Promluv tedy s tím košíkářem. “ Řekl ten druhý .
„ Ten zmizel. Schovává se, má strach. “ Řekl první a druhý se rozesmál.
„ Pravděpodobně v jednom ze svých košů. “ Smál se druhý. To Tanmovi zatím stačilo. Zvedl se a mířil do východní části trhů. Pátral po prodejci košů. Našel ho. Stál u své prodejny a rozmlouval se s nějakou ženou. Když se žena zmínila o nově příchozím dopisu, košíkář to popřel a poslal ženu pryč. Košíkář chtěl odejít do své pracovny dělat další koše. Tanma si všiml, že mu z kapsy čouhá kus papíru. Tanma zrychlil krok, dělal jako že nic a rychlým pohybem levačky vzal košíkářovi ten papír. Byl to dopis, to se dalo poznat. Tanma ho rychle schoval do svojí kapsy a ještě rychleji se ztratil v davu, než si košíkář něčeho všimne. Úspěšně. Tanma se zašil do jedné postranní uličky a rozbalil obálku.
„ Takeshi, Namikaze se vrací zpět do Konohy. Povykládáme si venku, mimo Konohu, aby o nás nevěděli ti Konožští psi . Popřemýšlíme o tom. Stejně budeš muset zajít do Kamenné a informovat Tarika-san. Tímto se s tebou loučím, Kenji. “ Tanma si dočetl dopis, zmuchlal ho a hodil na zem.
„ Tarik se o ničem nedoví! “ Řekl si Tanma a vyrazil k bráně. Sprintoval rychle, to se musí uznat. Jak čekal, v dáli už čekal Kenji na Takeshiho. Tanma se schoval do křoví, protože Takeshi už přicházel. Chvíli je sledoval, jak se domlouvají, ale pak zakročil. Takeshi byl ninja, vydával se za stráž Konohy. Ve skutečnosti to byl Kamenný ninja. Kenji byl jenom prostý člověk bez schopností. Tanma se potichu připlížil za Takeshiho stojícímu k němu zády. Úspěch, Tanto projelo Takeshim jako voda přes hadici. Jeden byl dole, zbýval Kenji. S ním se pustil do pěstního souboje. Po pár provedených kombech Tanma poslal Kenjiho na kolena.
„ Dost! Dost! Vzdávám se! “ Prosil Kenji o milost.
„ Proč jsi to udělal? Mluv rychle! “ Tanma byl asi s nervama v kýblu.
„ A proč ne? Nestydím se za to, co jsem udělal. A jestli kvůli tomu musím zemřít, budiž. Nebojím se smrti. “ Prohlásil Kenji.
„ O tvém osudu rozhodnout můžu, ale ještě si tě Hokage vyslechne. “ Řekl Tanma a přemístil se s Kenjim v kanceláři Hokage. Tanma držel Kenjiho, který klečel na kolenou, za límec. Co si Tsunade a Kenji říkali Tanma neposlouchal. Náhle ale ožil, když Kenji prohlásil, že se smrti nebojí. V ten moment ucítil Kenji ve u své levé klíční kosti obrovskou bolest. Tanto učinilo své.
„ Tanmo, děkuju ti za tenhle čin. Prozatím je mír. “ Řekla Tsunade.
„ Hmm, ale jenom prozatím. Dokud bude Tarik naživu, nebude klid. “ Opáčil Tanma.
„ To ano. A jen tak mimochodem, řekni Narutovi, že za ty čtyři roky s tebou to stihl dotáhnout na Jounina. “ Informovala Tsunade. Tanma přikývl a šel ven. Venku potkal Naruta.
„ Tanmo-niisan! Tak co? Dopadl si zrádce? “ Ptal se Naruto.
„ Hej, Naru. Dopadl a sprovodil ze světa. “ odpověděl Tanma.
„ Pecka! Jdu se najíst, co ty? “ Zaradoval se Naruto.
„ Já si půjdu odpočinout. A Naru! Tsunade tě hodila na hodnost Jounina. Úspěch, Naru, úspěch. “ Usmál se Tanma na Naruta.
„ Ještě větší pecka! To musím říct ostatním! Zatím, Niisan! “ Zaradoval se Naruto a už upaloval kamsi do pryč. Tanma se nad tím jenom pousmál a vytáhl si další cigaretu. Zrovna se ji chystal zapálit, když v tom mu před nosem prošlehl oheň. Tanma neváhal a zapálil si. Podíval se po zdroji a spatřil Eliku.
„ To jsi udělala schválně, nebo náhodně? Jinak díky. “ Usmál se Tanma na Eliku a sundal si kapuci, protože už přestalo pršet. V duchu doufal, že ho snad Elika nezabije, že kouří.
„ Schválně. A kde jsi nechal svoji pověstnou hřívu? “ Usmála se nevinně Elika.
„ Heh, to mi jenom vyšlehl plamen v kovárně a sežral mi půlku vlasů. Dělal jsem si takovou menší zbraň. “ Řekl Tanma, potáhl a vyhrnul si rukáv levé ruky. Elika se pozorně podívala.
„ Nic tam nevidím. “ Řekla Elika při pohledu na Tanmové předloktí.
„ V tom je ten trik. Vidíš? “ Usmál se Tanma a vysunul Tanto. Elika užasla a pochválila ho za dobrou práci.
„ Poslouchej, Eli-chan. Před západem slunce se se mnou setkej u monumentu. Musím s tebou mluvit. “ Řekl Tanma. Elika souhlasila a každý se rozešel svým směrem. Tanma vlezl do svého pokoje a lehl si. Přemýšlel, co asi řekne v ten večer Elice. Přemýšlel nad tím tak dlouho, až z toho usnul.

Pokráčko příště