Návrat Draka - 03 - První krev

Sanori, Gombei a jeho opičák Goto se po nezdaru ve Vodopádové vydali dle Takerových rozkazů do úkrytu Uchihů, byli ale nuceni zastavit na jednom krásném místě, na pěkně slunné a rozkvetlé louce mezi dvěma řekami. Byli tam totiž očekáváni. Naproti nim stáli dvě postavy zahalené v černých pláštích s rudými obláčky.

Sanori líně při pohledu na ně přikývl. „Doufám, že jste nemuseli čekat dlouho?“
Kisame se jeho slovům rozesmál. „Vidíš to Itachi? Naše kořist má smysl pro humor. Jdeme je zabít.“ Zavelel Kisame a s krvežíznivým výrazem sňal ze svého ramene Samehadu.
Itachi jej, ale zadržel. „Neukvap se Kisame. Nevíme co mají za schopnosti, ale vzhledem k tomu, že jsou tu s Takerem, tak to nebudou žádní slaboučcí ubožáci. Postupuj opatrně.“
„Neboj se Itachi, nemám ani v nejmenším plánu se tu nechat zabít.“ Zachechtal se Kisame.

Mezitím i na druhé straně probíhal dost podobný rozhovor.
„Ksakru, to si ze mě dělaj srandu? Tamten cucák má Sharingan! Jestli je silnej jak Takeru, tak si rovnou můžeme vykopat hrob, abychom jim ušetřili práci.“ Klel zděšeně Gombei.
„No, klidně bych se i natáhl a dal si na chvilku šlofíka. Od té doby co jsme s Takerem odešli, tak je to jen samá daleká cesta v plném tempu a žádný čas na odpočinek. Víš co Gombeii, já si tady schrupnu a ty si je zatím podáš co ty na to ?“ Sanori se znuděně rozhlížel okolo a vůbec si nevšímal vztekání svého parťáka.
Gombei jen znovu zaklel. „Herdek Sanori, někdy mi přijde, že mě vůbec neposloucháš. Takeru by nás tady pohřbil oba, já toho týpka přirovnám k Takerovi, abys taky projevil trochu paniky a ty mi je chceš hodit na triko oba? Si snad děláš..“
Další Gombeiovi nadávky, ale přerušil Goto, Gombeiův opičák. „Tak už to začíná. Jak tak koukám, tak ten rybí ksicht je nepřítel akorát pro tebe Sanori. Na nás tedy připadá Uchiha.“ Promluvil hlubokým hlasem Goto.

Kisame totiž mezitím poskládal sérii pečetí, Suiton: Bakusui Shouha (Voda: Vodní vlnovýbuch), zhluboka se nadechl a posléze ze svých úst vypustil ohromné množství vody. Tato voda se rozlila po celém okolí a dokonce navýšila hladinu obou řek mezi nimiž se schylovalo k boji.
Kisame poté se zuřivým bojovým výkřikem skočil na mohutnou vlnu, která jej nesla až k oběma protivníkům.
Sanori opatrně vstoupil na vodní hladinu a několikrát se protáhl. Kisame se k němu blížil velkou rychlostí stojící na vlně vody, ale Sanori jen v klídku stál. Teprve, když od něj byl Kisame asi na 30m tak máchl několikrát svýma rukama. Z vodní hladiny se okamžitě zvedli dvě ruce tvořené vodou a vyřítili se proti Kisamemu. Navíc, i voda okolo Kisameho nohou se mírně zvedla a v podobě desítek malých ručiček jej chytila kolem nohou.
Kisame sekl Samehadou po první vodní ruce a rozsekl ji ve dví. Ta, ale místo toho, aby se rozpadla, tak se pouze rozložila na další dvě ruce a ty mu Samehadu a nakonec i pravou paži obmotali v drtivém sevření. Mezitím i druhá vodní ruka zaútočila na Kisameho obličej, ale ten jí stihl nastrčit do útoku svoji levačku. Vodní ruka tak pouze sevřela Kisameho předloktí. Kisame byl v pasti, bez nejmenší možnosti pohybu.
Sanori s klidnou tváří poskládal pár pečetí, Suiton: Burēdo no uzu (Živel Vody: Smršť čepelí). Před Sanorim mírně zabublala voda a vystřelila z ní záplava ostrých a špičatých čepelí přímo na Kisameho znehybněnou postavu.
Samehada, ale mezitím sežrala chakru ve vodě, která ji držela a Kisameho zbraň i pravá ruka byla volná! Kisame několika rychlými švihy zbraní se ubránil letícím vodním čepelím, jenže Sanori dál nezahálel. Sanoriho pravá ruka se sevřela v pěst a vodní ruka držící Kisameho levé předloktí rovněž stiskla nelidskou silou. Ozvalo se zapraštění lámané kosti a Kisame bolestí zařval, načež se musel opřít Samehadou o vodní hladinu, aby se nesvezl na zem.
Sanori mezitím upřeně pozoroval jak se Kisame vydýchává a bolestný výraz tváře se mění na hněvivou grimasu.

To už, ale i Gombei se svým opičákem Gotem, se vrhli do útoku na Itachiho. Gombei ve svém běhu zpomalil a začal skládat pečetě, Goto ale pořád tryskem běžel na Itachiho, přičemž teprve nějakých 30 metrů před Uchihou zařval Kyanonbōru (Dělová koule) vyskočil do vzduchu, skrčil se do klubíčka a začal se točit kolem své osy. Vzhledem k nabrané rychlosti tak letěl přímo proti Itachimu.
Itachi, ale rovněž nezahálel, velkou rychlostí složil pár a zhluboka se nadechl. Katon: Goukakyuu no Jutsu (Oheň: Technika velké ohnivé koule) zaznělo, zatímco Itachi vyplivl ze svých úst obrovskou kouli ohně přímo na letícího opičáka.
Gombei, ale rovněž doskládal pečetě a zhluboka se nadechl. Fuuton: Kyojin hakidasu (Vítr: Výdech obra) zaznělo od Gomeie a z jeho úst vyletěl mocný poryv větru. Proud vzduchu zachytil letícího a rotujícího Gota, ještě jeho let zrychlil a vrhl jej přímo proti Itachiho ohnivé kouli. Díky nabrané rychlosti a i díky rotaci Goto ohněm bez úhonky proletěl. Itachi tak spatřil Gota až na poslední chvíly, když prorazil jeho technikou, přesto díky Sharinganu stihl útočícímu opičákovi snadno uhnout, čímž ukročil doprava. Goto dopadl vody, zaryl se pár metrů hluboko a valil by se dál. Jeho pravá pracka se, ale z klubíčka chlupů vyřítila a prsty s chakrou se doslova zaryly do vody okolo. Gotem tato brzda cukla, v letu se otočil a konečně zastavil stojíc na všech čtyřech prackách, vzdálen jen pár metrů od Itachiho. Itachiho a Gotovi oči se střetnuli.
Goto pojednou, ale vystartoval, střelhbitě vyskočil a s chakrou soustředěnou do pravé pracky zaútočil na Itachiho. Itachi překvapen, že opičák odolal jeho Genjutsu mu opět jen pouze díky Sharinganu uhnul. Goto proletěl kolem Itachiho a dopadl od něj, pár metrů daleko, zády. Itachi zareagoval bleskově, vytáhl kunai a z otočky jej hodil. Jakmile se otočil, tak si všiml Gombeie jenž zatím jen stál a soustředěně na něho koukal.
Goto pořád otočen zády k nepříteli, vržený kunai chytil ocasem a hodil jej po Itachim zpět, jenž se mu vyhnul úskokem zpátky.
„Chápu,“ řekl Itachi. „Vaše mysl i smysly jsou vzájemně propojené. Jeden druhého tak z Genjutsu okamžitě osvobodíte, a protože mě viděl kunai házet Gombei, tak mě zároveň viděl i ten opičák. Jste opravdu hodni Takerovi přízně.“
„Opičák?“ Zavrčel naštvaně Goto zatímco se pomalu otočil. „Kdo je kčertu u tebe opičák? Pro tebe ty špíno, pro tebe jenž jsi zabil své vlastní příbuzné jsem pan Goto.“ Goto se opět vrhl proti Itachimu, Uchiha si, ale vytvořil klon a ten vyrazil vstříc rozzlobenému opičákovi. Goto tvrdě máchl, ale Itachiho klon se úderu vyhnul padnutím na koleno a sám zaútočil levačkou držící kunai na Gotovo nechráněné břicho. Nad Gotem se, ale najednou objevil Gombei a úderem shora klon zničil.
Itachi přikývl. „Takže se k sobě můžete dokonce teleportovat. Opravdu zajímavé schopnosti máte, takže to vyřešíme rychle. Mangekyou Sharingan. Amaterasu…“

Nyní se opět obrátíme k první bojující dvojici..

Sanori zkřivil nelibě tvář, když se díval na Samehadu položenou na vodní hladině a na Kisameho, jehož rozdrcená levá ruka se pomalu uzdravovala. „Chápu, ta tvá zbraň i přes pouhou vodní hladině mi žere chakru, dává ji tobě a ty se díky ní léčíš. Promiň, ale takhle by to nešlo.“ Pronesl líným hlasem Sanori a poskládal sérii pečetí, Suiton: Kuroi mizūmi (Voda: Černé jezero). Následně Sanori ze svých úst vypustil nelibě vypadající načernalou vodu. Ta se přimíchala do vody pod jejich nohama a veškerá voda tvořící půdu bitevního pole získala nezdravou a škaredou našedlou barvu.
Nyní už zdraví Kisame se zašklebil a poklepal Samehadou o škaredou vodní hladinu. „Ó, výborně. Takže díky této technice vysáváš ze soupeřů chakru. A Samehada a tady ten tvůj hnus se dokonce vyblokují. Musím ti dát poklonu, ještě se nikomu nepovedlo zablokovat schopnost Samehady vysávat chakru. Ale to nevadí, jde se pokračovat.“ Nato se Kisame rozeběhl proti Sanorimu.
Sanori se zeširoka rozkročil a máchl před sebe oběma rukama. Z vody se zvedli dvě velké ruce a vyrazili na Kisameho. Voda upravená Sanoriho technikou černého jezera se mu, ale nejspíše ovládala hůře, protože obě ruce byli pomalejší a neohrabanější, takže Kisame se jim zdařile vyhýbal a řítil se vpřed. Jak to Sanori uviděl, tak složil pár pečetí, Suiton: Kunai kabe (Voda: Stěna z kunaiů). Před Sanorim se zvedla obrovská vodní zeď, jejíž vnějšek byl posázen vodními kunaii. Tato stěna se následně vyřítila vstříc Kisamemu.
Kisame, ale skočil pod vodu a spojil se se Samehadou do jednoho těla. Vodní stěna s kunaiema byla i pod vodou. V této podobě, ale bylo Kisameho pohlcování chakry silnější než Sanoriho technika a tak Kisame vyrazil přímo vstříc stěně. Žrání chakry stěnu oslabilo a tak, když ji Kisame prorazil, tak byl jen lehce poškrábaný. Navíc se, ale ocitl přímo pod Sanorim. Sanori máchl rukou pod sebe, čímž vzal vodu okolo Kisameho a zkusil jej rozdrtit. Samehada v Kisameho těle, ale opět sežrala značné množství Sanoriho chakry a Kisame tak lehce vodní pastí prorazil a vyřítil se na svoji kořist pod Sanoriho nohama. Ten uskočil do vzduchu, ale Kisame měl nabranou mnohem větší rychlost, vyskočil proto za ním a během pár vteřin svoji kořist několik metrů nad zemí dohnal.
„A nyní chcípni.“ Zařval natěšeným hlasem Kisame ve své kombinované podobě a napřáhl se, aby Sanoriho roztrhal ve vzduchu na kousky.
„Skočil jsi mi do pasti.“ Pronesl s úsměvem Sanori, rychlým pohybem levé ruky rozšrouboval závit u čutory na pití a pravou rukou máchl vpřed. Voda z čutory doslova vyletěla, ve vzduchu se zformovala do několika čepelí a ty proletěli Kisameho tělem. Kisame byl tak blízko a navíc ve vzduchu, že se nemohl nijak bránit.
Kisamemu se z úst i z velkého množství těžkých ran vyřinula krev a on spadl zpět do vody, kde se jeho tělo potopilo. Sanori dopadl rovněž na vodní hladinu, klekl si a položil na vodu svoji pravou ruku.
„Tak ty ještě žiješ? Nojono, ten tvůj meč mi vysál hodně chakry a teď tě dokonce z ní ještě léčí. A když je nyní tvé tělo oslabeno, tak moje Kuroi mizūmi (Černé jezero) má převahu a tak nyní vysávám já chakru tobě. Ukončím to.“ Sanori se soustředil a chtěl už použít některou ze svých technik, kterými by Kisameho zabil. Bitevním polem, se ale rozlehl šílený ryk plný bolesti. Gombei i Goto byli zasaženi Itachiho Amaterasu!

Gombei, celý v černých plamenech šíleně křičel bolestí a kroutil se na vodní hladině. Goto, kterému pokrývali černé plameny jen pravou horní pracku s ní mlátil o vodní hladinu, čímž se tak snažil oheň uhasit a rovněž ryčel bolestí.
Sanori zaklel a rozplynul se na vodu.
Itachi už chtěl své soupeře dorazit, když zahlédl díky Mangekyou Sharinganu pod svýma nohama, jak se ve vodě formuje cizí chakra, proto rychle uskočil zpátky. V následujícím okamžiku se na dřívějším Itachiho místě vyřítila velká vodní dlaň, která ovšem sevřela a rozdrtila jen prázdný vzduch.
Sanoriho postava se zformovala z vody u Gombeie i Gota. Když Sanori viděl, jak oba jeho přátelé na tom jsou, tak začal skládat pečetě, Chosui (Vodní skladiště). Kolem Gombeie i Gota se zvedla voda uzavřela je jakoby do vodní krychle. Tyto krychle se následně rozplynuli na vodu a Sanori rovněž.

O pár desítek metrů dále vylezl z vody zregenerovaný Kisame a připojil se ke svému partnerovi. „Utekli“. Zavrčel zklamaně Kisame.
Itachi jen přikývl a chytil se za hlavu. „Byli silní, přesně jak se dalo čekat. Jdeme zpátky.“ Oba členové Akatsuki se otočili a vydali se na cestu do jedné ze svých skrýší, aby načerpali nové síly…

Mezitím, o pár kilometrů dále po proudu řeky, kde se boj odehrával.
Voda klidně plynula a nebylo na ničem znát, že se někde bojuje. Tu se z vody doslova vynořili tři postavy, Sanori a oba jeho kamarádi uzavření ve vodním skladišti. Sanori si je prohlédl a poté zrušil svoji techniku. Gombei i Goto leželi na zemi v bezvědomí, když Sanori zapečetil zbytky černých plamenů a pustil se do jejich léčení za pomoci nějakých vodních technik. Gombeiovo i Gotovo tělo bylo pokryto vodou a jejich zranění se pomalu zatahovala až jim nakonec zůstala jen černá, svrasklá a popálená kůže. Sanori si oddechl, že jeho kamarádi zůstanou naživu, a protože ho léčebná kůra stála nepřeberné množství sil, tak si lehl vedle nich, aby si odpočinul…

Takeru, Mukade, Hitomi, Suzaku i Týmy Gai a Kakashi se po dni plném novinek, nových shledání i boje s nepřátelskými shinobi utábořili v malém lesíku, aby si přes noc odpočinuli.
Když už hořel oheň a dělala se na něm večeře, tak si oba týmy z Konohy začali chystat stany. Takeru a ostatní z jeho party se dívali na Narutovo pošťuchování s Leem, na to jak Sakura i TenTen oba hyperaktivní jedince fackují a jak Sai si kreslí okolní stromy.
„Vy si nepostavíte stany?“ Obrátil se Neji na Takera a jeho společníky.
„Ne,“ zavrtěl Suzaku hlavou, „my jsme zvyklí spát přímo pod oblohou. Navíc, pokud by nás někdo přepadl, tak než se ze stanu vymotáte, tak jste mrtvý a stan je moc velký terč.“ Zhodnotil Suzaku, načež se otočil k Takerovi. „Vidíš ty děcka? Až sem dorazí Muteki se svými Nesmrtelnými, tak je tu podřeže jak kuřata.“ Pronesl hořce Suzaku.
Suzakova slova zaslechli všichni, přičemž Naruto s Leem dodělali poslední úpravy svých stanů, zatímco se všichni šourali k ohni. „Sensei, co kdybys výpravěl své zážitky? Určitě jsi prožil za těch 12 let mnoho zajímavých věcí a nyní máme času dost,“ vyzval Kakashi opatrně Takera.
Naproti Takerovi se k ohni zrovna usazoval Naruto. „Jó, řekni nám cos zažil. Vsadím se, že sis užil dost švandy, protože tady je pořád jen nuda.“ Posteskl si Naruto.
Takeru, ale na Naruta smutně pohlédl. „Dobře. V Zemi Větru si na mě počíhalo několik vrahů ze Suny, ale měli smůlu. Poté jsem přešel poušť, vysoké a strmé hory a několik dalších přírodních překážek až jsem se dostal do lidmi obydlené krajiny. Samotná cesta tam mi trvala něco přes 3 měsíce. Byl jsem tedy rád, že jsem konečně narazil na další lidi, protože ze samoty jsem už šílel a tak jsem se vydal přímo do nejbližší osady, která byla obydlená nějakými rolníky. Ti se ke mně chovali moc hezky, dali mi najíst a napít. Do jídla mi, ale přisypali nějaký uspávací prášek. Když jsem se probudil, tak mě skupina nepřátelsky se tvářících ninjů odváděla v poutech potlačujících moji chakru pryč. Po cestě je, ale přepadli jiní ninjové, moje věznitele pozabíjeli, mě osvobodili a doprovodili do své vesnice.
Později jsem se dozvěděl, že celá zem je rozdělena mezi několik desítek vesnic tvořených ninji a tyto vesnice mezi sebou neustále bojovali. Každé vesnici vládne Daimyō a každá vesnice má určeného nejlepšího bojovníka, jakožto svého šampióna. Vesnice jsou rovněž tvořeny klany ninjů. V tomto světě je, ale kladen velký důraz na hierarchii. Výše postavení lidé jsou shinobi z klanů ninjů, ostatní obyvatelé či i shinobi bez klanů jsou pouhými otroky či sluhy. Vesnice, jejíž ninjové mě zachránili se jmenovala Wan (Propast). Vůdce vesnice mě vyslechl a já mu vše popravdě řekl, z mých slov pochopil, že jsem z klanu ninjů jménem Uchiha, takže si myslel, že patřím k vyšší vrstvě společnosti a já se přidal z vděku a kvůli své pozorovací misi do řad jeho ninjů. Války mezi vesnicemi probíhali dvěma způsoby. Buď docházelo k velkým bitvám, atentátům, přepadům a vraždám dokud jedna ze stran nebyla zničena, nebo celou válku vyřešil souboj v aréně mezi oběma šampiony.
Tak jsem bojoval a válčil čtyři roky. Šampion vesnice Wan byl arogantní a nesnášenlivý muž, přičemž jsme se neustále přeli, hádali jsme se a nenáviděli se tak moc až mě jednoho dne vyzval na souboj. Zabil jsem jej v Aréně před celou vesnicí a Daimyō mě povýšil na šampiona. A boje pokračovali.
Jako šampion jsem musel několikrát bojovat s ostatními šampiony v Aréně na život a na smrt. Tady Mukade byl můj první soupeř. Zmlátil mě jako psa, přežil jsem celý náš boj jen s velkým štěstím a díky následné skvělé operaci vedené tady Hitomi.“ Vyprávěl suchým hlasem plným bolesti Takeru.
„Ale vyhrál jsi a můj bratr, jenž byl Daimyō, musel spáchat sebevraždu.“ Zabručel Mukade.
„Tak léta plynula a my jsme bojovali, zabíjeli a viděli umírat své nepřátele i své bližní. Postupem času, ale byla naše vesnice zničena a já přeživší přátele přivedl s sebou domů.“ Dokončil Takeru svoje povídání, načež od ohně vstal a odešel do noci.
Kakashi následně zavelel na kutě.

Druhý den navečer už Takeru se svými parťáky i s týmy Kakashi a Gai dorazil do Konohy. Kakashi, Gai i Takeru, Mukade, Suzaki a Hitomi zamířili do kanceláře Hokageho, aby se ohlásili.

Cestu do budovy jim, ale překročil Danzou se svými dvěma maskovanými ochránci. „Ale ale, koukejme kdopak se nám to vrací. Všichni jsme si mysleli, že jsi někde zemřel. Každopádně, vítám tě doma Takeru.“ Pozdravil dotyčného posměšným hlasem Danzou.
Takeru předstoupil až před starého muže. „I já zdravím tebe. Vím o tom, že jsi se zúčastnil masakru mého klanu. Tvoje jednotky ROOTu masakrovali mé příbuzné, zatímco já musel plnit vaše nesmyslné rozkazy. Od teď jsi mrtvý muž.“ Vmetl mu do tváře Uchiha, poté Danzoua Takerova skupina obešla a pokračovali dál.

Tsunade už končila s papírováním a se samolibým výrazem právě podepsala poslední listinu, když do její pracovny vkročilo šest lidí. „Á, Kakashi, koukám, že už jste zpátky. Dopadlo to dobře s Kazekagem?“ Zabručela nevlídně Tsunade na prvního koho uviděla a v duchu si představila další kupu papírů, které bude muset kvůli té misi sepsat.
„Ano Hokage-sama, Kazekage je v bezpečí. Nezachránili jsme jej my, ale Uchiha Takeru, jenž se vrátil ze své dlouhé mise.“ Pronesl Kakashi a ukázal palcem za sebe, kde stál Takeru se svými lidmi.
Tsunade už v duchu viděla jak jí papírování opět přibývá. „Ano? To je dobře Takeru. O svém klanu jste už zřejmě slyšel, že? Je mi to líto…“ Tsunade právě unaveným hlasem vyjadřovala soustrast, když ji Takeru přerušil.
„O všem vím. Masakr klanu Uchiha nařídila Konoha, respektive Radní Konohy zadali Itachimu tajnou misi, aby napadl klan Uchiha. Masakru se zůčastnil i Danzou a jeho složky ROOTu.“ Vrčel vztekle Takeru Tsunade do očí.
Tsunade, která nafoukance Uchihy nikdy neměla moc ráda se podívala na Takera naštvaným pohledem. „Já o tom nic nevím, pokud to tajná mise byla, tak ani žádné dokumenty neexistují. Máš o svých podezřeních nějaké důkazy?“ Zeptala se Tsunade a zívla.
Takeru přimhouřil oči. „V Zemi Větru nás před pár dny napadl tým ROOTu. Přemohli jsme je a zajali. Každý člen ROOTu má na sobě umístěnou pečeť, aby nemohl nic o Danzouovi a jeho špinavostech říci. Pomocí Sharinganu jsem ji prolomil a vše mi řekli, než zemřeli na následky prolomení pečetě.“ Vysvětlil jí Takeru.
Tsunade přikývla na souhlas. „Dobře, důkazy tedy nemáš žádné. Danzou je vysoce postavený muž. Sežeň důkazy a pak s tím teprve můžeš jít na veřejnost. Ještě něco?“ Zeptala se jej Tsunade, ale Takeru jen za naštvaného skřípání zubů zavrtěl hlavou.
„Tak, sepiš hlášení ze své mise a odevzdej je zítra v 9 hodin ráno. Čtvrť Uchiha, i tvůj dům, stojí, ikdyž chátrá. Ubytuješ se tam i se svými hosty, předpokládám?“ Zadala úkoly Tsunade. Takeru opět jen přikývl a Tsunade je všechny propustila.

Jen co odešli, tak Shizune odnášející vyřízené listiny se obrátila na svoji senseiku. „Ehm, Tsunade-sama, jste si jistá, že je dobrý nápad nechat tu Takera jen tak pobíhat, zatímco půjde po krku Danzouovi?“ Zeptala se Shizune nejistě.
Tsunade si, ale spokojeně zamnula ruce. „Samozřejmě. Danzou konečně přestane otravovat mě a bude si muset dávat pozor na Takera, který mu bude šlapat na paty. Takže budu mít od obou klid.“

Když vyšli ven, tak se Kakashi opatrně Takera zeptal: „Je tedy pravda, že Danzou nařídil a dokonce se účastnil likvidace Uchihů?“
Takeru přikývl. „Nikde o tom, ale nemluvte. Já jdu domů, sepsat to hlášení pro Tsunade-sama. Uvidíme se zítra.“ Následně se mezi sebou rozloučili a rozešli se. Takeru vedl své hosty, jak je nazvala Tsunade, do svého starého domu. Ten byl notně zaprášený a plný pavučin, ale Hitomi jej během 5ti minut jakžtakž poklidila a každý tak měl střechu nad hlavou.

Hitomi, Mukade i Suzaku si šli lehnout, Takeru ale vybral svoji tajnou skrýš a probýral se dědictvím po Črtvtém. „Výborně, vše je na svém místě. Zítra to předám Narutovi a začnu s ním trénovat. Teďka, ale ještě napíšu to hlášení pro Tsunade…“
Takeru zasedl za stůl ve své pracovně a začal psát. Po pár hodinách jej vyrušilo až decentní zaklepání na zavřené okno, které Takeru otevřel a dovnitř pracovny vskočil přibližně 25ti letý mladý muž s charismatickou tváří a krátkými hnědými vlasy. Neměl, ale žádnou čelenku.
„Ahoj Migaku, vyrostl jsi. Tvé sestry je mi líto.“ Pronesl Takeru, nechal otevřené okno a sedl si opět za stůl.
„Ahoj Takeru, ty jsi zase zestárl. Mě je zase líto tvého klanu. Hold, kdyby si moje sestřička nevzala tvého bratra, tak by byla ještě naživu. Slyšel jsem, že jsi obvinil Danzoua, že za likvidaci Uchihů může on a že se toho masakru i účastnil?“ Pronesl vážným hlasem Migaku.
Takeru se, ale mírně zděsil. „Jak o tom víš?“
„Každý máme své nadání. Víš, nejsem ninja patřící k Listové. Popravdě, nepatřím k žádné vesnici. Mám, ale slušnou síť informátorů a pod svým velením několik schopných žoldáků. Takže obchoduju s informacemi a zařizuji pro vesnice některé choulostivé službičky, na které si sami netroufnou. Samozřejmě, že za všechno si nechávám pěkně platit.“ Vysvětlil Migaku.
Takeru chápavě přikývl a zopakoval mu vše co řekl Tsunade. Tentokrát to byl Migaku kdo chápavě přikývl. „Dobrá, řeknu ti pár věcí. Nikomu tady nevěř a rozhodně nevěř ani mě. Hehe. Každopádně ti přísahám na památku mé sestry, že ti s pomstou pomohu.“ Pronesl slavnostně Migaku.

V tu ránu, skočil do pracovny zadýchaný Kakashi. „Sensei! Tsunade-sama je mrtvá! Danzou je zvolen jako nový Hokage!“