4. Velká ninja válka - 13. Příliš velká cena za vítězství

Obrovský výbuch se ozýval všude okolo. Zrovna se totiž srazily dvě silné techniky dvou bojovníků. Z toho celého vznikla velice silná tlaková vlna, která rozrážela všechno co bylo v nejbližším okolí. Byla to tak velká síla, že vyrvávala ze země stromy i s jejich kořeny. Dokonce i kameny létaly vzduchem pryč, teda ty co se nerozpadly při kontaktu s tou vlnou. Bůh Smrti byl zasažen ještě ve vzduchu a odletěl vzduchem zase někam pryč. Mohutně dopadl na záda a ještě několik metrů dřel po zemi, než se zastavil. Chvilku se z toho vzpamatovával. Srážka těch technik mu nic moc neudělala, protože jeho tělo je tvořeno energií, ale Uzumaki musel schytat pořádné zranění, nebo dokonce je už i mrtví. Pomalu se zvedal. Když se konečně dokázal postavit, tak se rozešel na druhou stranu, odkud přiletěl. Někde tam musí být tělo blonďáka. Rozhlédl se po okolí a všude v jejich okolí, byla pouze hlína. Zjistil, že stojí v jakési obrovské díře. Před sebou uviděl hradby, které byly čerstvě dostavěny. Šel tedy k nim, protože někam tam musel jeho protivník letět. Vyhlížel na všech stranách poraženého protivníka. Potom konečně zahlédl, to co hledal. Na malé hromadě hlíny, leželo tělo blonďáka. Nevypadal, že by se nějak pohyboval. Jeho zlaté brnění bylo pryč, oblečení pod ním bylo roztrhané a nasáklé krví. Na hlavě měl tržnou ránu a jeho noha byla podivným způsobem ohnutá na druhou stranu. Jeho kůže byla spálená od toho děsivého útoku.
Jeho protivník si ho prohlížel. Potom se odplivnul a řekl:
„To ti patří ty, zmetku! Nemáš si zahrávat s bohem!“ Opovržlivě si prohlížel tělo ležící pod ním s dost krutým úsměvem. Potom se, ale zarazil. Něco se stalo! Najednou blonďákova oční víčka, změnila barvu na červenou. Kdyby se na něho zrovna nedíval, tak by to neměl šanci poznat vzhledem k zarudnutí jeho kůže. Bůh Smrti se začal zaraženě rozhlížet okolo. Nechápal to, ale najednou v okolí pocítil pohyb. Hodně pohybu! Všimnul si jak se okolo nich začíná objevovat bílí kouř. Bůh v těle Namikazeho tam stál a byl připraven se nějak bránit. Potom zafoukal vítr a odnesl kouř nějak pryč do dáli. Bůh se zaraženě koukal kolem sebe. Stálo tam sto padesát Narutů s démoním pláštěm a tentokrát s modrými koulemi a rotujícími čepelemi. Než stihnul něco udělat, tak se všichni napřáhli a hodili jejich techniky na boha. Velkou rychlostí k němu všechny ty modré koule letěly.
Tentokrát byl výbuch mnohem intenzivnější, než ty předtím. Všechny techniky zasáhly svůj cíl přesně ve stejný okamžik. Tělo boha Smrti znovu po krátké době letělo vzduchem a narazilo na zem. Bůh bolestně vykřiknul. Tyhle útoky měly na něho mnohem větší účinek než, to předtím. Zničeně zvedl hlavu a uviděl, že leží v hluboké prohlubni. Nikde nebyl ani jeden blonďákův klon s démoním pláštěm. Stál tam pouze jediný Naruto v dost zuboženém stavu, ale stále v sage módu. Malými kroky se k němu pomalu přibližoval, aby se mu mohl znovu postavit.
Bůh se pokusil zvednout, ale každý pohyb mu šel opravdu těžko. Zkontroloval svoje tělo, jestli se mu náhodou něco nestalo. Ale jak by mohlo, vždyť je tvořeno jen chakrou. Potom, ale uviděl, že jeho hostitel je v dost vážném stavu. Namikaze má četná zranění a ani bohova chakra ho nedokázala tak rychle uzdravit. Naštvaně se postavil a křiknul na Naruta:
„Tak za tohle mi chlapečku zaplatíš! A to dost draze! Budeš litovat toho, že jsi se mi vůbec někdy vzepřel. Pamatuj na má slova. Budeš si přát, abys tady dneska zemřel!“ A potom do něho uhodil blesk a on zmizel.
Naruto tam osaměl. Celé tělo ho příšerně bolelo. Ta bohova technika byla opravdu silná, když se dostala i přes Kyuubiho sílu.
„Sedni si. Já tě zatím uzdravím, aspoň tolik, abys se mohl přemístit do vesnice,“ ozval se mu v hlavě hlas jeho přítele. Naruto si poslušně sednul, protože věděl, že by nedokázal udělat, už žádný další krok.
„Jak dlouho to zabere?“ zajímal se zničeně blonďák. Tenhle souboj ho vyčerpal jako žádný jiný. Ale na druhou stranu, ještě nikdy nebojoval s bohem. Tohle pro něho byla velice užitečná zkušenost do budoucna. Určitě se s ním znovu střetne. A bude to mnohem horší. Teda aspoň pro něho. Protože síla boha mnohokrát vzroste, jakmile zlomí Namikazeho a donutí ho, aby dělal všechno, co bude chtít. Zrovna tohle svému otci nepřál, ale když byl tak pošetilý a myslel si, že by mohl ovládat něco tak silného, tak si to zaslouží. Pochopil, že je slabý a uchýlil se k takovéto věci. To vedení celé organizace Ushi mu muselo vlézt na mozek. A jeho ego mu zatemnilo rozumné myšlení. Jinak by přece nic takového neudělal. Čekal něco víc od muže, kterého uznal jako svého protivníka.
„Asi tak dvě hodiny, než budeš v dost dobrém stavu, abys mohl jít. Ale potom tě budou muset léčit v nemocnici a poležíš si tam dlouho. Protože já tě nemůžu úplně vyléčit. Ne, že bych nemohl, ale příliš rychlé dělení buněk při zrychleném léčení by ti spíš ublížilo, než pomohlo. Budeš muset podstoupit dlouhou a namáhavou léčbu,“ ozval se mu smutný hlas Kyuubiho v jeho hlavě. Chtěl by mu pomoct, ale spíš by mu ve výsledku ublížil. I když se mu to vůbec nelíbí, tak budou muset čekat, než se uzdraví normálním způsobem. Prostě ho už příliš mockrát uzdravil. Nyní to musí nechat na něm.
„Děkuji ti, že mě aspoň trochu vyléčíš. Do té doby zatím klony dostaví celé hradby a rozšíření bude kompletní,“ odvětil zamyšleně Naruto. Bylo pro něho velice překvapující, že všechny klony zůstaly a pokračovaly v činnosti. Asi mu zbyl dostatek chakry k tomu, aby je mohl nechat pracovat dál. Takže má dostatek rezerv.
Problém mu dělala ta poslední slova, která mu řekl Bůh, než se přemístil pryč. Tím, že ho porazil, mu pošlapal jeho hrdost. Vyděl mu v očích tu jeho nenávist. A tušil, že z toho nic dobrého nevznikne. Po dlouhých letech začal znovu pociťovat strach. Nikdy tak intenzivně necítil strach. Ale to bude možná tím, že poprvé v životě má něco, co nechce ztratit. Strašně moc miluje Shion a nikdy by nedovolil aby se jí něco stalo. A teď, když nosí jeho dítě, tak o ni má ještě větší strach. Vždyť jí vděčí i za svůj život. Když do něho udeřila ten útok od boha Smrti, tak se kolem něho objevil štít, který vyvolává její rolnička. Díky tomu, že její ochrana pohltila většinu útoku, byl schopný s Kyuubim ten zbytek ustát. Rozhodně to byla velká síla.

Hokagové, Kazekage, Kushina a Jirayia stáli všichni na jednom volném plácku, nedaleko domu, kde většina z nich přebývá a trénovali. Každý z nich do toho dával všechno. Takhle tam cvičili už dlouho. Dokázali se i rozdělit do skupinek, tak aby si dokázali navzájem hlídat svoje slabiny a navíc konkurovat protivníkům. Vždycky když se začnou nudit, tak si dávají cvičné souboje, aby se neustále zlepšovali. I když nechtějí jít bojovat, tak to dělají spíš ze zvyku. Když byli naživu, tak se museli udržovat neustále v dobré formě, kdyby se proti nim objevil nějaký silný protivník.
Zrovna byli v dost urputném boji, když se najednou okolím rozezněla rána od blesku. Všichni se zarazili, protože vycítili velice mocnou chakru.
„Musíme to zkontrolovat,“ ozval se První Hokage, kterého všichni začali po čase uznávat jako svého velitele. Nikdy nic nenamítal, protože věděli, co slíbili Narutovi. Když bude vesnice v ohrožení, tak ji budou bránit. A to teď rozhodně je.
„Tak jdeme,“ zvolala nedočkavě Kushina. Měla z něčeho moc špatný pocit, ale nevěděla co je jeho zdrojem. Ostatní nic nenamítali a tak se rychle vydali do středu vesnice odkud ten zvyk přišel. Když se přibližovali k centru toho nepříjemného zvuku, tak se množství té chakry začínalo rychle zvyšovat. Všem přeběhl mráz po zádech, když z ní nevycítili nic, než jen zlobu a nenávist.
Proběhli poslední zatáčkou a zaraženě sledovali dění před nimi. Stál tam obrovský třímetrový muž, tvořený z podivné černé chakry. V klidu stál a nechával do sebe narážet všechny útoky od obránců. Muž se rozhlížel po všech přítomných, jako kdyby se snažil někoho najít. Potom se jeho pohled zastavil na Shion a jeho oči se zúžily. Dost nenávistně se na ni koukal a pak na ni zařval hlubokým, děsivým hlasem:
„To ty jsi mu pomohla! Neměla jsi to dělat. Stihne tě za to trest!“ Potom vytasil obrovitou katanu a vydal se k ní. Když obránci zjistili, po kom ten tvor jde, tak jejich odboj ještě více vzrostl. Jenže ani jedna jejich technika, ať byla sebesilnější mu nijak neublížila. Každým krokem se blížil k dívce, která na něho koukala s hrůzou v očích. Chtěla utíkat! Jenže její tělo ji přestalo poslouchat. Nemohla udělat ani jeden, jediný krok! Vůbec se ani nehnula a zděšeně na koukala na svého kata. Bůh už byl u ní a napřáhnul se ke smrtícímu úderu, jenže v tom mu zabránila první technika od obránců. Jediné co uviděl, byla jedna velká větev, která ho začala obmotávat a zabraňovala mu v pohybu. Jenže to boha Smrti už opravdu vytočilo. Druhý člověk v jediném dni, který se ho dokáže dotknout?! To je nemožné!
Jak rostla jeho zlost, tak se z něho začala vypouštět obrovská, mocná chakra, která zničila protivníkovu techniku. Chvilku se soustředil a potom tlesknul. Všichni co slyšeli ten zvuk, se najednou nemohli hýbat. Jediné s čím mohli pohybovat, byla hlava. Dokonce ani nikdo z nově příchozích se nemohl vůbec hnout. Cítili se úplně bezmocní a zoufalí.
Bůh se zasmál a šel dál ke svému cíli. Pomalu ale jistě se přibližoval k vystrašené Shion, která se tentokrát nemohla vůbec pohnout, kvůli nepřítelově technice. S obrovským strachem sledovala toho obrovského muže. Ne! Teď přeci nemůže umřít! Vždyť je těhotná, to by Naruta zničilo.
„Néé!“ Vykřikla, když uviděla, jak napřáhnul svůj meč k úderu. Potom se už jen ozvalo švihnutí a takový podivný mlaskavý zvuk, když jejím břichem pronikla ta obrovská katana. Bůh Smrti zvednul špici katany do vzduchu, takže nebohá dívka sjela o několik centimetrů po kataně a zůstala na ní bez hybně ležet.
„Co jsi to udělal?“ křičela nevěřícně Kushina a dívala se na tělo přítelkyně jejího syna. Za ten měsíc se s ní hodně spřátelila a tohle pro ni byl opravdu šok. Jenže co na to řekne Naruto? Vždyť mu slíbili, že ochrání vesnici a ani to nedokázali. Všichni se zničeně dívali na vůdkyni země Démona. Tohle pro ně byl obrovský šok. Díky tomu jejich morálka a chuť bojovat opravdu klesne.
„Pozdravujte ode mě toho blonďáka. Řekněte mu, že jsem ho varoval! Teď ať piká za svoje chyby!“ Zvolal Bůh a položil si katanu na rameno. A odcházel pryč. Na kataně zůstalo bezvládné tělo Shion a nikdo s tím nic neudělal.
„Nech tady aspoň její tělo! Abychom ji mohli řádně pohřbít,“ křikl na boha První Hokage. Věděl, že tohle Uzumakiho zničí a tak chtěl aspoň aby měl co pohřbít. Jenže jeho přání nikdy nebylo vyhověno. Bůh se pobaveně rozesmál a řekl:
„No to ji tady teda nenechám! Vím, že dokážete oživit mrtvé. Proto si ji pěkně odnesu sebou, aby ten blonďatej červ pořádně trpěl!“ Potom se ozvalo znovu zablesknutí a Bůh Smrti zmizel a všichni přítomní se mohli konečně znovu hýbat. Jenže i tak byli v šoku z toho co zrovna viděli.

Narutovi klony dostavěly hradbu. Vždycky když ji dostaví, tak je na půl hodiny velice oslaben šít, protože se musí adaptovat na nové prostředí. Díky tomu oslábne celý štít na polovinu. Proto blonďák vždycky čekal, až se štít ustálí, aby odrážel případné údery. On vždycky totiž cítí, když se někdo zkusí přemístit do jeho štítu. Jenže teď po boji s bohem Smrti je opravdu unavený a nemá dost sil, aby kontroloval štít.
„Víc pro tebe udělat nemůžu, takže běž rovnou do nemocnice kde se o tebe postará Tsunade,“ informoval ho Kyuubi zničeně. I on byl opravdu unavený. Dnešek pro oba byl velice vysilující. Nikdy ještě nemusel při boji vydat tolik energie. Mladý Uzumaki se namáhavě postavil a vydal se pomalím krokem do vesnice.
„Děkuji ti, za tu léčbu. Teď si užijeme odpočinek v nemocnici asi na dost dlouho,“ povzdechl si a vydal se nic netušíc do nemocnice.