Návrat Draka - 08

Vesnice ukrytá v kameni byla ponořena do černě a ticha noci. Její obyvatelé pokojně spali ve svých domovech. Jenže klidná noc se naráz změnila v peklo. Vesnicí zaduněl mohutný výbuch a jedno z velkých skladišť se doslova rozletělo na kusy v ohromné explozi. Kusy hořícího dřeva létaly vzduchem jako pochodně a zapalovali střechy okolních domů. Vzduchem rovněž létali kamenné kusy zdí, které jako střely katapultů ničili další stavby.
Tsuchikage sledoval ze své kanceláře jak, záchranné jednotky hasí požáry a pomáhají zraněným lidem. Vedle Tsuchikageho se objevil člen ANBU. „Hlášení. Někdo zabil ochranku u skladiště s výbušninami pyrotechnické jednotky a následně skladiště zapálil. Výbušniny samozřejmě vybouchly. Krom pěti mrtvých ANBU, kteří drželi u skladiště hlídku je mrtvých ještě 9 civilistů, které zabili letící trosky.“
Tsuchikage zaťal pěsti. „Co se to k čertu děje? Včera v noci někdo zabil Shariho, velitele mých ANBU jednotek, i s celou jeho rodinou. Ještě předtím byla přepadena stráž ve vězení a došlo k hromadnému útěku našich vězňů. A to nemluvím o vraždách našich nejlepších senzibilů, mediků, stopařů a trenérů Geninů.“
ANBU mlčel, protože nechápal stejně jako Onoki, co se v Iwě za poslední týden děje. V tu chvíli se ozvalo zdvořilé zaklepání na dveře do Tsuchikageho pracovny a následně do ní vešla jakási mladá kunoichi. „Tsuchikage-sama, Feudální pán společně s Radními svolal schůzi vesnice a žádají vás, abyste rovněž přišel.“ Vyřídila nesměle zprávu svému nadřízenému.
Onoki trucovitě pohodil hlavou. „Už jdu. Děkuji za vyřízení Akumi.“ Na to už se Tsuchikage hrnul k místnosti, kde se odehrávala veškerá jednání o budoucnosti vesnice a kde už všichni budou čekat jen na něj. Když, ale Onoki otevřel dveře, tak jej doslova do nosu udeřil pach smrti a krve.
Po obvodu velkého kulatého stolu vždy seděli na židlích Feudální pán se svými rádci a Radní vesnice. Ti všichni, ale nyní leželi na stole či rozházení po zemi v kalužích vlastní krve. Dva strážci Feudálního pána byli zvláštními asi 20cm dlouhými železnými hřeby přibiti ke zdi za židlí toho, jehož měli chránit. Sám Feudální pán ležel čelem na stole a z temene mu z hluboké kulaté rány tekla krev smíšená s mozkem.
Onoki sledoval celou situaci s hrůzou a ježícími se chlupy na zátylku. „Když zabili je, tak mohou zabít kohokoliv v mé vesnici. Musím ty sabotéry najít a to co nejdříve. Kde je k čertu Mitaki?“ Onoki se otočil na Akumi, která jej od jeho kanceláře následovala a nyní shlížela na masakr strachem rozšířenýma očima. „Pohni se herdek ženská a přiveď mi Mitakiho. A nikomu o tomhle nic neříkej.“
Za půl hodiny už Onoki seděl za stolem ve své pracovně a naproti němu seděl generál Mitaki, muž jenž přežil neúspěšnou invazi do Konohy.
„Mitaki, vesnice není bezpečná. Musíš najít ty sabotéry a to co nejdříve. Armáda ninjů z Konohy už opustila Zem Ohně a míří sem. Nemůžeme si dovolit čelit invazi ve vesnici, kde si nepřátelští špehové a sabotéři mohou dělat, co chtějí. Zítra pošlu peníze Akatsuki na místo určení, kde si je vyzvednou a poté za nás budou bojovat. Společně s Akatsuki máme už naději, že Listovou armádu odrazíme.“ Vrčel znepokojený Tsuchikage a Mitaki pozorně naslouchal.
„Nebojte se Tsuchikage-sama, jen to nechte na mě. Zabezpečím vesnici a pak rozdrtíme tu chátru z Konohy.“ Zavrčel Mitaki.
Onoki přikývl a Mitakiho uvolnil. Mitaki vyšel z Onokiho pracovny, vydal pár rozkazů ANBU a pak se ztratil v noci. Mitaki, ve skutečnosti člen Chitsuki, organizace podřízené Dazouovi se ve tmě setkal s dvěma stíny. „Zdravím vás Migaku-san.“ Pozdravil Mitaki žoldáka a kývnul na Tenchiho, Migakovu ochranku, jenž byl zároveň i nejlepším katem plnící Migakiho vražedné zakázky. „Musím říci, že hladký průběh akce mě samotného překvapil. Tenchi dokonale ochromil všechny Radní, když zabil Feudálního pána a jeho dva strážce, takže následný masakr už byl velice jednoduchý.“ Zmínil se pochvalně Miteki o masakru vedení Iwy, jenž s Tenchim provedl.
Migaku vzal chválu svého podřízeného na vědomí mírným pokývnutím hlavy. „Už byste měl vědět Mitaki-san, že naše služby jsou vždy perfektní.“
Mitaki s tichým zachechtáním přikývl. „Taky si za ně necháváte značně platit. Ale potřebuji, aby jste Reizovi-sama a Danzouovi-sama vyřídil, že Tsuchikage si najal Akatsuki. A že někdo z Akatsuki, dokonce nejspíše jejich šéf, si přijde na jihovýchodní hranice Země Země vyzvednout peníze.“
Migakovi v očích zajiskřilo. „Takže mu mají nachystat léčku?“
Mitakimu se na tváři objevil vražedný úsměv. „Ano. Pakliže se podaří odstranit šéfa Akatsuki, tak jim tím udeříme tvrdou ránu.“
Migaki přikývl. „Okamžitě vyrazím na cestu a osobně zprávu předám.“
Mitaki si spokojeně zamnul ruce a sledoval jak Migaki se svým mlčenlivým a smrtelně tichým Tenchim odchází.

Všech šest Peinových podob společně s Konan došlo doprostřed menšího lesíku, kde se zastavili u malého, ale udržovaného pomníku nějakým mrtvým hrdinům. Z druhé strany, ze směru, jímž ležela Iwa, přišla osmičlenná skupina ninjů s čelenkami Kamenné, přičemž každý z nich nesl pytel napěchovaný penězi.
Když nově příchozí uviděla Konan, tak se uvolnila a na tváři se jí objevil úsměv. Když, ale sféra Deva promluvila tak její hlas zněl dost nepřátelsky. „Stát.“ Nařídil, když nově příchozí došli na dvacet metrů k němu a propaloval poslíčky svým Rinneganem. „Mé oči prohlédnou každou iluzi i takovou primitivní techniku jako Henge. Vím, že nejste ti, co je čekáme. Kdo jste a o co se tu pokoušíte?“ Vrčela sféra Deva chladně na nově příchozí.
Když příchozí viděli, že jejich malá lest se nezdařila, tak zrušili Henge a před Akatsuki se z oblaku kouře ukázalo 8 posměšně rozšklebených obličejů patřící členům Chitsuki, Danzouovým psům.
Reizo, velitel Chitsuki, předstoupil před své spolubojovníky a zašklebil se na Konan a Peinovi sféry. „Přišli jsme si pro vaše hlavy. To by vám mělo stačit.“ Vysmíval se Reizo nepříteli.
Peinovi sféry se seřadili do bojové pozice a zvířecí sféra vyvolala velkého psa se zakrnělými křidélky na hřbetě. Ten se okamžitě rozeběhl proti členům Chitsuki.
Reizo pouze mávl za sebe. „Toshiro.“
Zpoza hloučku členů Chitsuki vystoupil šlachovitý mladík s dlouhými černými vlasy, které mu spadaly v záplavě na zádech. Toshiro byl vyzbrojen téměř tři metry dlouhou katanou, kterou nyní uchopil do obou rukou a sekl s ní do vzduchu. Z katany vyletěla větrná chakra zformovaná do velkého vzdušného sekáčku, jenž zasáhl útočící psisko. To zakňučelo a rozdělilo se na dva psi.
Reizo uznale kývl hlavou a poslal dalšího člena týmu: „Shogene.“
Ze skupinky vyskočil škaredý skoro 30ti letý muž s hrbem na zádech, dopadl mezi oba psi a napřáhl na každého jednu svoji ruku. Z pór na kůži jeho rukou okamžitě vystřelili pavučinová vlákna, která oba pejsky oblepila. Psi se do vláken zamotali tak, že se nakonec svalili na zem bez možnosti pohybu. Pouze vrčeli a trhavými pohyby se zkoušeli z pavučiny vyprostit. Leč marně. Zvířecí sféra svého Summona odvolala a rozhořel se pravý boj…

O hodinu později svolal Pein poradu Akatsuki a v temnotě jeskyně zazářili astrální projekce těchto zločinců. Na poradě, ale chyběla Konan.
„Co se herdek děje, že jsi nás tak narychlo svolal?" Bručel nelibě a podezřívavě Hidan.
„A pročpak tu není Konan?" Dodal bystrý Itachi.
Pein se rozhlédl po svých společnících. „Byli jsme s Konan vyzvednout peníze z Iwy a byli jsme napadeni Danzouovými psi. Říkají si Chitsuki. Konan v boji těžce zranili, proto nyní odpočívá. A Chitsuki rovněž ukradli peníze, co nám Iwa měla předat."
„Cože? Oni ukradli naše peníze?" Zaskřehotal Kakuzu a vypadalo to, že to s ním sekne.
„V poslední době se nám nedostává zaslouženého respektu," pokračoval Pein. „Zprvu nám Uchiha Takeru ukradne jednoocasého, poté Takerův zvěd Taró zabije Zetsu a nyní nás dokonce ti prašivý Chitsuki napadnou. Je načase, abychom světu ukázali naši sílu. Zničíme jak Chitsuki, tak i Takera a ty jeho zmetky. Zetsu před svou smrtí našel úkryt Chitsuki, ale kde se schovává Uchiha Takeru zatím nevíme. Už dnes v noci zaútočíme tedy na Chitsuki a jakmile naši zvědové najdou Takerovu skrýš, tak se vypořádáme i s ním. Všichni se tedy připravte na dnešní noční boj, krom Konan se této akce zúčastníme všichni."
„Všichni? To jako já s Kakuzu i Itachi s Kisamem, Sasori a Deidara i ty?" Ptal se udiveně Hidan, protože Akatsuki nikdy za dobu své existence takovouhle akci nepodniklo.
„Ano, vyrazíme a půjdeme do boje všichni společně. Nesmíme dát našim nepřátelům ani nejmenší naději na přežití." Přisvědčil Pein a porada Akatsuki skončila.

Terai, nejschopnější z Danzouovým honicích psů dovedl své společníky, kteří patří k Danzouovým nejlepším mužům, až na dohled od úkrytu Uchihů, kde se ukryli Takerovi parťáci.
Terai několik dlouhých minut větřil ve vzduchu a jakožto člen klanu Inuzuka cítil i ty nejdrobnější pachy v okolí, načež se otočil ke čtyřem zbylým členům ROOTu. „Ano, konečně jsme je našli. Danzou-sama bude spokojený. V té skrýši jsou naši nepřátelé a zrádcové Konohy, bohužel nemohu určit přesný počet. Vím, ale určitě, že Takeru s Hitošim a dalšími dvěma svými pomocníky z úkrytu před pár dny odešli. I tak máme, ale před sebou jistě značnou kupu protivníků, jejichž hlavy po nás Danzou-sama chce.“
Torune přikývl a protáhl si ztuhlé svaly při vyhlídce nadcházejícího boje. FU mezitím pozoroval úkryt, Saki odpočívajíc ležela na zemi, její dlouhé zelené vlasy leželi nevzhledně kolem ní a koukala do oblak, přičemž Joben brousící svoji katanu přistoupil k FU. „Jak to vidíš senpai? Nepřítel jistě vztyčil nějakou ochranou či minimálně sledovací bariéru, takže nepozorovaně se tam nedostaneme. A slyšel jsem, že ty staré úkryty Uchihů jsou silně zabezpečeny, takže ani s hrubou silou si nevystačíme.“
FU přikývl. „Máme výbušniny. Ty a Saki nám s nimi cestu otevřete.“
Joben souhlasně zabručel. „Zevnitř, že? Tam bude ochrana nejslabší. Jdeme hned?“
„Ano, čím déle tu budeme čekat, tím spíše nás objeví.“ Ozval se Torune, „a nezapomeňte, že naši protivníci jsou nebezpeční. Takeru neodešel se všemi svými muži a nezapomeňte ani na Hatake Kakashiho jenž naši vesnici zradil a přidal se k tomu Uchihovi. A společně unesli jinchuurikiho Kyuubiho i dědičku hlavní rodiny Hyuugů. Minimálně Kyuubiho, ať už s jinchuurikim nebo bez, musíme vzít zpátky do vesnice.“
Joben přikývl, složil pár pečetí a jeho tělo postupně začalo průhlednět ať se stal neviditelný, „Reika no Jutsu (Technika proměny v přízrak).“
Saki se rovněž zvedla, vzala si několik tub s výbušnou látkou od Fu, klekla si, položila pravou ruku na zem a sladce se usmála. „Hāmonī (Souznění)“ zašeptala a Sakina barva oblečení, vlasů i kůže se okamžitě změnila na hnědou, stejnou barvu jakou měla půda, jíž se Saki dotýkala. A vzápětí už se Saki vsákla do země.
Terai, Fu i Torune se po sobě podívali a připravili se na zahájení akce.

Mezitím v úkrytu Uchihů, Naruto se Suzakem obědvali a sbírali tak další síly na trénink. Když oba jedlíci byli už v půli svých misek, tak přišel i Mukade následován utahanou a domlácenou Hinatou. Mukade si rovněž nabral misku jídla a zasedl na stůl, ale Hinata měla dost síly jen k tomu, že se tupě svalila na svoje sedátko a zírala unaveně před sebe.
Naruto zvedl tvář od své napůl prázdné misky a když viděl opět Hinatin stav a ignoraci Mukadeho ke své žákyni, tak v něm vzkypěla krev. Naruto odložil své hůlky, zvedl se a začal obcházet stůl, aby se dostal k Mukademu. Suzaku si všiml pohybu svého svěřence pozdě, ale když už si všiml kam Naruto s naštvaným výrazem míří, tak zbledl a jen zašeptal: „Naruto, ne. Přestaň!“
Naruto, ale Suzakův sykot ignoroval a už se ocitl vodorovně jen tři kroky od klidně k Narutovi bokem sedícímu Mukademu. „Hej,“ oslovil Mukadeho Naruto, „to se nestydíš takhle k Hinatě chovat? Se na ni podívej! Je unavená! Zbytečně ji akorát týráš a v tomhle stavu je pro ni trénink spíše přítěží!“
Mukade, ale ani nezvedl pohled od svého jídla, klidně jedl dál a Naruta ignoroval, což jej naštvalo ještě více. Naruto naštvaně přistoupil až k Mukademu, chytil jej za pravé rameno a prudkým pohybem jej otočil k sobě čelem. Mukade, ale zároveň při otáčení udeřil levou dlaní, díky otočce získala menší švih a dlaň udeřila Naruta doprostřed hrudi. Naruto se okamžitě svalil jako špalek na zem, z úst mu vycházelo slabé lapání po dechu a Naruto sám se držel za krk. K Narutovi okamžitě přiskočila Hinata se Suzakem a začali jej pleskat do zad, jak se mu snažili vrátit vyražený dech, což se i za chvíli stalo.
Mukade poklidně vstal a tyčil se nad Narutem, zatímco jej Suzaku ostražitě sledoval a ochranitelsky před Narutem klečel. Mukade, ale ukročil do boku, aby Narutovi viděl do tváře. „Příště nebudu brát ohledy na to, že Takeru je tvým kmotrem a zabiju tě.“
V tu chvíli se, ale vzduchem v celém úkrytu začal šířit Fummimarův hlas. „Poplach! Do úkrytu pronikli nepřátelé…“ Další Fummimarova slova zanikla v silném výbuchu, jenž otřásl celým komplexem.
Před Mukadem se objevila Fummimarova vzdušná hlava. „Dva nepřátelé pronikli neznámým způsobem do úkrytu, přičemž prorazili cestu do zdi v sektoru F. Otvorem do úkrytu vstoupily další tři osoby. Napadnu je hned u proražené díry, ale někteří mi nejspíše uniknou do nitra úkrytu, vy …“

Plán už Fummimaro nestihl doříct, protože se právě zhmotnil venku před úkrytem necelých 10m před vyraženým otvorem, v němž akorát zmizeli Torune s Fu a zlehka se o něj opíral Terai. Oči Teraie i Fummimara se setkali. Terai se ušklíbl. „Když mě tu nechali, abych hlídal ústupovou cestu, tak jsem se bál, že si nezabojuju. Koukám, ale že mám štěstí.“
Fummimaro pomalu zkroutil hlavou. „Věz, že štěstí nemáš."
Terai se opět ušklíbl, udělal nějakou pečeť a celé jeho tělo začalo mohutnět, začali se mu zvětšovat svaly a začala mu růst srst. Ústa se mu protáhla do psí či spíše vlčí mordy, zuby se mu rovněž zvětšili a zešpičatěli a nehty na rukou se mu protáhli do 10cm dlouhých a ostrých drápů.
Fummimaro už nečekal a mávl před sebe rukou. Před Fummimarem se ze vzduchu zformovali dva větrné sekáčky, které se rozletěli po Teraiovi. Bez pečetí.
Terai, ale z místa kde stál, zmizel a sekáčky vyryli hluboké rýhy do skály. Vzápětí, se ale obě Teraiovi pracky zarazili Fummimarovi do těla zezadu, pronikli hrudním košem a drápy si prorazili cestu skrz celým hrudníkem Fummimara. Nikde, ale nebyla vidět krev.
Fummimaro přikývl. „Jsi rychlý."
Terai už chtěl ze svých paží shodit předpokládané torzo těla mrtvého protivníka, když se samo v okolí ran roztrhlo a kromě Fummimarovi hlavy se změnilo na vzduch. „Ale rychlost ti nepomůže…“
Terai už nestihl nijak zareagovat, když mu čepele vytvořené ze vzduchu z Fummimarova těla pronikly srstí na hrudi a zabořili se mu do srdce.
Terai spadl mrtev na zem s překvapeným výrazem ve tváři a vedle něj se opět zformoval do své podoby Fummimaro, jenž svůj pohled upřel na díru ve skále, kterou pronikli do úkrytu další nepřátelé…

Saki s Jobenem mezitím pronikli díky svým technikám kolem celého oddílu Tenzenových válečníků, kteří běželi směrem k díře. Oba Danzouovi poskoci chtěli úkryt prozkoumat a udeřit na nejcitlivějším místě, ale už v následující místnosti na ně čekali nepřátelé. Kakashi, Hinata s Mukadem i Suzaku s Narutem se postavili příchozím nepřátelům. A boj hnedka spustil.
Naruto, oproti všem dřívějším předpokladům se nevrhl na nepřátele okamžitě a sám, ale prvně vytvořil jednoho svého klona, roztočil jej a hodil proti Jobenovi. Suzaku rovněž poskládal pár pečetí a ze svých úst vyplivl na Saki svoje lepidlo.
Saki dostala od Suzaka přímý zásah a lepidlo se jí rozpatlalo přes celý hrudník, hlavu, krk, ramena i celé paže. Joben se, ale hozenému klonu vyhnul tím, že opět přešel do své přízračné techniky a vrhl se vpřed.
Suzaku spokojeně zabručel, když spatřil že Saki schytala přímý zásah jeho techniky. Proto jeho překvapení bylo o to větší, když se jeho lepidlo do těla Saki vstřebalo a její tělo změnilo barvu na barvu onoho lepidla. Saki se usmála, poskládala pár pečetí a její vlasy v barvě Suzakova lepidla se prodloužili a doslova vyletěli vpřed.
Naruto tasil kunai a chtěl se vrhnout vpřed vstříc Jobenovi, ale Mukadeho ruka jej chytila za rameno a strhla zpět přičemž Mukadeho noha jej podrazila. Naruto spadl zády na zem a jen díky tomu unikl prameni vlasů Saki, který nyní jen proplachtil neškodně nad ním. Mukade rovněž padl na zem a Kakashi, Hinata a Suzaku se vyhnuli výskokem na strom. Některé prameny vlasů dopadli na skalní stěnu, kde se přilepili stejně, jak kdyby na onu skalní stěnu použil Suzaku některou ze svých technik.
„Ta mrcha může vstřebat materiály okolo sebe a získává tak jejich vlastnosti." Odhadl bleskurychle Mukade.
Za Kakashim se s napřaženým mečem zhmotnil Joben a okamžitě udeřil. Kakashi zareagoval bleskurychle jak je jeho zvykem a otočil se s napřaženým kunaiem, aby čepel odrazil. Jenže čepel těsně před tím, než narazila do kunaiu se změnila do přízračné formy, přes čepel kunaie neškodně proletěla a následně se zhmotnila a vystříkla krev. Čepel Jobenova meče prosekla Kakashimu hrdlo a mrtvé Kakashiho tělo spadlo ze stropu na zem. Hinata přiskočila k Jobenovi a začala máchat neuvěřitelně rychle se pohybujícíma rukama. První údery zasáhli Jobenovu pravou paži a nejen že mu v ní Hinata zastavila proudění chakry, ale ještě mu ji nadvakrát zlomila. Další údery už proletěli jen vzduchem, protože Joben se opět proměnil do přízračné podoby a odskočil od Hinaty.
„Hinato, vyřiď jej, já se postarám o tu mrchu. Naruto, pomož Hinatě a ty nás krej Suzaku." Okamžitě rozkázal Mukade a vrhl se k Saki.
Saki uskočila zpět, až se ocitla u skalní zdi a opřela se o ni. Její tělo okamžitě získalo barvu kamene a její vlasy v podobě velkých bodců se vymrštili proti Mukademu. Ten, ale zužitkoval svoji obrovskou rychlost, mezi kamennými bodci z vlasů Saki prokličkoval, ocitl se až u ní a udeřil. Saki dostala sérii rychlostí až neviditelných úderů do hrudi, hlavy a krku. Chvíli stála s vytřeštěnýma očima, načež se jí z úst i nosu vyřinula krev a Sakina mrtvola se svezla na zem.
Když Joben spatřil smrt své kamarádky, tak vztekle zařval a vrhnul se vpřed pomstít její smrt. Hinata se, ale všem jeho úderům vyhnula se skoro stejně velkou rychlostí jako Mukade a udeřila. Její údery, ale žádnou škodu nenapáchali, protože Joben využil opět svých schopností přízračného těla. Kolem Jobena se, ale otevřela časoprostorová díra, vcucla jej dovnitř a Naruto ji následně uzavřel.
Fu a Torune, kteří neměli techniky Saki a Jobena se srazili v menší bitvě s Tenzenovými vojáky, které vedl Tenzen osobně.
Fu vrhl před sebe sérii kunaiů, ale ty nepronikli brněním vojáků či byli odraženy čepelemi katan. Vojáci Tenzena s tasenými zbraněmi, jejich čepele jim obalovala děsivá černá chakra, se vrhli vpřed, aby mohli vetřelce rozsekat. Z Toruneho těla vyletělo několik miliónů mikroskopických broučků, kteří v podobě fialového mračna letěli vstříc útočícím vojákům, první dva vojáci byli zasaženi těmito broučky a okamžitě spadli ve strašných bolestech na zem.
Tenzen, ale okamžitě pochopil situaci: „Všichni použijte Kuro yoroi (Černé Brnění)" a zkušení vojáci rychle reagovali. Černá chakra z jejich zbraní se rozšířila po celém jejich těle. Nejbližší vojáci k oněm dvěma zasaženým se k nim sklonili, začali ji tahat pryč z bitevní linie a zároveň do nich pouštěli vlastní černou chakrou, která začala rovněž obalovat jejich tělo a ničit ony mikroskopické broučky.
Fu, když viděl, že Toruneho broučci nemají na nepřátelské vojáky žádný účinek a sami při kontaktu s tou černou chakrou jsou zničeni, tak se sám vložil do boje. Pomocí výměny myslí se dostal do hlavy samotného Tenzena a v jeho kůži okamžitě napadl vojáky před sebou i vedle sebe. Voják napadený zezadu klesl k zemi s useknutou hlavou, voják nalevo už, ale úder zablokoval a od Tenzena ustoupil. Tenzen tak zablokoval cestu a vpřed pokračovali jen 3 vojáci, na něž se okamžitě vrhl Torune s kunaiemi v rukou. Torune viděl, že ta jejich černá chakra je nějaká agresivní, když zabíjela jeho broučky, proto si kunaie obalil chakrou vlastní, aby rychleji zlikvidoval protivníky a sám se chránil. Jenže to byla chyba. Černá chakra Tenzenových vojáků totiž požírá a ničí jiný druh chakry.
Torune vpadl do trojice vojáků a okamžitě začal máchat Kunaiemi. Vojáci byli, ale zkušení veteráni, kteří absolvovali mnoho válek a bojů, takže se bez větších problémů Torunemu bránili vlastními zbraněmi a ninju z Konohy obklíčili. Torune po několika střetech a zkřížení zbraní cítil, že je něco špatně, hodně špatně. Zbraně mu obalila stejná černá chakra jakou používali jeho nepřátelé a následně se mu zakousla i do těla a z rukou se šířila dál… Torune téměř šílený bolestí, když cítil jak mu cizí chakra ničí chakru i chakrovody jí vedoucí a šíří se dál. Po dvou minutách Torune zemřel, bez nějakého vnějšího zranění, ale uvnitř jeho těla byla jen rozežraná a zničená tkáň.
Fu mezitím v Tenzenově těle útočil na vojáky, ale ti se jen společně kryli a bránili se, protože nevěděli, co mají dělat, aby svého oblíbeného velitele nezranili. Pro tyto vojáky, kteří přežili nejednu bitvu i rozpad vlastní vesnice byl Tenzen jako otec, jenž nad nimi vždy držel ochrannou ruku. A tak se nyní jen bránili před Tenzenovými útoky, obklíčili jej a následně se na něj vrhli, chytili mu ruce, aby nemohl máchat zbraní i nohy, aby nemohl kopat a celkově jej znehybnili vlastními těly a vzali mu zbraň.
V tu chvíli dorazil Fummimaro s Fu přehozeným přes rameno a následován třemi vojáky, kteří zabili Toruneho. Fummimaro hodil Fuovo tělo na zem, prohlídl si situaci a následně vyvolal jeden ze svých větrných sekáčků. Větrný sekáček usekl Fuovi pravou ruku, tato bolest jej donutila se vrátit do vlastního těla. V něm stihl pouze vykřiknout: „proklínám vás", ale následně byl už omráčen a uvězněn… Fummimaro věděl, že Takeru si rád popovídá s mužem, jenž napadl jeho přátele a bojovníky.