„Miluji tě" „Já vím, já tebe taky"

Všude se to hemžilo lidmi, kteří naposlední chvíli nakupovali dárky pro své blízké. Pro své děti, kamarády, maminky, tatínky, dědečky a babičky...pro všechny co pro ně
znamenali hodně. Já už všechno koupené mám. Někomu moje dárky udělají radost, někdo je ani nerozbalí.
„Héj Tenten počkéj!" křičel na mě tolik známý hlas a já hned věděla komu tenhle hlas patří. Lee se prodíral davem lidí a snažil se dostat ke mě.
„Páni to je lidí...Zbláznili se?" stěžoval si, ale usměv mu ze rtu nezmizel.
„Budou Vánoce," připoměla jsem mu a usmívala jsem se do davu.
„No a? Teď by měli všichni sedět doma nebo být s přáteli," prohlásil a ruce si dal za hlavu.
„A ty nejsi doma z jakého důvodu?" zeptala jsem se.
„No vlatně tě hledám." odpoví mi. Pokynula jsem mu rukou, že může pokračovat.
„Chtěl jsem aby si vzala nějaké holky ke mě domů. Dneska večer. Říkal jsem, že máme být s přáteli ne?" vychrlil na mě a koukal na mě s psíma očima.
Řekněme, že se jim dalo odolat, ale byl to kamarád ne? Nějak mi to nedalo a musela jsem se zeptat na otázku, která mi vrtala hlavou.
„A to tam jako budeš jenom ty?"
„Né," zasmál se, „budou tam i kluci."
Chtěla jsem se zeptat jací, ale to už po něm nebylo ani stopy, jen jsem ješte z dálky slyšela jak křičí.
„V osm, nezapoměň." Pro sebe jsem se usmála a vydal jsem se za Sakurou do nemocnice.
Po cestě jsem se ještě stavila za Ino a ta souhlasila. Teď ješte Hinata a Sakura.
Šla jsem do nemocnice bylo štěstí, že Sakura měla zrovna volno.
„Ahoj Sakuro," pozdravila jsem ji.
„Ahoj. Stalo se ti něco? Si zraněná?" panikařila.
„Né, jen jsem se přišla zeptat jestli nechceš jít dneska se mnou, Ino a Hinatou, jestli Hin půjde, k Leemu."
„No, já nevím. I když mi to neuškodí co?" řekla a usmála se.
Kývla jsem a rozloučily jsme se a já se vydala do Hyuuga domu za Hinatou.

Klep, klep.
Nic.
Klep, klep.
Nic.
Klep, klep.
Konečne jsem slyšela kroky a dveře se pomalu otevřely.
„Ahoj N-Neji," zakoktala jsem se.
„Co potřebuješ Tenten,"
„Přišla jsem za Hinatou." Podíval se na mě nezaujatě a křikl do domu.
„Hinato."
Hinata hned seběhla dolů a když mě uviděla byla překvapená. Nikdy jsem za ní nebyla. Důvod? Neměla jsem odvahu zaklepat na jejich dveře a ona to věděla. A proč jsem
neměla odvahu? Kvůli Nejiho. Co kdyby mě vyhnal, nebo něco. Protože on si nikoho k sobě nepustí, takže nevím, spíše jsem nevěděla co by se stalo. Ale teď už vím.
Pohled: Co tu chceš?
Tak to mi dostatečne stačí.
„Ahoj, copak?" zeptala se mě Hin a tím mě vytrhla z přemýšlení.
„Ehm...šla by jsi dneska večer se mnou, Sakurou a Ino?"
„Jasně proč ne? V kolik?" ptala se mě.
„O půl osmé u mě?" zeptala jsem se.
„Dobře. Nechceš jít dovnitř?" Přemýšlela jsem, jestli jo, ale hned se mi ta myšlenka z hlavy vytratila, když jsem viděla Nejiho pohled.
„N-ne, musím ještě něco zařídit," zalhala jsem.
Přikývla a zavřela dveře. Chvíli jsem tam ještě stála
Jakmile jsem se vzpamatovala vydala jsem se domů. Hodiny ubíhaly jako voda. Za chvíli tu budou holky.
Otevřela jsem skříň a vyndala krátší červené šaty bez ramínek s černou mašlí pod prsy. Vlasy jsem si radějí nerozpouštěla, nelíbí se mi to a ještě boty a jsem připravená.
Ani jsem nevěděla jak, ale holky už byli u mě obdivovali moje šaty. Sakura taky měla hezké šaty taky s mašlí, akorát na zádech a měli jemně růžovou barvu. Zato Hinata
měla tmavě modré šaty, jako noční obloha, podobné měla i Ino, ale byli sytě růžové.
„Tak co holky, můžeme jít?" zeptala jsem se nadšeně.
„A-a kam vlastně jdeme?" pípla nejistě Hinata.
„K Leemu," řekla bez zaváhaní Ino.
„C-co? A-ale tam určitě bude i Naruto," zmatkovala Hinata.
„Jo a určitě i Sasuke, když se vrátil a taky Kiba a když to je Lee tak si myslím, že i Neji," přemýšlela Ino.
„Nikam nejdu," řekli jsme společně já, Hin a Sakura.
„Co? Co s váma je? Že tam nechce Hinata bych chápala, " řekla Ino, „ ale vás dvě." Ukázala na mě a na Sakuru.
„No právě, nebude tam nikdo kdo se nám líbí," vysvětlovala jsem a doufala, že Ino neprokoukne moji malou lež. Všichni se na mě podívali jako na blbce.
„Lžeš," oznámila mi Ino a Sakura s Hin jen přikývly.
„Takže kdo je to? Lee? Naruto? Sasuke? Neji? Nebo snad Kiba?" jmenovala Ino a při posledním jméně zvýšila hlas. Už nějakou dobu jsme veděli, že kouká po Kibovi,
takže to nebyla novinka.
„Eh...já..no.." Nevěděla jsem jak se z toho vymotat. Můžu jim říct pravdu nebo jim můžu říct, že to je někdo jiný. Ale tak jako tak musí to být někdo z nich.Nechápu jak se
se sem vůbec dostali, když máma je v Písečné. Ale to teď je jedno, dívala jsem se do tváře třem dívkám, které netrpělivě čekaly na mou odpověď.
„Neji," povzdychla jsem si.
„Myslela jsem si to," prohlásila Ino.
„Je s tebou v týmu a Sasuke tě nikdy nezajímal, tak kdo jiný. A když to vezmeš logicky. Je fakt hezkej," vysvětlovala nám.
„Ale mě nejde o to že je hezkéj, ale je jinej než ostatní..."
„Jo, užasnej. Jásám s tebou. Jdem?" Vytrhla mě ze snění Sakura.
Nic jiného mi nezbývá. Tak proč taková otázka.

Než jsme dorazily k Leemu, jsem si to ještě desetkrát rozmyslela a chtěla jsem se vrátil zpátky, ale holky mě vždycky zastavily.
Zrovna jsem chtěla zaklepat na dveře Leeho domu, ale rychle se otevřeli a já bouchla Naruta přímo do nosu.
„O-omlouvám se Naruto," omlouvala jsem se, i když to byla vlastně jeho chyba.
„V pohodě, byla to moje chyba," přiznal, stále se usmívající.
„To je pravda byla to tvoje chyba," Usmála se Sakura a odsunula Naruta stranou aby mohla projít dveřmi.
„Taky vás všechny zdravím," řekl Naruto držící se za nos.
„Ahoj..Naruto-kun," špitla Hinata a protáhla se kolem něho tak aby se ho nedotkla.
„Ahóóój klucííí," pozdravila všechny Ino a sedla si mezi Nejiho a Kibu.
„Nepodsedla jsem tě Tenten?" zeptala se Ino a mrkla na mě.
„Ne," odsekla jsem a sedla si k Sasukemu a Hinatě, kteří seděli na proti Nejimu, Ino a Kibovi.
Sakura ošetřovala Narutovi nos a něco mu říkala. Neslyšela jsem dobře, ale myslím si že to bylo něco o Hinatě.
Tak přemýšlím, jestli Neji není uplně blbej...a dá si jedna a jedna dohromady dojde mu, že ho chci a bude si myslet, že jsem další šílenka fanynka. A nebo si bude myslet, že
se mi líbí Kiba.
„Zahrajem něco?" zeptala se nadšeně Ino.
„Mohly bychom," řekli všichni až na mě.
„Ne no," řekla jsem a upoutala tak pozornost.
„Eh...vy hrajte. Já se budu dívat," máchala jsem rukama tak dlouho dokud Sasuke mi ruce nechytil. Asi nechtěl skončit jako Naruto. I když myslím si, že by se mu pomoct
od Sakury líbila.
„Ne budeš hrát i ty! Budeme hrát takovou hru. Nic než pravda. Budeme točit touhle tužkou. Na toho kde bude ukazovat guma dostává otázku od toho na
kterého ukazuje špička. Chápete?" vysvětlila Ino. A já jsem nakonec hrát musela.
Ino točila tužkou a všichni napjatě čekali.
Špička ukazovala na Naruta a guma ukázala na mě. Se strachem jsem čekala na co se mě zeptá.
„Kdo se ti líbí z Konohy?" vypadlo z něj. Já začala panikařit.
„Co se stane, když nebudu chtít odpovědět?" zeptala se zvědavě Sakura.
Ino se zamyslela: „Budeš muset svléknout nějakou část oblečení, kterou ti urči ten kterého se ptáš.
A sakra. Naruto je pako, bůh ví co řekne ať si svléknu.
„Líbí? Jakože kdo je hezkej?" snažila jsem se vymotat.
„Jo, kdo je hezkej," řekl netrpělivě Naruto.
„No vlastně je tu víc hezkých kluků. Sasuke, Kiba, Neji a ani ty nejsi k zahození," mluvila jsem a ani jsem si neuvědomovala jak, ale vybruslila jsem z toho.
„Příště to budu muset říct přesněji," zabručel Naruto a hrálo se dál. Tentokrát jsem točila já.
Tužka se točila, točila a točila. Nakonec zastavila tak, že špička byla na Sasukem a guma na Hinatě. Hinata zrudla a Sasuke přemýšlel na co se jí zeptá.
„Jak se máš?" vypadlo z něho a všichni na něj čuměli jako na cvoka.
„To se nepočítá," začal řvát Naruto.
„Ale jo...je to otázka," opáčil Sasuke.
„Ne, s tebou se nedá hrát," rozčiloval se, „na to by se mohli ptát všichni."
Sasuke se zamyslel: „Fajn, tak chodila by si s Narutem kdyby ti za to zaplatili?" řekl provokativně Sasuke. Naruto se zasekl v půlce pohybu a probodával Sasukeho
pohledem, ale všechni překvapila odpověď Hinaty. Dokonce i mě.
„I kdyby mi nikdo nezaplatil, tak bych s ním chodila," špitla Hinata.
„Tak to jsem nečekala," vypadlo se Sakury.
„Já taky ne," potvrdil ji Sasuke.
„Dobře jedeme dál ne?" snažila se Ino odvést pozornost, ale nějak ji to nešlo. Naruto seděl jak přibitý, tak jako vlastně všichni.
„No tak jsme asi dohráli," řekla zklamaně Ino.
„Ne, nedohráli jsme," řekla jsem, „na Hinato, točíš."
Hin nejistě roztočila tužku, špička ukazovala na Sakuru a guma na Nejiho.
„Ehm...Neji...tak třeba líbí se ti nějaká dívka z Listové?"
Neji chvílí přemášlel, ale nakonec řekl: „Jo, líbí."
Ach bože, myslím, že se asi rozbrečím. Ne Tenten buď silná, řekla jsem si v duchu.
„Táák jo Neji, roztoč to," pobízela ho Sakura. Já už je nějak nevnímala, takže jsem si nevšimla, že tužka ukazuje na mě. Ale ne špička, bohužel, ale opačná strana. Špička
ukazovala na Kibu.
Ten se ďábelsky usmál a zeptal se: „ Kdo, konkrétně se ti líbí z Konohy, jakože že ho máš ráda, hodně ráda."
Věděla jsem to, ale i tak jsem si nepřipravila odpověď. Co mám dělat?
„Na tuhle otázku fakt odpovídat nebudu," řekla jsem rozhodnutě.
„Ale Tenten, i Hinata byla upřímná," žadonil Kiba.
Má pravdu, jsem zbabělá, že to neřeknu. Dlouhou chvíli jsem mlčela a nevěděla co mám dělat.
Zhuboka jsem se nadechla. Jedna, dva, tři....počítala jsem v duchu, abych se uklidnila.
„Fajn, tak mi dej....tu mašli co máš," vzdal to, ale ta mašle mi drží šaty.
„Eh...m-mašli?"koktala jsem, ale Kiba jen přikývl.
„Sak, rozvážeš mi to?" poprosila jsem Sakuru a šaty jsem si držela.
„Jsem zvědavej jak budeš točit," zasmál se Lee.
„Taky by mě zajímalo," souhlasil Sasuke s Nejim a oba se lehce usmívali a to není ani u jednoho z nich normálí.
„To mě taky," řekla jsem a podávala Kibovy mašli.
Nakonec jsem tužku roztočila a čekala kde se zastaví, a když jsem pohledem projížděla všechny přítomné, všimla jsem si, že Kiba nemá moji mašli, ale že ji má Neji.
Nechala jsem to tak, však proč ne? Musel se něčím zabavit ne? Určitě to pro Nejiho byla strašná nuda, takhle tu sedět a sledovat tak stupidní hru.
Takhle jsme hráli ještě nějakou dobu, až když Sakura přišla o stuhu co měla ve vlasech, protože ji Naruto dal otázku, Kdy jsi nejvíce trpěla? Odmítala na tohle
odovědět, ani se nedivím. Co měla říct? Když Sasuke odešel? To bych taky neřekla.
No a pak Naruto neměl tričko, Lee vždy odpověděl na všechno a Kiba měl to štěstí, že na něj tužka ukázala malokdy. K Ino taky tužka jen sem, tam zabloudila a neměla
vůbec těžké otázky a navíc Ino je tak nějak upřímná, takže to pro ní nebyl problém. A Hinata? No tak byla mimo ješte hodně dlouho.
Když Hinata chtěla jít domů tak se ji Sakura nabídla, že ji odprovodí. Nakonec šli i Naruto se Sasukem. Chudák Hináta.
Už jsem tam zůstala jen já, Neji a samozřejmě Lee, který uklízel.
„Dáš mi prosím tu mašli?" poprosila jsem nervózně Nejiho. Řekněme, že stát před klukem, který se vám líbí není zrovna příjemné.
„Hmmm....myslíš tuhle?" řekl a zvednul černou mašli.
„Jo přesně tu myslím," řekla jsem a natáhla jsem se pro ni, ale když už moje ruka skoro držela mašli, Neji uhnul rukou, tekže jsem chytila vzduch. Kdybych měla obě ruce
volné, už bych ji měla, ale jsem mírně omezená.
„Neji, já už musím domů," prosila jsem ho.
„Vážně? Kdo řekl? Tvoje máma je v Písečné nebo ne?" řekl rafinovaně.
„Eh...jsem....jsem unavená," zalhala jsem.
„Nevypadáš tak." Přiblížil se ke mě strašne blízko. Nasucho jsem polkla. Usmál se a podal mi mašli. Rychle jsem ji vzala než si to rozmyslí. Otočil se a šel ke dveřím.
„Chceš odprovodit?" zeptal se aniž by se otočil.
„Jestli se ti chce." Pokrčila jsem rameny, ale v mysli jsem skákala od radosti. Přišla jsem ke dveřím, kterí mi otevřel a vyšla na ulici.
„Lee, my už jdeme," křikl Neji do domu a zavřel dveře.
Skoro celou cestu jsme šli v tichosti. Nejednou se Neji zastavil. Otočila jsem se a chtěla jsem zjistit proč tak učinil, ale nemohla jsem se hnout ani o krok.
Díval se na mě takovým zvláštním pohledem. Jiným než jindy.
„Pojď ke mě blíž Tenten," rozkázal mi a já jako omámená šla. Chytil mě za ruku a přítahl blíž, nebyli jsme uplně těsně u sebe, ale hodně blízko, víc než když se ke mě nakonil,
když mi vracel tu mašli.
Jeho obličej se přibližoval k tomu mému, až se nakonec jemně otřel rty o ty mé. Chvíli se naše rty mazlily, ale nakonec jsem to nevydžela a políbíla jsem ho.
Polibky mi vracel a kdybych nemusela tak se od něj nikdy neodtáhnu.
„J-já..."
„Já vím," řekl a já to nechápala. Jak to může vedět.
„Jak?" zašeptala jsem.
„Myslíš si že jsem snad uplně blbej?" zeptal se a trochu se zasmál.
„Pravdivou nebo společensky přijatelnou odpověď?" zasmála jsem se a on se mnou hned po tom mě políbil. Připadala jsem si jako ve snu.
„Miluji tě," zamumla jsem mezi polibky.
„Já vím," zašeptal, „já tebe taky.

Tu noc u mě Neji zůstal a musím říct, že na ni nikdy nezapomenu i kdyby mě někdo mučil.
Na druhý den jsem zjistila že se Naruto a Hinata dali do kupy, nevím jak a nikdy jsem se to nedozvěděla. Vánoce jsem strávila v Hyuuga domě, byl tam dokonce i Naruto, ale pro mě bylo hlavní, že tam byl on. Jestli se teď ptáte ke byla moje milá maminka, tak ta musela zůstat v Písečné, protože bylo nebezpečné vracet se v takovém počasí. Pořád sněžilo a sněžilo.
Za tři týdny řekla Sakura Sasukemu, že ho stále miluje a on ji její city opětoval. Dokonce za dva roky se jim narodili dvě děti. Syn a dcera.
Naruto ve 20 dostal to co chtěl, stal se Hokage Listové a za tři týdny od doby co dostal titul se stal hrdým otcem.
A já? Teď čekám děťátko a jdu to oznámit Nejimu, takže mi držte palce ať to s ním nesekne.