Muka neznámého ninji
Vložil anubiskt, Po, 2012-04-16 18:02 | Ninja už: 6200 dní, Příspěvků: 184
Jiskrné kapky ledového vodopádu,
dopadají s tříštěním na mou vlahou tvář,
stojím sám v jezírku zcela bez nápadu,
hra světla s vodou maluje mi svatozář.
dopadají s tříštěním na mou vlahou tvář,
stojím sám v jezírku zcela bez nápadu,
hra světla s vodou maluje mi svatozář.
Však nepřipadám si jako svatý z obrazů,
neboť ruce ninjy krví jsou zbroceny,
životy pohaslé nelze vyzvednout jak tretku ze ztrát a nálezů,
představy o světě v míru? V troskách a zhrouceny.
neboť ruce ninjy krví jsou zbroceny,
životy pohaslé nelze vyzvednout jak tretku ze ztrát a nálezů,
představy o světě v míru? V troskách a zhrouceny.
I v tento okamžik smývám z těla cizí krev,
ten chudák už nepocítí polibek pěkné ženy,
v hlavě mi buší a srdcem zmítá divoký hněv,
krátký jsem na rozkazy, když kostky jsou vrženy.
ten chudák už nepocítí polibek pěkné ženy,
v hlavě mi buší a srdcem zmítá divoký hněv,
krátký jsem na rozkazy, když kostky jsou vrženy.
Můj odporný život je lemován sťatými hlavami,
nečestné kroky dopadají na pošlapané touhy,
cítím se mizerně, už znějí mi z daleka tamtamy,
proč teď mám problém ukončit jeden život pouhý?
nečestné kroky dopadají na pošlapané touhy,
cítím se mizerně, už znějí mi z daleka tamtamy,
proč teď mám problém ukončit jeden život pouhý?
Ale ne. Poprvé v životě spravedlnost pochovám v náruči své,
stačí kratičký pohyb toho ostrého předmětu,
jehož dalším ovládáním bych mohl ohrozit i děti tvé.
A tak radši odejdu. Za chvíli upadnu do rudého sametu.
stačí kratičký pohyb toho ostrého předmětu,
jehož dalším ovládáním bych mohl ohrozit i děti tvé.
A tak radši odejdu. Za chvíli upadnu do rudého sametu.
Ruce se mi třesou jak starému muži,
vždyť tato zbraň je přece moje třetí ruka,
kéž by místo života uměla setnout pro lásku růži,
omlouvám se všem, kterým svým bytím působil jsem muka.
vždyť tato zbraň je přece moje třetí ruka,
kéž by místo života uměla setnout pro lásku růži,
omlouvám se všem, kterým svým bytím působil jsem muka.
A je to tady. Okamžik, jenž nemohu vzít zpět,
prořízlé hrdlo, katana padá, kolik času zbývá?
Se slzami na tváři, ale s hrdostí muže opouštím svět,
děkuji slavíčkovi, který smuteční píseň právě mi zpívá.
prořízlé hrdlo, katana padá, kolik času zbývá?
Se slzami na tváři, ale s hrdostí muže opouštím svět,
děkuji slavíčkovi, který smuteční píseň právě mi zpívá.
Čas se strašně vleče, co nyní se bude dít?
Červený koberec obklopuje mé slabé tělo,
s mohutným nárazem na záda padám a přestávám žít,
promiň, dítě, co beze mě bys ještě otce mělo...
Červený koberec obklopuje mé slabé tělo,
s mohutným nárazem na záda padám a přestávám žít,
promiň, dítě, co beze mě bys ještě otce mělo...
Poznámky:
Pohled do intimní chvíle neznámého ninji, který se rozhodl pro vlastní způsob spravedlnosti. Snad zanechá alespoň malý dojem.
(4 hlasů)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Argh... To mi připomíná, že se stále nemám k dopsání jedné jisté věci xD Nu což, přejděme k tématu.
U mě si dojem zanechal. Kolik lidí tady psalo na téma sebevražda? No je fakt, že poslední dobou tu spíš funguju jako duch než jako právoplatný člen Konohy, ale detail.
Ono já a poezie nejde nijak zvlášť moc dohromady
Takže se mi v tom z morálního hlediska šťourat nechce. Navíc je to, jako spousta jiných věcí, otázka názoru a úhlu pohledu. Začátek mě ale nějakým záhadným způsobem nadchnul. Ten konec už byl horší, nevím proč, nějak mi to tam nesedělo... Záhada 
Možná je to tím, že jsem se právě vzbudila a na tváři mám obtisklý materiál k učení xD Možná by bylo lepší v takovýchlech chvílích nic nekomentovat, protože o čem že vlastně je tenhle koment? O ničem...
E. E. Cummings
Podmínkou koexistence jedince druho Homo sapiens a společenství druhu Canis lupus je sjednocení akustické signální soustavy.
No, právě jsi překonal většinu básní na Konoze, protože to má nějaký rytmus (tedy krom verse s tamtamy, kde se ti ho povedlo přímo perfektně rozhodit a ten výběr slov...)
Jenže to je asi tak všechno. Jinak je to velké nabubřelé nic. Alespoň pro mě. Jako začátek nechává takovou lehkou odevzdanost (první verš je fakt dobrý), ale zbytek.
Pokud bych měl na Konoze zakázat jedno téma, tak by to byla sebevražda. Nikdo jí ještě nenapsal, alespoň přijatelně.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
Teprve se rozehřívam na velkou poezii
Děkuju za kritiku, protože přinese mnohem víc, než tisíc pozitivních slov. Ono původně jsem k tomuhle tématu ani nesměřoval, ale jak mi šly samovolně myšlenky pod návalem školních povinností, dospělo to do týhle podoby. Snad přijde den, kdy jednou od tebe budu číst jen chválu - budu k němu směřovat