Vypravěč - ichi
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 3
Vypravěč - Stan.com
Volných míst v týmu - 2
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 4
Vypravěč - Vikitori
Volných míst v týmu - 2
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 6
Vypravěč - Kitabatake
Volných míst v týmu - 0
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Tým 11
Vypravěč - Davien
Volných míst v týmu - 1
Kde tým hraje - fórum
Sensei
Studenti
Pozor, pozor, sličné dámy a chrabří pánové!
Bylo by záhodno a zároveň velmi fajn, kdybyste tento odstaveček pravidelně pročítali. Dozvíte se totiž novinky z místnosti a senseiové zde naleznou i žádosti z mé strany adresované jejich osobám.
5. 5. 2020 - Doplněno info k týmům zda nabírají nové členy, kdo je jejich vypravěčem, a kde hrají.
Vložil Tobicek, Ne, 2012-12-02 16:12 | Ninja už: 5646 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan
Ensui Okami
Už bylo po poledni, když konečně přišel vzkaz, o tom, že je jí zapotřebí. Bylo na škodu, že byla zrovna uprostřed vaření, ale to se dalo čekat a tak místo toho poslala zpět jen vzkaz, že se s ní mají setkat v konožském parku. Pak dovařila a vyrazila na místo setkání, kde se v klidu usadila na lavičku a vytáhla jeden z těch depresivních časopisů o tom jak být dobrou matkou.
Daichi Nara -Hokage, Mao Yamanaka
"No to je nadělení." pomyslel si když uviděl tu průtrž lidí, c o se mu navalila do kanceláře. Asi půl minuty se zoufale snažil hrabat v papírech, ale nemohl najít nic o jediném z nich a to přišel ještě někdo. Nakonec ho zachránila Mao, která přišla podívat se co je to za hluk. Jediným plynulým pohybem vytáhla z hory papírů ten správný list a začala číst nahlas. "Niiara hHarnet, Keyra Sarutobi a Mayu Hiashi jsou společně v týmu 16, právě mi přišel vzkaz od vašeho senseie, že se s ní setkáte v parku. Jmenuje se Ensui Okami." Pak se otočila na kluka ve dveřích. "ty musíš být Ranmaru Chikanagare že? Patříš do týmu 19 a senseiem je Momo Tsubaki. Nevím kde jí najdeš, ale už jsem jí poslala vzkaz, takže si tě snad najde sama." řekla a vrátila papír zpět na stůl. "A ty si tu koukej udělat pořádek!" zakřičela přes celou místnost na Daichiho a praštila dveřmi až se roztřásly skla.
Sarutobi Asajake
"Nezapomeň po sobě uklidit!" zavolal za Shikarem a vyrazil za tou holkou. "Mám dojem, že jsi ve výhodě, znáš naše jména, ale jak se jmenuješ ty?" zeptal se když se Miyu zastavila. Z jejích gest mu došlo, že neví kam. "Já bych šel tudy." ukázal Asajake prstem, což byl poměrně výkon vzhledem k tomu, že v každé ruce držel jedno dítě. "Už jen proto, že je tam hromada stop, vypadá to, že se moc nesnažili zakrývat kudy kam. "Jo, a nejraději bych běžel, pokud ti to nevadí." řekl nakonec a bez čekání na odpověď se rozběhl po stopách. "Idiot, to že nezabíjí je super, ale sám se nechat zabít by mu asi nevadilo."
Ensui Taiko
Nechal Akane dokončit co dělala a pak došel k ní. "Dobrý, teď ti ukážu jeden trik." řekl a vyběhl na vrchol stromu. Tam se otočil a podíval se dolů. "Sleduj." prohlásil a začal padat. Tedy, zpočátku to tak vypadalo, ale ve skutečnosti stále udržoval špičkami noh kontakt se stromem a regulovat tak směr i rychlost pádu. Když se zastavil dole rukou naznačil ať to Akane taky zkusí.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Vložil Ranmaru, Ne, 2012-12-02 14:12 | Ninja už: 5643 dní, Příspěvků: 433 | Autor je: Sluha v rezidenci klanu Hyuuga
Ranmaru Chikanagare Akademie, Kancelář Hokage
Tak konečně to mám za sebou, oddech si. Akademie je za mnou. Na pokolikáté to vlastně bylo? Už ani sám nevím. Prostě je to za mnou a to je důležité, jdu v před a za akademií se už ani neohlédnu. Koukne na vysvědčení. No moc dobře to nedopadlo, ale záleží na tom? Někomu možná, mě ne. Pousměje se rebelsky a spokojeně vyjde směrem k budově Hokage.
Teď se spousta věcí změní. Konec cvičení, tady půjde o život. Zamračí se. Problematické. Povzdechne si. Jestli se od teď nezačnu snažit skončím velice rychle jako mrtvola. No snad to nebude tak hrozné, přecejen asi nepošlou čerstvého genina na příliš nebezpečnou misi a určitě na mě bude můj budoucí sensei dávat pozor. Zajímalo by mě kdo to vlastně bude. Doufám že nějaký super silný shinobi co zvládne každou misi sám a já se budu jen koukat a rychle se naučím jak to dělají profíci.
Konec snění, zpátky do reality, jsme před dveřmi kanceláře, teď si budu muset popovídat s hokagem o tom komu mě vlastně přidělil. Chce to dávat pozor a snažit se působit poslušně. Narovná se, nasadí vážný výraz, zhluboka se nadechne a zaklepe.
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, So, 2012-12-01 14:21 | Ninja už: 4353 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
Kasumi se otráveně podívala na jezero. "Dobře přejít po vodě by neměl být takový problém." pomyslela si i když jí došlo, že to bude podstatně těžší, než jít po stromě.
S Boiným postrčením se pomalu neochotně došourala k jezeru, od včerejška nejedla a tak jí pořádně kručelo žaludku. Jestli pak taky bude taková zábava jako její první trénink? Prohlédla si hladinu vody, která se jí zdála velmi klidná.
Pomalu se dotkla jednou podrážkou hladiny a stejně tak jako poprvé se přestala soustředit vše kolem upnul se jen k soustředění se na chakru. Kdykoli se však pokusila přenést váhu na nohu kterou stála ve vodě, začala prudce klesat a tak tak stačila couvnout.
Po několika pokusech, se otočila k Boe, předpokládala, že tohle bude jejich další trénink a možná taky čekala, nějaké užitečné rady.
- povídky, fanart, cosplay
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Vložil Qasew, So, 2012-12-01 12:23 | Ninja už: 5670 dní, Příspěvků: 1047 | Autor je: Prostý občan
Boa Yami Tým 1
Kasami byla opravdu snaživá a všechno jí šlo mnohem lépe než druhé člence jejího týmu. V duchu však věřila, že ze dvou budou jednoho dne velmi silné kunoichi, akorát z Kasami o něco dříve, když dokončila tréning, položila jí otázku, zda může jít na oběd. Boa se pobaveně pousmála a zakroutila hlavou.
"Děvenko, tohle byl první kousek tvé velké ninja mozaiky, neznamená, že když umíš chodit po pevném dřevě, že to dokážeš po nestále hladině..." její prst zamířil na jezero kousek od nich, od kterého se právě odrážely sluneční paprsky a voda tak vypadala vcelku lákavě, přímo na koupání.
"Až mi projdeš tam a zpátky bez zakolísání, můžeme se bavit o nějakém jídle" zasmála se a popostrčila jí směrem k jezeru.
"A ty Naruki jen pokračuj dál a dál, určitě ti to půjde" nějak podpořila i druhou členku týmu, aby nepoznala, že je trochu pomalejší.
Vložil Jaden, Čt, 2012-11-29 20:29 | Ninja už: 5911 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Homura Les Smrti
Když na zdevastované cvičiště konečně dorazila i Ren, Homura se po ní ohlédl.
„Tohle má bejt zbraň? Dyť to vypadá, jako bys to ukradla z výlohy nějakýho sekáče!“ zvedl se a přešel k Ren blíž, aby si její loutku prohlédl.
„Tak se předveď, co s tím umíš,“ vyzval ji a kousek odstoupil, načež ji pohybem dlaní vyzval, že na něho má zaútočit.
Vložil Akane Mikotto, Čt, 2012-11-29 15:36 | Ninja už: 4218 dní, Příspěvků: 20 | Autor je: Prostý občan
Akane Mikotto(Tým 15) cvičiště
Pomalu jsem sešla ze stromu a uslyšela co Ensui řekl.Vyvalila jsem oči."Padesákrát?"řeknu malinko otráveně a otočím se zpátky čelem ke stromu."Achjo"povzdychla jsem si a pomocí pečetě tygra jsem nahromadila chakru a začala jsem šplhat po stromě.Už jsem byla rychlejší né jako předtím pomalý slimák.Rychle jsem vyběhla na špičku stromu a zase jsem sestoupila dolů.A zase jsem vyběhla na špičku stromu a čím dýl jsem to dělal tak jsem byla rychlejší.
Vložil Naruki, Čt, 2012-11-29 15:29 | Ninja už: 4219 dní, Příspěvků: 105 | Autor je: Prostý občan
Naruki Hyahsi(Tým 1) cvičiště
Byla jsem zaržraná tak do tréningu že jsem si nevšimla,že MAyu zmizela.Všimla jsem si že Kasumi to už dokončila a ušklíbla se/hmm jen se pošklebuj/pomyslím si a vrátím se zpět k tréningu./No takže to taky už rychle sfouknu už mi to jde.A navíc celkem dobře umím zacházet s chakrou/pomyslím si a pokračuju v chůzi.Zastavím se a podívám se jak jsem daleko už vidím koronu stromu.Podívám se dolů"Jůů teď by nebylo nejlepší spadnout"šeptnu si a usměju se./Určitě by na mě bráška,mamka a taťka byli pyšní/pomyslím si smutně."Tak jo dneska to zmáknu"šeptnu a pokračuju dál.Jdu sice pomalu ale jistě se dostávám blíž a blíž k cíli.Už jsem víceméně u cíle.Zbývá asi tak 40metrů.Přidala jsem do kroku a přibližovala ke stužce.Po asi 20ceti krocích jsem byla u stužky.Vzala jsem si ji a saltem jsem seskočila ze stromu"Tadá"řeknu s úsměvem když ladně dopadnu na zem.Příjdu k Boe a dám ji stužku"Tak to by bylo"řeknu s úsměvem"Co dál?"zeptám se zvědavě hned.
Vložil Karkkulka, Čt, 2012-11-29 10:32 | Ninja už: 4622 dní, Příspěvků: 114 | Autor je: Prostý občan
Ren Hakari
Naibun
Les Smrti
Ren kývla hlavou a vydala se na cestu domů. Cestou si koupila k jídlu malé masové kuličky a načala další pytlík bonbonu.
Když došla domů jen letmo pozdravila rodiče a šla najít ten krám, co jí nejspíše ležel pod postelí. Bohužel tam nebyl a tak musela Ren zpřeházet polovinu pokoje, aby ho našla.
Jednalo se o malou dřevěnou loutku, na nejvýš tak padesát centimetrů velkou, žádné detaily,které se týkaly "obličeje" a bojové schopnosti taky nic moc. Celá Bojová podstata spočívala ve vystřelování bodco z rukou a nohou.
Ren ji popadla do ruky a nydala se zpět do Lesa smrti. Vůbec se jí tam nechtělo, nabylo to zrovna místo, kde chtěla ztrávit mládí. Asi po čtvrt hodině dorazila na smuvené místo.
Vložil Elisia, St, 2012-11-28 23:32 | Ninja už: 4544 dní, Příspěvků: 234 | Autor je: Prostý občan
Miyu Yamanaka
Když jí ten kluk odvázal, vážně si oddechla. Fakt se bála, že jí něco udělají. Ale oni pospíchali, a Miyu z poznámky toho jednoho usoudila, že se asi bojí o Keijiho. Nad tím jen v duchu mávla rukou. Jounin z Konohy snad bude silnější než pár banditů ne?
Když ale došli na místo, okamžitě změnila názor. Několik jich tam bylo zraněných, ale zbytek nikde a Keiji byl taky fuč.
'Že by ho porazili? To není možné!' pomyslela si. Přesto však na místě znepokojeně přešlapovala. Když Shikaru řekl, že ty tři, co tam byli, dostane sám, moc dlouho se nerozmýšlela a kývla. Chtěla senseie zachránit a doufala, že to Shikaru zvládne i bez nich. Proto se vydala po hlavní cestě, odkud úplně původně přišli. Bylo to jen tak z instinku. Po několika krocích jí ale došlo, že netuší, kam vlastně odešli. Proto se zastavila, otočila se a s pokrčením ramen se podívala na Asajakeho. Doufala, že on nějak zjistí, kudy.
Vložil DarckDewy, Čt, 2012-11-29 01:20 | Ninja už: 4591 dní, Příspěvků: 319 | Autor je: Prostý občan
Shikaru Nara
V lese/ u chaty
Shikaru poslouchal Asajakeho. Ale nesouhlasil s ním "To jsem ti neříkal že oni jeho jméno znali?" optal se v mysli směrem k Asajakemu. Poté kývl a vyrazil oddělat drát. Vytáhl kunaie ktré ho upevňovali a jedním onen drát přesekl. Aniž by něco říkal schoval kunaie. A vyrazil za Asajakem. Po chvilce cesty byly u chaty. V klidu si je přepočítal.. Poté se usmál a směrem k Asajakemu akorát pronesl. "Tak jo už jich je na něj tak kolem dvaceti." řekl a poté vyrazil směrem k třem banditům. "Jděte najít Keijiho. O tohle se postarám." řekl a po banditech jen tak vrhl shurikeny. Aby na sebe upozornil. "Srágory vy jste moje." houkl na ně. A čekal jak zareagují.
Vložil ʭSasuke Uchihaʭ, St, 2012-11-28 22:02 | Ninja už: 4353 dní, Příspěvků: 664 | Autor je: Recepční v lázních
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
Už jí bylo nějak jedno co ty dvě provádějí, takže si ani nevšimla, že Mayu zmizela, odpočala si a byla znovu schopna se plně soustředit na svůj úkol. Zhluboka se nadechla, jako to dělávala, aby se uvolnila a podívala se nahoru. Dnes byla nějak rozladěná, ale tohle snad ještě zvládne.
Na chvíli měla pocit, že se jí motá hlava, nejspíš z toho věčného koukání do koruny stromu, měla sto chutí seskočit a říct, že se jí tam pro jednu hloupou stužku zkrátka nechce, ale zatnula jednu ruku v pěst.
Byla přece ze třídy na akademii ta nejsilnější a to se nezmění, má před sebou až příliš mnoho práce na to, aby si to mohla dovolit se na to jen tak vykašlat.
Pomalu udělala několik kroků a za chvíli získala znovu do nohou jistotu, nedala na sobě, ani v nejmenším znát, že se jí před chvílí málem podlomila kolena. Byla dostatečně odhodlaná, že pro tentokrát to už zvládne napoprvé. Rychlou chůzí pokračovala nahoru, výsledky jích předchozích tréninků jí dodávali odvahu, když sama sebe ujišťovala, že to vlastně není až tak těžké a nakonec krok po kroku zkutečně úspěšně došla až nahoru.
Natáhla ruku po stužce a pak konečně i s ní seskočila dolů.
S několika kroky přistoupila k Boe a vítězoslavně k ní ruku natáhla. "Říkala jsem, že dneska chci dřív na oběd, ne?" ušklíbla se, jako by si sebou byla neskutečně jistá a ani na moment nezapochybovala, pak se se stejným výrazem otočila na Naruki, aby s úšklebkem sledovala její snažení, zatím co sama sebe ještě v duchu ujišťovala, že to opravdu zvládla.
Vlastně ji teď už ani nezajímalo, co převede. Kasumi se starala vždycky jen sama o sebe, byla na to zvyklá a nehodlala to měnit.
- povídky, fanart, cosplay
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Vložil Davien, St, 2012-11-28 19:41 | Ninja už: 5640 dní, Příspěvků: 1470 | Autor je: Prostý občan
Mise týmu 6
Tým došel až k hořící chatě. Na prostranství před ní leželo asi deset těl. Evidentně patřili banditům, kteří napadli Keijiho.
Někteří byli v bezvědomí, někteří se svíjeli v bolestech, ale žádný nebyl mrtvý.
Na zraněné dohlíželi tři jejich kumpáni, kteří se jim snažili pomoci, nebo je přivést k vědomí.
Bylo jasné, že hlavní skupina je pryč...a Keiji také.
Vložil Tobicek, St, 2012-11-28 12:49 | Ninja už: 5646 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan
Ensui Taiko
Když viděl jak před ním Ayame padla po zádech do vody, pousmál se. Přece jen ten trénink byl k něčemu dobrý, přinášel zpět hezké vzpomínky... tedy vzpomínky, opravil se v duchu rychle. Nakonec jen přikývnul a otočil se, tady ho nebylo třeba, věděla co dělat. Teď už zbývala jen Akane. "Fajn, tak ještě tak padesátkrát a budeš mít za sebou první kolo!" odpověděl jí taktéž s úsměvem.
Sarutobi Asajake
Nad reakcí chycené dívky musel Asajake žasnout. Stručně a rychle na ně vysypala dobré argumenty jako jméno senseie a číslo týmu. "Myslím, že nelže. Tak pojďme než si budeme muset začít hledat nového senseie." řekl a s děckama přes rameno vyrazil směrem k chatě. Nevěděl co najdou a nevěděl jak moc dobrý je Keiji v boji, přesto mu něco říkala aby sebou pro jistotu hodil.
Kotoki Ichijou
"Tak mě napadá ještě jedna věc. Na čem je závisslý počet motýlů a jesstli by sse díky něčemu dala zrychlit jejich regenerace. Hádám, že to druhé bude závisslé na tvé chakře a práci ss ní." Když nad tím tak přemýšlel, nejlepší by obecně byla obrovská armáda motýlů, ale on nevěděl jak toho docílit, na to si bude muset Shibiki přijít sám.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Vložil Jaden, St, 2012-11-28 02:42 | Ninja už: 5911 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Homura Hlavní nemocnice > Les Smrti
„To je fuk co to je,“ mávl nad Reninou nadšenou odpovědí Homura dlaní, „skoč si pro to a vrať se do Lesa Smrti. Na naše cvičiště, jasný? Pohneme alespoň s tvým tréninkem, když je tvůj kolega takovej blboun nevychovanej!“ odfrkl si Homura ještě trochu podrážděně, když si vzpomněl na Qasewa, a vykročil si to zpátky k Lesu.
Byl tam samozřejmě dřív, než Ren, a tak se na cvičišti prostě usadil na zem a rozhlédl se kolem. Po cvičišti tam toho moc nezbylo. Postaraly se o to Ichijouovi lístky a Homurova prudká povaha.
„Hm, těch stromů je škoda...,“ podrbal se Homura za hlavou a trochu zachmuřeně se ušklíbl.
Vložil Kuromaru-dono, St, 2012-11-28 01:19 | Ninja už: 5415 dní, Příspěvků: 115 | Autor je: Pěstitel rýže
Katsuro Kuroda Tým 11
Plán vycházel skvěle. Letěl jsem přímo na Kamimara ale ten čokl byl prostě rychlejší. Přikrčil se a zalezl pode mě a aby toho nebylo málo tak mě čumákem přehodil dozadu tak nešikovně (z jeoh pohledu jistě šikovně), že jsem přistál přímo na Hamitsu. Nemohl jsem s tím nic dělat jedině snad se snažit jí při dopadu neublížit a o to byl můj dopad nejspíš ještě komičtější. Zasr***j čokl! Nesnáši ho! a Tu senseiku taky! Pymslím si a naštvaně se odkulím z Hamitsu. Nad "vtipnoj" poznámkou od seseiky jen opovržlivě odfrknu a pak naštvaně zařvu a praštím pěstí do země. Vykašlat se na to! KDyby ti dva nebyli tak neschopný. Amao támhle spadnul na držku a Hamitsu udělala velký ho***! Nesnášim je!
Naštvaně zůstanu sedět na místě.
Vložil Akane Mikotto, Út, 2012-11-27 20:01 | Ninja už: 4218 dní, Příspěvků: 20 | Autor je: Prostý občan
Akane Mikotto(Tým 15) cvičiště
/Hmm už mi to začíná jít/pomyslím si a v tu chvíli malinko sebou jsem zacloumala ale udržela jsem to."Uf to bylo o fous"šeptla jsem a pokračovala dál.Po chvhilce jsem si uvědomila že už jdu rychleji než předchvilkou."Ta menší posilovačka přece jenom k něčemu je"řekla jsem a podívala jsem se na desku kterou jsem táhla.Potom jsem se rozeběhla a doběhla jsem až k polovině cesty a zastavila."Uf"oddychovala jsem a podívala se dolů."Ještě kousek a mám hotovo"řekla jsem a pokračovala jsem dál po stromě.Už jsem pomalu viděla korunu stromu ale uklouzla mi noha a neudržela jsem to.Saltem jsem seskočila ze stromu."Á já ti dám"řekla jsem."ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ"vykřikla jsem a rozeběhla jsem se po stromě.Ta deska mi už nepřipadal že je až tak tžká takže jsem byla malinko rychleší.Zastaila jsem se za polovinou a už jsem viděla cíl."Ještě kousek"řekla jsem a rychlou chůzí jsem šplhala po stromě až jsem byla na špičce stromu."Páni tady je výhled"rozhlédnu se potom seskočím na nejbližší větev a pohledem hledám kde je sensej.Uvidím ho"Haló senseji mám hotovo"řeknu radostně a s úsměvem.
Vložil Karkkulka, Út, 2012-11-27 13:28 | Ninja už: 4622 dní, Příspěvků: 114 | Autor je: Prostý občan
Ren Hakari
Naibun
Nemocnice
Sledovala, jak "krásně" věnovalsensei doktorům bezvládné tělo."Ano, nevím jestli se to dá nazvat loutkou, ale něco takového doma mám... Kdysi sem se pokoušela loutky vyrábět." Odpověděla.
"Mám pro ně skočit?" Zeptala se a záludně se usmála. Konečně je o krok blíž k tomu, čeho chtěla docílit.
Sice pochybovala, že jí Homura naučí zacházet s loutkami, ale zázraky se dějí.
Navíc by tak mohla být lepší než Q a na tom jí momentálně záleželo nejvíc.
Vložil Jaden, Út, 2012-11-27 02:37 | Ninja už: 5911 dní, Příspěvků: 3462 | Autor je: Editor všeho, Moderátor, Ichiny trojky
Homura Hlavní nemocnice
„Hm,“ kývl Homura, načež si vestu od Ren mlčky vzal, krátce se zastavil, při čemž Qasewa ne zrovna šetrně hodil na zem, svou vestu si oblékl a Qasewa znovu zvedl za flígr, načež si ho jako předtím přehodil přes rameno.
„Začíná mu ta rana fakt téct....otrava mrňavej! Kdyby se nechal usmažit, nemusel sem tohle teď řešit!“ zabručel Homura a přidal trochu do kroku. Po chvilce konečně dorazili k nemocnici.
„Hm? Co budeš dělat ty?“ pohlédl zamyšleně na Ren, zatím co kráčel ke vchodu do nemocnice.
„Zamyslim se nad tím, až toho blbečka předám doktorům, ok?“ zazubil se na ní nakonec trochu rotržitě.
Když vstoupili do nemocnice, chvilku si jich nikdo nevšímal, dokud před sebe Homura nenatáhl ruku s krvácejícím Qasewem a nezískal si rázným zavoláním doktora pozornost.
Okamžitě k němu přiběhlo několik sestřiček a lékařů a Qasewa si do něho převzali.
„Až se probere, tak mu řekněte, že ať se nevrací, pokud nebude připravenej lízat mi boty a dělat co řeknu, jasný? A koukejte mu to říct přesně!“ dloubl jednoho z doktorů ještě než odešel Homura prstem do prsou a nařídil mu, co má Qasewovi říct. Doktor jen polkl, kývl a rychle se vzdálil.
„Tak pojď. Vymyslíme, co s tebou,“ kývl poté na Ren a vykročil si to ven z nemocnice.
„Co jsi říkala, že to umíš? Loutky a genjutsu že jo? Naposled sem tě učil nějaký to genjutsu, tak teď se mrkneme na ty loutky. Máš je někde u sebe?“ optal se jí Homura, když vyšli před nemocnici.
Vložil Karkkulka, Po, 2012-11-26 20:06 | Ninja už: 4622 dní, Příspěvků: 114 | Autor je: Prostý občan
Ren Hakari
Naibun
Nemocnice
Ren se při jeho otázce pěkně lekla. Sensei se většinou věnoval Qčkovi a jí nechával dýchat.
"N - Ne, už ani ne!" Dostala ze sebe. Vzápětí si bundu sundala a podala jí zpět senseiovi.
"Omlouvám se..." ¨
Chvíli šla bezmyšlenkovitě dál, dokud jí na mysli nevystanula otázka co teď?! Sensei jí mohl poslat domů, aby se najedla a trochu prospala, nebo by mohli začít další tréning. Ren se upřímně řečeno víc líbila ta druhá možnost.
"Homura - sensei, co budu mezi tím dělat já? Mezi tím, co bude Q v nemocnici."
Vložil dex89, Po, 2012-11-26 19:19 | Ninja už: 4282 dní, Příspěvků: 373 | Autor je: Recepční v lázních
Ayame
po kolena ve vodě na cvičišti v konoze
Ayame stála ve vodě a bloumala nad tím, co asi udělala správně. Výsledný efekt minulého pokusu sice přinesl jisté ovoce, ale moc toho nebylo. „Když nechám proudit chakru do nohou,nic se nestane, když nechám proudit chakru do nohou a pak z chodidel ven, víceméně to funguje." Přemýšlela si v duchu. „Logika věci napovídá, že tedy musím vypustit nějakou chakru ven. Když jí vypustím málo, asi se propadnu tak, jako před chvílí. Když jí ale vypustím hodně. Co se asi stane?" Bylo to jasné, to bya věc, kterou teď hodlá zkusit.
Postavila nohu na hladinu vody a pouštěla chakru do nohou. Zatím se soustředila jen na koncentrování do nohou. Když myslela, že by to mohlo stačit, začala vypouštět z jedné nohy chakru tak rychle, jak rychle dokázala chakru koncentrovat do nohy. Ayame zkusila na nohu došlápnout. A skutečně, povedlo se. Stála na hladině vody na jedné noze. Ayame zkusila stejný postup i na druhou nohu, ale rozložení chakry se destabilizovalo, nohy se Ayame rozhodily a ona sama spadla zády napřed do vody.
Vložil Aragorn, Po, 2012-11-26 02:04 | Ninja už: 5900 dní, Příspěvků: 570 | Autor je: Prostý občan
Hitsugaya Hyuuga tym 14
Po par minutach dosiel do sidla klanu. Vyzul sa a siel rovno do rodinneho dojo, kde cakal, ze ho senpai bude cakat. Absolutne sa nemylil, preto ku nemu prikrocil a oslovil ho. Senpai sa hned postavil a spytal sa: ,, Co si dnes robil? Dufam, ze si sa prvy den predviedol ako pravy clen tohto klanu....co ste robili??´´ Povedal mu, ze sa naucil novu techniku a hned ju aj popisal: ,, Viem, ze nemozem ocakavat, ze ta sensei bude ucit nieco z nasich rodinnych technik, ale naco je tebe vediet hrube taijutsu namiesto elegantneho juukenu co sa ucime??´´ ,, NIkdy neviete, co sa moze hodit a zmena stylu vzdy pomoze, navyse ja som si to mierne upravil a vyuzivam pri tom aj juuken..´´ senpai ho ale prerusil zdvihnutou rukou a zacal hovorit zas on: ,,To je jedno....dufam ze si nepouzil vela chakry, lebo teraz ju budes potrebovat....nemozem ta pustit na misiu bez toho aby si ovladal jednu obrannu techniku...ked si myslis ze je to kaiten mas pravdu....ale pozor, musis sa to naucit do rana, co ti da poriadne zabrat..je mi jedno ako to zvladnes, je mi jedno ze sa zajtra nepohnes ale musis ju vediet...neviem kedy sa mate stretnut, ale tak do siedmej cas mas....mas dost casu, tak naco cakas? zacni! Musis na to prist sam´´ otocil sa a odisiel
Vložil Lucy Sarutobi, St, 2012-11-28 16:54 | Ninja už: 4357 dní, Příspěvků: 186 | Autor je: Utírač Udonova nosu
Keyra Sarutobi Hokageho kancelář
Když jsem vstoupila, uklonila jsem a řekla... Hai. Mé jméno je Keyra Sarutobi. Právě jsem přišla do vesnice po několika letech. Ráda bych se zapojila do vašeho denního plánu. Dořekla jsem a čekala co příjde...
Vložil Kyell, So, 2012-11-24 17:39 | Ninja už: 5625 dní, Příspěvků: 1367 | Autor je: Účastník chuuninské zkoušky
Shibiki Aburame Naibun
Trošku přitakával k senseiově výtce. Motýl přeletěl zpět k němu a usídlil se mu na hrudníku, kde ledabyle rozevíral křídla.
"To je právě trošku problém... Housenky jsou v pořádku, jejich mala tělíčka jsou schopny vyprodukovat velké množství lepkavé hmoty, které využívají k zakuklení, takže u nich problém není. Problémem jsou motýli. Jelikož pokud využiji většinu jejich prachu, ztrácejí schopnost létat. To by se ale stalo pouze v případě, kdybych chtěl opravdu někoho zabít. Pro omráčení či paralýzu to nehrozí, ale i tak je to nějaký prach stát bude. Ovšem díky návratu zpět do mého těla a nějakém čase jsou schopni svůj prach obnovit díky výživě mé chakry. Takže bych to viděl asi takto. Pokud vás z mého hmyzu bude něco zajímat, klidně se zeptejte, jako sensei byste o mě měl vědět vše."
Vysvětlil Shibiki svému sensei a nastavil dlaň, na kterou se mu začaly sbíhat desítky housenek.
Vložil Aragorn, So, 2012-11-24 17:28 | Ninja už: 5900 dní, Příspěvků: 570 | Autor je: Prostý občan
Hitsugaya Hyuuga tym 14
,,prepac Aki´´ ospravedlnil sa za to, ze ho nepustil k slovu. Potom ale sa rozhovoril aj on. Ako ho pocuval, rozmyslal ze je super ze maju niekoho kto je schopny bojovat aj na dialku-mat tri taijutsu typy by bolo na houby...,, Vsimol som si, ze mas element fuuton ze? HM, to by sa dalo skvelo vyuzit...vies aj nejake techniky na velku vzdialenost, ci toto bola prva?? A to ze vies aj taijutsu celkom obstojen je skvele...ako tak premyslam nad nasimi schopnostami, tak by to mohlo fungovat-nehovoriac o tom, ze ludsky sme spolu schopni spolupracovat a vychadzat...´´ Pokracovali v rozhovore, ked odrazu k nim dosla casnicka. Poklepala ho po pleci a dala mu papierik. Bol na nom odkaz od jeho senpaia v klane, ze sa ma co najskor dostavit. Preto sa zdvihol: ,,prepacte, mam odkaz od senpaia, ze musim ist do sidla klanu..prepacte, ze musim ist....dajte si co chcete je to zaplatene...ozaj, kedy sa mame zajtra stretnut??´´ pockal na odpoved a vybral sa ku pokladni: ,,prosim vas, tu mate peniaze, ked to bude malo, poslite spravu do sidla klanu Hyuuga na meno Hitsugaya..dakujem...´´ a ponahlal sa do sidla. Rozmyslal, co od neho chcu, zeby nejaky dalsi trening?? nerobilo by mu to problem, chakru moc neminal dneska a uz si stihol aj oddychnut
Vložil Mayu, So, 2012-11-24 17:15 | Ninja už: 4205 dní, Příspěvků: 11 | Autor je: Prostý občan
Mayu Hiashi u hokageho
Vstoupím"Dobrý den Hokage-sama"pokloním se a pozdravím"Jsmem tu prtoe jsem byla přeřazena do jiného týmu.Jmenuju se Mayu Hiashi a původně jsem byla v týmu 1"řeknu
Vložil Elisia, So, 2012-11-24 16:47 | Ninja už: 4544 dní, Příspěvků: 234 | Autor je: Prostý občan
Miyu Yamanaka
Jak se Asajake přibližoval, Miyu slyšela, že s někým mluví. Předpokládala, že je to ten, za kterým šel Keiji. Kde tedy je, jaktože se Shikaru vrátil sám? Dívka si chvíli pohrávala s myšlenkou, že by vylezla, ale pak to zavrhla. Možná by to bylo hloupé. Nevěděla, co by udělali, a nechtělo se jí zdlouhavě vysvětlovat, co tady dělá a proč se neukázala dřív.
Slyšela, že oba kluci odcházejí. Nesmírně se jí ulevilo. Byla v podřepu, a tak se na špičkách otočila směrem ke stromu. Chtěla vykouknout, jestli už odešli a může tedy vylézt, dostat se do větví a dál je sledovat z výšky. Najednou ale na zádech ucítila lehký tlak. Když pootočila hlavu, všimla si, že je to drát. Evidentně na ní přišli a teď jí drátem přivázali ke stromu. V další chvíli se drát utáhl a jí to přišpendlilo ke stromu. Trochu si v duchu zanadávala, to vážně nečekala.
'Já jsem ale husa hloupá, mělo mi to dojít, však to jsou shinobi,' pomyslela si. Pak se začala kroutit. Doufala, že se z pod drátů dostane, pokud bude mít trochu štěstí. Štěstí jí ale moc nepřálo, protože v další chvíli se zpoza stromu vynořil Shikaru s kunaiem v ruce. Miyu se nervózně zasmála. Byla by zvedla ruce ve smířlivém gestu, kdyby je neměla přitisknuté ke kmeni se zbyktem těla.
,,Klídek, Shikaru, klídek," mluvila takovým tím tónem, co se s ním uklidňují splašení koně. Tiše a hluboko. ,,Já nejsem nepřítel, jsem z týmu 6, tak schovej tu zbraň, pusť mě a s Asajakem doneseme ta děcka Keijimu, po cestě vám to vysvětlím." Hlavním cílem její řeči bylo, aby jí uvěřil, že je z jejich týmu. Proto zmínila jména všech třech. Tedy, jejich jména mohl znát kdokoli a mohl to být klidně nepřítel, ale jí v té chvíli nic jiného nenapadlo. Pak se zavrtěla a zamračila, aby mu dala najevo, jak je pro ní klečení směrem ke stromu s hrudníkem přišpendleným dráty ke kmeni nepříjemná.
Vložil Akane Mikotto, So, 2012-11-24 15:31 | Ninja už: 4218 dní, Příspěvků: 20 | Autor je: Prostý občan
Akane Mikotto(Tým 15) cvičiště
Sensej mi tu desku vyzdobil a podal mi ji"Děkuju"poděkuju Ensuimu a usměju se na jeho vtip"Jasně jak jinak"řeknu a usměju se a přejdu ke stromu"Takže strome jsem tu zas"řeknu a zašklebím se a udělám pečeť tygra a nahromadím chakru a rozeběhnu se na strom po dvaceti metrech mi uklouzne noha a musela jsem seskočit dolů."Uf sakra je to těžší než jsem si myslela"řeknu a podívám se na desku.Postavím se a koncetruju chakru a opět se rozeběhnu na strom po chvilce se zastavím a srovnám se.Pokračuju chůzi po stromě pomalu protože ta deska není nejlehčí.Pomalým krokem pokračuju po stromě a soustředím se na tréning.
Vložil Davien, So, 2012-11-24 14:41 | Ninja už: 5640 dní, Příspěvků: 1470 | Autor je: Prostý občan
Keiji Nara Tým 6
Skončil totálně obklíčený. Jeho stínové techniky nemohly stačit proti takovému množství lidí. Mezi tím, co ti rváči na něj vytrvale doráželi musel ještě sledovat Tadaa, který se zatím držel stranou.
Nejhorší bylo, že se pohyboval dosti rychle a skrýval se mezi bandity, takže jej zahlédl vždy jen na chvilku a ještě k tomu pokaždé úplně někde jinde.
Vyhl se kopí a jeho majitele uzemnil pěstí. Následně hodil kunai po dalším muži. Zasáhl jeho rameno a tím byl další vyřazen z boje. Bylo v Keijiho moci je zabíjet, ale on nechtěl. Už nikdy.
Sáhl po dalším kunaii. Zezadu na něj zaútočil další z rváčů. Kopanec do holeně a loket v obličeji jej spolehlivě uzemnil.
Začal pociťovat únavu. Nepřátel bylo příliš mnoho, doráželi neustále a díky tomu nemohl složit jedinou pečeť. Tadao se mu navíc ztratil z dohledu.
Hodem kunaie vyřadil dalšího soupeře. Najednou jej někdo chytil za vlasy a trhnutím jej stáhl k zemi.
Byl to Tadao. "Ale kdy..." Myšlenku nedokončil, protože mu brutálně dupl na břicho. Keijim projela neuvěřitelná bolest. Dokonce ani nemohl vykřiknout. Schoulil se do klubíčka. Už nebylo nic, co by mohl dělat. Jásot banditů slyšel jakoby z dálky.
Sahala po něm spousta rukou. Začali mu servávat vestu a batůžek s vybavením. Někdo se mu snažil dokonce sundal i sandále. A samozřejmě sem tam schytal i nějaký ten kopanec.
Najednou jej někdo zvedl a začal táhnout pryč. Byl to samozřejmě Tadao.
Dotáhl jej k útesu. Pod ním se samozřejmě rozkládal další les, ale bylo evidentní, že Tadao to chce ukončit právě tady.
Chytl Keijiho pod krkem a zvedl do vzduchu. V druhé ruce svíral vytasený meč.
"Vidíš Keiji, jak jsi dopadl?! Nechápu, proč jsi neutekl! To kvůli těm spratkům?! Vždycky jsi byl vychcanej blb, tohle bych do tebe neřekl. Tady je ale vidět, že sám o sobě nestojíš za nic! Vždycky jsi se vezl jen na výkonech ostatních a NIKDY jsi pořádně nepřispěl!"
Rukojetí tvrdě udeřil Keijiho do břicha.
"Doufám, že tě to bolí, šmejde! bolest bude to jediný, co ucítíš, než chcípneš! Já byl jeden z největších talentů Konohy! A vyletěl jsem jen kvůli deb*lnímu testu! Ale ty jsi mohl jít dál! Hnusnej protekčáku!"
Přišla další rána a pak další. Muži se smáli a Tadaa horlivě povzbuzovali.
"Ty jsi jounin a co jsem já?! Nic! Ale to se teď změní! Já Konoze tak zatopím! Budou litovat!"
Bolest Keijiho pohltila natolik, že Tadaovi skoro nerozumněl a nemohl ani pořádně myslet. Jednu věc si však uvědomil ihned, jak jeho nohy ztratily půdu pod nohama. Tohle byl konec, nebyl nikdo, kdo by mu přišel na pomoc.
Vložil DarckDewy, So, 2012-11-24 14:28 | Ninja už: 4591 dní, Příspěvků: 319 | Autor je: Prostý občan
Shikaru Nara
V lese.
Šel za Asajakem. A když dorazil Asajake k tomu chlapci. A začal si ho prohlížet. Něco tam Shikarovi nesedělo. A ještě více ho to upozornilo když Asajake řekl že tam někdo je. "Tahle člověk nespadne za běhu." řekl. A poté se porozhlédl. Potichu přišel blíže ke stopám. Podíval se. "To vypadá že ten někdo spěchal." pomyslel si a rozhlédl se. Až narazil na širší strom u kterého končili stopy. Člověk za tím stromem nebyl připravený. Doufal asi spíše že Asajake a Shikaru seberou kluka a zmizí. A ne že by se zajímali o to kdo je sleduje. Nevypadalo to že by ten někdo byl nějako extra chytrý. "Tak si pohrajeme." pomyslel se. Nad Asajakeho závěrem se pousmál. A přikývl. "Dobře tak já jdu." řekl a udělal pár kroků směrem za Asajakem ale poté se zastavil. Rychle z batohu vytáhl kunaie které byli jako téměř všechny jeho spojeny drátem. A vrhl je k širokému stromu kde končili stopy, asi do výšky pasu. Tak aby se drát sekl o kmen a obvázal ho, alespoň dvakrát. Nepřipravený člověk se tomu vyhnout nemohl. Shikaru jen co vrhl kunaie vyrazil rychle směrem ke stromu. A na druhé straně kmenu, chytl kunaie stáhl je a udělal na nich uzel. Který ještě připevnil když do jeho středu jeden z kunaiů vrazil. "Tak se na tebe podíváme." řekl vytáhl kunai. A šel se podívat kohopak to ulovil.
Vložil Tobicek, So, 2012-11-24 13:28 | Ninja už: 5646 dní, Příspěvků: 955 | Autor je: Prostý občan
Kotoki Ichijou Naibun
"Ohó, půssobivé!" zvolal a pomalým gestem odstranil motýla ze svého nosu, jen blázen by ho nechal sedět na nose když věděl, že je jedovatý. "Ale neznamená to, že motýl mussí umřít aby někoho otrávil? To samé pro houssenku, která míssto aby zakuklila ssebe zakuklí někoho jiného?" zeptal se Ichijou. Sice to nebyl biolog, ale každé dítě vědělo, že na motýli se nesahá, jinak už nikdy nebudou létat.
Ensui Taiko
"Vyzdobit jo?" vteřinku přemýšlel a pak dal k sobě palec, prostředníček a ukazováček tak, že vytvořily špičku a dvakrát takhle bouchl do desky. Pak pouze ukazováčkem udělal dlouhou, prohnutou rýhu a nakonec kolečko. Když pak podal desku Akane, koukal z ní na ni smajlík. "A cvič s úsměvem!" řekl, zasmál se vlastnímu vtipu a poté šel zkontrolovat Ayame zblíska. Nechtěl ji rušit a tak se postavil na okraj vody a tiše přihlížel.
Sarutobi Asajake
"Takže 30 na jednoho? To je nefér!" prohlásil zatímco sebral dívku a vyrazil k chlapci. Došel tam a chystal se ho zvednout, když v tom si všiml, že má vyhrnutý rukáv. Když se pozorně poohlédl po okolí, všiml si hlubšího otisku v zemi, kousíček od nich. Když našel začátek, sledovat stopu nebylo tak těžké... Ale nebylo mu jasné kdo to mohl být. Kdyby to byl jeho spojenec, proč ho neodnesl, kdyby to byl Asajakeho spojenec, tak kde je? "Shikaru, někdo tu byl, měj se na pozoru." řekl potichu aby to mohl slyšet jen on a pak sebral i chlapce. "Kdo jsme Shikaru? Jsme ten nejhorší tým co je, odpad naší vesnice a jako odpad... se*em na rozkazy." prohlásil pevně a vyrazil směrem k chatě.
Daichi Nara -Hokage
Původně to vypadalo jako další bezstarostné ráno, žádná práce které by se nedala odsunout na později, žádné schůzky a podobné hlouposti a až doteď...žádní otravní gennini! Jenže to celé se v jedinném okamžiku zbortilo, když se ozvala rovnou celá salva klepání. "Dále.." odpověděl odevzdaně a už se por jistotu začal hrabat v hoře papírů na stole.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
RSS
| Česká stránka o seriálu NARUTO a BORUTO. Slouží pouze jako fan web, všechny postavy a příběh vymyslel Kishimoto Masashi, popř. TV-TOKYO, a také jsou jejich majiteli. Obrázky na webu patří jejich autorům. Titulky k anime a překlad mangy patří týmu Konoha.cz. Není dovoleno si je přivlastňovat (tzn. měnit jméno překladatele). Pokud je chcete použít, vždy uveďte zdroj. Články patří tomu, kdo je vložil, není-li uvedeno jinak. Prosíme, nekraďte tyto články do svých blogů. Konoha.cz je web bez komerčních reklam, o žádné nestojíme.
Ensui Okami
Už bylo po poledni, když konečně přišel vzkaz, o tom, že je jí zapotřebí. Bylo na škodu, že byla zrovna uprostřed vaření, ale to se dalo čekat a tak místo toho poslala zpět jen vzkaz, že se s ní mají setkat v konožském parku. Pak dovařila a vyrazila na místo setkání, kde se v klidu usadila na lavičku a vytáhla jeden z těch depresivních časopisů o tom jak být dobrou matkou.
Daichi Nara -Hokage, Mao Yamanaka
"No to je nadělení." pomyslel si když uviděl tu průtrž lidí, c o se mu navalila do kanceláře. Asi půl minuty se zoufale snažil hrabat v papírech, ale nemohl najít nic o jediném z nich a to přišel ještě někdo. Nakonec ho zachránila Mao, která přišla podívat se co je to za hluk. Jediným plynulým pohybem vytáhla z hory papírů ten správný list a začala číst nahlas. "Niiara hHarnet, Keyra Sarutobi a Mayu Hiashi jsou společně v týmu 16, právě mi přišel vzkaz od vašeho senseie, že se s ní setkáte v parku. Jmenuje se Ensui Okami." Pak se otočila na kluka ve dveřích. "ty musíš být Ranmaru Chikanagare že? Patříš do týmu 19 a senseiem je Momo Tsubaki. Nevím kde jí najdeš, ale už jsem jí poslala vzkaz, takže si tě snad najde sama." řekla a vrátila papír zpět na stůl. "A ty si tu koukej udělat pořádek!" zakřičela přes celou místnost na Daichiho a praštila dveřmi až se roztřásly skla.
Sarutobi Asajake
"Nezapomeň po sobě uklidit!" zavolal za Shikarem a vyrazil za tou holkou. "Mám dojem, že jsi ve výhodě, znáš naše jména, ale jak se jmenuješ ty?" zeptal se když se Miyu zastavila. Z jejích gest mu došlo, že neví kam. "Já bych šel tudy." ukázal Asajake prstem, což byl poměrně výkon vzhledem k tomu, že v každé ruce držel jedno dítě. "Už jen proto, že je tam hromada stop, vypadá to, že se moc nesnažili zakrývat kudy kam. "Jo, a nejraději bych běžel, pokud ti to nevadí." řekl nakonec a bez čekání na odpověď se rozběhl po stopách. "Idiot, to že nezabíjí je super, ale sám se nechat zabít by mu asi nevadilo."
Ensui Taiko
Nechal Akane dokončit co dělala a pak došel k ní. "Dobrý, teď ti ukážu jeden trik." řekl a vyběhl na vrchol stromu. Tam se otočil a podíval se dolů. "Sleduj." prohlásil a začal padat. Tedy, zpočátku to tak vypadalo, ale ve skutečnosti stále udržoval špičkami noh kontakt se stromem a regulovat tak směr i rychlost pádu. Když se zastavil dole rukou naznačil ať to Akane taky zkusí.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Ranmaru Chikanagare
Akademie, Kancelář Hokage
Tak konečně to mám za sebou, oddech si. Akademie je za mnou. Na pokolikáté to vlastně bylo? Už ani sám nevím. Prostě je to za mnou a to je důležité, jdu v před a za akademií se už ani neohlédnu. Koukne na vysvědčení. No moc dobře to nedopadlo, ale záleží na tom? Někomu možná, mě ne. Pousměje se rebelsky a spokojeně vyjde směrem k budově Hokage.
Teď se spousta věcí změní. Konec cvičení, tady půjde o život. Zamračí se. Problematické. Povzdechne si. Jestli se od teď nezačnu snažit skončím velice rychle jako mrtvola. No snad to nebude tak hrozné, přecejen asi nepošlou čerstvého genina na příliš nebezpečnou misi a určitě na mě bude můj budoucí sensei dávat pozor. Zajímalo by mě kdo to vlastně bude. Doufám že nějaký super silný shinobi co zvládne každou misi sám a já se budu jen koukat a rychle se naučím jak to dělají profíci.
Konec snění, zpátky do reality, jsme před dveřmi kanceláře, teď si budu muset popovídat s hokagem o tom komu mě vlastně přidělil. Chce to dávat pozor a snažit se působit poslušně. Narovná se, nasadí vážný výraz, zhluboka se nadechne a zaklepe.
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
Kasumi se otráveně podívala na jezero.
"Dobře přejít po vodě by neměl být takový problém." pomyslela si i když jí došlo, že to bude podstatně těžší, než jít po stromě.
S Boiným postrčením se pomalu neochotně došourala k jezeru, od včerejška nejedla a tak jí pořádně kručelo žaludku. Jestli pak taky bude taková zábava jako její první trénink? Prohlédla si hladinu vody, která se jí zdála velmi klidná.
Pomalu se dotkla jednou podrážkou hladiny a stejně tak jako poprvé se přestala soustředit vše kolem upnul se jen k soustředění se na chakru. Kdykoli se však pokusila přenést váhu na nohu kterou stála ve vodě, začala prudce klesat a tak tak stačila couvnout.
Po několika pokusech, se otočila k Boe, předpokládala, že tohle bude jejich další trénink a možná taky čekala, nějaké užitečné rady.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Boa Yami
Tým 1
Kasami byla opravdu snaživá a všechno jí šlo mnohem lépe než druhé člence jejího týmu. V duchu však věřila, že ze dvou budou jednoho dne velmi silné kunoichi, akorát z Kasami o něco dříve, když dokončila tréning, položila jí otázku, zda může jít na oběd. Boa se pobaveně pousmála a zakroutila hlavou.
"Děvenko, tohle byl první kousek tvé velké ninja mozaiky, neznamená, že když umíš chodit po pevném dřevě, že to dokážeš po nestále hladině..." její prst zamířil na jezero kousek od nich, od kterého se právě odrážely sluneční paprsky a voda tak vypadala vcelku lákavě, přímo na koupání.
"Až mi projdeš tam a zpátky bez zakolísání, můžeme se bavit o nějakém jídle" zasmála se a popostrčila jí směrem k jezeru.
"A ty Naruki jen pokračuj dál a dál, určitě ti to půjde" nějak podpořila i druhou členku týmu, aby nepoznala, že je trochu pomalejší.
Homura
Les Smrti
Když na zdevastované cvičiště konečně dorazila i Ren, Homura se po ní ohlédl.
„Tohle má bejt zbraň? Dyť to vypadá, jako bys to ukradla z výlohy nějakýho sekáče!“ zvedl se a přešel k Ren blíž, aby si její loutku prohlédl.
„Tak se předveď, co s tím umíš,“ vyzval ji a kousek odstoupil, načež ji pohybem dlaní vyzval, že na něho má zaútočit.
Akane Mikotto(Tým 15)
cvičiště
Pomalu jsem sešla ze stromu a uslyšela co Ensui řekl.Vyvalila jsem oči."Padesákrát?"řeknu malinko otráveně a otočím se zpátky čelem ke stromu."Achjo"povzdychla jsem si a pomocí pečetě tygra jsem nahromadila chakru a začala jsem šplhat po stromě.Už jsem byla rychlejší né jako předtím pomalý slimák.Rychle jsem vyběhla na špičku stromu a zase jsem sestoupila dolů.A zase jsem vyběhla na špičku stromu a čím dýl jsem to dělal tak jsem byla rychlejší.
Naruki Hyahsi(Tým 1)
cvičiště
Byla jsem zaržraná tak do tréningu že jsem si nevšimla,že MAyu zmizela.Všimla jsem si že Kasumi to už dokončila a ušklíbla se/hmm jen se pošklebuj/pomyslím si a vrátím se zpět k tréningu./No takže to taky už rychle sfouknu už mi to jde.A navíc celkem dobře umím zacházet s chakrou/pomyslím si a pokračuju v chůzi.Zastavím se a podívám se jak jsem daleko už vidím koronu stromu.Podívám se dolů"Jůů teď by nebylo nejlepší spadnout"šeptnu si a usměju se./Určitě by na mě bráška,mamka a taťka byli pyšní/pomyslím si smutně."Tak jo dneska to zmáknu"šeptnu a pokračuju dál.Jdu sice pomalu ale jistě se dostávám blíž a blíž k cíli.Už jsem víceméně u cíle.Zbývá asi tak 40metrů.Přidala jsem do kroku a přibližovala ke stužce.Po asi 20ceti krocích jsem byla u stužky.Vzala jsem si ji a saltem jsem seskočila ze stromu"Tadá"řeknu s úsměvem když ladně dopadnu na zem.Příjdu k Boe a dám ji stužku"Tak to by bylo"řeknu s úsměvem"Co dál?"zeptám se zvědavě hned.
Ren Hakari
Naibun
Les Smrti
Ren kývla hlavou a vydala se na cestu domů. Cestou si koupila k jídlu malé masové kuličky a načala další pytlík bonbonu.
Když došla domů jen letmo pozdravila rodiče a šla najít ten krám, co jí nejspíše ležel pod postelí. Bohužel tam nebyl a tak musela Ren zpřeházet polovinu pokoje, aby ho našla.
Jednalo se o malou dřevěnou loutku, na nejvýš tak padesát centimetrů velkou, žádné detaily,které se týkaly "obličeje" a bojové schopnosti taky nic moc. Celá Bojová podstata spočívala ve vystřelování bodco z rukou a nohou.
Ren ji popadla do ruky a nydala se zpět do Lesa smrti. Vůbec se jí tam nechtělo, nabylo to zrovna místo, kde chtěla ztrávit mládí. Asi po čtvrt hodině dorazila na smuvené místo.
Miyu Yamanaka
Když jí ten kluk odvázal, vážně si oddechla. Fakt se bála, že jí něco udělají. Ale oni pospíchali, a Miyu z poznámky toho jednoho usoudila, že se asi bojí o Keijiho. Nad tím jen v duchu mávla rukou. Jounin z Konohy snad bude silnější než pár banditů ne?
Když ale došli na místo, okamžitě změnila názor. Několik jich tam bylo zraněných, ale zbytek nikde a Keiji byl taky fuč.
'Že by ho porazili? To není možné!' pomyslela si. Přesto však na místě znepokojeně přešlapovala. Když Shikaru řekl, že ty tři, co tam byli, dostane sám, moc dlouho se nerozmýšlela a kývla. Chtěla senseie zachránit a doufala, že to Shikaru zvládne i bez nich. Proto se vydala po hlavní cestě, odkud úplně původně přišli. Bylo to jen tak z instinku. Po několika krocích jí ale došlo, že netuší, kam vlastně odešli. Proto se zastavila, otočila se a s pokrčením ramen se podívala na Asajakeho. Doufala, že on nějak zjistí, kudy.
Shikaru Nara
V lese/ u chaty
Shikaru poslouchal Asajakeho. Ale nesouhlasil s ním "To jsem ti neříkal že oni jeho jméno znali?" optal se v mysli směrem k Asajakemu. Poté kývl a vyrazil oddělat drát. Vytáhl kunaie ktré ho upevňovali a jedním onen drát přesekl. Aniž by něco říkal schoval kunaie. A vyrazil za Asajakem. Po chvilce cesty byly u chaty. V klidu si je přepočítal.. Poté se usmál a směrem k Asajakemu akorát pronesl. "Tak jo už jich je na něj tak kolem dvaceti." řekl a poté vyrazil směrem k třem banditům. "Jděte najít Keijiho. O tohle se postarám." řekl a po banditech jen tak vrhl shurikeny. Aby na sebe upozornil. "Srágory vy jste moje." houkl na ně. A čekal jak zareagují.
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Hyuuga Kasumi (Tým 1)
Už jí bylo nějak jedno co ty dvě provádějí, takže si ani nevšimla, že Mayu zmizela, odpočala si a byla znovu schopna se plně soustředit na svůj úkol. Zhluboka se nadechla, jako to dělávala, aby se uvolnila a podívala se nahoru. Dnes byla nějak rozladěná, ale tohle snad ještě zvládne.
Na chvíli měla pocit, že se jí motá hlava, nejspíš z toho věčného koukání do koruny stromu, měla sto chutí seskočit a říct, že se jí tam pro jednu hloupou stužku zkrátka nechce, ale zatnula jednu ruku v pěst.
Byla přece ze třídy na akademii ta nejsilnější a to se nezmění, má před sebou až příliš mnoho práce na to, aby si to mohla dovolit se na to jen tak vykašlat.
Pomalu udělala několik kroků a za chvíli získala znovu do nohou jistotu, nedala na sobě, ani v nejmenším znát, že se jí před chvílí málem podlomila kolena. Byla dostatečně odhodlaná, že pro tentokrát to už zvládne napoprvé. Rychlou chůzí pokračovala nahoru, výsledky jích předchozích tréninků jí dodávali odvahu, když sama sebe ujišťovala, že to vlastně není až tak těžké a nakonec krok po kroku zkutečně úspěšně došla až nahoru.
Natáhla ruku po stužce a pak konečně i s ní seskočila dolů.
S několika kroky přistoupila k Boe a vítězoslavně k ní ruku natáhla.
"Říkala jsem, že dneska chci dřív na oběd, ne?" ušklíbla se, jako by si sebou byla neskutečně jistá a ani na moment nezapochybovala, pak se se stejným výrazem otočila na Naruki, aby s úšklebkem sledovala její snažení, zatím co sama sebe ještě v duchu ujišťovala, že to opravdu zvládla.
Vlastně ji teď už ani nezajímalo, co převede. Kasumi se starala vždycky jen sama o sebe, byla na to zvyklá a nehodlala to měnit.
Někdy prostě stačí věřit...
___________________________________________________________________________
Mise týmu 6
Tým došel až k hořící chatě. Na prostranství před ní leželo asi deset těl. Evidentně patřili banditům, kteří napadli Keijiho.
Někteří byli v bezvědomí, někteří se svíjeli v bolestech, ale žádný nebyl mrtvý.
Na zraněné dohlíželi tři jejich kumpáni, kteří se jim snažili pomoci, nebo je přivést k vědomí.
Bylo jasné, že hlavní skupina je pryč...a Keiji také.
Ensui Taiko
Když viděl jak před ním Ayame padla po zádech do vody, pousmál se. Přece jen ten trénink byl k něčemu dobrý, přinášel zpět hezké vzpomínky... tedy vzpomínky, opravil se v duchu rychle. Nakonec jen přikývnul a otočil se, tady ho nebylo třeba, věděla co dělat. Teď už zbývala jen Akane. "Fajn, tak ještě tak padesátkrát a budeš mít za sebou první kolo!" odpověděl jí taktéž s úsměvem.
Sarutobi Asajake
Nad reakcí chycené dívky musel Asajake žasnout. Stručně a rychle na ně vysypala dobré argumenty jako jméno senseie a číslo týmu. "Myslím, že nelže. Tak pojďme než si budeme muset začít hledat nového senseie." řekl a s děckama přes rameno vyrazil směrem k chatě. Nevěděl co najdou a nevěděl jak moc dobrý je Keiji v boji, přesto mu něco říkala aby sebou pro jistotu hodil.
Kotoki Ichijou
"Tak mě napadá ještě jedna věc. Na čem je závisslý počet motýlů a jesstli by sse díky něčemu dala zrychlit jejich regenerace. Hádám, že to druhé bude závisslé na tvé chakře a práci ss ní." Když nad tím tak přemýšlel, nejlepší by obecně byla obrovská armáda motýlů, ale on nevěděl jak toho docílit, na to si bude muset Shibiki přijít sám.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^
Homura
Hlavní nemocnice > Les Smrti
„To je fuk co to je,“ mávl nad Reninou nadšenou odpovědí Homura dlaní, „skoč si pro to a vrať se do Lesa Smrti. Na naše cvičiště, jasný? Pohneme alespoň s tvým tréninkem, když je tvůj kolega takovej blboun nevychovanej!“ odfrkl si Homura ještě trochu podrážděně, když si vzpomněl na Qasewa, a vykročil si to zpátky k Lesu.
Byl tam samozřejmě dřív, než Ren, a tak se na cvičišti prostě usadil na zem a rozhlédl se kolem. Po cvičišti tam toho moc nezbylo. Postaraly se o to Ichijouovi lístky a Homurova prudká povaha.
„Hm, těch stromů je škoda...,“ podrbal se Homura za hlavou a trochu zachmuřeně se ušklíbl.
Katsuro Kuroda Tým 11
Plán vycházel skvěle. Letěl jsem přímo na Kamimara ale ten čokl byl prostě rychlejší. Přikrčil se a zalezl pode mě a aby toho nebylo málo tak mě čumákem přehodil dozadu tak nešikovně (z jeoh pohledu jistě šikovně), že jsem přistál přímo na Hamitsu. Nemohl jsem s tím nic dělat jedině snad se snažit jí při dopadu neublížit a o to byl můj dopad nejspíš ještě komičtější.
Zasr***j čokl! Nesnáši ho! a Tu senseiku taky! Pymslím si a naštvaně se odkulím z Hamitsu. Nad "vtipnoj" poznámkou od seseiky jen opovržlivě odfrknu a pak naštvaně zařvu a praštím pěstí do země.
Vykašlat se na to! KDyby ti dva nebyli tak neschopný. Amao támhle spadnul na držku a Hamitsu udělala velký ho***! Nesnášim je!
Naštvaně zůstanu sedět na místě.
Akane Mikotto(Tým 15)
cvičiště
/Hmm už mi to začíná jít/pomyslím si a v tu chvíli malinko sebou jsem zacloumala ale udržela jsem to."Uf to bylo o fous"šeptla jsem a pokračovala dál.Po chvhilce jsem si uvědomila že už jdu rychleji než předchvilkou."Ta menší posilovačka přece jenom k něčemu je"řekla jsem a podívala jsem se na desku kterou jsem táhla.Potom jsem se rozeběhla a doběhla jsem až k polovině cesty a zastavila."Uf"oddychovala jsem a podívala se dolů."Ještě kousek a mám hotovo"řekla jsem a pokračovala jsem dál po stromě.Už jsem pomalu viděla korunu stromu ale uklouzla mi noha a neudržela jsem to.Saltem jsem seskočila ze stromu."Á já ti dám"řekla jsem."ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ"vykřikla jsem a rozeběhla jsem se po stromě.Ta deska mi už nepřipadal že je až tak tžká takže jsem byla malinko rychleší.Zastaila jsem se za polovinou a už jsem viděla cíl."Ještě kousek"řekla jsem a rychlou chůzí jsem šplhala po stromě až jsem byla na špičce stromu."Páni tady je výhled"rozhlédnu se potom seskočím na nejbližší větev a pohledem hledám kde je sensej.Uvidím ho"Haló senseji mám hotovo"řeknu radostně a s úsměvem.
Ren Hakari
Naibun
Nemocnice
Sledovala, jak "krásně" věnovalsensei doktorům bezvládné tělo."Ano, nevím jestli se to dá nazvat loutkou, ale něco takového doma mám... Kdysi sem se pokoušela loutky vyrábět." Odpověděla.
"Mám pro ně skočit?" Zeptala se a záludně se usmála. Konečně je o krok blíž k tomu, čeho chtěla docílit.
Sice pochybovala, že jí Homura naučí zacházet s loutkami, ale zázraky se dějí.
Navíc by tak mohla být lepší než Q a na tom jí momentálně záleželo nejvíc.
Homura
Hlavní nemocnice
„Hm,“ kývl Homura, načež si vestu od Ren mlčky vzal, krátce se zastavil, při čemž Qasewa ne zrovna šetrně hodil na zem, svou vestu si oblékl a Qasewa znovu zvedl za flígr, načež si ho jako předtím přehodil přes rameno.
„Začíná mu ta rana fakt téct....otrava mrňavej! Kdyby se nechal usmažit, nemusel sem tohle teď řešit!“ zabručel Homura a přidal trochu do kroku. Po chvilce konečně dorazili k nemocnici.
„Hm? Co budeš dělat ty?“ pohlédl zamyšleně na Ren, zatím co kráčel ke vchodu do nemocnice.
„Zamyslim se nad tím, až toho blbečka předám doktorům, ok?“ zazubil se na ní nakonec trochu rotržitě.
Když vstoupili do nemocnice, chvilku si jich nikdo nevšímal, dokud před sebe Homura nenatáhl ruku s krvácejícím Qasewem a nezískal si rázným zavoláním doktora pozornost.
Okamžitě k němu přiběhlo několik sestřiček a lékařů a Qasewa si do něho převzali.
„Až se probere, tak mu řekněte, že ať se nevrací, pokud nebude připravenej lízat mi boty a dělat co řeknu, jasný? A koukejte mu to říct přesně!“ dloubl jednoho z doktorů ještě než odešel Homura prstem do prsou a nařídil mu, co má Qasewovi říct. Doktor jen polkl, kývl a rychle se vzdálil.
„Tak pojď. Vymyslíme, co s tebou,“ kývl poté na Ren a vykročil si to ven z nemocnice.
„Co jsi říkala, že to umíš? Loutky a genjutsu že jo? Naposled sem tě učil nějaký to genjutsu, tak teď se mrkneme na ty loutky. Máš je někde u sebe?“ optal se jí Homura, když vyšli před nemocnici.
Ren Hakari
Naibun
Nemocnice
Ren se při jeho otázce pěkně lekla. Sensei se většinou věnoval Qčkovi a jí nechával dýchat.
"N - Ne, už ani ne!" Dostala ze sebe. Vzápětí si bundu sundala a podala jí zpět senseiovi.
"Omlouvám se..." ¨
Chvíli šla bezmyšlenkovitě dál, dokud jí na mysli nevystanula otázka co teď?! Sensei jí mohl poslat domů, aby se najedla a trochu prospala, nebo by mohli začít další tréning. Ren se upřímně řečeno víc líbila ta druhá možnost.
"Homura - sensei, co budu mezi tím dělat já? Mezi tím, co bude Q v nemocnici."
Ayame
po kolena ve vodě na cvičišti v konoze
Ayame stála ve vodě a bloumala nad tím, co asi udělala správně. Výsledný efekt minulého pokusu sice přinesl jisté ovoce, ale moc toho nebylo. „Když nechám proudit chakru do nohou,nic se nestane, když nechám proudit chakru do nohou a pak z chodidel ven, víceméně to funguje." Přemýšlela si v duchu. „Logika věci napovídá, že tedy musím vypustit nějakou chakru ven. Když jí vypustím málo, asi se propadnu tak, jako před chvílí. Když jí ale vypustím hodně. Co se asi stane?" Bylo to jasné, to bya věc, kterou teď hodlá zkusit.
Postavila nohu na hladinu vody a pouštěla chakru do nohou. Zatím se soustředila jen na koncentrování do nohou. Když myslela, že by to mohlo stačit, začala vypouštět z jedné nohy chakru tak rychle, jak rychle dokázala chakru koncentrovat do nohy. Ayame zkusila na nohu došlápnout. A skutečně, povedlo se. Stála na hladině vody na jedné noze. Ayame zkusila stejný postup i na druhou nohu, ale rozložení chakry se destabilizovalo, nohy se Ayame rozhodily a ona sama spadla zády napřed do vody.
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484
Hitsugaya Hyuuga
tym 14
Po par minutach dosiel do sidla klanu. Vyzul sa a siel rovno do rodinneho dojo, kde cakal, ze ho senpai bude cakat. Absolutne sa nemylil, preto ku nemu prikrocil a oslovil ho. Senpai sa hned postavil a spytal sa: ,, Co si dnes robil? Dufam, ze si sa prvy den predviedol ako pravy clen tohto klanu....co ste robili??´´ Povedal mu, ze sa naucil novu techniku a hned ju aj popisal: ,, Viem, ze nemozem ocakavat, ze ta sensei bude ucit nieco z nasich rodinnych technik, ale naco je tebe vediet hrube taijutsu namiesto elegantneho juukenu co sa ucime??´´ ,, NIkdy neviete, co sa moze hodit a zmena stylu vzdy pomoze, navyse ja som si to mierne upravil a vyuzivam pri tom aj juuken..´´ senpai ho ale prerusil zdvihnutou rukou a zacal hovorit zas on: ,,To je jedno....dufam ze si nepouzil vela chakry, lebo teraz ju budes potrebovat....nemozem ta pustit na misiu bez toho aby si ovladal jednu obrannu techniku...ked si myslis ze je to kaiten mas pravdu....ale pozor, musis sa to naucit do rana, co ti da poriadne zabrat..je mi jedno ako to zvladnes, je mi jedno ze sa zajtra nepohnes ale musis ju vediet...neviem kedy sa mate stretnut, ale tak do siedmej cas mas....mas dost casu, tak naco cakas? zacni! Musis na to prist sam´´ otocil sa a odisiel
Keyra Sarutobi
Hokageho kancelář
Když jsem vstoupila, uklonila jsem a řekla...
Hai. Mé jméno je Keyra Sarutobi. Právě jsem přišla do vesnice po několika letech. Ráda bych se zapojila do vašeho denního plánu. Dořekla jsem a čekala co příjde...
Shibiki Aburame
Naibun
Trošku přitakával k senseiově výtce. Motýl přeletěl zpět k němu a usídlil se mu na hrudníku, kde ledabyle rozevíral křídla.
"To je právě trošku problém... Housenky jsou v pořádku, jejich mala tělíčka jsou schopny vyprodukovat velké množství lepkavé hmoty, které využívají k zakuklení, takže u nich problém není. Problémem jsou motýli. Jelikož pokud využiji většinu jejich prachu, ztrácejí schopnost létat. To by se ale stalo pouze v případě, kdybych chtěl opravdu někoho zabít. Pro omráčení či paralýzu to nehrozí, ale i tak je to nějaký prach stát bude. Ovšem díky návratu zpět do mého těla a nějakém čase jsou schopni svůj prach obnovit díky výživě mé chakry. Takže bych to viděl asi takto. Pokud vás z mého hmyzu bude něco zajímat, klidně se zeptejte, jako sensei byste o mě měl vědět vše."
Vysvětlil Shibiki svému sensei a nastavil dlaň, na kterou se mu začaly sbíhat desítky housenek.
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Hitsugaya Hyuuga
tym 14
,,prepac Aki´´ ospravedlnil sa za to, ze ho nepustil k slovu. Potom ale sa rozhovoril aj on. Ako ho pocuval, rozmyslal ze je super ze maju niekoho kto je schopny bojovat aj na dialku-mat tri taijutsu typy by bolo na houby...,, Vsimol som si, ze mas element fuuton ze? HM, to by sa dalo skvelo vyuzit...vies aj nejake techniky na velku vzdialenost, ci toto bola prva?? A to ze vies aj taijutsu celkom obstojen je skvele...ako tak premyslam nad nasimi schopnostami, tak by to mohlo fungovat-nehovoriac o tom, ze ludsky sme spolu schopni spolupracovat a vychadzat...´´ Pokracovali v rozhovore, ked odrazu k nim dosla casnicka. Poklepala ho po pleci a dala mu papierik. Bol na nom odkaz od jeho senpaia v klane, ze sa ma co najskor dostavit. Preto sa zdvihol: ,,prepacte, mam odkaz od senpaia, ze musim ist do sidla klanu..prepacte, ze musim ist....dajte si co chcete je to zaplatene...ozaj, kedy sa mame zajtra stretnut??´´ pockal na odpoved a vybral sa ku pokladni: ,,prosim vas, tu mate peniaze, ked to bude malo, poslite spravu do sidla klanu Hyuuga na meno Hitsugaya..dakujem...´´ a ponahlal sa do sidla. Rozmyslal, co od neho chcu, zeby nejaky dalsi trening?? nerobilo by mu to problem, chakru moc neminal dneska a uz si stihol aj oddychnut
Mayu Hiashi
u hokageho
Vstoupím"Dobrý den Hokage-sama"pokloním se a pozdravím"Jsmem tu prtoe jsem byla přeřazena do jiného týmu.Jmenuju se Mayu Hiashi a původně jsem byla v týmu 1"řeknu
Miyu Yamanaka
Jak se Asajake přibližoval, Miyu slyšela, že s někým mluví. Předpokládala, že je to ten, za kterým šel Keiji. Kde tedy je, jaktože se Shikaru vrátil sám? Dívka si chvíli pohrávala s myšlenkou, že by vylezla, ale pak to zavrhla. Možná by to bylo hloupé. Nevěděla, co by udělali, a nechtělo se jí zdlouhavě vysvětlovat, co tady dělá a proč se neukázala dřív.
Slyšela, že oba kluci odcházejí. Nesmírně se jí ulevilo. Byla v podřepu, a tak se na špičkách otočila směrem ke stromu. Chtěla vykouknout, jestli už odešli a může tedy vylézt, dostat se do větví a dál je sledovat z výšky. Najednou ale na zádech ucítila lehký tlak. Když pootočila hlavu, všimla si, že je to drát. Evidentně na ní přišli a teď jí drátem přivázali ke stromu. V další chvíli se drát utáhl a jí to přišpendlilo ke stromu. Trochu si v duchu zanadávala, to vážně nečekala.
'Já jsem ale husa hloupá, mělo mi to dojít, však to jsou shinobi,' pomyslela si. Pak se začala kroutit. Doufala, že se z pod drátů dostane, pokud bude mít trochu štěstí. Štěstí jí ale moc nepřálo, protože v další chvíli se zpoza stromu vynořil Shikaru s kunaiem v ruce. Miyu se nervózně zasmála. Byla by zvedla ruce ve smířlivém gestu, kdyby je neměla přitisknuté ke kmeni se zbyktem těla.
,,Klídek, Shikaru, klídek," mluvila takovým tím tónem, co se s ním uklidňují splašení koně. Tiše a hluboko. ,,Já nejsem nepřítel, jsem z týmu 6, tak schovej tu zbraň, pusť mě a s Asajakem doneseme ta děcka Keijimu, po cestě vám to vysvětlím." Hlavním cílem její řeči bylo, aby jí uvěřil, že je z jejich týmu. Proto zmínila jména všech třech. Tedy, jejich jména mohl znát kdokoli a mohl to být klidně nepřítel, ale jí v té chvíli nic jiného nenapadlo. Pak se zavrtěla a zamračila, aby mu dala najevo, jak je pro ní klečení směrem ke stromu s hrudníkem přišpendleným dráty ke kmeni nepříjemná.
Akane Mikotto(Tým 15)
cvičiště
Sensej mi tu desku vyzdobil a podal mi ji"Děkuju"poděkuju Ensuimu a usměju se na jeho vtip"Jasně jak jinak"řeknu a usměju se a přejdu ke stromu"Takže strome jsem tu zas"řeknu a zašklebím se a udělám pečeť tygra a nahromadím chakru a rozeběhnu se na strom po dvaceti metrech mi uklouzne noha a musela jsem seskočit dolů."Uf sakra je to těžší než jsem si myslela"řeknu a podívám se na desku.Postavím se a koncetruju chakru a opět se rozeběhnu na strom po chvilce se zastavím a srovnám se.Pokračuju chůzi po stromě pomalu protože ta deska není nejlehčí.Pomalým krokem pokračuju po stromě a soustředím se na tréning.
Keiji Nara
Tým 6
Skončil totálně obklíčený. Jeho stínové techniky nemohly stačit proti takovému množství lidí. Mezi tím, co ti rváči na něj vytrvale doráželi musel ještě sledovat Tadaa, který se zatím držel stranou.
Nejhorší bylo, že se pohyboval dosti rychle a skrýval se mezi bandity, takže jej zahlédl vždy jen na chvilku a ještě k tomu pokaždé úplně někde jinde.
Vyhl se kopí a jeho majitele uzemnil pěstí. Následně hodil kunai po dalším muži. Zasáhl jeho rameno a tím byl další vyřazen z boje. Bylo v Keijiho moci je zabíjet, ale on nechtěl. Už nikdy.
Sáhl po dalším kunaii. Zezadu na něj zaútočil další z rváčů. Kopanec do holeně a loket v obličeji jej spolehlivě uzemnil.
Začal pociťovat únavu. Nepřátel bylo příliš mnoho, doráželi neustále a díky tomu nemohl složit jedinou pečeť. Tadao se mu navíc ztratil z dohledu.
Hodem kunaie vyřadil dalšího soupeře. Najednou jej někdo chytil za vlasy a trhnutím jej stáhl k zemi.
Byl to Tadao. "Ale kdy..." Myšlenku nedokončil, protože mu brutálně dupl na břicho. Keijim projela neuvěřitelná bolest. Dokonce ani nemohl vykřiknout. Schoulil se do klubíčka. Už nebylo nic, co by mohl dělat. Jásot banditů slyšel jakoby z dálky.
Sahala po něm spousta rukou. Začali mu servávat vestu a batůžek s vybavením. Někdo se mu snažil dokonce sundal i sandále. A samozřejmě sem tam schytal i nějaký ten kopanec.
Najednou jej někdo zvedl a začal táhnout pryč. Byl to samozřejmě Tadao.
Dotáhl jej k útesu. Pod ním se samozřejmě rozkládal další les, ale bylo evidentní, že Tadao to chce ukončit právě tady.
Chytl Keijiho pod krkem a zvedl do vzduchu. V druhé ruce svíral vytasený meč.
"Vidíš Keiji, jak jsi dopadl?! Nechápu, proč jsi neutekl! To kvůli těm spratkům?! Vždycky jsi byl vychcanej blb, tohle bych do tebe neřekl. Tady je ale vidět, že sám o sobě nestojíš za nic! Vždycky jsi se vezl jen na výkonech ostatních a NIKDY jsi pořádně nepřispěl!"
Rukojetí tvrdě udeřil Keijiho do břicha.
"Doufám, že tě to bolí, šmejde! bolest bude to jediný, co ucítíš, než chcípneš! Já byl jeden z největších talentů Konohy! A vyletěl jsem jen kvůli deb*lnímu testu! Ale ty jsi mohl jít dál! Hnusnej protekčáku!"
Přišla další rána a pak další. Muži se smáli a Tadaa horlivě povzbuzovali.
"Ty jsi jounin a co jsem já?! Nic! Ale to se teď změní! Já Konoze tak zatopím! Budou litovat!"
Bolest Keijiho pohltila natolik, že Tadaovi skoro nerozumněl a nemohl ani pořádně myslet. Jednu věc si však uvědomil ihned, jak jeho nohy ztratily půdu pod nohama. Tohle byl konec, nebyl nikdo, kdo by mu přišel na pomoc.
Shikaru Nara
V lese.
Šel za Asajakem. A když dorazil Asajake k tomu chlapci. A začal si ho prohlížet. Něco tam Shikarovi nesedělo. A ještě více ho to upozornilo když Asajake řekl že tam někdo je. "Tahle člověk nespadne za běhu." řekl. A poté se porozhlédl. Potichu přišel blíže ke stopám. Podíval se. "To vypadá že ten někdo spěchal." pomyslel si a rozhlédl se. Až narazil na širší strom u kterého končili stopy. Člověk za tím stromem nebyl připravený. Doufal asi spíše že Asajake a Shikaru seberou kluka a zmizí. A ne že by se zajímali o to kdo je sleduje. Nevypadalo to že by ten někdo byl nějako extra chytrý. "Tak si pohrajeme." pomyslel se. Nad Asajakeho závěrem se pousmál. A přikývl. "Dobře tak já jdu." řekl a udělal pár kroků směrem za Asajakem ale poté se zastavil. Rychle z batohu vytáhl kunaie které byli jako téměř všechny jeho spojeny drátem. A vrhl je k širokému stromu kde končili stopy, asi do výšky pasu. Tak aby se drát sekl o kmen a obvázal ho, alespoň dvakrát. Nepřipravený člověk se tomu vyhnout nemohl. Shikaru jen co vrhl kunaie vyrazil rychle směrem ke stromu. A na druhé straně kmenu, chytl kunaie stáhl je a udělal na nich uzel. Který ještě připevnil když do jeho středu jeden z kunaiů vrazil. "Tak se na tebe podíváme." řekl vytáhl kunai. A šel se podívat kohopak to ulovil.
Kdo něvěří v Shikamara ten nevěří v mozek
Kotoki Ichijou
Naibun
"Ohó, půssobivé!" zvolal a pomalým gestem odstranil motýla ze svého nosu, jen blázen by ho nechal sedět na nose když věděl, že je jedovatý. "Ale neznamená to, že motýl mussí umřít aby někoho otrávil? To samé pro houssenku, která míssto aby zakuklila ssebe zakuklí někoho jiného?" zeptal se Ichijou. Sice to nebyl biolog, ale každé dítě vědělo, že na motýli se nesahá, jinak už nikdy nebudou létat.
Ensui Taiko
"Vyzdobit jo?" vteřinku přemýšlel a pak dal k sobě palec, prostředníček a ukazováček tak, že vytvořily špičku a dvakrát takhle bouchl do desky. Pak pouze ukazováčkem udělal dlouhou, prohnutou rýhu a nakonec kolečko. Když pak podal desku Akane, koukal z ní na ni smajlík. "A cvič s úsměvem!" řekl, zasmál se vlastnímu vtipu a poté šel zkontrolovat Ayame zblíska. Nechtěl ji rušit a tak se postavil na okraj vody a tiše přihlížel.
Sarutobi Asajake
"Takže 30 na jednoho? To je nefér!" prohlásil zatímco sebral dívku a vyrazil k chlapci. Došel tam a chystal se ho zvednout, když v tom si všiml, že má vyhrnutý rukáv. Když se pozorně poohlédl po okolí, všiml si hlubšího otisku v zemi, kousíček od nich. Když našel začátek, sledovat stopu nebylo tak těžké... Ale nebylo mu jasné kdo to mohl být. Kdyby to byl jeho spojenec, proč ho neodnesl, kdyby to byl Asajakeho spojenec, tak kde je? "Shikaru, někdo tu byl, měj se na pozoru." řekl potichu aby to mohl slyšet jen on a pak sebral i chlapce. "Kdo jsme Shikaru? Jsme ten nejhorší tým co je, odpad naší vesnice a jako odpad... se*em na rozkazy." prohlásil pevně a vyrazil směrem k chatě.
Daichi Nara -Hokage
Původně to vypadalo jako další bezstarostné ráno, žádná práce které by se nedala odsunout na později, žádné schůzky a podobné hlouposti a až doteď...žádní otravní gennini! Jenže to celé se v jedinném okamžiku zbortilo, když se ozvala rovnou celá salva klepání. "Dále.." odpověděl odevzdaně a už se por jistotu začal hrabat v hoře papírů na stole.
Pokud nereaguju tak prokrastinuju! Pokud mě už opravdu potřebujete rušit, tak to zkuste jindy ^^