Neztrácet naději ! 5

NEZTRÁCET NADĚJI ! 5

Naruto už byl venku z nemocnice. Byl na cestě domů a jen pár uliček před bytem mu skočil do cesty ANBU. Naruto byl tak unavený a zamyšlený, že do něj málem vrazil.
„Uzumaki Naruto. Máš se okamžitě dostavit k Hokage do nemocnice.“
A jak rychle se ANBU objevil stejně tak rychle zmizel. Naruto byl naštvaný, že ho někdo ruší v jeho plánech. Chtěl jen jídlo a postel. Nic víc. Potřeboval si odpočinout víc než jindy. Stejně se nakonec vydal k nemocnici, ale v duchu nadával všemi možnými nadávkami. Předem litoval toho dalšího odvážlivce, co by mu zkazil jeho plány.

Když došel k nemocnici, bylo odpoledne. Skoro nikdo tam nebyl. Vešel na recepci a zeptal se, kde najde Tsunade. Bylo to ve druhém patře, páté dveře napravo. Zaklepal a stoupl si mezi dveře. V posteli ležela pobledlá a hubená Hinata. Okolo stála jen Tsunade a Shizune. Ještě než stihl udělat krok dovnitř, Tsunade ho gestem ruky zarazila. Oba vyšli společně na chodbu. Tsunade se samozřejmě zeptala na otázku, kterou očekával.
„Takže … co se tedy stalo? Slyšela jsem toho hodně, ale chci to slyšet od tebe.“
„Tak fajn, ale tenhle příběh říkám naposledy.“ Naruto se pořádně zhluboka nadechl a všechno to ze sebe vyklopil. Jak to ze sebe chrlil rychle, tak by se v tom ani Kakashiho psi nevyznali. Tsunade jen pokyvovala hlavou.
„A to je všechno?“ Zeptala se Tsunade. Naruta tahle otázka namíchla.
„Všechno? To myslíte vážně? Hinata tady leží v nemocniční posteli, já jsem nebyl ani živej ani mrtvej a Vy se mě zeptáte, jestli je to všechno? To nemyslíte vážně!“
„Naruto myslela jsem to tak jestli jsi mi řekl všechno. Vím, že jsi unavený a hladový, takže teď si můžeš jít odpočinout.“ Potom se Naruto zeptal na otázku, která Tsunade zaskočila.
„Můžu zůstat u Hinaty?“ Tsunade chvíli přemýšlela, když nakonec svolila. Otevřela dveře a pokynula Shizune aby šla s ní. Naruto počkal. Až odejdou a sedl si na židli vedle postele. Konečně mohl trochu přemýšlet a odpočinout si. Stejně to ale nemělo na pořádný spánek. Teď ale potřeboval přemýšlet víc než spát. Až teď, když Tsunade vykládal, co se stalo, si uvědomil, že jim řekl, že ho zachránila Hinata, ale neřekl nikomu jak. On sám si to musel poskládat dohromady. Pamatoval si co se dělo. Mluvil s otcem, a najednou slyšel Hinatu. Slyšel, jak mu vyznala lásku a čím víc mluvila, tím víc vše okolo něj černalo. Až se nakonec probudil v malé jeskyni a na něm ležela Hinata. Chtěl Hinatě něco říct. Teď a tady, ale nevěděl co. Přemýšlel co říct, ale nakonec si jen přisunul židli blíž k posteli a vzal Hinatu za ruku. Seděl tam, držel ji za ruku a pozoroval ji. Nevěděl, jak dlouho tam sedí. Začaly mu těžknout víčka. Potichu se zvedl, naposledy se podíval na Hinatu a odešel. Hned jak byl doma, zamířil k posteli. Ještě ani nedolehl a už spal.
Probudil se, když bylo brzo ráno. Venku svítilo slunce a bylo slyšet cvrlikání ptáčků. Naruto se vyhrabal z postele a šel se najíst. Hodil na sebe oblečení, uvázal si čelenku a vyšel do ranních paprsků. Bylo teplo a venku už bylo dost lidí. Děti si hráli a ninjové probírali svoje poslední mise. Vydal se do nemocnice, aby navštívil Hinatu. Došel na recepci a uviděl Sakuru. „Ahoj Sakuro.“ Pozdravil ji naruto. Sakura vzhlédla a podívala se na něj. Když ho uviděla, na tváři měla pobavený úsměv. „Ahoj Naruto. Takže už si se probudil.“ Naruto se na Sakuru nechápavě podíval.
„Jak už?“
„Naruto, víš, jak dlouho si spal?“
„Ne nevím.“
„Spal si tři dny.“ Řekla pobaveně Sakura. Naruto na Sakuru vyvalil oči, ale než se zmohl na slovo, Sakura ho předběhla.
„A jestli jdeš za Hinatou, tak tu už jsme propustili.“
„Jo dobře. Díky Sakuro.“ Naruto se na Sakuru usmál a šel se podívat po Hinatě. Napadlo ho, že asi bude doma, tak se šel podívat do sídla Hyuuga. Jediný kdo byl doma, tak byl Neji a ten mu taky nic moc nepomohl. Taky nevěděl, kde je Hinata. Naruto prošel celou vesnici, až to hledání vzdal a šel si sednout na hlavy Hokage. Sedl si na hlavu svého otce. Byl už západ slunce. Z toho hledání byl unavený. Najednou za sebou uslyšel kroky. Otočil se a uviděl Hinatu. Chtěl se otočit zpátky, ale nešlo to. Topil se v jejích očích a pozoroval, jak jí ve větru vlají vlasy. Stála tak, jen tak. Ruce spojené a upírala svůj pohled na Naruta. Než si naruto uvědomil, co dělá, tak natáhl k Hinatě ruku. Hinata na chvíli zaváhala, ale potom si s Narutem propletla prsty a sedla si vedle něj. Naruto nechápal, proč to udělal, ale když Hinatu držel za ruku, připadal si jistější. Teplo, které cítil z jejího těla, bylo příjemné. Hinata si položila hlavu na Narutovo rameno a spokojeně vzdychla. Bylo jí hezky. Tohle si vždycky přála. A teď tu seděla s Narutem při západu slunce a drželi se za ruce. Naruto jí lehce políbil do vlasů. Už věděl, co cítí k Hinatě. Konečně mu to docvaklo. A že mu to trvalo. Uvědomil si až teď že miluje Hinatu. Ale ví, že ji miloval už předtím. Jen si to neuvědomil. A konečně to ví. Už nebude muset být sám. Nebude muset být jenom s přáteli, ale bude mít svoji lásku.
„Hinato?“Hinata vzhlédla a podívala se Narutovi do očí.
„Ano?“
„Hinato, já ti chci jen říct, že … Hinato chci, aby to poslední, co uvidím před usnutím, si byla ty a abys byla první, co uvidím, když se vzbudím. Chci cítit vůni tvých vlasů a hebkost tvojí kůže. Chci se utápět v tvých očích a nikdy tě nepustit. Chci tě ochraňovat na věky věků.“ Hinata se na Naruta chvíli dívala a po tvářích jí stékaly potůčky slaných slz.
„Hinato … proč brečíš? Pokazil jsem něco.“ Zeptal se Naruto. Bál se že něco pokazil, ale Hinata se jen usmála.
„Nic jsi nepokazil. Naopak. Tohle bylo to nejhezčí, co mi kdy kdo řekl. Naruto … chci být s tebou. Věděla jsem, že nesmím ztrácet naději.“ Naruto se usmál, přitáhl si Hinatin obličej blíž a dal jí ruce kolem pasu. Přiblížil svůj obličej k jejímu a něžně ji políbil. Hinata Narutovi položila jednu ruku na tvář, druhou okolo krku a polibek mu opětovala. Líbali se dlouho a oba dva si to užívali. Nakonec se od sebe odtrhli, ale zůstali dál u sebe a drželi se za ruce. Slunce už zapadlo a oni dlouho do noci pozorovali noční oblohu posetou hvězdami. Už bylo vážně pozdě a Naruto doprovodil Hinatu domů. Před sídlem Hyuuga Naruto Hinatu jemně políbil a popřáli si dobrou noc.
Naruto se vydal domů. Ležel v posteli a přemýšlel nad tím, co je mezi ním a Hinatou. Jak nádherný bylo, když se líbali, a když u sebe byli blízko. Chtěl by u ní být ještě blíž a věděl, že jednou bude. Hinata v jeho srdci zaujala první místo. „Nesmím jí ztratit.“ Řekl si Naruto. Nemohl to vydržet. Hodil na sebe oblečení, ani si nezapnul bundu a vydal se k sídlu Hyuuga. Věděl, kde má Hinata okno, a tak se posadil na jeho parapet. Nevěděl, jestli by měl zaklepat na okno. Nechtěl Hinatu vyděsit. Nenápadně nakoukl dovnitř, ale nikdo tam nebyl. Opatrně otevřel okno a vlezl dovnitř. Ani nestihl udělat krok vpřed, když se otevřely dveře. Stála v nich Hinata, obalená jenom v ručníku a s mokrými vlasy. Moc jí to slušelo. Byla neodolatelná. Zarazila se ve dveřích a jen tak zírala na Naruta. Chtěla zakřičet, ale Naruto se k ní dostal v čas. Překryl jí rukou pusu, aby jí umlčel. Jak si Hinata všimla, že je to Naruto zčervenala, ale zklidnila se. Naruto svůj tlak povolil a nechal ruku spadnout. Hinata hned zavřela dveře, aby si ho nikdo nevšiml.
„Naruto … co tady děláš?“