NFFORPG - Okolní svět
Vložil Jaden, Po, 2011-11-28 15:50 | Ninja už: 6546 dní, Příspěvků: 3468 | Autor je: Editor všeho, Moderátor
... zde se nacházíme ve všech ostatních zemích, které nepatří k velkým vesnicím. Jedná se o menší země, území či vesnice, které se rozhodly jednat na vlastní pěst a starat se o sebe samy...
(Tato místnost slouží adminům jako místnost pro plnění misí, pro mise, které se nedějí ve vesnicích či přilehlém okolí. Psát zde mohou pouze osoby, které se mise účastní, nebo admini. Jakékoliv nemístné komentáře budou okamžitě mazány a majitel komentářů bude potrestán!)
Daisuke Sugito
Další z několika křečí se zakousla Daisukemu do hrudi a do pravé nohy. Bylo jasné, že Sayuri nepoužívala pouhé paralytické jedy, jako Daisuke. Podle příznaků mu tenhle jed vážně usiloval o život.
Iryzo se Fezově rychlému útoku ze zálohy nějak zázračně podařilo vyhnout, a tak Feza jen proletěl místem, kde Iryzo předtím stál a jeho pařáty se vrátily zpátky na svá místa na Fezových nohách.
Daisuke hýbl několika prsty na levačce a vydal povel Kamaitachimu, stojícímu vedle něho, který si přehodil obě katany ve svých dlaních tak, aby sekal jejich tupými stranami, a vyrazil proti Iryzovi, načež mu sekl pravačkou zprava po hlavě, levačkou zleva po boku a jeho volný pár rukou, s ostrými drápům podobnými nehty, se uvolnil ze svých kloubů na těle loutky a vystřelil z těsné blízkosti proti Iryzovi a chňapl po jeho ramenech s úmyslem ho chytit nebo alespoň škrábnout.
Ptačí loutka Feza mezitím ve vzduchu několikrát máchla svými čtyřmi křídly, obrátila se zpátky proti Iryzovi, který byl zaměstnaný soubojem s Kamaitachim, a během menšího náletu se jí otevřel zobák, ze kterého na jeho záda vyslala salvu senbonů jako nějaký bombardér.
Daisuke vážně doufal, že tenhle útok už zabere. A věděl proč, jelikož se za chvilku dostavila další vlna bolesti. Takové křeče snad ještě nikdy neměl, ani tehdy, když jeho otec zkoušel dochutit oběd nějakou lékařskou přísadou, co našel ve skřínce Daisukeho matky, kam obvykle dávala vojenské pilulky a přísady na jejich výrobu.
Daisuke se při té vzpomínce pousmál, hned na to ho však další vlna bolesti doslova srazila na kolena a on se s těžkým dýcháním opřel dlaněmi o zem.
S roztřesenou dlaní si sáhl do kapsy své vesty a vytáhl jakousi ampulku, kterou pomocí chakra vlákna vyslal k Sayuri.
Ampulka doplula vzduchem až k ní a usadila se na zemi pár centimetrů od její hlavy, která jediná jí byla vidět.
Daisuke se křečovitě pousmál a řekl: „P-Promiň za ty jehly,“ načež zasténal a přepadl na bok, svíraje se se zatnutými zuby za břicho.
Iryzo Yoris
Stojím na mieste keď zazriem ako sa na mňa niečo rúti.
*Sakra kde mám scimitare. Čo spravím* norí sa mi hlave v stotine sekundy. Keď mi bleskne hlavou že mám tetovanie. Hneť ho aj využijem a okolo rúk sa mi vytvorí dym. Bolo na čase Daisukova jedná lútka. Bleskovo som scimitare dal do obrannej pozície no lúdky spravili buf a zmizli v oblaku dymu. No hneť za dymom nasledoval ďalší útok na mňa sa rútili. Mal som stotiny na to aby som spravil nejaké kroky. Ťahalo ma to do zadu ale niečo mi povedalo nech idem dopredu. Neváhal som a rozbehnem sa proti ďalšej bábke drapy vyblokujem svojimi scimitarmi a bežím ďalej. Pár metrov pred bábkov skočím pod ňu a pri dopade spravím kotúľ . Dopadnem rovno za ňu
Jeden tieň čo ho daisuková bábka presekla nehybne ležala na zemy a druhá sa ponáhľala rovno ku mne
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Mino Namitary
Mino byl stále potomen a vyčkával jestli se kouř nerozptýlí. Zatím byl ve vodě 30 sekund a cítil, že vydrží s dechem ještě asi tak 30 sekund, nechtěl ale vylést dřív a promýšlel si pečlivě situaci.
"Kouř už se asi nerozptýlí, jediná moje šance je protijed...to bude první věc kterou udělám, musím prohledat tu holku." Pomyslel si Mino, věděl, že když do pár minut po proniknutí jedu nesežene protijed je po něm, a proto jen doufal že ho Sayury bude mit u sebe.
Daisuke Sugito
Stín byl hbitější, než Daisuke čekal, a prvnímu útoku Kamaitachiho se stihl vyhnout.
Co jsou ty věci sakra zač?! Zamračil se Daisuke a hýbl oběma palci, pravým malíčkem a levým prsteníčkem.
Stínovi ruce se mezitím přeměnily na bodce a stín jimi vyrazil proti Kamaitachimu.
Druhý, volný pár Kamaitachiho rukou však nebyl jen na okrasu, a tak obě ruce vystřelily vpřed a chytly stínovi bodce kousek za špičkou, čímž Kamaitachi stínův útok zastavil a zároveň ho i znehybnil.
Jakmile stín Kamaitachi pevně držel, sekl po něm znovu svou levou katanou. A jelikož neměl stín jak uhnout, Kamaitachi ho přesekl od hlavy dolů vejpůl.
Měl bych se pojistit, že mě ta věc znovu nebude otravovat, jestli se i po tomhle zvedne. Pomyslel si Daisuke a vytáhl ty dva kunaie, co předtím nepoužil. Byli spojeni ocelovým lankem. Daisuke hýbl ukazováčkem a prostředníčkem, načež se oba kunaie vznesli do vzduchu a namířili na rozseknutý stín na zemi. Když tu se Daisuke zarazil a rozšířily se mu zorničky.
Cítil, jak ho po celém těle pomalu začínala chytat křeč.
Zatraceně! Neříkejte mi, že se ten jed dostává do těla jinak, než vdechnutím! Zatnul Daisuke zuby, chytl se za hruď a trošku zavrávoral.
Mezitím k němu přešel Mino, nejevil však žádné příznaky otravy a ani nic neříkal. Po chvilce to Daisukemu bylo jasné. Byl to jen klon.
Daisuke se podíval se po Sayuri, ale jediné, co z ní spatřil, byla hlava trčící ze země.
To udělal Mino nebo ten druhej kluk? Problesklo mu hlavou, ale dál už neztrácel čas a škubl oběma prsty. Soushuuha! Pomyslel si, a oba kunaie vystřelily proti stínu, avšak netrefili ho, ale zabodli se do země vedle něho, čímž ho ocelovým lánkem, napnutým mezi nimi, přišpendlili k zemi.
Když se pak Daisuke znovu rozhlédl, spatřil, jak k němu míří další stín od jezírka, a že ze země kus od Sayuri vyskočil na povrch Iryzo.
Doton! Takže tam celou dobu byl! Jak to, že na něho ten jed nezabírá? Zamračil se nervózně Daisuke.
Tohle je v háji! Sykl s nastupující bolestí. Teď, nebo nikdy! Pokusil se vzchopit a pozvedl ruce.
Gobyuu no jutsu! Pomyslel si Daisuke a složil pečeť.
V obláčku kouře se vedle Kamaitachiho objevily další dvě za sebou stojící loutky, vypadající stejně jako Kamaitachi, a vrhly se proti Iryzovi.
Jakmile se k němu dostatečně přiblížila první loutka, překřížila na hrudi ruce s meči a sekla, z jejího pohledu, po jeho levém rameni pravou rukou zleva, a po jeho pravém stehně levou rukou zprava.
Když však mělo dojít na zásah, rozplynula se, a bílým kouřem, co po ní zůstal, proletěla dvojice velkých ptačích pařátů.
Druhá humanoidní loutka, běžící za tou první, se totiž v tom samém obláčku bílého kouře přeměnila na obřího, čtyřkřídlého ptáka, připomínajícího sýkoru, s ostrým železným zobákem, a ostřím na všech čtyřech křídlech, která loutce dodávala neuvěřitelnou rychlost.
A tahle loutka se právě řítila proti Iryzovi jako střela, a ještě rychleji proti němu letěla ona dvojice pařátů, napojená na nohy ptačí loutky přes ocelová lanka, kterými se ho snažila chytit za paže.
Vzhledem k rychlosti loutky a Iryzově neozbrojenosti neponechával Daisuke tímto tahem Iryzovi mnoho šancí na úhyb, i když cítil, že to bude asi jeho poslední tah, než ho zdolá narůstající bolest a křeče, díky otravě Sayuriným plynem.
Iryzo Yoris
Bezpečne som unikol jedovatému dymu a premýšľal som čo ďalej. *Ako dlho sa tu udrží ten dym? Čo bude s tými dvoma aké budú ich kroky?* rozprávam sa sám zo sebou v duchu *Sayuri!!! Pôjdu po nej pôjdu po protijedu musím jej ho vziať. Ešte že som si všimol odkiaľ ho vyťahovala. Prvý krát som bol mimo ledva som vnímal ale všimol som si to a druhý krát som si to všimol teraz* rozmýšľam a v tom začnem konať.
Prví tieň sa blížil k Daisukovej bábke blížil sa a bol pripravení na všetko keď sa babka otočila tieň rýchlo zacúval dozadu a vystúpil hore ako tak sa útoku vyhol . Útok mierený na krk ho minul a druhý útok mierený na kyčel ho trafil niekde do nohy. V tom momente si zmenil ruky na bodce a zaútočil na bábku. Jendov rukou miery na pravé rameno a druhou na miesto kde je hlava.
Druhý tieň už bol takmer u vodnej hla dyni keď dostal moje inštrukcie. Hneť sa zastaví a vydal sa smerom k Sayuri.
Ja som sa dostal po Sayuri „Doton: Shinjuu Zanshu no Jutsu“ a stiahnem Sayuri pod zem trčí jej iba hlava. Počas toho ako ju stahujem k zemi siahnem do miesta odkiaľ vyťahovala protijed a zoberiem všetky tri ampulky. Nie som si istý či tam ešte nejaký je od tohoto jedu. V rýchlosti každú ampulku prezriem tak aby som ich vedel rozoznať. Netrvalo to dlho a našiel som ten čo potrebujem ampulku zo zelenou tekutinou. Hneť si ju aplikujem a ostatne hodím na zem a rozbijú sa
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Mino Namitary
Pod vodou kontroloval své zranění a snažil se vymyslet nějaký plán. Nechal zmizet všechny své bushiny až na jdnoho, kterého nechal prohledávat pole.
"Sakra nemůžu tu být věčně, navíc si musím nechat trochu dechu abych se nenadýchal plynu" Zakroutil hlavou.
"Sem v hajzlu..." Pomyslel si a začínal s utápět v beznaději.
Přemýšlel už asi 20 sekund a opravdu mu docházel čas. Najednou otevřel oči a v jeho výraze bylo vydět prozření.
"Ona je jediná šance" Klon který stál zhruba uprostřed arény se vydal k tělu té holky. Aréna nebyla úplně velká a proto ji poměrně v krátkém čase našel. Byl u ní i Daisuke, který ještě bojoval. Klon si k němu jen stoupl povzdvyhl ramena a zakroutil hlavou. Něco ve znamení.
"Co budeme teď dělat?" Jediná možnost byl protijed, který mohla mít u sebe Sayury, ale tím si také nebyl jistý...
Daisuke Sugito
Sayuri se částečně stihla vyhnout Minovým útokům a vyšla z nich prakticky nezraněná.
Ale ještě než ji Daisukeho jed paralyzoval, stihla rozptýlit po celé aréně jakési bomby.
A jedna z nich, ta, kterou hodila za sebe, přistála kousek od obou Daisukeho loutek.
Sakra! Zaklel v mysli Daisuke, načež zrušil svojí techniku a loutka, stojící z Minova pohledu nalevo, se proměnila v obláčku kouře zpátky na Daisukeho.
V tu chvíli už mezi ním a bombou stála ta druhá, Daisukeho pravá loutka, Kamaitachi, zády k bombě, aby Daisukeho ochránila.
Exploze oné bomby, a všech ostatních, však nezpůsobila žádnou škodu, ale jen rozptýlila po celé aréně jedovatě vyhlížející opar.
Zase plyn?! Rozšířily se Daisukemu zorničky, když si vzpomněl na jeho souboj s Nadaiem, a jen taktak stihl zadržet dech.
Doufám, že to nebude něco podobnýho, jako ten Nadaiův! Vzpomněl si na Nadaiův svědící plyn.
Ale věděl, že věčně zadržovat dech nemůže, a když se rozhlédl kolem, před plynem nebylo úniku, tak vykoukl zpoza Kamaitachiho směrem k Sayuri, která u sebe přece musela mít protijed.
A akorát včas, aby spatřil, jak se jeden z těch stínů zvedl a vyrazil přímo proti němu.
Daisuke uložil dvojici kunaiů, které měl celou dobu připravené v ruce, a rychle hýbl několika prsty.
Kamaitachi se jako pravý válečník otočil na patě a prudce sekl proti stínu svými dvěma katanami.
První sek vedl proti krku a druhý na úrovni kyčle.
Iryzo Yoris
Útočím na Minove kloní svojimi scimitarmi zatiaľ čo ja som v bezpečí, zrakom beham po bojisku v snahe nájsť Daisukeho. V tom si všimne Sayuri ktorá vedela čo sa s ňou stane a tak rozhodila po bojisku bomby.
*Sakra Sayuri dúfam že na mňa to tvoje svinstvo nebude účinkovať * pomyslím si a čakám na mieste a snažím si zapamätať kde sa bežali ukryť ti dvaja respektíve Mino až kým ma nezahalil mrak jedu.
Keď sa rozšíril mrak jedu po celej aréne Tiene sa zregenerovali chvíľu stali na mieste a potom neváhali a jeden vyrazí smerom kde som naposledy videl bežať Mina a druhý vyrazíl smerom k Daisukeho bábke čo je bližšie k nemu (K tej babke čo obehavala po tej strane kde bol Iryzo)
*Sayuri ja ty neverím určite to uškodí aj mne dobre viem že ma chceš vidieť v truhle* prebehne mi hlavou a vyjdem z svojho úkrytu a zaleziem pod zem.
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Mino Namitary
Běžel proti Sayuri, když v tom začala něco vyvádět, poházela po celé místnosti bomby. V tu chvíli se Mino zastavil a něco se mu problesklo hlavou, otočil se a jedním okem spatřil vodní hladinu.
"Moje jediná šance" Náhle se stalo to co očekával, bomby vybouchly a po hale se začal šířit fialový plyn.
"Jedové bomby, co jiného se dá od loudkařky čekat" Pomyslel si a okamžitě s chakrou v nohách se rozeběhl k vodní hladině, když k ní dobíhal ze všech stran se hala plnila jedem, jed dokonce zamořil i vodní hladinu.
"Doufám že to vyjde" Zapřemýšlel, z batohu vytáhl své poslední tři výbušné lístky, které vrhl asi 10 metrů před sebe a ty se zabodli na kraj jezera a hend na to vybuchli. Výbuch způsobil aspoň částečné rozptýlení jedového kouře, a Mino proskočil častečně ještě hořícím kouřem do vody, kde zůstal pod vodní hladinou. Skákal tak brzo po výbuchu, že mu to způsobilo i menší popáleniny na rukách a poměrně větší popáleninu na jedné noze.
"Doufám, že jsem to stihl" Pomyslel si s hlubokým nadechnutím pod vodou.
Sayuri Sugito
Podcenila Daisukeho věděla, že je to loutkář, ale takhle podlý útok nečekala, věděla, že brzy nastoupí účinky jedu, takže byl čas na poslední útok, neměla sice Iryza ráda, ale chtěla mu dát poslední výhodu, ještě než se odporoučí. Iryzo má v sobě ještě ten protijed, tak ten má ještě štěstí. Vyvolala si z předloktí 6 svých bomb a pomocí techniky, co je naučila Akemi poslala jednu ke kraji zdi přímo naproti, další dvě do jednoho a druhého rohu a další dvě doprostřed plus jednu za sebe. Bylo to právě ve chvíli, kdy se Daisuke vynořil z kouře následovaný dvěma kunai. Musela uznat, že měla štěstí, že se těm kunaiům vyhnula, jelikož taktak stačila se otočit na noze, takže ji minuly a vybuchly až za ní, tlak ji srazil na kolena. A následně vybuchly i její jedové bomby, které zahalily celé bojiště. Doufala, že ani jeden nevymyslí, jak tomu vyhnout, ale to už nebyla její starost, cítila, že jed už zabírá a začíná počáteční paralýza, stihla si už jen aplikovat protijed proti svému jedu.
Daisuke Sugito
Když tři senbony zasáhly svůj cíl, Daisuke se spokojeně pousmál. Byl rád, že to Sayuri trefilo jen do ruky a do nohy, ale i tak měl nutkání se jí za to omluvit, což však teď nemohl. Podivné stínové postavy Iryza se po zásahu složily na zem, ale sám Iryzo se stihl pomocí kawarimi jen taktak přemístit a tím se i vyhnout útoku Mina, který potom, co na oba z kouře mrštil kunai s výbušným lístkem, zaútočil osobně, teda alespoň to si Daisuke myslel, když viděl ten příval Minů na Sayuri s Iryzem.
Trochu se obával, aby Sayuri Minův útok nezranil nějak vážně, jelikož jed, který odkapával z oněch tří senbonů, které měla zapíchnuté v ruce a noze, ji během několika okamžiků zcela paralyzuje.
Rozhlédl se po aréně, ale Iryza nikde nespatřil. Všiml si jen, jak se jeho meče vznesly do vzduchu a jak se jeden z nich vrhl proti útočícím Minům.
Obě Daisukeho loutky stály na místě, v bojovém postoji, a ani se nehnuly.
Sayuri sice za chvilku nebude moc hnout ani brvou, ale než jed úplně zabere, mohla by jim ještě stihnout zavařit, proto se měl Daisuke na pozoru před čímkoliv, co by proti nim ještě mohla stihnout poslat, a přitom se snažil přijít na to, kam se poděl ten Iryzo.
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Niečo mi potrhlo nohy a vzápätí som zbadal ako na mňa letia senboni.
*Takto mi to vyhovuje* poviem si v duchu a scimitare pustým z rúk a spravím pečate na Kawarimi. Ako narazí do mňa prvý senbou ozve sa puff a na miesto mňa sa zjavy kus dreva. Zbytok senbonou narazí do neho a do tieňov. Tie sa ani nesnažia tomu vyhnúť. Prešpikuje ich to a iba sa zosypú na zem.
Ja zatiaľ sa ukryjem v tieni „Burendo no kage“ poviem a splyniem z tieňom mám vynikajúcu pozíciu kde vidím celé bojisko. Pomalí spravím pečať Baran a scimitare ktoré som nechal na mieste kde som použil Kawarimi sa zdvihli a jeden zamierily na Minové klony čo šli po Sayuri
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Mino Namitary
"Aha takže tohle asi bude sólová akce" Pomyslel si Mino hned potom co Daisuke zmizel. Všiml si, že něco soupeřům podtrhlo nohy a hned poté byli zasaženy útoky z loutek, aha dobře tak bych měl asi začít taky.
"Nevím co to stojí u toho týpka, ale ta druhá jme očividně loutkařka, takže si musím dát pozor na útoky na dálku, skryté útoky a taky jedy, který nesnášim" Přemýšlel pro sebe.
"Ať už Daisuke zamýšlí cokoliv, myslim že mu nejlépe pomůžu, když je nenechám v klidu" Mino se rozeběhl směrm na ty dva, když byl asi v půlce cesty, hodil před sebou kouřovou bombu, hned jak vběhl do kouře, hodil z kouře na oba nepřítele kounai s výbušným lístkem, hned nato vytvořil 4 obyčejné nehmotné klony, dva vyskočili z kouře do vzduchu a dva vyběhli po zemi, jden klon ve vzduchu letěl na holku a jeden na kluka to samí klony na zemi, vytvořil v kouři další 3 klony, dva opět vyskočili do vzduchu a oba letěli na kluka, jeden klon spolu s Minem vyběhli na holčinu. Klon vedle Mina ještě vyaskočil a pokusil se přeskočit holčinu a zaútočit zezadu.
"Pro jistotu si připravím kawarimi" Řekl si pro sebe a všichni klony si dali ruku před obličej v pečeť, ale pouze pravému Minovi to k něčemu bylo. Mino ještě vložil chakru do nohou a tím zrychlil svůj útok na holku, v ruce držel kunai na úrovni obličeje a v běhu pozoroval i kluka aby byl připraven na cokoliv zareagovat.
"Doufám, že aspoň trochu zmatku ti postačí" Řekl si v duchu směrem k Daisukemu.
Sayuri Sugito
Sayuri čekala, že to nějak Daisuke vykryje, byl to loutkář, takže na podobné věci jako výbušné lístky byl zvyklý. Takže ani útok senbony ji nepřekvapil, dalo se čekat, že použije techniku se širokým rozptylem, koneckonců ona je také ráda používala. Byla otázka času, kdy také použije nějaké jedy nebo výbušné bomby, popřípadě kombinaci obojího. Překvapil ji však útok na její nohy. Padala, jak široká tak dlouhá, ale za sebou zaslechla i šramot a věděla, že to už Daisuke chystá něco se svými loutkami. Nenapadlo ji nic hloupějšího než použít vrchní pláty Sasoriho. Protože by se k ní také nedostal dost rychle, byl totiž také na zemi spolu s Yuki. Vystřelily mezi Sayuri a blížící se útok, netušila jestli to jsou kunaie nebo senbony, doufala ale, že to nejsou výbušné lístky, to by totiž mohl být problém. Pláty sice odstínily velkou část útoku na její záda, ale bohužel dostala dva zásahy do levé ruky a tři do lýtka. Sykla trochu bolestí. "K čertu, co to bylo?!" postěžovala si nahlas a nebylo poznat ani jestli mluví k sobě nebo to říká i Iryzovi. Nebylo na nic čas musela se rychle postavit a postavit i Yuki se Sasorim, což také udělala a okamžitě si je přitáhla k sobě.
"Iryzo, potřebujeme, jak se zdá plán." řekla směrem k němu a zatím neposílala další útok, spíše se teď soustředila na obranu. A přemýšlela, jak ty dva porazit. Toužila vědět, co ji předtím podtrhlo nohy, jelikož rozhodně nechtěla, aby se to opakovalo.
Daisuke Sugito
Sayuri vyvolala své loutky. Obě byly od prvního pohledu jedinečné, avšak ta humanoidní v Daisukem tak nějak zanechávala divný pocit.
Jeden z plátů toho škorpiona se odklopil a jak na Mina s Daisukem, tak na obě Daisukeho loutky se vyřítila salva několika kunaiů, z kterých jich pár bylo s výbušnými lístky.
Levá loutka namířila za běhu proti salvě zbraní pravou volnou ruku, načež se její zápěstí otočilo o 180 stupňů a odklopilo dolů. Ze vzniklého otvoru vystřelila proti Sayuřiným kunaiům loutka kunai s výbušným lístkem, který se s těmi Sayuřinými potkal na třech čtvrtinách cesty a explodoval. Exploze vychýlila všechny letící zbraně z jejich dráhy a ty se buď zničily, nebo se neškodně rozletěly po aréně, až na ty s lístky, které také explodovaly.
Stejným způsobem si s kunaii poradila i pravá loutka. I ona proti nim odkudsi vyslala kunai s výbušným lístkem, jehož efekt byl stejný.
Mino uskočil před kunaii dozadu, avšak Daisuke se ani nepohnul, a tak ho kunaie i s výbušnými lístky zasáhli naplno.
Avšak obě loutky pokračovaly v běhu. Už před Sayuřiným krokem urazily půlku cesty, teď jen v mžiku dokončily kolečko, které kolem Sayuri s Iryzem oběhly, a ve chvíli, kdy se navzájem minuly, se obě zastavily a zaujaly pevný bojový postoj.
Přesně v tu chvíli se kolem nohou jak Sayuri a Iryza, tak kolem nohou oněch dvou stínů a Sayuřiných loutek utáhlo něco pevného, avšak neviditelného, a spolehlivě to všem šesti podtrhlo nohy.
A právě v tuto chvíli se odklopilo druhé zápěstí oné Daisukeho loutky, která vyslala padajícím spršku senbonů do zad, které si Sayuri s Iryzem ponechali zcela nechráněná. Senbony je však neměly nijak vážně ohrozit na životě, měly je prostě jen trefit.
Když se prach po explozi Sayuřiných kunai usadil, zůstal tam stát jen Mino. Po Daisukem jakoby se zem slehla. Nikde nebylo ani známky, že by ho exploze zasáhly, žádná krev, žádné kusy těla, nic.
Iryzo Yoris
Vojdem do arény a keď zazriem Sayuriin pohľad sa usmejem. Vypočujem si čo máme robiť a keď sa Sayuri zhrozila.
. Tie sa následne postavia predo mňa tak aby ma celého zakryli a súperi ma nevydelí.„Neboj síce ta chcem zabiť dva krát som z tebou bojoval ale teraz sme na tej istej strane a ešte sme stále Timovi kolegovia tak ideme spolupracovať“ poviem tak aby ma počula Sayuri a v tom sa na nás blížili dve Daisukove babky no Sayuri neotáľala a zakročila. Poskytla mi dostačujúci čas spraviť potrebné veci. Ani sa nemusím snažiť a tých dvoch vidím pred sebou mŕtvych čo ma začalo napĺňať temnotou a ta sa začala formovať do podoby dvoch
Počas toho ako ma zakrývali tiene vytasím svoje dva scimitare a vložím do nich svoju chakru
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Mino Namitary
Vyslechl si Daisueho a přikývl mu. Hlavou mu problesklo, že by mohl Daisukemu vrazit kudlu do zad, ale to hned sám zavrhnul.
"Jsem Mino Namitary, bojuji spíš na blízko a mým živlem je Katon. Doufám že se na tebe můžu spolehnout" Řekl Mino podíval se na Daisukeho a mrknul.
"Víš ještě něco o loutkách tý holky? Optal se, ale to už na něj letěli kunai, dva kunaie s výbušným lístkem se zabodli před ním do země, Mino uskočil asi dva metry do zadu, a ještě vykryl jeden kunai který letěl na něj.
"Jakou by jsi navrhoval strategii? Předpokládam, že buď můžeme zlikvidovat jednoho společně, a nebo si soupeře rozdělit?" Navrhl Mino a poté se přiblížil zpět na úroveň Daisukeho.
"Nechci nic moc vymýšlet, ale vzhledem k tomu že tě ta holká zná, možná by sme se mohli pomocí Henge vyměnit a získat tím výhodu překvapení, co ty na to?" Zeptal se Mino a čekal vyjádření se Daisukeho. I když už začal Daisuke i Holka proti němu bojovat, Mino se zatím do ničeho nehrnul.
Sayuri Sugito
Málem jí spadla čelist, když viděla znovu Iryza na nohou a navíc po jejím boku. "Jsem mrtvá." pomyslela si Sayuri. Vítězství závisí na Iryzovi, horší to být snad ani nemohlo. Musela se teď uklidnit.
"Iryzo, nesnášíme se, ale nesmíme dovolit vyhrát ani jednoho z těch dvou. Ten jeden je loutkář. O tom druhém nevím bohužel nic. Nevím jak to máš s tou technikou, ale myslím si, že by se další hráči navíc hodily." Načež vyvolala obě své loutky. Bylo to všechno nebo nic, spoléhat na Iryza pro ni bylo velmi zvláštní, ale musela se přizpůsobit, bohužel.
"Takže začnem," řekla směrem k Iryzovi.
Od Sasoriho se zvedl jeden plát na zádech a z něj vyrazily kunaie ve velkém rozptylu, některé na sobě měly výbušný lístek jiný ne, letěly jak na loutky, tak na oba bojovníky před nimi a při dopadu začaly vybuchovat.
"Připrav se, začínáme." Věděla, že za chvíli to začne ve velkém. Nemohla se dočkat, až uvidí Daisukeho v akci.
Daisuke Sugito
Yonův hlas opět zazněl místností a stěny se daly do pohybu.
Daisuke se trochu nervózně rozhlédl kolem a zrakem skončil na Sayuri s nějakým dalším hochem, a zamračil se.
„Nevím, co umíš, ale já jsem loutkář,“ prohodil Daisuke k tomu chlapci, co stál kousek od něj, „jdem na to?“ pousmál se rozpačitě a složil pečeť.
Ten kluk vedle Sayuri má dva meče, takže to bude bojovník na blízko a nejspíš jimi i umí vést chakru, na to si musím dát pozor. Přemýšlel Daisuke.
V obláčku bílého kouře se na Daisukeho místě objevila trojice postav.
Jednou z nich byl Daisuke, držící před sebou natažené ruce s prsty roztaženými od sebe, a zbylými dvěma postavami byly dvě totožně vypadající loutky. Každá měla podobnou stavbu těla jako Karasu, loutka Kankuroua, jen tyhle byly robustnější a vypadaly spíš jako válečníci. Měly 4 ruce, v horním páru držely dvě katany a dolní pár byl jen připravený, bude-li ho potřeba. Na hlavě měly kožešinovou černou kštici a tělo měly zahalené našedivělou potrhanou látkou, zpod které vyčuhoval jen pár nohou, které byly rozkročeny ve střehu.
Ve tváři loutek se v oblasti úst táhla zubatá rýha ve dřevě, a místo očí měly loutky pouze tmavou obdelníkovou škvíru.
Sayuri je loutkářka jako já, takže tuším co od ní čekat a můžu se na to připravit. Pomyslel si Daisuke, načež obě loutky vyrazily vpřed.
Každá se rozeběhla na jednu stranu od Sayuri s tím hochem s meči.
Yon Ki
Klon se zal do léčby Irizových zranění.
"Tvá cesta tu ještě nekončí, další kolo je připraveno pro čtyři soutěžící, ty máš to štěstí protože si ten čtvrtý." řekl a provedl poslední část léčení.
"Jdeme" vzal jej na záda a díky své vysokorychlostí technice doslova prosvištěli cestu do prázdného StarCity a následně i do haly, kde byla Sayuri.
"Jaká ironie, zase vy dva" zasmál se klon a rozplynul se na kaluž vody.
"Vidím že jsou všechny týmy na stanovištích" ozval se hlas z nějaké jakoby vyvýšené prostory. Stěna mezi dvěma halama se znovu rozpadla a naproti sobě stály dva týmy.
"Tag Battle (párový zápas)!" vykřikl a začal se hlasitě smát.
"Ti kteří byli vašimi soupeři teď stojí po vašem boku, musíte se na ně spolehnout aby jste došli do závěrečné fáze cvičení, kde se již bude soutěžit o onen záhadný elementál..." tleskl a i ostatní stěny se vyřítily k zemi. Kolem nich byla vidět velká kulovitá aréna (taková, jako je v konoze) se stromama na straně Saryui a malou vodní plochou na Daisukeho straně.
"Vítězná dvojice postupuje dál, proto MŮŽE BOJ ZAČÍT!" klepl do gongu vedle něj jako znak začátku souboje.
Daisuke Sugito
Do místnosti kde byl Daisuke s onou dívkou vpadl nějaký další kluk, a ihned se připlácl zády ke zdi a připravil si kunai.
„Bojovat? Vy jste cestou sem bojovali?“ zatvářil se překvapeně Daisuke. Nechtělo se mu věřit, že by on jediný měl takové štěstí a vyhnul se cestou sem jakékoliv přítěži či boji.
Když se mu Sayuri představila, usmál se. Jeho stud trošku opadl. Ale když se ozval Yon, Daisuke mírně ztuhl a omluvně se uklonil. „Nechtěl jsem být neuctivý, pane.“
Chtěl se ještě zeptat toho kluka na jméno, ale na to už nebyl čas, Yon jim rozdal další pokyny a Daisukeho dveře na něho už čekali.
„Díky, tobě taky!“ začervenal se trochu Daisuke, a popřál Sayuri rovněž hodně štěstí.
Dobře Daisuke! První částí jsi prošel v pohodě jen díky zatraceně velkýmu štěstí, nesmíš polevit v pozornosti! Říkal si v duchu sám pro sebe Daisuke, když prošel svými dveřmi a kráčel dál.
Chvilku na to se octl v jakési hale, a nebyl tam sám. Ten kluk tam byl s ním.
Daisuke se napjal. První nejpravděpodobnější možností byl souboj, proto ho ten hoch nesměl zastihnout nepřipraveného, a tak se Daisuke v duchu připravil k akci.
Sayuri Sugito
Nechápala, proč se tváří ten kluk tak podivně. Jakoby byl z ní nervózní. Docela ji to pobavilo.
"Jo, já jsem Sayuri, ráda tě poznávám." představila se na oplátku Sayuri.
Pak ovšem promluvil Yon, který se skrýval ve stínu, takže si ho všimla až nyní. Vstala a podívala se do chodby, která ji byla přidělena.
"Co to asi bude?" pomyslela si Sayuri. Načež dorazil další kluk. S překvapením jsem se otočila po jeho otázce na Daisukeho.
"Tím chceš říct, že tys nebojoval?" zeptala se trochu zmateně. Nebylo ale čas čekat na odpověď. Cesta ležela přímo před ní. A tak vyrazila do své chodby. Cestou ještě pohlédla na Daisukeho a řekla: "Hodně štěstí." Načež zmizela ve své chodbě. Nešla dlouho, i když šla poměrně pomalu, jelikož opět nemohla vědět, co je na ně připraveno. Pak se před ní objevila místnost. Neviděla tam nic zajímavého, takže jen čekala, co se bude dít, i když stále byla připravena na nějaký případný útok ze zálohy.
Mino Namitary
Poslouchal pozorně Yona a všechny jeho instrukce si zapamatoval.
"Ach jo, nemám chuť zase bojovat, ale aspoň, že jsem se při prvním střetu moc nezapotil" Nervozně rozmýšlel Mino, který zrovna procházel svýmy dveřmi, až došel před další dveře.
" Tak jo jdeme na to" Pomyslel si aa otevřel dveře do velké haly, okamžitě si prohlédl celou halu a začal uvažovat co se bud dít. V ruce pořád pevně svíral svůj kunai.
Yon Ki
StarCity
Klony se všechny postupně zrušily, když byl znán vítěz soubojů. Yon proto jen očekával příchod dalších dvou lidí, co se taky postupně stalo. Ještě předtím však jen před Daisukem vytvořil klon, který se vydal pro něj neznámou cestou někam do pryč. Jen tak letmo zatím poslouchal rozhovor mezi ním a tou holkou, co právě přišla, tu holku dost dobře znal, byla to ta mrška, která zapříčinila jeho neúspěch v misi...
"Daisuke, dostaneš po tlamě..." ukázal mu pěst po tom, co zmínil jeho jméno v né zrovna příjemném světle, čímž také prozradil, že je celou dobu v místnosti. Nakonec dorazil i Mino.
"Dobrá, konečně jste tady, akorát, tu nejste všichni..." řekl pobaveně.
Klon se napojil na cestu, ze které přišla Michiyo. Mířil až do místnosti, kde leželo tělo Iryza, vypadalo to, že jej výlečila, nicméně jeho zranění byly vážnější, musel se proto postarat o to, aby to přežil, další smrt gennina by si na cvičení připustit nemohl...
"Takže vy tři jste postoupili do další fáze" natáhl ruku a za ním se objevila obrovská tabule se jmény.
"1. Daisuke, 2. Mychio, 3. Mino tohle pořadí zařídilo postavení pro další kolo" Yon se přemístil ke stěne, co bylo vedle něj, byly zde 4 velké závěsy. Ovšem bylo jich zbytečně mnoho, protože mnoho lidí to nezvádlo, takže postoupili jen tři, strhnul tedy 3 z nich a objevily se obrovské dveře s čísly 1, 2, 3.
"Každý své číslo zná, proto jděte dovnitř, projděte chodbou do místnosti a tam zjistíte další instrukce..." dveře se otevřely a jim se objevila světelná cesta do kousek vzdálené haly.
Mino Namitary
Cvičiště A
Po chvíli posedávání a čekání ho to přestalo bavit. Porozhlédls e po místnosti, když si všiml kusu dřeva za jedním velkým kamenem. přišel blíže a uviděl, že jsou za balovanem zavalené dveře.
"Aha, s tímhle asi nepohnu" Pomyslel si a na balvan umístil jeden výmušný lístek. Popobehl o kus dál a nechal lístek vybouchnout, spolu s kamenem se rozbili i dveře, kterými poté prošel. Šel ještě kousek, až prošel dalšími dveřmi, hned jak prošel dveřmi všiml si dvou osob.
"Ach jó, už zase?" Zeptal se sám sebe chytil kunai do ruky a zády se přitiskl na zavřené dveře.
"To tu máme zase bojovat?" Zeptal se dvou osob před ním
Daisuke Sugito
Daisuke přikývl a trochu zvážněl. Díky snadnému začátku nesměl polevit v ostražitosti. Zavzpomínal, proč Yonovi na tohle druhé cvičení vlastně kývl.
Doufal, že mu to poskytne možnost zesílit a nasbírat zkušenosti. Avšak když mu došlo, že se zachoval znovu stejně, jako na prvním cvičení, a co mu to přineslo, sklopil pohled nevědomky k zemi.
Pak si ale všiml, že si ho ta dívka nějak prohlíží, zrudl jako rajče, nervózně se zavrtěl a přiblble usmál.
„Eh, no, já jsem Daisuke, mimochodem,“ dostal ze sebe po chvilce, tváříc se pořád stejně.
Sayuri Sugito
Podle jeho slov předpokládala, že je jen trochu namyšlený, ale ani ji nenapadlo, že on proti sobě nikoho neměl.
"Myslím si, že nemusíš být zklamaný, to nejlepší teprve přijme." musela se tomu trochu usmát, bylo jasné, že teď už to bude jen horší a žádná přestávka ji nečeká.
Pak si trochu změřila Daisukeho pohledem. Napadlo ji, jestli s ním bude muset bojovat. Musela uznat, že by ji ta myšlenka lákala, přece jen, další loutkář...
Daisuke Sugito
„Heh, no, to vážně neměl,“ podrbal se roztržitě Daisuke za hlavou a uculil se. Že Sayuri s někým bojovala nevěděl, a tak se domníval, že prostě myslí cestu sem. „Celou cestu jsem čekal nějakou zákeřnost, ale zbytečně, zdá se. Došel jsem bez problémů až sem,“ řekl bez okolků narovinu.
„Ale na štěstí spoléhat nejde. Kór když jde o Yona!“ dodal Daisuke, načež se zatvářil trochu provinile. Přeci jen by o Yonovi takhle mluvit neměl, při nejmenším ne před někým, koho sotva zná.
Sayuri Sugito
Netrvalo dlouho a ozval se chlapec, který tam byl s ní. Po očku si všimla, že je ten kluk trochu nervózní, což ale ignorovala.
"Jo, v pohodě, jen nějaké malé nepříjemnosti po cestě, nic víc." odpověděla po chvíli. "Vidím, že ty si naopak žádné problémy s tím svým neměl."
Samozřejmě tím myslela jeho protivníka, jelikož předpokládala, že i on nějakým bojem prošel.
Daisuke Sugito
Daisuke už začínal být čím dál tím víc nervóznější, a skoro začínal Yona podezírat, že tohle je nějaká past, jak si myslel, když tu se objevila nějaká dívka.
Když na něho kývla na pozdrav, Daisuke typicky zrudl a rozpačitě se uculil, načež nejistě zvedl dlaň na pozdrav.
Pak mu však došlo, že ji zná. Určitě to byla loutkářka, z jeho klanu. Moc ji nevídal, ale tímhle si byl jistý.
Nevšímala si ho a sedla si o kus dál.
Když však vytáhla vlhký hadřík a přiložila si ho na čelo, nedalo mu to a trochu si odkašlal, blíž však nepřešel, „Ehm…jsi v pořádku?“ optal se jí, snaže se usmívat přirozeně, ale moc mu to nešlo.