"Jako anděl bez křídel, jako dáběl bez duše"
Vložil Naykumi -chan, St, 2012-03-07 13:42 | Ninja už: 4913 dní, Příspěvků: 34
Ruku v ruce dál
a cestou jít.
Cítím, jak ses o mě bál,
bylo pro co žít.
My dva proti okolí v žáru stát,
náš sen si nechám tisíckrát zdát.
Pomalu se sžívám s tím,
co mám a můžu dát.
Zdá se,
že nic nezmírní naši touhu nádhernou
a ten první polibek pod rozžhavenou lucernou.
Ale je tu ona a taky tě milovala,
všech vzpomínek na mě ráda tě zbavovala.
Jenže ty jsi v srdci měl každou naší společnou chvíli
a ten tvůj úsměv dával mi síly.
Vždy jsi mě obejmul,
držel mě v náruči, víš, mě to hřálo,
jak slunce na duši.
Osud mi bral ideály,
padala jsem únavou,
ale my při sobě věrně stáli,
spolu měli slunce nad hlavou.
Najednou polibek
a další objetí o tom že je poslední jsem neměla ponětí.
Proč jsi odešel do jiného světa, proč?
Tam,
kde i andělé pláčou, potichu usínají
a moje sny, touhy, přání pomalu umírají.
Bolest, vztek, nenávist to mě teď trápí,
čekám tu na tebe, i když vím, že se odtamtud nic nevrátí.
Topím se ve smutku a slzy pálí,
je to už dávno, co jsme se v dáli společně smáli.
A jestli můžu,
chci vrátit čas,
pro jeden tvůj úsměv,
jen pro tvůj hlas.
Pro jeden polibek za letního deště
a já chci zase slyšet: "Zůstaň tu ještě."
Jsem tu jen já,
slzy kropí mou tvář
a k té druhé cítím zášť.
U tvého hrobu stojí ona v závoji
a tiše k tobě šeptá: "Odpočívej v pokoji."
Je to ona,
ta, co málem mi tě přebrala,
hned v první vteřině jsem ji poznala.
a cestou jít.
Cítím, jak ses o mě bál,
bylo pro co žít.
My dva proti okolí v žáru stát,
náš sen si nechám tisíckrát zdát.
Pomalu se sžívám s tím,
co mám a můžu dát.
Zdá se,
že nic nezmírní naši touhu nádhernou
a ten první polibek pod rozžhavenou lucernou.
Ale je tu ona a taky tě milovala,
všech vzpomínek na mě ráda tě zbavovala.
Jenže ty jsi v srdci měl každou naší společnou chvíli
a ten tvůj úsměv dával mi síly.
Vždy jsi mě obejmul,
držel mě v náruči, víš, mě to hřálo,
jak slunce na duši.
Osud mi bral ideály,
padala jsem únavou,
ale my při sobě věrně stáli,
spolu měli slunce nad hlavou.
Najednou polibek
a další objetí o tom že je poslední jsem neměla ponětí.
Proč jsi odešel do jiného světa, proč?
Tam,
kde i andělé pláčou, potichu usínají
a moje sny, touhy, přání pomalu umírají.
Bolest, vztek, nenávist to mě teď trápí,
čekám tu na tebe, i když vím, že se odtamtud nic nevrátí.
Topím se ve smutku a slzy pálí,
je to už dávno, co jsme se v dáli společně smáli.
A jestli můžu,
chci vrátit čas,
pro jeden tvůj úsměv,
jen pro tvůj hlas.
Pro jeden polibek za letního deště
a já chci zase slyšet: "Zůstaň tu ještě."
Jsem tu jen já,
slzy kropí mou tvář
a k té druhé cítím zášť.
U tvého hrobu stojí ona v závoji
a tiše k tobě šeptá: "Odpočívej v pokoji."
Je to ona,
ta, co málem mi tě přebrala,
hned v první vteřině jsem ji poznala.
-.Tak se mě zeptej dnes,
o co víc jsem chytřejší;
odpovím, že v lásce snad
uspějí ti skromnější.-
o co víc jsem chytřejší;
odpovím, že v lásce snad
uspějí ti skromnější.-
Poznámky:
První amatérský pokus o poezii 
(31 hlasů)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Mise P: tak jsem ještě navázala na Valentýna a vybrala romantiku (upřímně první dílo, na který jsem prostě náhodně klikla) přidám se k ostatním a pěju na tvoje dílo chválu
líbilo se mi, i když tu nedokážu říct proč, takovýho vysvětlování mám už dost ze školy, každopádně palec hore za tuto krásnou ač trochu smutnou báseň 
Je to dost luxusní.
krásná báseň =***
to je krasne
*minao*
to je ta nejkrásnější básen co sem snad četla
Já nikdy svoje slova neberu zpět, to je moje cesta ninji.
uzasny fakt dojemny jen pis dal a ja budu komentovat a bulet
krása
We shall know no fear!
Who will stands with me shall be my brother!
It is better to die for the Emperor than live for yourself!
Humanity has always looked skyward for its true path
We stood at the edge of destruction and would have fallen
If not for the might of the God Emperor and his angels of death
Moc pěkná a povedená básničkaXD
Hezké a procítěné. Ačkoliv asi sama víš, že občas se ti ztrácejí rýmy v nedohlednu
Ale jinak opravdu hezké a musím uznat, že jsem četla i mnohem, mnohem horší básničky od "Profíků", než od tebe 
Jen tak dál!
Ach ten sentiment...
Poezie je něčím, co jsem nikdy nepochopila... nepochopila tak, abych počítala slabiky, kontrolovala jestli je to abba nebo bxxy, tomu vážně nehovím... prostě je to buď hezké nebo ne... v jedné knížce jsem četla, že obraz lesního jezírka, na které dopadá sluneční světlo a mění odstín jednotlivých vlnek je duší básně... tak poezii vnímám já... a je úplně jedno, jestli se píše o lidech, přírodě, pocitech nebo je báseň malým příběhem. A tvoje veršování se mi líbí.
Moc krásná básnička.
Po dlouhé době zase nový autor, který VÍ, co to je poezie, a nesnaží se jen o primitivní rýmovačky. 
Proto mě zamrzelo pár pravopisných zaškobrtnutí, které jsem si dovolila ti opravit.
~ Hello Kitty´s dead! Mashimaro rules the world!!!
~ Nejnovější FF: Orochimarův absolutní životopis - 04.08. 2014
~ Manga tým, při své práci sem tam hodí rým, hrdě čelí slovům kritickým, náš silný manga tým!
~ Hay a ShAnko *-*
~ luksusss avatar made by Drek´than ^^
~ Kapitola 577: Rozhodující bitva začíná dnes kachna! *Google translate*
~ "Vieš čo je pád? Nie keď si vtáčik zlomí krídelko. Nie je to ani vtedy, keď si zlomí nožičku. Je to vtedy, keď vidí pred sebou les plný príležitosti a vletí do tvrdého kmeňa." Laterie