Hokageho syn ep.04

Bylo by to pěkné odpoledne v Konoze které bylo přerušeno Tanmovým radostným výkřikem. Jakmile Tanma dopadl na střechu Residence Hokageho a pád zbrzdil kotoulem, rychle seskočil dolů, protože ví jak je na tohle Tsunade háklivá. Po normálním způsobu vešel dovnitř a zaklepal. Jakmile se mu dostavilo odezvy, vešel.
,, Á, tady jsi. Už jsem si říkala, že nedorazíš. '' utrousila svoji poznámku Tsunade, ale hned je seznámila s misí. Tanma se rozhlédl po místnosti. Kromě něj, Eliky a Hokage samotné tam byl i jeden shinobi, kterého ještě neznal. Výškově ho typoval na 180 cm, měl černé, rozježené vlasy, žluté triko se znakem země na břichu a šedé kalhoty.
,, Vaše mise je taková. Máte dorazit do malé vesničky, asi 10 kilometrů severovýchodně od Kamenné. Tam se dozvíte více. Tanmo, budeš jim velet. Sám už máš nějaké zkušenosti s vedením týmu. Velím rozchod! '' řekla Tsunade, a všichni tři odešli ven. Venku se začali seznamovat.
,, Takže ty jsi s námi, jo? Jak se jmenuješ? '' žádal Tanma dotazy.
,, Jmenuju se Kiro Tso. Jsem z Kamenné a jsem vnukem Tsuchikageho. Ze živlů ovládám zemi a vodu. '' představil se kluk jménem Kiro.
,, Tak mi říkej Tanmo. Celým jménem Tanma Namikaze. Jsem synem Čtvrtého Hokageho. Snad mě za to nebudeš chtít zabít, že ne? '' zhrozil se Tanma. Kiro mu ale odpověděl, že ne a Tanma si oddechl. Pak se představila Elika.
,, Tak, když už se všichni známe, tak se připravte. Za hodinu vyrážíme. Sraz u hlavní brány. Zatim. '' zavelel Tanma a akždý se rozešel do svého obydlí. Doma se Tanma podíval na podrobnosti mise.
,, Snad Tsunade nemyslí tamtu osadu. '' říkal si pro sebe Tanma. Jakmile si přečetl více, zbystřil.
,, Totznarowský les! To nemyslí vážně! Budu se muset snažit a neohrozit je! Hlavně ať se JÍ nic nestane! '' přemýšlel Tanma a rukou si přejel po hrudi. Zavzpomínal.
Vzpomínal, jak před čtyřmi lety, ještě než odešel na dlouhou dobu, se vydal do toho lesa, protože plnil misi. Zavzpomínal dále. Jeho vzpomínky se objevily při lékařském zásahu. Na hrudi měl ošklivě vypadající ránu, která byla ještě k tomu smíchaná s jedem. Pavoučím jedem. Vzpomínal, jak bojoval o život. Ale nebýt Tsunade, tak tu není, tak by nepoznal tak skvělou holku. Elika. Zamyslel se nad ní, že skoro ztratil pojem o čase. Jakmile zjistil, že byl čas už vyrazit, rychle se připravil. V klasické výbavě nesměl chybět pláštík, láhev s chlastem, pár taktických balíčků na opasku a dýka zavěšená na zádech. Vzal s sebou také mapu a informace. Pak se objevil u brány.
,, Omlouvám se lidi, ale trošku jsem se...... zavzpomínal a zamyslel. '' při slově zamyslel nejistě sklopil a odvrátil hlavu a lehce zčervenal. To jeho tým ale neodradilo a vyrazili. Cesta ale nebyla snadná. Odhadem jim to zabere pět dní.
,, Tady si uděláme přestávku. Podle mapy jsme nedaleko Kamenné. '' rotáhl Tanma mapu a podíval se na ni.
,, Tanmo-kun, říkala jsem si, jesli nebylo lepší, kdybys od Konohy použil Hiraishin no Jutsu, bylo by to rychlejší. '' řekla Elika.
,, Z Konohy do té vesnice pomocí Hiraishinu by bylo jako z Kamenné do Mlžné pomocí Hiraishinu. Stálo by mě to hodně chakry. Šetřím se. Vím, že to bude ještě potřeba. '' odvětil Tanma s klidem a četl si informace o misi. Nečetl to celé.
,, Ty umíš Hiraishin no Jutsu? '' poulil nevěřícně Kiro oči.
,, Že váháš. Říkal jsem, že jsem synem Čtvrtého Hokage. Jo, to bude jasné, ale ne snadné. Teď se vyspěte. Potřebuju, aby jste byli na zítra fit. Bude to těžké. '' rozkázal Tanma a sám hodlal držet hlídku. Pomocí Fuutonu věděl o všem co se kde šustne.
Bylo už pozdě v noci. Kiro spal tvrdě, že by ho ani výbuch spoky u jeho ucha neprobudil. Tanma nemohl spát a to hned z několika důvodů. Mezi běžným pohybem nočních zvířat v okolí zaznamenal i pohyb člověka.
,, Eliko, proč nespíš? '' zašeptal Tanma skoro neslyšně.
,, Nemůžeš spát? '' projevil svoji starost.
,, Ne, hlavou se mi honí myšlenky. '' odpověděla.
,, Tak to ti do toho nebudu zasahovat. Moje záležitost to není. '' odpověděl Tanma.
,, Je, musím pořád myslet na tebe. Tolik se kvůli nám přemáháš. Proč? '' Elika uhodila na citlivou strunu.
,, Já vás nechci ztratit. Hlavně ne tebe. '' odpověděl Tanma a postavil se. Pomalu šel k Elice, která před ním začala couvat, až narazila na strom a nebylo úniku. Tanma se k ní pořád pomalu přibližoval, na tváři mu hrál růměnec.
,, Já nechci, aby se ti něco stalo. Prostě nechci. Protože mi na tobě záleží. '' tohle na Eliku bylo moc a seklo to s ní. Nebýt Tanmy, spadla by na zem. Pohotově ji chytil a začal jí cosi zpívat. Jeho hlas byl tak klidný, nesl se všude kolem a Elika hned usla. Tanma ji položil vedle Kira a přykril jí svým pláštíkem.
Následující den byli opět na cestě.
,, Tanmo, nešlo by se nějak vyhnout průchodem Kamenné? Mám tam nějaké nevyřízené účty. '' zeptal se Kiro během cesty. Tanma se zastavil v půli cesty, chytl ve vzduchu Eliku a Kira a společně zmizeli. Objevili se až kdesi na kraji Totznarowského lesa. Bohužel je čekala cesta přes celý les.
,, Sakra, jsm na začátku lesa. Tady v tomhle lese nám Hiraishin nepomůže. Budeme to muset projít. Buďte ve střehu! '' rozkázal Tanma a vešli dovnitř. Náhle všude tma. Nebylo vidět ani na krok.
,, Pojďte. Dávejte pozor a všechno hlaste. A hlavně pozor na ohromného Kyodaiguma a jeho následovníky. '' vydal Tanma rozkazy a vyrazili.
,, Cože? '' nechápal Kiro.
,, Tak máš k tomu nejblíž a víš o tom naprostý kulový. Pojďte, tady se na chvíli usadíme. Je tu menší úkryt. Dáme si přestávku, popřípadně vám můžu odpovědět. '' řekl Tanma s klidem a sedl si na zem.
,, Tak nejvíc dotazů mám já. '' řekl Kiro a Tanma mu přikývl, ať odpovídá.
,, Tak zaprvé. Jakto, že je tu taková tma? '' položil první otázku.
,, S tou tmou si nejsem jistý, ale myslím si, že to mají na svědomí Následovníci Kyodaiguma. Půl člověk, půl pavouk. Šerední tvoři, to vám fakt řeknu. Zdá se, že od doby, co existují, uvalili na tenhle les techniku Nekonečné tmy. Každý den je tu tma jako v noci. '' odpověděl Tanma jako nějaký šaman, co ví o nějaké legendě.
,, Druhý. Co to jsou ti Následovníci Kyodaiguma? '' položil Kiro druhou otázku.
,, Ze začátku to byli prostí lidé. Shinobi zrovna jako my. Pak se ale něco zvrtlo. Začli uctívat právě Kyodaiguma. Začali experimentovat, aby se co nejvíc přiblížili k pavoukům. Oddaně mu slouží, nebojí se za něj položit život. '' opět Tanma odpověděl.
,, Jak tohle všechno sakra víš?! '' nechápal Kiro.
,, Jednou jsem tu už byl. A nebylo to příjemné sekání. '' řekl Tanma a rozepl si vestu(aspoň kde mu to dovolily popruhy). Částečně byla vidět Tanmova jizva na hrudi, protože neměl tílko. Vestu si opět zapl a čekal další dotazy.
,, Ou. Tak když už jsme u těch dotazů, kdo nebo co je ten Kyodaigumo, jehož jméno tu už několikrát padlo. Jinak, víc otázek už nemám. '' položil Kiro finální otázku.
,, Čekal jsem, kdy se na to zeptáš. Kyodaigumo není nic, než jenom obří pavouk. Obří, žlutočerný sklípkan. Velký, chlupatý, hnusný a velmi nebezpečný. V porovnání s ním, jsme velcí asi jako mravenci proti normálnímu malému sklípkanovi. Proto jsou tu tak nadměrně velké stromy. Každá Kyodaigumova část těla, co může použít k útoku, je smrtelně jedovatá. Vyvarujte se jeho klepítek, drápů a chlupů, které může ze zadečku vystřelovat(pozn. autora: ano je to tak). Jelikož nemáme ponětí o čase, bude lepší, když se vyspíte. Bude to potřeba. '' ukončil debatu Tanma.
O pár hodin později Tanmu vyrušil podivný zvuk.
,, Následovníci! Vstávat, rychle! '' zakřičel Tanma. Elika už byla na nohou, ale Kiro pořád zařezával.
,, Kiro, vstávej! Vstávej, vstávej! Máme společnost! '' povedlo se Tanmovi probrat Kira. Všude lítaly všechny živly. Oheň šlehal, blesky lítaly, vítr řezal všechno v dosahu, voda tvořila vlny velké jak domy, země se bortila a vyrůstaly z ní velké balvany. Bítva trvala poměrně dlouho. Pak se ozval skřek trhající uši.
,, Ku***! Kyodaigumo! Musíme se stáhnout! '' křičel Tanma na své společníky. Tanma měl v plánu, že Následovníky nechá kdesi za sebou. Ale ze předu si to k nim razil samotný Kyodaigumo a z druhé strany svištěli Následovníci.
,, Chce to plán a mi už došly! '' zastěžoval si Tanma.
,, Nech to na mě. '' Kiro nejspíš na něco přišel. Jeho tělo začalo nabírat hnědou barvu, po těle mu začly nabíhat různé čáry. Jeho tělo nabralo větších rozměrů.
,, Kamenné tělo! '' ozvalo se scenérií. Kiro se změnil v chodící stroj na rány pěstí-doslova. Měl v plánu, že bude Tanmovi a Elice krýt záda. Jakmile se k němu přiblížil jeden z nich na dosah, už si dal okružní let. Kiro takhle drtil většinu Následovníků. Tanma s Elikou se snažili dostat skrz Kyodaiguma.
,, Heleme se! Namikaze se nám vrátil! Bude zábava. Přišel jsi mě zničit a získat moje poklady? To se ti nepodaří! Jehelná sprcha! '' Ozvalo se od obřího pavouka a jednou zadní nohou si začal třít zadeček a jeho chlupy letěly jak jehly. Před jehly se postavila Elika a vytvořila vodní zeď, aby dala Tanmovi možnost na útok. Jehly se od štítu odrazily a letěly všudemožně. Tanma vyskočil do vzduchu a zvolal: ,, Raiton: Bleskový šíp! ''. Tanma šíp vrhl a neminul. Trefil Kyodaiguma do hlavy a paralyzoval ho.
,, Mizíme, rychle! Kiro, polez! '' zavolal Tanma a se svými přáteli se vydal směrem k malé osadě na druhém konci lesa.
,, Eliko, díky. Díky vám všem lidi. Myslím, že jsme si kvit. A už jsme tady. '' poděkoval Tanma, zatím co dorazili do osady. Malá oblast, s malým počtem domků a chrámem vysoko na kopci. Jakmile tam ninjové dorazili, přišel k nim náčelník osady.
,, Vítám vás, ninjové z Konohy. Dobře že jste tady. Jaká byla cesta? '' začal náčelník. Na otázku nemuseli odpovídat. Všichni pomlácení, dobití, Elika se musela opírat o Tanmu aby nespadla(přece jenom držet štít aby tím nic neprošlo je přece jenom fuška) a Kiro neměl daleko, aby se rozvalil na zemi.
,, No, tak otázku přeskočíme. Obeznámím vás se situací. Nebo alespoň vůdce týmu. '' navrhl náčelník. Tanma se jal sbírat své společníky ze země.
,, Hodil by se nějaký apartmán, ať si odpočinou. Pak jim to řeknu. '' s Tanmovým plánem náčelník souhlasil. Tanma je odtáhl do pokojů a tam je nechal ať si dělají co chcou. Pak se vydal s náčelníkem do chrámu(ale sám na tom nebyl nejlíp).
,, Chybí nám vzácný artefakt. Pomáhá nám přežít v krutých dobách. Ale teď je pryč. Naší zvědové říkají, že jse uložen kdesi v Totznarowském lese. Nikdo z nás se tam neodvážil přiblížit. '' obeznámil načelník Tanmu se situací.
,, Tím lesem jsme prošli. Snad se nám bude dařit. Je to tam hodně tuhý. Jo, tomuhle rozumím. Teoreticky je to snadné, ale ne prakticky. Vydáme se tam, až budeme plní sil. '' přijal Tanma.
,, Vás nám snad poslalo samo nebe. Jménem celé osady vám děkuji. '' opáčil náčelník a Tanma se vydal z chrámu z kopce dolů.
,, Jde se na věc! ''

Pokračovábí příště