NFFORPG - Kirigakure no Sato

Kay Arashi

Protočila oči, když Ake rozhoupal loďku, a trochu se i připravovala, že se loďka převrátí. Nakonec ale zůstali bezpečně víceméně suší, a tak se tedy vydali po vodě směrem země Světla.
Kay znuděně seděla v loďce v tureckém sedu, prstem přejížděla po dřevě své hole a otupěle zírala na vodu. Cesta se zdála nekonečná. Hmm, tohle bude na dlouho.
Kay ale moc do řeči nebylo, ještě aby ano. skoro ani nevnímala šumění vln. Hlad naštěstí neměla, zato se jí ale chtělo spát.. Nu co se dá dělat, vyspí se až po misi.

Ake Hoku
Yohei
Ake se ušklíbl, byl unaven, ale aby musel porsit holku, raději by skočil do vody s lanem v zubech a táhl loďku plaváním. Několika rychlými kroky přešel molo a doslova naskočil na loďku až se rozhoupala takovým způsobem že se skoro obrátila. "Jejda promiň." řekl Ake takovým tónem, že z něj lež přímo čišela. Pak se posadil za vesla koukl se na slunce, aby se zorientoval kde jsou světové strany a vyrazili.

Kay Arashi

Tyhle záležitosti s mapama nesnášela, jednoduše řečeno, zrovna dvakrát se v nich nevyznala. ,,No fajn, ostrov jako ostrov, takže hurá do lodi." přešla to s úšklebkem, seběhla po cestičce k molu, i molo přeběhla, až se nebezpečně zakymácelo, a skočila do loďky.
,,Snad ti nebude vadit, když budeš veslovat tentokrát ty, co řikáš?" rýpla si a usadila se do loďky, samozřejmě tak, aby si Ake mohl sednout a veslovat, hehe.

Alice Yukari
Yōhei

Mierne naklonila hlavu nabok, uprene sa zadívala na tie deti a mierne nadvihla pravé obočie. Chlapcovi, ktorý prišiel neskôr nevenovala veľkú pozornosť a gorilu len odohnala mávnutím ruky, na znak toho, že ju nezaujíma, čo jej chce povedať.
Očakávajúc, že niekto z členov Yohei, súboj začne, vytiahla z puzdra na opasku kunai a začala ho obmotávať výbušným lístkom.
Po odchode dvoch členov, len znovu pozrela na zvyšných, čo ostali.
"Tak teraz to už nebude taká sranda," uškrnula sa na Mizuki a Aay'hana.
"Nemáte sa k činu? Tak začnem ja." Prehovorila pobavene.
Kunai s výbušným lístkom hodila k stene, kde stál Aay'han. Kunai sa zabodol do steny tesne vedľa jeho hlavy, ale Alice netrápilo, či sa Aay'han vyhol výbuchu, ktorý nasledoval.
Tmavovláska namiesto toho dvoma rýchlymi premetmi dostala až pred Mizuki. Vystrela sa a uškrnula sa na dievča.
"Ohayo, Mizuki-chan," prehovorila spevavým hlasom a dievčinu otvorenou dlaňou udrela presne do stredu hrude.
Hneď na to zase uskočila dozadu, aby do svojho zorného poľa dostala aj Mizuku aj Aay'hana.
"Tak čo, budete už útočiť?"

Ake Hoku
Když odběhla Kay, napadly ho jen dvě věci co by se mohly hodit a tak si rychle odběhl a když se vrátil, měl v kapse balíček sirek a mapu, do jejíž studie se okamžitě vrhnul. Když dorazila Kay, znovu ji složil a schoval. "Jo po moři bychom museli kus tak jako tak. Je to na ostrovech západně odsud, podle mapy je to území nikoho, ale neoficiálně spadá pod Kiri... A je tam téměř pořád sníh, takže dost možná se po té vodě i trochu projdeme." poznamenal a klidným, nikam nespěchajcím korkem vyrazil ze sídla Yohei na další misi, ikdyž byl unaven jako lenochod po maratonu.

Kay Arashi

S povytaženým obočím poslouchala Shinga, přičemž dala jednu ruku v bok. Ani se do svitku nepodívala. ,,Jasně.. Pár jich zabijem, jednoho zmlátíme a hned se vrátíme." dodala ironicky, ušklíbla se a s kývnutím na Shinga a vyšla za Akem ven z kanceláře, zavřela za sebou dveře a obrátila se na jejího kolegu.
,,Dej mi pár minut, doběhnu si na ubytovnu pro kabát.. Sejdem se za pět minut před Yohei." mrkla na něj a bez meškání vyrazila na ubytovnu, kde měla nějaké své věci.
Oblékla si černý kabát, kapsy doplnila dvouma kunaiema, doplnila zásobu shurikenů a hůl jen zběžně zkontrolovala pohledem; žádná prasklinka, fajn. Cestou zpátky si zaběhla ještě do jakéhosi krámku pro nějaké to jídlo, který byl u ubytovny. Fájn, a teď svižným klusem před chatku.

Doběhla tam, a pokud tam Ake už čekal, zastavila se kousek od něj. ,,Fajn, vezmem to po vodě?" zazubila se, přičemž pokynula k loďce, se kterou se vydali i do Kiri.

Ake Hoku
Ake chytil svitek a zběžně nahlédnul dovnitř. "Země světla jo? Kay-chan, vem si palčáky a beranici, jdeme se koulovat." prohlásil s úsměvem, zasalutoval a odešel dveřma. Za dveřma se zastavil a ohlédl se na Kay. "Budeš něco potřebovat, nebo rovnou vyrazíme?" zeptal se když také opustila kancelář. Nebyl si jistý co všechno bude potřebovat, ale věřil, jako obvykle, že až něco bude potřebovat, něják si to sežene.

Shingo Yamamoto
Yohei

Poté, co oba dva vstoupili do kanceláře, začal s misí.
Poslouchejte mě dobře.Mám pro vás misi. Vím že je to narychlo, ale tak to prostě chodí. Před chvílí tu byla nějaká osoba, a chtěla abych vyslal dva členy na těžkou misi do Země světla. Cílem mise je setkat se s mužem jménem Hisashi, převlečeného za mnicha, který na vás bude čekat na přesně určeném místě v přesně určený čas jasné? Všechno máte napsané zde.
Řekl a položil na stůl svitek, který mu osoba dala.
Neřekl mi přesně, co mise obnáší, nejspíš nějaká eliminace či co. Vybral sem si vás dva, protože jste už jednu společnou misi měli, takže by ste mohli být aspoň trochu sehraný. Odměna je vysoká jak pro vás tak i pro organizaci takže doufám, že tuhle misi splníte a ukážete, že jste dost dobří na to, aby jste k nám patřili.
Pak jim hodil Akemu svitek.
Teď jděte, budete pár dní pryč tak si nezapomeňte dokoupit zásoby a vybavení.
Potom vtrhla do kanceláře gorila, že prý se někdo potuluje jeskyními chodbami.
Okamžitě ho sem přiveď!
Křiknul Shingo.
Očividně nějaký narušitel, nebo někdo, kdo se k nám chce přidat že?
Řekl pobaveně směrem k Akemu a Kay.
Tak jestli nemáte žádné otázky jdětě. A chci abyste se vrátili jen s tím, že jste tu misi splnili.
Pak si začal něco číst.

Shiroyama
Yohei

Bola hmla, Shiroyama sa nachádzal na malej loďke, ktorá bola v podstate nezahliadnuteľná, v obrovskej hmle, ktorá pokrývala celé more, ktoré obklopovalo hlavný ostrov. Shiroyama len pokojne plával, pričom pozeral na mapu.
"Trvalo mi to tak dlho, kým som sa dostal na toto miesto... Dúfam že tu zožhnem úspech, ak nie kvôli mne, tak kvôli môjmu otcovi..." Jeho myšlienkové pochody boli veľmi zvláštne, no presne sa hodili do tejto situácie. Shiro už zahliadol menšiu chatku, ktorá bola dosť nenápadná. Zavesloval teda ku brehu, kde zastál, a ihneď vystúpil. Loďku vytiahol až na kameňe, ktoré pokrývali celé pobrežie. Uvažoval, či by mal len tak vstúpiť, no asi by to bolo blbé, preto sa rozhodol, najskôr si preskúmať územie, predsa len to nebolo najmenšie, najskôr si pozeral pohorie, čo bola druhá cesta, ako sa sem dostať, no loďka mu prišla prijateľnejšia. Následne sa rozhodol, vôjsť do chatky, mohla to byť pasca, ale táto situácia bola risk a zisk. Hneď ako vošiel, zamieril dole, do jaskýň, no tam sa už zastavil, pretože to nevyzeralo moc prívetivo.
"Je tu niekto?" Opýtal sa, rpičom počúval mohutnú ozvenu, ktorá sa vďaka týmto priestorom šírila ďalej.

Kay Arashi
Yohei

Zase po ní něco chtěli. Čert aby to vzal. Kay jen protočila oči a mlčky následovala Akeho. Hůl si přehodila z ruky do ruky, a zrychlila, aby se šikovně neztratila.
,,Hmm?" nasoukala se do kanceláře vedle Akeho a s povytaženým obočím se podívala na Shinga. Běžte mi koupit ramen.. pomyslela si pobaveně, a měla co dělat, aby se nad tím neušklíbla.

Ake Hoku
Yohei
Ake se nadechl, už byli všichni a to včetně i nějákého nového kluka. S výdechem vyrazil, ale sotva jeho noha dopadla poprvé na zem, objevila se gorila ve dveřích. "Ake a Kay za šéfem a hned." řekl hrubým hlasem a zase zmizel. "No fajn, apoň mě nikdo nezbije." pomyslel si Ake a spěšným krokem vyrazil směrem Shingova kancelář. Cestu si díky bohu pamatoval, neboť ji před necelou minutou absolvoval. Když došel do kanceláře, rychle zaťukal a vztoupil. "Přejete si?" zeptal se okamžitě po vztupu aniž by dbal na to jak daleko za ním je Kay.

Shingo Yamamoto
Yohei

Poté, co muž zmizel prohlédl si svitek. Nevěděl o co mu jde, a nebyl si ani jistý, zda tam má hned posílat dva své nové členy. Ale jiná možnost nebyla. Zavolal k sobě jednoho ze svých mužů.
Běž do tréninkové místnosti a okamžitě mi sem přiveď Kay a Akeho, mám pro ně důležitou misi. A hoď sebou spěchá to!
Řekl a rukou mu naznačil ať odejde.Zatím seděl v křesle a přemýšlel co bude dál.

Neznámá osoba
Yohei

Stín postavy přitakal a po chvíli opět pokračoval v řeči. "Pošlete tam pouze 2, ať si sundají čelenky, pokud nějaké mají, utajení je naše nejcennější zbraň, pokud se provalí, že v tom měla prsty i Yohei, obávám se, že by to pro vás neznamenalo nic dobrého. Můj nadřízený nemá rád neúspěchy a také je velmi rád trestá, ovšem doufám, že se tomuto vyhneme."
Osoba opět luskla a na stole se objevil svitek.
"Nuže tady je mapa, jedná se o cestu do Země světla. Je tam i fotografie mého kontakt (mnich Hasashi), který je bude očekávat a pod jeho velením se snad naše malá akcička vydaří, ostatně i já budu poblíž a vše si budu hlídat. Nuže, instrukce jsou jasné, vyšlete 2 své zástupce, ať se v noci dostaví na určené místo a co bude dál, to se dozví na místě. Ať se připraví na pořádnou akci..."
Jakmile toto osoba dořekla, pomalu mrkla, na znamení, že se loučí a poté najednou zmizela, jako by se doslova vypařila z místnosti.

Katsuo Shinichi

Chvíli poslouchal Shinju a pousmíval se při tom. Nějak vycítil, že se v bublině necítí dobře, avšak s tím bohužel nic udělat nemohl. Bublina se pomalu nesla vzduchem a cesta pod nimi ubývala a ubývala, minuly spoustu menších hor, řek a dostali se už i k moři... PŘESUN DO OKOLNÍHO SVĚTA.

Shinju Nishi

Poslouchala, jak jí chlapci ujišťují o tom, že je to prostředek k cestování bezpečný. Sice o tom pochybovala, ale nechtěla se přít. Právě teď měla co dělat s tím, aby se tu nepozvracela. To by se jim jistě nelíbilo. Nevěděla, proč jí je špatně. Výšek se nikdy nebála. Možná se jen jejímu tělu nelíbilo, že pod sebou nemá nic, na co by se mohlo spolehnout. Teda - až na tu bublinu. Nakoukla dolů, ale co nejrychleji zase hlavu zvedla. Ne, nebyl to strach z výšek. Byla to ta bezmoc, kterou cítila. Pořád jí hlavou probíhala stejná myšlenka. Co by se stalo, kdyby to ruplo? Zhluboka se nadechla, aby zahnala nevolnost. Nechtěla, aby si mysleli, že má strach. Shinobi přeci strach nemívají. A navíc, určitě by jim měla říct, co umí. Vždyť jsou spolu na misi. Kdyby došlo na boj, budou to muset vědět.
,,Jak možná víte, větev klanu Nishi z Kirigakure se zaměřuje na taijutsu uzpůsobené ke stylu určitého zvířete." Ukázala na Rakkiho. ,,Tichý pohyb, nenápadné přepadání." Na chvíli se odmlčela, aby se ještě jednou zhluboka nadechla. Už jí začínalo být lépe. ,,Pak ještě Yuki, sníh. Tato část klanu ho neovládá moc dobře." Nakonec ukázala na kus luku, který jí přečuhoval přes rameno. Láskyplně ho pohladila. ,,Předpokládám, že víte, na co je tohle. Hroty šípů jsou trošku širší a je na nich jed. Mám velkou zásobu jedů i protijedů, popřípadě dokážu vyrábět. Takže kdyby jste potřebovali..." Hádala, že to už asi bude všechno. Pokud chtějí vědět ještě něco, tak se zeptají. A ona nechtěla příliš dlouhým mluvením nějakým způsobem pokazit svůj stav. Už jí bylo o moc lépe, hlavně díky tomu, že se snažila moc se nerozhlížet a koukat se jen na kluky.

I'm... so... CRAZY! Mwahaha!

Why Are YOU Evil?

Shingo Yamamoto
Yohei

Zamyšleně se díval před sebe. Nevěděl, co i o tom má myslet, ale mnichi z Tengoku no Senkyo nenáviděl.
Tak dobrá tedy domluvíme se. Řekněte mi kdy a kde mají být, a budou tam. Nejsou ještě moc dobří ani vycvičení, ale na těch pár mnichů by stačit měli.
Pak vzal do rukou papír s tužkou a začal si zapisovat detaily mise, které mu před tím osoba zdělila.
Nuže, máš-li ještě nějaké podmínky nebo přání ohledně mise, řekni mi to radši hned, ať vím, na co je mám připravit.
Odmlčel se a čekal na odpověď.

Aay’han Tori
Yohei
Vstoupil do dvojitými dveřmi do tréninkové místnosti , kde uviděl 4 postavy . podle vzhledu a věku rychle rozpoznal že 3 znich jsou ve stejné nebo alespoň podobné pozici jako on . A poslední postava bude učitel nebo něco podobného . Nepoznal to ani tak podle vzhledu , který byl velmi mladý ale spíše podle postavení které zabírala v místnosti . Rozhodně se však mohl mýlit ale nevěřil tomu ani za mák . Gorila který ho doprovodil do místnosti tak si už Aay'hana nevšímal a šel k přímo k ženě . To bylo pro Aay'hana konečné potvrzení že je to učitel . Aay'han se poté opřel o zeď několik málo metrů od nejspíš svých budoucích kolegů . Vytáhl z krabičky cigaretu a hned si ji zapálil . Při dlouhých tahách z cigarety si prohlížel celou místnost . Jestli se bude konat nějaký tréninkový zápas mezi nimi , což určitě bude tak mohlo být v místnosti něco co by mohl využít v boji . . .

. . . I can't be GOOD , I won't be EVIL . . .

Už jsem unavený z toho jak všichni fňukají nad tím jak to mají v životě těžké , protože to odvádí pozornost od mýho fňukání nad tím jak to mám těžký já !!!

DRINK MILK

Kasai Otoko

Kasai si v klidu hověl na bublině a nad reakcí Shinju se musel zasmát "neboj Shinju, kdyby to bylo nebezpečné, tak bychom takhle necestovali" řekl a když se Katsuo vyjádřil o jejich cestě, tak jen dodal "jo zkusme se vyhnout nějakým větším vesnicím, pak by měl být klid a pohoda" řekl a pak když i Katsuo ještě ujistil Shinju o pevnosti bubliny, tak on sám přitakal a holí zaklepal na bublinu "jo tyhle bubliny jsou tvrdší než železo, je dosti těžké je prolomit" řekl a podíval se na Kstsua a v očích se mu zablesklo "ale každá technika má nějaké slabiny a limity jen musíš zjistit jaké" řekl Kasai a usmál se na Shinju "takže pokud nemáš strach z výšek, tak bys nám mohla konečně o sobě něco říci co ty na to?" zeptal se ji a čekal co z ní vypadne.

Neznámá osoba
Yohei

Lehce se pousmála, když získala velitelovu pozornost.
"Nic zvláštního to pro vás nebude. Vašim úkolem bude jediné. Odstranit z cesty mnichy..."
Chvíli tajemná osoba mlčela a poté pokračovala.
"Ano ano, je to tak. V jedné nejmenované zemi se v nejbližších týdnech bude konat jakási slavnost. Tamní mniši tomu říkají ceremoniál pro zapečetění dávného démona. Poslali i pro mnichy z Tengoku no Senkyo. Předpokládám, že touto dobou jsou již na cestě... Avšak, to nás zatím netrápí. Jeden z mnichů je mým služebníkem... Řekněme, že mám s tímto ceremoniálem vlastní úmysly. Není vše takové, jaké se na první pohled zdá že. Ale vy o tom budete něco vědět..."
Opět se postava odmlčela a nechala veliteli chvíli na přemýšlení.
"Vašim úkolem bude vyslat 2 ninje, kteří se spojí s mým kontaktem a budou se chovat podle jeho rozkazů. Mám v něj absolutní důvěru, avšak, mniši jsou menší komplikace, s kterou jsem nepočítal/a.
Nuže? Co ty na to?"

Katsuo Shinichi

Musel se trochu pousmát nad Shinjuiným pohledem. Avšak svým technikám plně důvěřoval.
Jakmile se všichni nalodili a usadili se, on sám ještě udělal pečeť, bublina se zaleskla a Katsuo si taktéž sednul.
"Nuže, nyní jsme maskováni a neměli bychom být spatřeni. Ovšem, nedokážu nám obstarat ochranu proti senzibilům, ale předpokládám, že to nebude potřeba.
Přeji příjemnou cestu, vyrážíme."
Katsuo se zadíval k nebi a bublina se najednou dala do pohybu. Nejdříve se pomalounku vznesla a poté přidala na rychlosti a letěla k nebesům. Kasai i Shinju mohli vidět, jak se věci na zemi zmenšují a modravá obloha je začíná obklopovat.
"Poletíme těsně pod mraky, měl by tam být mírnější vítr, a pokud nám bude přát štěstí, povane našim větrem. Nejdříve se musíme dostat z nejbližšího okolí našeho kláštera a poté poletíme na východ. Bude to dlouhá cesta, přibližně den možná i více, doufám, že se nebudete nudit a máte sebou i nějaké to jídlo."
Usmál se Katsuo a poté přivřel oči. Pomáhalo mu to se soustředit na kontrolu bubliny a lépe se mu také ovládala, přitom však plně vnímal okolí.
Vyletěli asi 1km do vzduchu a poté přestali nabírat výšku a vydali se na východ, přesně jak Katsuo řekl.
"Snad nemáte strach z výšek, protože jestli ano, bude pro vás tohle za trest. Za to se předem omlouvám. Avšak mé bubliny jsou velmi pevné, vydrží i výbuchy, Kasai to může jen potvrdit."
Doplnil Katsuo, aby Shinju uklidnil a poté opět ztichl a věnoval se vnímání okolí.

Shinju Nishi

Nevěnovala dění okolo sebe pozornost, byla začtená do svitku. Když ale Katsuo vytvořil bublinu, samozřejmě hlavu zvedla. Srolovala svitek a zastrčila ho na jeho místo. Trošku s podivením se na bublinu podívala a přemýšlela, k čemu asi bude dobrá. Samozřejmě jí napadlo, že to bude pro létání. Nechtěla tomu ale věřit. Vypadalo to tak... Křehce? Zdálo se jí, že bublina každou chvilku praskne. Když byla vyzvána, aby vstoupila dovnitř, zavřela podle rady pusu. Zachytila, jak se Katsuo dívá na nebe. Její domněnka byla tedy správná. Nechtěla tam vlézt, ale věděla, že po zemi by jim nestačila. Sevřela rty do úzké linky a poté, co udělala několik pomalých kroků vpřed, cítila, jak porušila stěnu toho 'dopravního prostředku'. Když byla úplně uvnitř, bublina se opět zacelila. Po vzoru Kasaie se posadila a rozhlédla se kolem sebe. Po zádech jí přejelo mrazení, když si představila, jak by se s tímhle mohli vůbec pohnout z místa. Cítila, že až se tak stane, bude jí špatně.
,,Ehm... Možná za chvilku." Hlas jí trošku přeskočil, když si představila, jak bublina praskne a všichni na místě umřou. Tuhle představu raději rychle zahnala. Bude mluvit, až si trochu zvykne.
'Ochraňuj mě.' Vyslala svou tichou prosbu k Bohu. Nenápadně zkřížila dva prsty na pravé ruce, pro štěstí.
Rakki si jejího očividného neklidu nevšímal. Jen se uvolněně natáhl a hlavu položil na její nohu. Jeho, na rozdíl od Shinju, nikdy nic nerozhodí.

I'm... so... CRAZY! Mwahaha!

Why Are YOU Evil?

Mizuki Saiuri
Yohei

Rychle dorazila do tréninkové místnosti aby na ní moc dlouho nečekali. Kromě těch dvou, které už viděla tam byl ještě nějakej kluk, co vypadal docela zajímavě.
Doufala, že neni jediná, která neví co čekat . V podstatě byla ale šťastná, tuhle chvíli si představovala mnohokrát.Pro jistotu se připravila ne nějaký neočekávatelný útok, který by jí mohl vyřadit .

Kasai Otoko

Když tam byli všichni tak pokyvl hlavou a podal Katsuovi mapu "jasně, ty máš na starost dopravu, je to celé tvé" řekl a pousmál se a podíval se na Shinju "tak co těšíš se, nechtěl bas nám třebas něco o sobě říci aby jsme se lépe poznali" zeptal se a ještě než odpověděla, tak si vzal zpět mapu a 2x uhodíl holí o zem a stráže otevřely bránu. Nad vytvořenou bublinou se pousmál "jo, ale měj zavřenou pusu, ta chuť po mýdlové vodě je odporná" řekl a vešel do bubliny a když tam byli všichni tak se pousmál "tak jo vyrážíme řidiči a ty se nám můžeš představit Shiju" řekl a posadil se na bublinu a kochal se přírodou.

Lei Ming

Lei se postavil a musel se pousmát, věděl, že když je Atsuko-sama klidná, tak situace nneí tak hrozná "samozřejmě má paní, snad jsem se ve svém chování neunáhlil" řekl a posadil se vedle Atsuko a začal meditovat a zaměřil se na chakru Kasaiho, Katsua a Shinju a sledoval jejich cestu.

Shingo Yamamoto
Yohei

Zničeho nic se před ním objevila nějaká postava. Na řeči o sídle nereagoval, neměl náladu se hádat, ale když přišla řeč na práci za peníze tak Shingo zbystřil. Podíval se na hromadu peněz, která se před ním objevila. Tohle by se organizaci hodilo. Potom se podíval na toho muže.
Nebude se ptát na tvoje jméno, protože to není důležité. Předpokládám, že to nebude jen nějaká malá prácička, když si ochotný zaplatit tolik. Ale rád si vyslechnu, co pro mě máš.
Řekl a ukázal dlaní na křeslo.
Posaď se a mluv.
A čekal co mu řekne.

Atsuko

Atsuko seděla ve svém loži a upřeně zírala před sebe, zdálo se, že je myšlenkami úplně někde jinde a její tělo je pouze prázdná schránka. I když přišel Lei a promluvil k ni, ještě chvíli v takovémto stavu zůstala a po dlouhé chvíli konečně mrkla a zadívala se na Leie.
"Již vím Lei, zpozorovala tvůj vnitřní neklid..."
Seskočila z postele a přešla k Leiovi. Ač tak tak, pohladila ho po hlavě a chytla za ruku.
"Pojď posaď se, řekla jsem, že tohle už dělat nemusíš... Budeme se modlit k bohovi Amatatsu a budeme doufat, že se na misi nic nestane... Dokud budu moct, budu se snažit je svým vnitřním zrakem sledovat, ale jejich osud je v rukou našeho Boha, můj milý Lei.
Udělej si pohodlí, budeme meditovat..."
Usmála se od ucha k uchu, ještě jednou letmo pohladila Leie po dlani a sama se opět vyškrábala na postel a sedla si tak, jak seděla předtím, než Lei přišel.

Katsuo Shinichi

Sotva se stačil představit a v tom přispěchal Lei a později i senzibil.
"Na misi? A hned? Takhle..."
Podivil se, ale pokud to byla prosba jiných mnichů, celkem tuto urgentnost chápal, navíc se jednalo o nějaké slavnosti, takže se jednalo spíše o diplomatickou účast.
Jakmile Lei vše vysvětlil a dal jim potřebné věci, Kasai i jejich nový přírůstek se rozprchli do svých pokojů. Katsuou se ještě rozloučil s Leiem a poté přešel k jezírku, kde s Kasaiem trénovali a vzal si mandolínu, na kterou hrál.
Pomalu si to začal mířit taktéž ke svému pokoji a hlavou se mu honilo tolik myšlenek. Bude to po dlouhé době, co opustí stěny a bezpečí tohoto chrámu. Snad jim bude Amatatsu nakloněn a oni vše dobře provedou.
Jakmile přešel do pokoje, uložil svou mandolínu na její předem určené místo. Poté si uložil věci v pokoji, aby ostatní, kteří zde náhodou zavítají v době jeho nepřítomnosti, neřekli, že je bordelář. Jakmile byl hotov, přešel k malinké skřínce. Vzal si do kapsy větší sáček s podivným bílým práškem a kolem pasu si vzal 2 bandasky s vodou. Poté si vzal i nějaké kunaie a svou katanu, přezdívanou Awahana, připnul si ji na záda a vzal si své čisté vyžehlené kimono (na obrázku), ještě si pro jistotu vyleštil brýle, poupravil si je na nose a vyšel z pokoje. Cestu po celém klášteru znal už nazpaměť a přeci si tu cestu nějak moc vychutnával. Ale nakonec se musel rozloučit se svým nynějším domovem a prošel skrze průchodem až před vstupní bránu, kde už jej ostatní čekali. Přišel na vteřinku přesně.
"Ach... Inu, už jste tady. Můžeme tedy vyrazit?"
Optal se trošku bázlivě.
"Promiň Kasai, vím, že by ses měl ptát ty, ale mohl bych prosím vidět mapu?" Optal se slušně a vzal si mapu do rukou. Přeci jen měl na starost dopravu on, takže se musel podívat, kam a kudy vlastně budou putovat.
Po pár minutách zkoumání si jen něco zabrblal pod vous a vrátil Kasaiovi mapu.
Vzal do ruky malou tyčinku ze svého bublifuku, který měl buď v ruce, nebo kolem pasu a pořádně se nadechl. Jemně a soustředěně foukal do tyčinky a z opačného konce se začala tvořit obrovská bublina, která měla asi 3 metry v průměru, vytvořila se tak, že Katsuo byl v jejím středu. Poté odložil trubičku od úst a zašrouboval s ní bublifuk.
"Nuže, pokud jste připraveni, tak nastupujte. Ty už to znáš Kasai. A vy dva", zadíval se na Shiji a jejího společníka, "stačí prostě vejít, stěna bubliny vás jen obklopí, nemusíte mít z ničeho strach."
Mile se pousmál a začal se dívat na nebesa, jestli se nezvedá příliš divoký vítr...

Shinju Nishi

Poslouchala slova mistra, ale přerušil ho muž, který přiběhl se vzkazem v ruce. Čekala, až ho přečte, a jestli jim sdělí jeho obsah. Zdálo se, že ho to velmi zneklidnilo. Pak jim zadal misi. Ovládla se, ale na její tváři mohly být i přesto viditelné stopy překvapení. Pošle jí na misi, ani nezkusí její schopnosti? Buď to bylo tak důležité, nebo o ní dostal opravdu podrobné informace. Každopádně, jí nepříslušelo kritizovat rozhodnutí lidí s vyšší hodností. Proto jí nezbylo, než se uklonit a počkat, než odejde. Pak se nechala zavést do nového pokoje.
Ve dveřích Kasaiovi poděkovala mírným skloněním hlavy a beze slova vešla dovnitř. Nezdržovala se a vytáhla svitek ze širokého pásu s kapsami na vnitřní straně, který měla omotaný kolem břicha. Rozložila ho na zem a rozmotala ho na místo, kde byla pečeť. Naznačila Rakkimu, ať hlídá, a sama si sedla před svitek. Po několika pečetích přiložila ruku na svitek, zavřela oči a soustředila se. Minuta nic. Další. A až po třetí se objevil kouř a pečeť na svitku zmizela. Na jejím místě ležel luk a toulec se třiceti šípy. Svitek srolovala a dala ho zpět na místo, odkud ho vzala. Pak vytáhla další svitek a následoval opět dlouhý proces vyvolávání. Když skončila, obdržela za své úsilí pevně zavřenou lahvičku s jedem a širokou, mělkou misku. Poté, co opět svitek uklidila, se musela na chvíli natáhnout. Tuhle techniku se nikdy pořádně nenaučila, takže trvala dlouho a spotřebovala hodně chakry. Po chvilce se ale Shinju zotavila a přelila jed do mističky a vysypala na zem všechny šípy, také z pásu vyndala ocelové lanko. Hroty šípů postupně v jedu namáčela a ukládala zpět do toulce. Když obstarala všech třicet, vymáčela v jedu lanko. Dávala si pozor, aby se neřízla, protože jed by jí po chvilce znehybnil. Drátek pak zastrčila zpátky do pásu, do kapsy oddělené od ostatních. Toulec si společně s lukem přehodila přes záda a rychle zapečetila jed zpátky do svitku. Jako poslední si překontrolovala, jestli má všechny kunaie a shurikeny. Pak popadla menší batoh, do kterého nastrkala věci potřebné pro přežití v přírodě, které v pokoji našla. Rychle batoh zapečetila do stejného svitku, ve kterém předtím byl luk. Neměla kam jinam si ho dát, protože na zádech nesla svou zbraň. Když byla spokojená, kývla na lišáka a vyšla z budovy. Jakmile se dostali ven, Rakki sklonil hlavu, aby lépe vnímal pachy a stopy, které zanechali při cestě sem.
K hlavní bráně se dostali ještě nějakou tu minutu před uplynutím hodiny, ale Kasai tam už přesto byl. Kývla na pozdrav a pak zalovila v kapse. Měla tam svitek, který začala studovat, než se setkala s učenci. A když ještě čekali na třetího, měla zatím čas na čtení.

I'm... so... CRAZY! Mwahaha!

Why Are YOU Evil?

Lei Ming

Lei se podíval na dívku a pousmál se "jen se napřim mé dítě" řekl a když se mu podívala do očí, tak se usmál "vítám tě v našem chrámu, doufám, že se zde budeš cítit jako doma" řekl a podíval se na Kasaie a Katsua "jak vidím, tak jsi poznala další z našich učenců, jsou dosti schopni i když každý šálek se musí naplnit a ty jejich jsou pořád z na půl prázdné" řekl a pousmál se na ty dva "no chlapci mohly by jste tady naši nov....." nedořekl, protože ho najednou vyrušil nejmladší senzibil a vypadal, že to je naléhavé "copak chlapče snad nehoří" zeptal se s úsměvem, ale když si převzal zprávu a přečetl si jí, tak se totálně vymizel "ta věštba" řekl a vzpomněl si na slova Atsuko-sama "Byla tam dívka, byla tak malá a bezbranná. Ztělesnění čistoty, ale všude bylo tolik temnoty, to zlo, doslova ji pohlcovalo.
Šum trávy byl tak zákeřný, i listy ji chtěli svými ostrými listy ublížit. Nebesa byla tak temná a nebezpečná a ona byla sama a nevěděla co dělat." Lei složil papírek a pokynul senzibilovi, aby se vrátil na své stanoviště "tohle se mi nechce líbit, ale snad nám to objasní tu věštbu" řekl a pak se pokusil o úsměv "takže mládeži, mám pro vás misi" řekl ap odíval se na všechny 3 "takže vydáte se do země Světla, tak se setkáte s tamními mnichy, ti nás žádají o pomoc při zapečetění tamního démona Aoboza, jak jsem z toho pochopil bude to nějaká slavnost, ale přece jen si vezměte všechno potřebné vybavení, hlavně ty Kasai, tvých pečetících technik, tak bude nejvíce zapotřebí" řekl a trochu se ustaraně zatvářil "vím, že je to vaše první mise pospolu, takže velet bude Kasai a ty Katsuo dáš pozor zde na mladou Shinju. Vaším úkolem bude pomoci mnichům a také aby nikdo nezahynul a zde je mapa, kde jejich vesnici najdete" podal Kasaimu mapu a dodal "vyrazte co nejdříve, ať neztrácíte čas, nechť nad vámi bdí nejmocnější Amatatsu a dodá vám sil" řekl a pak odkráčel směrem do věže senzibilů. Když tam došel, tak hned vrazil do místnosti, že se málem všcihni polekali "nejvyšší pohotovost, všichni se zaměřte na Katsua, Kichira a Shijnu, sledujte vše neobviklé" řekl a hlavní senzibil se ho zeptal "děje se něco mistře" zeptal se a Lei se zastavil "to nevím příteli, možná se nic neděje, ale také možná ano, proto je hlídejte, já budu meditovat s Atsuko-sama, kdyby se něco stalo chci to okamžitě vědět" řekl a Senzibilové se dali do práce a Lei se vydal do sídla Atsuko-sama a hned do její komnaty. Když stanul před dveřmi, tak se nezastavoval a trochu rychleji otvřel dveře "má paní, dostali jsme dopis žádající o pomoc, už jsme poslal učedníky, ale mám takové zlé tušení, že to bude mít něco společného s vaší vizí" řekl a konečně padl na kolena a uklonil se, protože si uvědomil své chování.

Kasai Otoko

Kasai se pousmál a když přišel Lei, tak se uklonil "přeji dobrý den mistře" řekl a zaposlouchal se do rozhovoru, když v to najednou přiběhl jeden ze senzibilů a když si Lei přečetl jeho obsah, tak ztratil všechno štěstí ve své tváři "sakra něco se děje, ještě nikdy jsem neviděl mistra takhle ustaraného" řekl si a vyslechl si mlčky vše co jim Lei řekl. Když mu, ale dal velení, tak se trochu zarazil "co proč mě, Katsuo je přece schopnější" ale tohle neřekl nahlas, to by se strašně styděl, takže jen přikývl na souhlas "děkuji mistře nezklamu vás" řekl a poslouchal dál. Když Lei skončil a opustil je, tak se uklonil a podíval se na ostatní "no, takže asi budeme muset seznámení nechat na později, jak říkal mistr musíme vyrazit co nejdříve, takže budeme všichni připraveni u hlavni brány s plnou polní za hodinu ok" řekl Kasai a podíval se na Shinju "pojď ukáži ti, kde máš pokoj a tam se můžeš připravit" řekl a rovnou se rozešel k ubytovnám učedníků. Když došli k pokoji, který patřil Shinju "zde je tvůj pokoj, kdyby ses náhodou ztratil,a tak se řiď podle ukazatelů na zdích" ukázal na ukazatele a pak dodal "takže za hodinu u hlavní brány vem si vše co budeš potřebovat" řekl a pak odešel do svého pokoje. Když tam došel, tak okamžitě vrazil do své skříně, kde bylo hafo svitků různých velikostí, ze zad si sundal svitek rozdělal ho na zem, kde bylo prázdno a z nejvyššího šteláře vyndal největší svitek co měl, kde měl zapečetěny všechny pečetící techniky co znal, položil ho na menší svitek, který byl rozložený na zemi, udělal pár pečetí, položil ruku na svitek a tem najednou zmizel v obláčku kouře a na rozloženém svitku se objevila nová pečeť. Sroloval svitek a vytáhl si ještě několik svitků, ty si dal do pouzdra na opasku a pak si vzal ještě několik pečetících lístků, které pečetí různé vlastnosti. Pak si vzal věci na táboření a další potřebné věci, vše to složil do batohu, první si přes záda přehodil svitek, pak si nandal batoh, do ruky si vzal hůl od Mistra Leie a rychle vyrazil k hlavní bráně, bylo 15 minut před uplynutím hodiny a on tak mohl ještě promýšlet jak budou postupovat.

Pro Daviena

tak jo můžeš ten den nějak rozjet jo ale ať je nenajdou hned v prvním komentu :D

Neznámá postava
Yohei

Z ničeho nic se vedle Shinga Yamamota objevil podivný stín, který se zjevil odnikud a jediné, co ze stínu šlo poznat, byly 2 jasně pronikavé oči.
Černé zorničky se zúžily a těkaly z jednoho koutka oka do druhého. Poté se zaměřili na Shinga a nyní byl slyšet potemnělý přiškrcený hlas, který byl slyšet ze všech stran.
"Tak tohle je sídlo proslulé Yohei? Dalo by se čekat něco honosnějšího, ale když se tak chcete skrývat, proč ne. Radši se ani neptám, kde to jsem...
No ale k věci. Předpokládám, že ty budeš jeden z vůdců Yohei, popravdě řečeno pro tebe mám prácičku.
Jednalo by se o malou laskavost, kterou samozřejmě dokáži finančně ohodnotit."
Ozvalo se lusknutí prstů a před Shingem se na zemi objevila hromada peněz.
"Předpokládám, že by 500 000 Ryo mohlo stačit... Tedy pokud budeš mít zájem. Co ty na to?"
Optala se záhadná postava.

Senzibilové
Tengoku no Senkyo

Slabý vítr si pohrával s listy stromů a najednou se neozval ani šum listí.
"Co se to děje?!" Ozvalo se ze středu kruhové místnosti ve Věži senzibilů.
"Narušitel?" Ozval se další senzibil, sedící ve stejné místnosti. Sedělo zde asi 5 senzibilu, všichni s přístroji na hlavě a soustředili se na toto podivné ticho.
Najednou si všichni oddychli, poznali, že přes hradby kláštera přeletěl jen orel.
"Moment! Orel?! A tady?" Zděsil se jeden ze senzibilů a zaměřil se na tohoto orla blíže.
"Není to vyvolaný summon, je to zvíře. Pokud se naše schopnosti nemýlí. A to by asi neměly."
Vysvětlil další.
"Ale co tady chce? Neměl by spíš přijít posel od Mizukage?"
Rozhostilo se ticho, všichni se svým vnitřním zrakem zaměřili na tohoto orla a zjistili, že orel má s největší pravděpodobností namířeno právě k nim do věže.
"Já to vyřídím." Ozval se nejmladší senzibil, sundal si z hlavy přístroj a rozběhl se do další místnosti k oknu. Orel přiletěl k oknu jako vycvičený a na nožce měl přiloženou zprávu.
Senzibil ani neuvažoval, odepnul zprávu a vyřítil se s malou zprávou ven z věže a utíkal najít Leie.
"Lei-san, Lei-san! Zpráva, zpráva, přišla zpráva!"
Doběhl k Leiovi i hloučku učenců a vložil mu do rukou malinký svitek.

Shinju Nishi

Jemně sklonila hlavu, aby dala najevo, že slyšela, jak se chlapec jmenuje a také na důkaz úcty. Ve stejnou chvíli, kdy měla skloněnou hlavu, Rakki zastříhal ušima. Byl to nenápadný signál, který jí dával, když byl poblíž někdo, o kom nevěděla. Protože ale nesdělil, že by se zdál nebezpečný, nejdříve zvedla hlavu a až potom se otočila k nově příchozímu. Poznala v něm muže, kterého sice nikdy neviděla, ale dostala jeho popis u brány. Lei Ming. Otočila se čelem k němu a opět sklonila hlavu, ale mnohem hlouběji, než když zdravila ty druhé dva.
,,Shinju Nishi," představila se. Věděla, že její jméno už dávno zná, přesto ho sdělila. Ještě chvíli setrvala v předklonu, pak se napřímila a podívala se muži do tváře. Viděla, že se v ní zračí starosti a rozrušení, lidské pocity číst uměla. Nehnula ale ani brvou a čekala, až na ní promluví.

I'm... so... CRAZY! Mwahaha!

Why Are YOU Evil?

Kay Arashi
Yohei

,,Ale pořád mám trochu té slušnosti." utrousila tiše skrz zuby, pak už ale mlčky nasledovala Alici. Šla za Akem, aby nemusela až zas tak dávat pozor na cestu. Zase nasadila ten nepřítomný pohled, který zmizel až po té, co došli do tréninkové místnosti.
Při zmínce o začátku se jen ušklíbla, a rozhlédla se po ostatních. Nom, tohle bude sranda. ušklíbla se a vyčkávala, až přijde i ta druhá holka. Mezitím si bedlivě prohlížela Alici.

Aay’han Tori
Yohei
Vyslech jsi vše co mu muž řekl a zdál se být nervozní . Poté zavolal jednu za svých goril a stou šel pryč z kanceláře do tréninkové místnosti organizace . Poslední větu zaslechl jen letmo . Ihned jak vyšel z kanceláře a za ním se zaklapli svěře tak vytáhl krabičku cigaret a jedno si s láskou zapálil . Gorila která ho doprovázela se na něj nevěřícně podívala ale poté se znovu vrátila ke svému lhostejnému až by se dalo říct tupému výrazu . Doprovod ho vedl spletí chodeb a Aay'han si už teď nepamatoval cestu po které přišli . Tu mapu bude rozhodně potřebovat , teď však byla na řadě důležitější věci . on i muž po několika minutách došli až do tréninkové místnosti kde mladý Tori ani v nejmenším netušil co ho čeká . . .

. . . I can't be GOOD , I won't be EVIL . . .

Už jsem unavený z toho jak všichni fňukají nad tím jak to mají v životě těžké , protože to odvádí pozornost od mýho fňukání nad tím jak to mám těžký já !!!

DRINK MILK

Shingo Yamamoto
Yohei

Všechno si napsal a pak schoval desky zpět do stolu.
Výborně, takže nejdříve si vyzkoušíme tvé schopnosti. Moje kolegyně si dává cvičný souboj s ostatními třemi členy. Řeknu jednomu z mých mužů, aby tě tam odvedl, a rovnou tě přezkoušíme. Ubytování, mapu se všemi obchody a informace které budeš chtít znát dostaneš později jasné?
Zavolal k sobě jednoho ze svých mužů.
Odveď ho do tréninkové místnosti.
Řekl mu a pak se otočil zpět na Toriho.
Ukaž co v tobě je jasný?
Pak se otočil ke skříni a začal hledat nějaké dokumenty.