Hokageho syn ep.03

Ráno se Tanma probudil jako první(ostatně jeho povinosti Jounina ho k tomu nutily). Snažil se si zrekapitulovat předešlé dny. Nakonec zjistil, že to sen není. Pouze ve spacích kraťasech došel k zrvadlu a podíval se na sebe. Co v něm viděl? V tuto chvíli mladého muže, kterému jeho zlatavé vlasy trčely do všech stran. Tanmu trápila otázka, proč už nějakou nemá. Co je na něm špatného? Pozorněji se podíval na své tělo. Na vypracované, mohutné tělo by hned každá šla, akorát že hezkou postavu mu ,, zdobila '' dlouhá jizva, táhnoucí se od levé kliční kosti k pravému boku. Tanma si hned vzpoměl, jak to vypadalo před čtyřmi lety.
,, Hodně riskuju, to je ten důvod. Měl bych zvolnit a zklidnit se. Jo, to je ono. '' vytasil se se svým nakonec Tanma. Hned si ale uvědomil, že to asi řekl hodně hlasitě a šel se podívat do vedlejšího pokoje. Pomalu a opatrně pootevřel dveře a nakoukl. Jeho návštěvnice ještě spala na jeho posteli. Při tomhle pohledu si Tanma zanadával na tvrdý gauč, ale sledoval spící dívku dál. Radost pohledět. Dívka, s výškou 178 cm, štíhlé postavy, s hnědými, dlouhými vlasy, byla asi hodně velký spáč.
,, Sakra, ta je! Hlavně na těch správnejch místech! '' přemýšlel Tanma nad svými představami.
,, Ale no tak! Kámo, už se chováš jako Jiraiya. No a proč ne? Co je zlýho na ženské kráse? Hlavně nezapomínej na svoje povinosti! No jo, no jo. Ale malej úlet by neuškodil.... '' poutal sám se sebou Tanma tenhle rozhovor, zatím co kráčel do nižších prostorů svého domku. Podobalo se to menšímu sklepu. Tam Tanma uchovával většinu starších věcí. Od staré bicí soustavy a zaprášené kytary po pár jeho starších věci, nebo fotek svých týmů. Došel ke staré biví soustavě, která byla pokryta plachtou, na které se držela pořádná vrstva prachu. O chvilku později se sedl za bicí, vzal do rukou paličky a začal cvičit.
,, Tak schválně, jestli jsem to přes ty čtyři roky nezapoměl. '' vypustil svoi myšlenku Tanma nahlas a lehce poťukával na různé části, jen aby nevbudil Eliku. Jenže ta, už čerstvě probuzená, pomaličku šla za zvukem, který vycházel ze spod domku. Otevřela dveře malé místnůstky, odkud vycházel největší hluk a viděla polonahého Tanmu, jak si bouchá do činelů.
,, Tak opět jsem tě musela hledat. '' Prohlásila Elika, stojící ve futrech se založenýma rukama na prsou.
,, T-ty už si vzhůru? Ani jsem si tě nevšim. No jo no, promiň, ale jsem trošku nedůtklivý, málo kdy vydržím sedět na jednom místě. '' usmál se Tanma.
,, Hmm, tak já si počkám až dohraješ, a pak si můžeme popovídat. '' navrhla Elika.
,, Stejně se jenom cvičím, jestli jsem z toho ještě nevypadl. Klidně můžeme hodit řeč i tady. '' stál si Tanma za svým, že mu Elika odsouhlasila.
,, Tak ale kdo začne? Můj příběh se hodně dlouhý. '' namítala Elika a povedlo se jí překecat Tanmu.
,, Tak dobře. Ale pak ty. Klidně si pak i navzáem můžeme odpovědět na otázky. Mno, vím že jsem synem Čtvrtého Hokageho, Minata Namikazeho, to je to hodně podstatné. Na svojí matku si už bohužel nevzpomínám. Jako na potvoru mám o čtyři roky maldšího, natvrdlýho bráchu a můžeš být celkem ráda, že ho neznáš. Během nástupu do akademie jsem objevil své elementy, vítr a blesk. V nynější fobě, dělám pomocného asistenta pro tým Hatake Kakashiho. Hádám že ho znáš, když ho zná každý. '' ukončil své vyprávění a poslední větu mu Elika odkývala. Nějaké otázky neměla. Nyní začala Elika.
,, Tak, narodila jsem se v Mlžné, což už víš. Co bych ti měla o sobě povědět? Nyní žiju už pět let s mojí matkou tady, otec zůstal v Mlžné a dokážu ovládat oheň a vodu. '' Dokončila Elika. Tanma se trošku naštval, že se nechal napálit.
,, Už pět let? Jakto, že jsem tě tu nikdy nespatřil? To jsem zjevně nebyl při smyslech. '' utrousil si poznámku Tanma a oba dva se rozesmáli.
,, Tak já tě tu nechám cvičit a půjdu domů. Mimochodem, mám ráda muže, co hodně riskují. Tak zatím, Tanmo-kun.... '' zvedla se Elika, a u dvěří svůdně na Tanmu pohlédla. Tanma seděl za bicíma jako opařený.
,, Tak p-počkej! Můžu tě doprovodit, jestli budeš chtít! '' Hulákal Tanma, zatím co běžel rychle za Elikou. Ta s jeho návrhem souhlasila. Po, ani ne minutě, kdy byl Tanma připraven na normální den(pláštík, rukavice a pásek si nechal doma), vyšli oba dva ven, a pohlédli na Konohu z vrcholku jednoho kopce.
,, Chajda na vrcholku kopce? Ty asi rád riskuješ, co? '' otázala se Elika.
,, Ani nevíš jak a je to celkem sranda. '' Odvětil Tanma a oba dva se vydali malou stezkou z kopce dolů.
,, Ale proč si mě zachránil v tom lese? Ty vyhledáváš problémy? '' zeptala se náhle Elika uprostřed cesty.
,, Ne, to byla pouhá náhoda. Včera jsem se chtěl torchu schladit po menším souboji s Narutem. '' odvětil Tanma s klidem.
,, S Narutem? ''
,, Jo, to je ten můj mladší a natvrdlý bráška. '' opáčil s úsměvěm Tanma. Řekl jí taky, že uvidí proč natvrdlý, ale to až se s ním seznámí. Po nějaké době došli k Eličinýmu domu, kde se rozloučili. Tanma se rozloučil se svým stylem na způsob salutování a nakonec zmizení.
Uběhlo několik měsíců. Konoha už má za sebou nějaká malá vítězství, například záchrana Gaary. Tanmu začíná trápit jedna věc. Vlastně dvě věci. Stejně, jako Naruto si stojí za tím, aby Sasuke dostal rozum a vrátil se zpátky do Konohy. a druhá se týká jeho klanu. Jak to jenom poví Narutovi? A jak bude reagovat? A co s tím vesnice? Jak se zachová? Nechal otázky plynout hlavou. Z přemýšlení ho vyrušilo klepání. Otevřel a uviděl ve dveřích udýchanou a spocenou Shizune.
,, Tanmo, Tsunade-sama tě urgentně potřebuje. '' informovala Tanmu mezi nádechy a výdechy. Tanma hned zbystřil. Během minuty už stál ve dveřích plně vystrojený.
,, Díky za zprávu Shizune. A příště se tolik nehoň, nejsi pod tlakem. '' poradil Tanma.
,, Díky za radu. Elika už tam je. '' odvětila Shizune.
,, Elika? '' zeptal se sám sebe Tanma. Pak se ale pořádně rozběhl a z kopce jednoduše skočil.
,, WOOOHOOOOOOOO!!!!!!! ''