Čistá krev 04 - Boj o tým
V hlavním sídle Akatsuki se konala schůze. Další. Ale tentokrát byla v noci. Ano, tuto noc, co se Itachi vrátil z neúspěšné mise dovést Chiyo sem. Sídlo bylo velké, ale všichni členové této zločinecké organizace seděli v jedné místnosti. Byl tady velký stůl a kolem 12 židlí. Ale členů bylo jen 10. V místnosti nebyly okna, takže tu bylo šero. Jen lampa visící ze stropu vydávala lehké světlo.
,,Itachi, řekni nám ještě jednou, co se stalo, že si nemohl přivést Chiyo sem." zeptal se zase ten oranžovovlasý chlap s piercingy. Itachi se zatvářil znuděně. Zase to opakovat.
,,Byla zrovna s Uzumaki Narutem. Vysvětlil jsem ji to, že je Jinchuuriki a že by měla jít se mnou. Potom jsem ji řekl, co k ní cítím a že vím, že ona cítí to samé ke mně. Ale ani vyznání citů nepomohlo. Nevěří mi. Potom jsme začali boj a já si myslel, že jsem Uzumaki Naruta omráčil. Uspal jsem Chiyo a vzal ji sebou. Potom nás ale Uzumaki Naruto dohnal a já byl nucen Chiyo schovat. Bojovali jsme a už jsem ho skoro měl, ale potom mu Chiyo pomohla se dostat z mýho genjutsu. Nechápu proč se tak rychle vzbudila. A proto, že jsem nemohl ublížit Narutovi před Chiyo, protože by si mě znechutila, tak jsem odešel." vysvětlil znovu. Pein se zatvářil zamyšleně.
,,No, nakonec to budeme muset udělat jinak. Zetsu bude hlídat stav Konohy. Jak bude tým s Chiyo vyslán na misi, řekne nám a my vyšleme Itachiho, Kimiku a Sasoriho, aby Chiyo unesli. Bude to na delší proces, ale může to vyjít. Souhlasíte?" navrhl Pein a všichni kývli. Kdo by se mu taky snažil odporovat? Vůdce Akatsuki.
V Konoze zatím začalo krásné ráno. Slunce svítilo, ptáčci zpívali a obloha byla bez mráčků. Chiyo probudily paprsky slunce, které ji lechtaly na tváři. Otevřela oči a při vzpomínce na včerejší polibek s Narutem se usmála. Potom šla do koupelny. Upravit se. Převlékla se, umyla a šla se nasnídat. Jenže v kuchyni nic nebylo. Sakra. A ještě k tomu byla pořád zaprášená. Chiyo otevřela všechny okna, oblékla si úklidové šaty, na hlavu si dala šátek a začala uklízet. Zpívala si přitom.
Naruto šel donést Chiyo snídani. Poprosila ho o to Tsunade, pátá Hokage Konohy. Kousek od jejího domu slyšel zpěv. Určitě to byla Chiyo. Měla tak krásný hlas. Zaklepal. Chvíli čekal a potom uslyšel kroky a otevřela mu Chiyo v zástěře a šátkem na hlavě. Naruto na ní docela koukal.
,,Co je Naruto? Uklízím, víš. Ta kuchyň byla dost špinavá a zaprášená. A co ty tu?" zeptala se Chiyo. Usmívala se. Byla tak optimistická i přes to všechno, co se jí stalo. Naruto ji obdivoval.
,,No, babča Tsunade mě poprosila, ať ti zanesu snídani. Dala nám oboum, ať nesnídáš sama." odpověděl Naruto a čekal na reakci. Chiyo se zase usmála.
,,Jé, ta je milá. Tak si dáme snídani venku, ne? Když je tak krásně." rozhodla. Naruto souhlasil a tak si oba sedli na lavičku ke stolu, kde seděli i včera večer. Slunce je hřálo a ptáčci pořád zpívali. Jak krásné ráno. Naprostá idylka. Tady, na místě kde bydlela Chiyo, byl klid. Kolem bylo jen území klanu Uchiha, které bylo už neobydlené a jinak kolem lesy. Takže pohoda a klídek. To se oboum líbilo. V pohodě posnídali. Povídali si a poznávali se. Chiyo se Naruto líbil víc a víc a naopak to myslím bylo taky takové. Prostě oba se k sobě přibližovali.
Po snídani šla Chiyo dál uklízet. Naruto jí nabídl pomoc. Souhlasila. Byla s ním ráda. Tak oba uklízeli. Naruto dostal staré triko a tepláky od Kimiky, které tu zůstaly a dali se do práce. Když šla Chiyo vymetat pavučiny v rozích stropu, Naruto ji držel žebřík. Jenže Chiyo když vymetávala poslední pavučinu, se lekla pavouka a padala. Naruto ji chytl, otočil se s ní a oba se svalili na zem. Chiyo ležela na zemi a Naruto nad ní spíš klečel. Oba chvíli byli jak oněmělí. Chiyo mrkala svými velkými hnědými oči na Naruta a ten byl z toho těžce mimo. Potom oba dostali záchvat smíchu.
,,Naruto! My jsme fakt dvojka! Ještě že už máme uklizeno, jinak by se mohla stát větší pohroma než pád." smála se Chiyo. Naruto taky.
,,No jo, můžeme být rádi, že jsme jen žuchli. Nestalo se ti nic ale?" smál se a při poslední větě docela zvážněl. Chiyo se usmála a zavrtěla hlavou. Naruto už to nevydržel, musel jí políbit. Pohladil ji po neposedných vlasech, které ji vyčnívali zpoza šátku a druhou ruku jí dal pod hlavu. Potom se sehnul a políbil ji. Ona se nebránila, taky neměla proč. Objala ho. Potom ji Naruto pomohl vstát.
,,Chiyo, půjdeš se mnou na oběd? Do Ichiraku ramen? Tam je ten nejlepší. Zvu tě." usmál se Naruto. Chiyo dělala, že nad tím vážně přemýšlí i když měla jasno v tom, co odpoví.
,,Ano, Naruto, moc ráda. Ramen taky miluju." souhlasila. Bylo to jasný, no ne? Potom se šla jen převléct a trošku se umýt, což udělal i Naruto a vyšli. Když šli potom zpátky, když už snědli, bavili se o tom, jak Naruto měl pravdu o tom, že je ramen od Ichiraku nejlepší. Vypadalo to, že se bavili. Zrovna míjeli Hinatu. Ta jen sklopila oči když viděla, jak jdou vedle sebe a baví se a usmívají se na sebe.
,,Ahoj Hinato." pozdravil Naruto.
,,Ahoj Hinato-chan." pozdravila i Chiyo.
,,Ahoj, Naruto-kun, Chiyo-chan." řekla stydlivě a rychle odešla. Ohlédla se na ně potom zrovna když Naruto zkoušel číst Chiyo budoucnost z ruky ze srandy. Vypadalo to, jakoby se chytali za ruce, takže Hinatě to přišlo líto a utekla. Ale oni si ničeho nevšímali. Byli do sebe zabraní. Ani nezaregistrovali, když kolem nich prošla Sakura.
,,Ahoj Naruto! Ahoj Chyio." Na Naruta zařvala, ale Chiyo to řekla slušně. ,,Oba máte přijít co nejrychleji k Tsunade-sensei. Dojdu tam co nejdřív, jen zajdu pro Saie." vzkázala Sakura a odběhla za Saiem. Tak se Naruto s Chiyo vydali za Tsunade.
Když došli k její pracovně, Naruto nezůstal dlouho v klidu. Rozrazil dveře a vstoupil.
,,Brý ráno, babčo Tsunade. Tak co pro nás máš. Nějakou supr misi?" zeptal se Naruto drzým tónem. A Tsunade nic. Dneska měla hodně dobrou náladu. Po chvíli dorazili i Sai a Sakura. A když tam byli všichni, Tsunade mohla vyvětlovat.
,,Rozhodla jsem se Chiyo dát k vám do týmu. Ale to jen tehdy, když bude dobře bojovat s jedním ANBU. Nečekám, že ho porazíš, Chiyo, ale aspoň nám ukážeš, co všechno umíš. Pokud budeš bojovat hodně špatně nebo jen průměrně, půjdeš do Akademie." rozhodla. Naruto se trošku zděsil. Bojovat s ANBU a možnost jít do Akademie? Snad to zvládne. Chiyo byla ale naprosto klidná.
,,Okéj Tsunade. Kdy a kde?" zeptala se Chiyo.
,,To neví, že mluví s Hokage? Je jak Naruto. Je jí jedno, s kým se baví." pomyslela si Sakura. A dokonce se i usmála.
,,Přesně za hodinu na cvičišti 13. Naruto tě tam zavede. Teď se běž připravit. A chtěla bych, aby tam byl celý tým." po těchto slovech všichni odešli. Naruto šel teda s Chiyo, ať ji tam potom může dovést. Doma si Chiyo vzala jen zbraně a potřebné věci do boje. Nic víc.
Po hodině přesně už byli všichni včetně Tsunade a ANBU na cvičišti.
,,Tak, Chiyo, běž na tamtu stranu a ANBU bude na té druhé. Až řeknu teď, můžete začít, jasný?" oba kývli a vydali se na svou stranu.
,,Do toho, Chiyo! Věřím ti!" povzbuzoval ji křikem Naruto. Chiyo se usmála. Neměla strach. Věděla, že ho porazí.
,,TEĎ!" křikla Tsunade. A boj začal. Chiyo udělala pár stínových klonů a vyběhli všichni na ANBU. Ten je všechny bez hnutí z místa zničil. Najednou jeden klon přiběhl zezadu k ANBU a snažil se ho praštit. On o něm ale věděl a otočil se. Na to pravá Chiyo čekala. Ten ANBU nevěděl, že to před ním je klon. Chiyo se rychle rozeběhla a kopla ho do zad. Docela dost silně. ANBU se rychle otočil. Chiyo byla hodně rychlá. Už věděla proč. Lasičky bývají rychlé. ANBU vzal kinaie a hodil je po ní. Ona ale uskočila dozadu. Zvedla jednu ruku s prstenem na prstu. ANBU na něj pohlédl.
*,,Co teď chce dělat?" pomyslel si. Ale to už byla Chiyo za ním a kunaiem se ho snažila zasáhnout. On ale jakoby ztěžknul a tak tak se vyhýbal ranám do důležitých orgánů. Měl už ale celé ruce pořezané a nohy taky a byl celý od krve. Bolelo to. Hodně to bolelo. Křičel.*
Ve skutečnosti ho Chiyo chytla přes prsten do genjutsu. Itami no Sakkaku. Iluze bolesti. ANBU stál pořád na místě a ani se nepohnul. Chiyo taky ne. A přesto ANBU křičel. Jako kdyby ho mučili. Křičel bolestí. Ukrutnou bolestí.
,,Co se to sakra děje?" zeptala se potichu Tsunade Shizune. Ta jen kroutila hlavou, že neví. Po chvíli sténání od ANBU a nechápavosti všech zúčastněných jejich boje Chiyo přistoupila k ANBU.
,,Stačí už nebo mám dělat ještě něco? Už to dlouho nevydrží." zeptala se tajemně Chiyo. Tsunade jen kroutila hlavou.
,,Nemožné. ANBU pořád křičí a sténá a ona přitom nic nedělá. Kdyby to bylo genjutsu, tak se aspoň soustředí. Takže co to je." přemýšlela. Po chvíli ANBU padl k zemi. Ztěžka dýchal.
,,Dé...mon...Dílo dém..o..." mumlal potichu. Tsunade mu nerozuměla. Co to bylo? potom ztratil vědomí.
,,Shizune, ihned ho vezmi do nemocnice. A ty, Chiyo, si oficiálním členem týmu Kakashi. Ale stav se co nejdříve ke mě ho kanceláře. Hned, jak si odneseš tyto věci a vyplníš je." přikázala a podala Chiyo nějaké papíry. Potom se všichni rozešli. Dokonce i Naruto a Chiyo. Už přece věděla, kde je sídlo Hokage. A navíc, nemohli být spolu tak často.
Naruto přišel domů. Přemýšlel o tom, co viděl v boji mezi Chiyo a ANBU. Co to mělo znamenat? Nechápal to.
,,Co to bylo? Chiyo skoro nic neudělala a ten ANBU ležel na zemi. Nechápu to. Vždyť nedělala ani žádný pečetě, nic. Zvláštní." přemýšlel. Lehl si na postel a po chvíli na podivnou výhru Chiyo zapomněl. Ale myslel na ni. Na ty polibky, na její jemné a sladké rty, na to, jak se roztomile směje. Asi byl zamilovaný. Byl opravdu šťastný. Když miloval Sakuru, bylo to jednostranné. Ale teď? Teď to vypadalo na pravou lásku. Štěstím přímo zářil.
Chiyo doma udělala všechny formuláře a už byla u dveří kanceláře Hokage. Ale slyšela za dveřmi tlumený rozhovor.
,,Shizune, co to mělo znamenat? Nevíš, co ten ANBU chtěl říct. Třeba to bylo důležité. Myslíš, že by mohla umět jednu z těch JEHO zakázaných technik? Jestli jo, budeme ji muset zkoumat a vyšetřovat, pokud se s ní setkal a předal ji některou ze svých technik, může to být pro nás výhodou. A navíc, stejně by jsme ji jí zakázali. JEHO techniky jsou nebezpečné až moc." určitě toto říkala Tsunade. Zdálo se, že Shizune přemýšlí.
,,Máte pravdu, Tsunade-sama. Toho ANBU hned po probuzení vyslechnu. Třeba je to klíčové pro nás. Viděla jste tu hrůzu v očích. Nikdo ještě takhle rychle žádného našeho ANBU neporazil." Chiyo se cítila divně. Pochybují o ní? Myslí si, že je špeh nebo tak? Chvíli počkala a pak zaklepala.
,,Hokage-sama, přinesla jsem vám ty formuláře." řekla slušně Chiyo, položila je na stůl a odešla. Tsunade přišlo divné to, jak s ní mluvila. Před bojem to bylo normální Tsunade a teď Hokage-sama? Divné. A celkově i jiný tón. Před bojem takový Narutovský a teď takový slušný. Podezřelé.
Chiyo vyšla ze sídla Hokage a šla domů. Chtěla ještě uklidit ostatní pokoje.
,,Neměla jsem TO použít. Věděla jsem, že tady mě za to taky budou nahánět a budou chtít ze mě dostat tuto techniku. Ale já jí jim nedám. Je to tajná technika naší rodiny. Budu ji opatrovat. Nechci, aby se na mě zase tak koukali. Nechci, aby na mě byli hnusní i tady a abych byla neustále pod dohledem. Nechci. Tuto techniku totiž dokáže ovládat jen Jinchuuriki nebo osoba s mocnou chakrou. Budu muset tomu ANBU vymazat paměť. To mě naučili k TÉ technice. Nic jiného udělat nemůžu. Chci žít normální život tady. Rozhodnuto. Mění se směr do nemocnice." přemýšlela Chiyo a dospěla k tomuto závěru. Došla do nemocnice a vyžádala si číslo pokoje. Po cestě koupila bonboniéru aby to nebylo nápadné a přidala lístek s omluvou. Došla k ANBU na pokoj. Položila bonboniéru s lístkem na noční stolek. Stoupla si k němu a přiložila její ruce na jeho hlavu. Neměl masku. Překvapilo ji, že vypadá tak mladě. Modrý vlasy a dětský obličej. Docela hezký. A mladý na ANBU, ne? Nebyl ale čas přemýšlet nad těmito věcmi a začala.
,,Wasureru." šeptla a kolem jejích dlaní se začala objevoval chakra. Zavřela oči a soustředila se na jeho vzpomínky ohledně boje. Když byly vymazány a technika dokončena, odešla. Ještě se ohlédla.
Když tak šla po nemocniční chodbě k východu, narazila do nějaké osoby. Krátké černé vlasy a černé oči, prasátko v náručí...Shizune. Sjela ji podezíravým pohledem.
,,Co tu děláš? Kde jsi byla?" zeptala se podezřívavě. Chiyo se usmála.
,,Já jsem tomu ANBU donesla jako omluvu bonboniéru a lístečkem. Mrzí mě to. Pokud mi nevěříš, má to na nočním stolku." řekla Chiyo uraženě z toho Shizuniného pohledu a odkráčela.
,,Sakra. Teď už mě nějak podezřívají z něčeho. Budu si muset dávat pozor a
Itami no Sakkaku budu moct používat jen na misích a na lidech mimo vesnici. Sakra. Moje neopatrnost. Jen nesmím dovolit to, aby mě zase pořád hlídaly něčí oči a já nebyla svobodná." říkala si. Shizune zatím šla do pokoje toho ANBU.
,,Je zvláštní, že po tom jejím divném boji a podezřelé změně v Narutovském chování ve slušné, se tady potlouká po nemocnici a ještě když byla u toho ANBU na pokoji. Zvláštní. Však já přijdu na to, co skrýváš, Chiyo-chan." slibovala ji Shizune.
Tak další dílek...
Itami no Sakkaku- je genjutsu, v kterém uživatel svýmu protivníkovi dělá šílené bolesti, které se silně vryjou do podvědomí a opravdu bolí.
Wasureru- technika zapomnění. Ten, na koho je tato technika použita zapomene to, co uživatel této techniky chce, aby zapomněl.
Obě techniky jsou vymyšlené samozřejmě. * je označeno genjutsu
Tak jaký na to máte názor?? :)Doufám, že jsem nezklamala.
great super dilek supsup dalsi
hodně spletitý příběh.... good jen tak dál a to s Itachim, to je sladký, kdybych byla já na jejím místě, du hned po Itachim a šupky dupky za aka bandou
No ona mu ale zatím nevěří...ale neměj strach...pokud jsi fanda Itachiho, taky si příjdeš na své
^_^
Nikdy neříkejte, ze se něco nedá, protože se vždy najde
iniciativní blbec, který neví, že se to nedá a udělá to!
Neznat tak čas. Navždy zastavit jeho neúprosný běh. Uchopit jej, pevně jej držet a nenechat ho jen tak proklouzávat mezi prsty.
Tak moc rychle běží a odnáší všechno to, co je nám drahé.