NFFORPG - Kirigakure no Sato

Tým G: Ztracený ostrov

Socha vylétla z ústí tunelu jako boulingová koule, která rozházela dva další golemy, jako kuželky do všech stran. Pročistil se tak východ, kterým mohla celá skupina v čele s Renjirem proběhnout a dostat se tak ven na pláně.

Skupině se naskytl pohled na stovky stojících golemů, kteří se dávali pomalu do pohybu směrem ke vchodu. Na malé vyvýšenine, odkud před nějakým časem Yui s Renjirem pozorovali kamennou armádu, stál jejich nepřítel a zabrán do nějakého rituálu, oživoval další a další golemy.
Vyvýšeninu od vchodu oddělovalo dobrých dvacet metrů a kamenný dav, který se ryvhle blížil.
"Musíte ho zastavit," prohlásila Rina, složila pečetě a položola ruce na Yuino a renjirovo rameno. Zelená aura se za tichého zpěvu začala přesouvat z jejího těla do nich a dodala jim trochu energie navíc. Né však tolik, jako poprvé. Když technika zkončila, poklesla v kolenou a nyní byl Kenshin tím, kdo jí musel přidržovat.
"Běžte," pohlédl na ně jejich kapitán a kývl, "mám plán," spiklenecky na ně mrkl, i když to bylo hodně unavené mrknutí.

Renjiro Kaiba
Tým G
Neznámý ostrov
Cesta se zdála být volná. Renjiro už prakticky viděl „světlo na konci tunelu“, když tu mu ho cosi zatarasilo.
Soudě podle siluety to byl jeden z těch kamených vojáků. Tak přece tu pro ně zanechal ten neřád překážku, aby ho jen tak nedohnali!
Renjiro se ale nehodlal nechat těmi panáky zastavit! Nedopustí, aby je tu pohřbili zaživa!
„Dokeee! (Z cestyyy!)“ zařval na nepřítele před sebou a přidal do kroku.
Jakmile se ocitl až u něho, napřáhl se a vyrazil proti jeho trupu pěstí, obalenou chakrou.
„Zekken!“ zvolal bělovlásek a v tu ránu jeho výpad prudce zrychlil.
Nechtěl tu sochu jen zničit. Chtěl ji využít jako beranidlo proti všem dalším, co se cpaly do tunelu za ní.

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Yui Endo
Tým G
Neznámý ostrov
Renjiro skočil do tunelu chvilku po Rině s Kenshinem. Yui si hluboce oddychla a také se usmála. Světlo v tunelu jí připomnělo, jak blízko byli smrti. Měli ale také hromadu naděje! Byli přece silní, takže nikoho nenechají umřít!
Rychle si dřepla zády ke Kenshinově sestře a naznačila jí, aby jí vlezla na záda. Když tak udělala, zelenovláska se postavila a kývla. „Do toho-nyan, Renchan!“ vyhrkla a nadhodila si dívku tak, aby se jí ta chytila okolo ramen a Yui tak měla volné ruce.
„Jdu na to-nyan, Rino-san!“ kývla pak ještě na ženu, která však viditelně stárla. Kunoichi se rozhodla, že na ně tak jako tak dá pozor, a rozeběhla se.

Tým G: Ztracený ostrov

Balvan, který, nebýt Renjira, málem rozdrtil Rinu s Kenshinem, nezatarasil ústí tunelu, jak mladík předpokládal. Místo toho probořil platformu a zřítil se přímo do chřtánu probuzené sopky. Díky tomu bylo na začátku tunelu načervenalé světlo.
Yui, která nepotřebovala tolik světla, aby dobře viděla, mohla spatřit, že Rina viditelně zestárla. Ve tváři měla vrásky a pár loken jí začalo od kořene pomalu bělat. Zhluboka oddechovala a se zavřenýma očima využila onu chviličku, kdy zrovna neutíkaly, aby postavila Kenshina na nohy a jednu jeho ruku si přehodila přes rameno. Podle všeho byl konečně při vědomí, i když ne zrovna v nejlepší kondici.
"Běžte první," prohodila unaveným hlasem k Yui a kývla k temnotě tunelu, kde zmizel Renjiro, "jsme vám v patách," ubezpečila ji, "tady silák mi pomůže, nemám pravdu?" optala se a odpovědí ji bylo slabé, "hai."

Renjiro mezitím probíhal temným tunelem. Když byl zhruba v polovině, přestalo se ozývat pravidelné skřípění kamene, ale jinak nic jiného. Cestu měl prakticky volnou až do chvíle, kdy před sebou na kratičkou chvíli spatřil východ. Temné šero, jenž vytvářelo husté mračno sopky mu vzápětí zakryla ještě temnější postava s rudýma očima, která právě nakročila do tunelu a dupala mu vstříc. Postava byla tak široká, že se do tunelu vešla jen tak tak a hrozilo, že pokud tam takových naběhne víc, ucpou jediný východ z hory.

Renjiro Kaiba
Tým G
Neznámý ostrov
Když dostal ven z praskliny i Kenshina s Rinou, zahleděl se Renjiro směrem, kterým utíkala Yui. Zelenovláska se vyhýbala veškerému padajícímu kamení jako kočka a brzo se dostala mimo jejich dohled, když zmizela v otvoru ve skále.
„Za mnou!“ zavelel Renjiro a vyrazil stejnou cestou, jako Yui.
Běžel první, s dlaněmi obalenými chakrou.
S Rinou, nesoucí Kenshina, byla jejich obratnost ale omezená, a tak ji musel Renjiro kompenzovat obranou.
Proto máchal dlaněmi nad hlavou a zastavoval padající kameny, jejichž dráhu rovnou i přesměrovával stranou.
Těsně před vchodem do tunelu se ale ze stropu uvolnil jeden větší balvan a hrozil, že jim cestu ven zatarasí přímo před nosem.
„Shunshin no Jutsu!“ rozproudil svým tělem bělovlásek se zatnutými zuby chakru a vrhl se vpřed.
Chvíli to vypadalo, že se snaží zachránit sám a Kenshina s Rinou tam nechat, ale opak byl pravdou.
Renjiro se zastavil přímo před vchodem do tunelu, a napřáhl proti padajícímu balvanu obě dlaně.
„Teiryuute!“
Ve chvíli, kdy se padající balvan dotkl chakrou zářících dlaní, zastavil.
Jeho kinetická energie ale z Renjira okamžitě vysálal nezanedbatelné množství jeho charky.
„Khh...!“ zatnul bělovlásek zuby a po čele mu stekl pot.
Počkal, než pod kamenem Rina s Kenshinem bezpečně proběhne, načež se připravil, uvolnil svou techniku, a vrhl se po hlavě do tunelu, zatímco se za ním zřítil balvan na zem.
Tam se Renjiro vrávoravě sesbíral ze země a zkontroloval přítomné. Všichni čtyři tu byli.
Bělovlásek si všiml Yuina ustaraného pohledu, a přinutil se pro ni navzdory únavě vykouzlit zářivý úsměv a ukázal jí vztyčený palec.
To už ale i k němu dolehly povědomé, tupé kroky, jdoucí z tunelu před nimi.
Ten mizera pořád ještě žil, a měl Kenshinovu rukavici. A evidentně jim nechal na cestě ze sopky na hraní nějaké své kamenné vojáky.
„Yui,“ narovnal se Renjiro, hledící dál do tunelu před nimi.
„Chraň je a postupujte vpřed stůj co stůj, dobře? Ani za nic nezpomalujte!“ zamračil se Renjiro a zatnul odhodlaně pěsti, načež se zahleděl své parťačce do očí, vyměnil si s ní kývnutí, a vyrazil do tunelu před nimi.

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Yui Endo
Tým G
Neznámý ostrov
„Dobře!“ křikla po Renjirovi a za běhu nabrala Kenshinovu sestru do náruče. Nesměla se zastavovat, nesměla se ohlížet. Musela věřit Renjirovi, že zbytek družiny zachrání a sám se dostane do bezpečí!
Měla o něj ale vážně strach. Takový, že si neuvědomila, jak zarývá prsty do dívčiny paže.
Průchodem, kterým utekl Keshinův bratr, prakticky proskočila a stočila se tak, aby dopadla na zem první a na ni až dívka.
„Renchan! Renjiro!“ vykřikla, jakmile se vzpamatovala. Neviděla ho hned a to ji vyděsilo ještě víc.

Tým G: Ztracený ostrov

"To bylo jen tak tak," křikla ve všem tom hluku Rina zadejchaně poděkování, když se dostali na "pevnou zem". Bylo na ní vidět, že by si nejraději lehla vedle těla jejich kapitána, ale neudělala to. Na odpočinek opravdu nebyl ten nejlepší čas. Láva stoupala čím dár rychleji a z občasných otřesů se stalo neustávahící zemětřesení.
"Kudy?" vykřikla svou otázku, zatímco si přehodila Kenshina přes záda a byla připravena Renjira následovat. Všudypřítomný prach, nesnesitelné horko, výpary štípající do očí, společně s padajícím stropem, který bořil platformu, dělali z prostého útěku velmi těžkou zkoušku.
To však neplatilo pro Yui, která vyběhla o něco dříve a díky své mrštnosti prošla bez ujmy. Hilčička se jí přitom držela jako klíště a občas zaječela, když se Yui jen tak tak vyhla padajícímu kamení. V tuto chvíli doběhla k východu, který měl být zavalen. Našla tam ale cestu, kterou vytvořila dotonová techika, kudy nejspíše unikl jejich nepřítel. I přes všechen hluk, který probuzená sopka vytvářela, mohla Yui z tunelu slyšet pravidelné "BUCH", následované něčím, co znělo jako posun kamenných desek.

Renjiro Kaiba
Tým G
Neznámý ostrov
Tlaková vlna, co se přehnala přes Renjira, a bolestivý skřek jejich nepřítele ho utvrdily v tom, že se Yui podařilo ten meč skutečně zničit. Fungovalo to! Tohle byla cesta k vítězství!
Jeho nadšení ale dlouho nevydrželo.
Vulkán se začal bortit a volání Yui bělovláska upozornilo na to, že ti tři potřebovali jejich pomoc.
Renjiro těkl několikrát pohledem mezi prchajícím „bohem“ a dírou v zemi, odkud vycházelo volání o pomoc, načež se se zaklením otočil na patě a vyrazil trojici na pomoc.
„Kumosanpo!“ zvolal a soustředil chakru do chodidel, načež se prostě vrhl přes okraj praskliny. Namísto pádu do lávy ale jen prosvištěl kolem trojice, pod nimiž udělal za letu kotoul, aby se obrátil nohama napřed, načež se uprostřed letu doslova zastavil ve vzduchu, odrazil se, a vystřelil opět vzhůru. Během toho popadl do náruče Kenshinovu sestru, načež s ní bezpečně přistál opět na pevné zemi nad lávou.
„Musíme pryč! Vezmi ji a běž napřed Yui-chan, než nám to tu celé spadne na hlavu!“ podal dívku Yui Renjiro naléhavě a vrhl se znovu přes okraj praskliny, aby pomohl nahoru i Rině s Kenshinem.

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Yui Endo
Tým G
Neznámý ostrov
Yui přejel mráz po zádech. Oko, které spatřila, bylo děsivé. Jako kdyby opravdu stáli něco nadpozemsky děsivému. Jako kdyby všechno okolo ztichlo, ale jen na chvilku.
„Nyah!“ vyjekla dívka a kecla si na zadek. Srazila ji tlaková vlna, která se uvolnila z meče. Bylo to ale ještě horší. Láva se začala zvedat a jejich nepřítel utíkat.
„Renchan!“ zvedla se, ohlížejíc se za hlasem Kenshinovy sestry. „Musíme je zachránit!“ křikla a rozeběhla se k visící trojici, vyhýbajíc se padajícím kusům kamenů.

Tým G: Ztracený ostrov

Meč se několikrát otočil v letu a Yui mohla spatřit rudé odlesky od žhavého magmatu. Při tom mohla na zlomek vteřiny zahlédnout rudé oko, jež na čepeli vytvořil odlesk, nebo si už s ní hrálo její vyčerpání. Tak, nebo tak, meč dopadl na hladinu roztavené horniny a zůstal na ní několik vteřin ležet přičemž měnil barvy z rudé, přes modrou do oslňující bílé, načež se rozlomil ve dví, uvolnil ohromnou sílu, která byla zakována uvnitř a ta vybuchla.
Celá hora se výbuchem hrozivě otřásla a strop se začal postupně bortit. Uvolněné kameny začaly dopadat na platformu, což ve výsledku vypadalo, jako když na napnutý papír hážete z výšky olůvko. Ve stejné chvíli se začala výška magmatu pomalu zvedat a až ke stropu vyšlehávali smrtonosné gejzíry.
Soupeř, kterého měl Renjiro před očima zaječel bolestí a padl na kolena. Jistota, kterou mě v očích se v jediném okamžiku změnila v nejistotu míšenou se strachem. Byl bohem. Měl být nezranitelný a přesto mu tihle dva způsobili takovou bolest. Kdyby pokračoval, mohli ho dokonce zabít! Už teď cítil, jak jeho zmrzačený zbytek duše pomalu ztrácí kontrolu. Proto se zvedl na nohy a rozeběhl se k zavalenému východu, přičemž se obratně vyhýbal kamenům, drtícím zbytek platformy.
"Tasketekudasááái!" ozval se zoufalý výkřik Kenshinovo sestry z míst, kde se propadly. Rině se při pádu podařilo zachytit prsty za kamenný okraj vzniklé díry a houpala se nad propastí. Kenshinovo bezvládné tělo přitom držela druhou rukou a mladá dívka jí vysela za límec v zubech. Problém byl, že z této pozice se nemohla Rina hnout, ani zakřičet o pomoc a kámen za který visela nemohl vydržet o moc déle.

Renjiro Kaiba
Tým G
Neznámý ostrov
„Kh!“ vycenil Renjiro zuby a přichytil se k zemi chakrou v chodidlech, když muž pomocí nějaké techniky vyvolal zemětřesení.
Výkřik přilákal i jeho pozornost a on se prudce otočil, jen aby v místě, kde ještě před chvílí byli Rina, Kenshin a jeho sestra, našel díru.
„To snad-!“ stáhlo se mu hrdlo úlekem, ale pak se zarazil.
„Ne...! Rina není jen tak někdo obyčejný... Musím jí věřit a soustředit se na to, co je přede mnou!“ napomenul se v duchu bělovlásek a obrátil se zpátky na nepřítele před sebou.
Když k němu dojela po zemi prasklina, uskočil, aby se vyhnul pádu do lávy.
Tím to ale nekončilo. Nyní se na ně řítila vlna kamenů a skálisek, kterou proti nim vyslal jejich sok, jako kdyby skála na které stáli byla vodou.
Volba útoku na dálku ale také znamenala, že už nebyl tak silný, jako předtím, kdy se s nimi neváhal utkat na blízko.
„Nemysli si,“ zamračil se Renjiro a napřáhl se dlaněmi, jejichž chakrová záře ještě zesílila, „že tě nechám si dělat co se ti zlíbí!“ zakřičel a plácl dlaněmi o zem.
„Teiryuute!“ zvolal a vypustil všechno nahromaděnou chakrou do co největší plochy co dovedl.
Kamenná vlna se proti němu řítila jako tsunami, beze známek zpomalení, dokud se jako lusknutím prstu nezastavila, jako kdyby tam takto byla odjakživa.
Když se kamenní dostalo na dosah jeho techniky, sebral mu bělovlásek svou chakrou veškerou pohybovou energii.
Yui za ním tak zůstala mimo ohrožení a mohla se soutředit na svůj vlastní úkol. Zničit ten meč.

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Yui Endo
Zvedla se a utíkala. Minula se s Renjirem a po cestě spolu uzavřeli nevyslovený slib. Ukončí to a všechno bude zase v pořádku.
Pomocí chakry se začala odrážet, aby se k meči dostala co nejdříve. Ten pak ještě za běhu popadla za jílec a pokračovala s ním k okraji vulkánu.
Výkřik z míst, kde byla Rina s Kenshinem a jeho sestrou, jí po páteři poslal ledový impuls. Měla o ně šílený strach a nejraději by se okamžitě vydala za nimi, ale věděla, že to tu musí dokončit. Tohle mohl být konec světa!
Zadýchaně se zastavila u okraje a zakryla si oči před šíleným horkem ze sopky. Napřáhla se a ze všech sil výkřikem hodila meč sopce přímo do chřtánu.

Tým G: Ztracený ostrov

Chlap zaměřil svůj pohled na Renjira, který mu stál v cestě. Nemohl dovolit, aby zničili druhý artefakt.
Bůh bleskově složil sérii složitých pečetí a praštil otevřenými dlaněmi o zem. Přitom vykřikl něco, z čehož se dalo rozeznat jediné slovo, zemětřesení.
Povrch kamenné plochy se hrozivě otřásl a srazil na zem každého, kdo nestál pevně na místě, od muže se poté rozjeli dvě velké vlny po sobě. To zapříčinilo, že se několik částí platformy roztrhlo a propadlo do zuřivého magmatu. Jeden takový otvor se vytvořil i mezi Renjirovýma nohama.
Vyděšený výkřik se ozval i z místa, kde byla Rina, Kenshin a jeho sestra. Ze stropu se totiž utrhl velký kus kamene a tozdrtil rozdrtil platformu. Ten kus na kterým trojice byla, se propadl a zmizel z dohledu.

Renjiro Kaiba
Tým G
Neznámý ostrov
„Yosh!“ zajásal Renjiro, když jeho výstřel dopadl a poslal muže vzad. Yui tak byla mimo ohrožení a mohla se chopit meče!
Pokud uspěje, bude zbývat už jen ta rukavice.
Renjirův pohled sklouzl k jeho napřažené dlani, kterou předtím vystřelil ten kamínek. Chvíli trvalo, než se mu na ni podařilo zaostřit. Třásla se.mJak dlouho to ještě vydrží...?
A tehdy k němu dolehl Rinin zpěv.
Bylo to těmi slovy? Ne, těm nerozumněl. Tak snad melodií?
Ať už to bylo čímkoliv, cítil, jak mu proudí žilami nová krev. Pozvedl obě dlaně a s čerstvě nabytou silou je zatnul v pěsti.
„Arigatou, Rina-san!“ usmál se odhodlaně a rozeběhl se k tomu falešnému bohu.
Když po cestě míjel Yui, čas se na kratičkou chvilku jakoby zpomalil, a oni na sebe kývli.
Každý znali svou úlohu!
Jakmile nechal zelenovlásku za sebou, zastavil a postavil se přesně mezi ní a toho muže.
Jeho dlaně obalila chakra a on zaujal bojový postoj. Zklidnil svůj dech a zbystřil. Tomu mizerovi už nehodlá darovat jediný úder!

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Yui Endo
Tým G
Neznámý ostrov
Dívka vytřeštila oči. Bylo bláhové na něj naběhnout takhle ze předu, ale měli jinou šanci? Hrozivý muž se najednou otočil za výbuchem a byl odpálen Renjirovou technikou. Yui tak promáchla a musela udělat parakotoul, aby se zase bez problému postavila. Tedy normálně by tak udělala, ale únava na ní byla znát.
V podřepu se párkrát vydýchala a s vypětím všech sil se pokusila postavit. Nešlo to. „Hni se!“ křikla na sebe, ale svaly ji neposlouchaly.
Dokud nezaslechla píseň. Slova neznala, ale melodie jako by ji sevřela v náruči, objala a začala hojit všechna zranění – nebo alespoň potlačovat bolest. Zelenovláska se zamračila a kývla.
Ještě nebyl konec a ona se musela pohnout. Rychle se zvedla a rozeběhla se k meči.

Tým G: Ztracený ostrov

Bůh periferně zaznamenal pohyb a byl připraven na dívčin útok. Dlaň levé ruky mu bez jakýchkoliv pečetí pokryla kamenná vrstva a utvořila mu na ní hrozivě vyhlížející bodec, který nastavil tak, aby se Yui nabodla. Než k tomu však došlo, kamenný sloup rozmetal výbuch a muž pootočil hlavu.
Renjirův kámen zasáhl cíl silou, až do okolí vykřísly jiskry a síla nárazu poslala muže několik metrů vzad, kde zůstal ležet.
Meč dokončil obrátku a zabodl se do kamenné podlahy, kousek od Yui, která, díky Renjirovu zásahu, ztratila cíl pro svůj útok.
Na okamžik všechno ztichlo, jako kdyby si vulkán dal pauzu a k dvojici dolehla tichá píseň, kterou Rina používala pro své léčení jejich kapitána. Už jen síla těch neznámých slov a melodie potlačovala bolest a vlévala nové síly do Renjira s Yui.

Ieyasu Kitabatake
Tým D
paseka

"Všichni proti Yurimu?" zapřemýšlel Ieyasu nahlas. "To by asi šlo." Vidina taktické výhody ho přinutila se lehce pousmát, což však díky nasazené plynové masce nebylo vidět.
Prokřupnul si prsty na rukou, načež zabalil veškerou upravovanou výzbroj tam, kam patřila. Pak se pomalu vydrápal na nohy - žaludek měl stále plný roztodivného oběda.
"Takže jezero nebo mýtina?"

Renjiro Kaiba
Tým G
Neznámý ostrov
Renjiro už byl skoro u meče. Čekal, kdy mu ten muž vyrazí naproti, aby se ho pokusil opět smést stranou a meče se chopit sám, jenže on se rozhodl pro jiný krok.
„Kuso!“ zamračil se bělovlásek a po čele mu stekla kapka potu, když meč vymrštil do vzduchu kamenný sloup a zbraň se rozletěla vzduchem k muži.
Musel změnit strategii!
Yui se mezitím řítila k jejich nepříteli též, připravená se po něm ohnat svými skleněnými pařáty.
Jenže to on musel čekat. Přeci jen na ni celou dobu viděl. Takže bylo zapotřebí ho zaskočit, a přesně toho se hodlal ujmout Renjiro.
Když byl meč na půl cesty, kamenný sloup najednou rozmetala na kusy jakási exploze. A Renjiro nikde.
Ten totiž už dávno změnil dráhu běhu a využil Kawarimi no Jutsu s výbušnými lístky, původně míněné ke zranění nepřítele, k odpoutání jeho pozornosti.
Sám teď stanul několik metrů šikmo od něho, s pravačkou nataženou před sebe a rozevřenou, modře zářící dlaní, namířenou vzhůru. V té měl položený kus kamene, který po cestě sebral, a zatímco se levačkou držel za předloktí pravačky, aby ji stabilizoval, s hlavou nakloněnou do strany a jedním okem zavřeným se snažil zamířit co možná nejpřesněji.
„Koishi Dangan!“ proběhlo mu hlavou, když kamínku dodal pořádnou dávku kinetické energie, a vystřelil jej na muže.
Snažil se ho při tom trefit do oka. Normálního člověka by ten výstřel mohl i zabít. U tohoto nepřítele ale Renjiro doufal, že ho alespoň částečně oslepí a pořádně rozhodí, aby umožnil Yui ho zasáhnout drápy a zmocnit se meče!

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Yui Endo
Tým G
Neznámý ostrov
„Um!“ souhlasila dívka a postavila se. Renjirův pohled padl na meč a dívka pochopila, který předmět budou krást jako další.
Ve stejný okamžik jako její kamrád se odrazila i ona. On si vzal za úkol zbraň sebrat, ona zaútočit na toho zatraceného chlapa. Proto za běhu složila pečetě a na rukou se jí objevily její skleněné drápky.
Jenže meč najednou vystřelil k jejich nepříteli díky jeho vlastní technice. Yui se odrazila ještě rychleji, aby se k němu dostala v moment, kdy bude meč chytat. Musela to stihnout a utnout mu ruku u s čepelí!

Tým G: Ztracený ostrov

Ve chvíli, kdy se Renjiro zozeběhl zvýšenou rychlostí, mohl pocítit zpomalení času podruhé. Muž k němu natočil hlavu a sledoval, jak Renjiro pokládá jednu nohu před druhou a snaží se dostat k meči. Prakticky stejnou rychlostí složil pečeti a otevřenými dlaněmi praštil o zem.
Země se zavlnila a z místa, kde meč ležel vyjela obrovská kamenná deska, která meč vystřelila vysoko do vzduchu a jeho směrem. Muž pohlédl na jeho trajektorii a natáhl ruku, aby ho chytil.

náhodný muž v parku
Tým Yuurei
genjutsu simulace

„Dobré odpoledne, Fun-san,“ zašveholil mladý muž v prostém tmavě modrém kimonu a dovolil si ke slepému chlapci přisednout. Kaštanově hnědé vlasy, sahající do délky ramen, měl pečlivě učesané.
„Dnes je ale hezké počasí, že?“ Jeho melodický hlas zněl vřele, ale vtíravě. „Dnešní oslava na náměstí se jistě podaří, nemyslíte?“
Fun nejspíše neměl ponětí, o čem muž mluví – to ovšem bylo Akiovým záměrem. Jak jinak by mohl otestovat chlapcovu schopnost improvizace?

Ryo Yoshitsune
Tým Yoshitsune
Cvičiště
Ryo si povzdychla. „Samozřejmě že nehoníme. Někteří z těch, co byli okradeni, viděli maskovanou osobu. Jednou dokonce přišlo na boj, ale vypadalo to, že se ta osoba snaží nezabíjet,“ pokrčila rameny a pohlédla na Enu. „Spojitostí je, že jde o informace, které se týkají vyzbrojování a dohod, které Kiri uzavírá s různými podnikateli. Jako kdyby si nás mapovali a hledali slabiny. Nevypadá to na tak nudný úkol, jak se tváříš, Tako. Ráda bych, abys to bral vážně,“ oznámila. „Časová osa bude dobrý nápad. Kromě toho jsem vypracovala seznam ninjů, kteří byli vysláni na misi do několika dní od míst, kde ke krádežím došlo, a jsou stále na misi. Ve složce máte jejich profily. Znáte někoho z nich?“

Renjiro Kaiba
Tým G
Neznámý ostrov
Dívka se zdála býti v pořádku, takže se Renjirovi částečně ulevilo. Na oslavy bylo ale ještě brzo.
„Dorazit...“ zamračil se bělovlásek.
Zničení helmy tomu muži evidentně uškodilo. Připravilo ho to o část jeho moci. Pořád byl ale dost silný a jeho tělo ještě stále zvládalo regenerovat i po takovém útoku, který by obyčejného člověka minimálně přizabil.
Měli proto dvě možnosti. Doufat, že se jim ho podaří udolat rychleji, než se zvládne regenerovat, a nebo ho připravit i o rukavici a meč.
„Nemyslím si, že ten samý trik zabere dvakrát, Yui-chan,“ řekl zamračeně Renjiro, když se oba narovnali a stanuli bok po boku jejich nepříteli v tvář.
„Tentokrát na něho budeme muset zaútočit společně a v nestřeženém okamžiku se mu pokusit tu rukavici nebo meč vzít,“ řekl a zatnul dlaně v pěst, načež mu pohled sklouzl k meči, který ležel na půl cesty mezi nimi a tím mužem.
Jejich sok ho tam upustil, když ho Renjiro zasáhl svým útokem. Byl proto teď nejsnáze získatelnou části zbroje, a oni se k němu museli dostat jako první!
„Kuso... Kdybych se po něm mohl prostě natáhnout...!“ zaklel v duchu Renjiro a jeho pohled se střetl s tím toho falešného boha.
Na chvilku to bylo, jako by se pro ty tři zastavil čas, i když to ve skutečnosti byl jen okamžik.
A jakmile uplynul, Renjiro rozproudil chakru svým tělem a probleskl se vpřed! Hnal se k meči jak nejrychleji mohl, zatímco skládal za běhu pečetě a jeho ruce se rozsvítily chakrou. Musel se k němu dostat jako první!

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!

Tako Jahiro
Tým Yoshitsune
Velitelství Oinin Butai
Tako se na obě poznámky jen sarkasticky ušklíbl, načež, s rukama v kapsách, následoval obě kolegyně. Ve studovně se usadil na židli, kde se uvelebil do laksní polohy a nohou se odstrčil od stolu tak, aby mohl balancovat jen na dvou nohách. V této pozici otevřel desky a letmo do nich pohlédl, spíš jen aby se neřeklo. Vypadalo to na nudný úkol. Tako nepředpokládal, že by dostali něco náročnějšího, když to byla jejich první mise a přesto ho to zjištění zklamalo.
"Takže se honíme za dohadem," prohlásil jen tak do větru a povzdechl si, "no tak fajn. Bude dobré udělat si časovou osu, aby jsme zjistili, jestli v tom není nějaký systém," přidal svou trochu do mlýna.

Yui Endo
Tým G
Neznámý ostrov
„Nyani?!“ vzhlédla a vytřeštila oči. Tohle rozhodně nebyl výraz poraženého člověka. „Gruaaah!“ vyprskla krev, zlomila se k pase a nohy se jí kvůli síle kopu odlepily od země. Narazila teprve do Renjira, který byl dostatečně při smyslech, aby ji zachytil.
„Ghh,“ zaúpěla. Z očí jí tekly slzy kvůli bolesti v obličeji a ze rtů jí vedla nepatrná cestička krve. „Dai-joubu,“ hlesla tónem, který prohlašoval, že v pořádku rozhodně není. „Oiiiiuuiii,“ zaúpěla pak, když si položila ruku na nos a prudkým pohybem ho narovnala.
„Musíme ho dorazit-nyan,“ pípla.

Ena Okeda
Hlavní velitelství

Dívka stála s překříženýma rukama opřená o zeď budovy hlavního velitelství. Její oči byly zavřené a v kombinaci s jejím postojem by jeden dokonce nabyl dojmu, že určitě usnula na stráži. Ena však byla stále na pozoru a tak pro ni nebylo velkým překvapením, když se před ní najednou ozval hlas jejího kolegy. Pomalým pohybem otevřela své oči, avšak její pohled velice rychle zmrzl na místě. Chvíli jen bez jediného slova pozorovala černovláskovu novou vizáž, než se její víčka opět poklidně zavřela, jako by se vlastně nic nestalo.
“Ukradli ti ve spánku všechny otrhané hadry?.” Pronesla suše skoro až tak, jako by to ani nebylo zamýšlené jako vtip. Nakonec se ale na jejích ústech přeci jen objevil malý náznak úsměvu.
“Vypadáš dobře. A dobré ráno.” Dodala nakonec tiše.
Netrvalo dlouho a připojila se k nim i Ryo. Ta je následně zavedla do jakési studovny, kde na stole opodál už leželi připravené desky. Plavovláska neváhala a posadila se na jednu ze židlí u stolu. Desky však zatím neotvírala. Teprve když Ryo konečně přisedla ke stolu a otevřela desky ležící před ní si Ena dovolila otevřít ty své.
“Hmm.” Povzdechla si nahlas, zatímco pozorně poslouchala zelenovlásčino shrnutí. Bylo jasné, že informací bylo po málu a rádius rozsahu byl poměrně vysoký. Ideální by bylo ho snížit, jenže jak?
“Máme nějakou spojitost, které se můžeme chytit? Podobný typ misí, stejný okruh, ve kterém se to děje?” Přemýšlela dívka nahlas.
“Taky by bylo dobré získat seznam lidí, kteří mají přístup k informacím k jednotlivým misím. Cíl musí být dobře informovaný.” Rukou si při tom podepřela bradu, zatímco očima dál bedlivě skenovala složku, aby do sebe nasákla každičký kousek informací. Varianta náhodilé krádeže sice nešla úplně vyloučit, ale její pravděpodobnost nebyla zrovna vysoká.

Ren Nagayama
tým C
severné cvičisko

Vystrel sa a pozrel na tú dievčinu keď sa predstavila. "Rád ťa spoznávam Miki" na malú chvíľu sa skutočne usmial od srdca, keďže svoje slová myslel vážne.
V tichosti si vypočul čo povedal Mitsuo a iba v duchu si predstavil ako by asi reagoval on ak by to počul po prvýkrát. Musel uznať že ho prekvapilo to že si Seiichi dokázal nechať svoj názor pre seba. Uvažoval nad tým že ak sa bude takto správať aj naďalej mohol by si s ním do istej miery rozumieť.
"Ani tebe by sa nepáčilo ak by som ti zobral tvoju" urobil pár krokov v pred a pozrel Seiichimu do očí. "Nevieš o mne takmer nič" hovoril stále pokojne a bol rozhodnutý nenechať sa vyprovokovať, keďže teraz bola situácia iná a mal zo Seiichim tvoriť jeden tím. "Aj keď sa to ani jednému z nás nepáči, budeme musieť tvoriť tím a tak myslím že je načase zahodiť naše minulé stretnutia za hlavu a začať od začiatku" usmial sa a vystrel k nemu ruku na znak mieru.

Yuri Gateba
Tím D
Ostrov

Zúfalo som sa pozrel kolegovi do očí.
,,Proste to zvládneme, rozumieš? ROZUMIEŠ?" zakričal som naňho, ale niekto ma chytil za golier a začal mnou triasť. Hlava sa mi hojdala z predu do zadu a keď Mia prestala, oprášila ma od zvyšku listov a ja som venoval ešte posledný smutný pohľad Ieyasuovi. Sensei nám následne oznámila plán, po pauze v hodnote desiatich minút by sme si mali dať sparring.
Ano, akoby mi čítala myšlienky, dávka fyzického násilia mi pomôže sa prebrať, súhlasne som prikývol. Ja som si medzi časom dal menšiu rozcvičku, pretože neviem ako dlho som ležal na zemi v reálnom čase, ale môj chrbát bol trochu stuhnutý.
,,To si môžme rovno dať 'všetci proti Yurimu', aby ste mali aspoň trochu šancu, haha," zasmial som sa nad vlastným vtipom a v momente si trochu odkašľal a obzrel sa, či to náhodou nepočula Mia. Ozval sa aj môj žalúdok, pretože z jedla sensei som toho veľa nezjedol. Smutne som zvalil oči na misku a jej obsah, ktoré ležali pri ohnisku. Z toho by som už veľa nezachránil.

Ieyasu Kitabatake
Tým D
paseka

Při pohledu na sensei, která nebohého kolegu vytáhl za límeček do výšky a ledabyle ho oprášila rukou, zaťal zuby v rozpačitém výrazu – měl totiž pocit, že na tom částečně nese vinu, ačkoliv němel sebemenší tušení, jakým způsobem.
Ohlášení desetiminutové pauzy přišlo vhod, obzvláště při nadcházejícím sparringu. Poposedl si o kousek dál a vybalil na zem svou pestrou výbavu. Dal si dobře záležet, aby byla všechna výstroj v tom nejlepším možném stavu. Ručním brouskem narychlo dobrousil otupené hrany použitých kunaiů a shurikenů, načež přemazal mastí pár podlitin, jež během pobytu na ostrově utržil.
Když cítil, že se čas na přípravu krátí, upevnil si na obličej plynovou masku a brýle. „Co si takhle zabojovat ve stylu „všichni proti všem“?“ nadhodil do plénu svou myšlenku. V přímém boji neměl proti Yurimu se Satsuki sebemenší šanci, pokusil se tedy vybrat pro něj nejvýhodnější variantu.

Renjiro Kaiba
Tým G
Neznámý ostrov
Zkřivený výraz ve tváři toho falešného boha byl přesně to co chtěl Renjiro vidět.
Jeho výpad muže zasáhl naplno a udělal s ním přesně to, co měl.
„Doraž ho Yui!“ sledoval s nadějí v očích bělovlásek svou kamarádku, jak se řítí k tomu ničemovi. Její skleněné drápy sice prakticky nebyly vidět, ale podle jejího držení rukou a způsobu, jakým se po nepříteli ohnala, poznal, že je má vyvolané.
Jeho výraz se na chvilku rozjasnil ještě o něco víc, když si na vteřinu dovolil doufat, že je po všem, ale povadl hned, jak ten chlap dívku chytl za ruce.
„Yui!“ vykřikl Renjiro, když ji jejich nepřítel vyslal tvrdým kopancem vzad, a rychle se vrhl vpřed, aby ji chytl.
Zelenovláska mu vletěla do náruče tak prudce, že se ještě oba svezli po zemi pár metrů dozadu.
„Daijoubu, Yui!?(Jsi v pořádku, Yui!?)“

Hymna Týmu 10 z CKS 2009

Všichni: My sme malý otaku,
smrdíme až za chatu.
Ho*no jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme.
Když na záchod ráno deme,
celej barák pose*eme.
Na s*ačku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!!
Iron sólo: Sežer bobra, zachraň strom.
Všichni: Itadakimás!!