Než se rozhodnete jakékoliv z níže uvedených míst navštívit, napište o svém úmyslu adminovi místnosti. Ne každé místo je tím, čím se jeví být, a tudíž budete nejprve potřebovat nějaké info, než se tam vydáte.
Tsuiraku Heki
Padající slza je vodopád na území země Ptáků, kde před léty zemřela Toki, feudální paní země Ptáků, při politickém atentátu. Říká se, že když je bezměsíčná noc, často ta je vidět jak její duch tančí na hladině. Ať už je to pravda nebo ne, toto místo se stalo symbolem pro ty, co věří, že v lidech existuje dobro a naděje.
Údolí zúčtování
Toto stinné údolí je zahaleno v mlze, která prakticky nikdy nemizí. Tato mlha je tak hustá, že je prakticky nemožné v ní bez nějaké oční techniky jako je Byakugan nebo Sharingan cokoliv vidět. Údolí zúčtování je proslulé nejen bylinou zvanou Rostlina oční léčby, která prý dokáže zázraky, jde-li o léčbu nemocí či zranění, týkajících se očí, ale také legendou, dle které je toto údolí útočištěm bytostí, připomínajících lidi, které prý nemají oči a chodí po čtyřech jako zvířata.
Kinumichi
Tato cesta je nejrychlejší spojnicí mezi Kumogakure, Konohagakure a Sunagakure no sato. Ikdyž není příliš pohodlná, je zdaleka nejrychlejší, ovšem je také oblíbeným tábořištěm banditů a pro uspěchané obchodníky často i smrtelně nebezpečná, proto se stala oblíbeným letoviskem všech silnějších ninjů s vražednými choutkami, kteří se sem chodí zabavit vražděním mnohdy nezkušených banditů, kteří sídlí podél cesty.
Karigoya
Karigoya je malé sídlo v jendom z bočních údolí Země démonů. Tamní půda je velice úrodná, což dokazují divoké lesy v údolí. Dlouhou dobu bylo toto sídlo, původně vytvořené jako letní sídlo kněžky, nepoužívané. Znovu obydleno bylo až před několika málo lety, kým, to však není známé.
Akagahara
Jedná se o palouček obehnaný skalisky, plný pastí a nástrah, který se kdysi využíval namísto chuuninské zkoušky. Každý, kdo se odtud vrátil živý, byl uznán chuuninem. V centru se nachází malá soška, které když se člověk dotkne či s ní pohne, spustí mechanismus, který aktivuje dřevěné loutky, které vylezou z úkrytů ve zdech a vrhnou se na dotyčného. Loutek je zde neznámé množství, takže je velice těžké se jich zbavit. Lze je však deaktivovat vrácením sošky na její místo.
Sora-ku
Zdánlivě opuštěné město. Ve skutečnosti zde ale kvete černý trh se zakázanými zbraněmi a technikami díky obchodníkům, kteří zde žijí a skrývají se před autoritami. Pocestní, co sem zavítají, buď dobře vědí, do čeho jdou, a nebo se obvykle nedožijí rána.
Díra
Jedná se o jakousi oázu kdesi na hranicích Země ohně, uprostřed jinak neúrodné pustiny. V jejím centru se kdysi nacházela vesnice Tonika. Podle legend byla Díra kdysi dávno svatyní s mnoha poklady. Někteří dokonce tvrdí že se v ní nachází mocný zdroj nadpřirozené energie. Dnes je však toto místo naprosto opuštěné. Lovci pokladů odtud už ukradli vše, co šlo, a víc se sem nikdo nevrátil.
Hora Katsuragi
Na vrcholku této hory se nachází malé sídlo bývalého klanu Tsuchigumo, který zde kdysi dávno střežil mocné kinjutsu, schopné srovnat se zemí plocho několik kilometrů velkou. Bariéra, která toto místo kdysi chránila, drží dodnes, a přesto, že je dávno známé, že ono kinjutsu již neexistuje, mají zdejší evidentně stále co chránit.
Stanice odměn v Zemi ohně
Tajné místo černého trhu, kde si námezdní lovci vyzvedávají odměny za své úlovky, tvářící se navenek jako pouhý obchod s občerstvením pro pocestné, dohlížející zároveň na chod zdejšího vedení vysokého napětí. Za jedním z pisoárů se ale nachází tajná místnost, kde probíhají všechny ilegální transakce a výkupy těl.
Ostrov přivolání
Ostrov na východ od Země ohně a na jih od Země blesků. V dávné minulosti zde skupina vědců experimentovala se všemi možnými živočichy ve snaze stvořit ultimátního tvora pro Kuchiyose no Jutsu, což se jim i podařilo. Jejích výtvor se jim ale vymkl a všechny je povraždil, načež byl později sám zabit skupinkou ninjů z Konohy. Od té doby je tento ostrov opuštěný. Kdo ví ale, kolik nezdařených experimentů se zde zabydlelo?
Údolí mraků a blesků
Údolí mraků a blesků se nachází na území bývalé Země blesků. Pahorek tu střídá pahorek, mezi nimiž se rozléhá rozsáhlá vodní plocha. Vzhledem k nadmořské výšce se zde také často tvoří mraky přímo u země.
Město Shukuba
Shukuba se nachází na území Země ohně, nedaleko Konohy. Toto město se zaměřuje prakticky jen a pouze na „turismus“. Nachází se zde nespočet motelů, veřejných domů, kasín a lázní. Kvůli blízkosti Konohy zde ale podsvětí moc nekvete. Pro ninju je zde nebezpečí v podobě peněz, alkoholu a žen však na každém rohu.
Ostrov Nanaku
Další ostrov na východ od Země ohně a na jih od bývalé Země blesků. Tento ostrov je proslulý bohatými zásobami léčivých bylin, ale také jedovatých rostlin. Ráj pro každého medika či traviče.
Bufet Kari života
Tato malá restaurace, ležící v Zemi řek, je rájem pro masochisty či milovníky opravdu pálivých jídel. Recept na proslulé Kari života se zde dědí a ani v současnosti nepřestává ničit chuťové pohárky hostů, co sem zavítají.
Sedmá fronta
Bývalé bojiště Čtvrté velké války ninjů. Pustina s podivnou, růžovou půdou, koncentrovanou poblíž jezera, kterému vévodí ocelová socha, připomínající odpočívajícího bůžka. Hrubé zacházení či prudký pohyb se zde nevyplácí. Ze země se totiž může zvednout mračno růžového prachu, který je jedovatý.
Ocelová socha je dutá, plná různých místností a chodeb, díky čemuž je často využívána lidmi na útěku či pašeráky.
Hrad Kazahana
Dnes již pouze trosky kvůli požáru, který před mnoho lety hrad Kazahana zachvátil. Říká se, že je v této zřícenině v Země sněhu ukryt poklad, ale málokdo tomu věří.
Tréninková jeskyně
Opuštěné sídlo neznámého šlechtice, které dnes již neslouží nikomu, leda náhodilým pocestním či těm, co hledají klid na sebezdokonalování. Většina prostor je vyhloubena ve skále a dřevěný zbytek je relativně zachovaný, skýtající celkem pohodlné bydlení i po tolika letech, za což může možná to, kolik dočasných majitelů se zde vystřídalo a komplex používalo.
Stanice odměn v Zemi země
Tato věž, působící navenek jako poutní místo, plní stejý účel, jako stanice v Zemi větru. Běžný poutník si zde může odpočinout a posilnit se, ti zasvěcenější si přijít na nemalý peníz.
Rouran
Z kdysi majestnátního království v Zemi větru velikosti města dnes zbyly jen trosky. Podle legend se zde nachází brána do minulosti.
Les Jofuku
Les rozléhající se na stejnojmenné hoře na hranicích Země ohně. Povídá se, že je prokletý. Co se ale ví jistě, je, že zde roste bylina Jofuku, která prý dokáže divy, jde-li o výrobu léčiv na šlachy, vazy, svaly a kosti.
Východní, velká, písečná duna
Opuštěná duna kdesi v Zemi větru, které dominuje obrovský, plochý kámen, který byl kdysi dávno využíván Orochimarem jako jeden z jeho úkrytů. V ne tak daleké minulosti se zde ukrývala banda nukeninů, když unesli feudálního pána Země větru, než byli zlikvidování ninji ze Sunagakure.
Ostrov Mokuzu
Ostrov ve tvaru měsíce, kde si cestovatelé doplňují zbraně a zásoby. Je sídlem podsvětí a černého obchodu. Lapkové si zde rádi smlsnou na jakémkoliv neopatrném mořeplavci, který sem zabloudí, aniž by věděl, co za ostrov to je. Kdo při příjezdu nedá tajný signál, riskuje být potopen a oloupen.
Hajin Tori
Zem Ohňa
Chlapík k nemu pristúpil bližšie. Bol stále v pozore, pre prípad, že by sa to celé zvrtlo. Muž však neurobil jediný nepriateľský pohyb, ba naopak vyzvonil všetko, na čo sa Hajin pýtal. Nemal však istotu, že rozpráva pravdu.
A náhle dáva zmysel, prečo ho nepoznám. To nie je technika remeny, pomyslel si Hajin, keď mu ten, kto sa predstavil ako Jiro, ukázal menší trik s jeho tvárou.
"Bohužial, tvoje meno mi nič nehovorí. To bude ale asi chyba mojej neinformovanosti." mohlo sa zdať, že ide o vtip, ale Hajinova tvár ostala kamenná, bez najmenšieho náznaku úsmevu.
"Ty si však informovaný o niečo lepšie," pokračoval po malej pauze, "preto ťa musím požiadať ešte o jednu informáciu: Povedal si, že Kouhei je v Konohe, aby vykonal 'svoje' plány. O čo ide?" Bol som v tom, že tam vykonáva tie moje, pomyslel si Hajin.
Láska a mier!!!
Yasushi Maeda
Zem Železa
Počkal, kým Saito k nemu prišiel a potom pomaly vykročil, smerom od ostatných.
"Možno." odvetil zadumane a pokračoval v ceste. Zastal až po pár sekundách.
"Potrebujem Konohu. No nemám v nej nikoho, na koho by som sa obrátil." otočil sa k nemu a zamyslene sa naňho zahľadel.
"Mám informáciu, že možno by si mi vedel pomôcť." spýtavo nadvihol obočie."Čo je na tom pravda?"
Nemohol riskovať prepásnutie takejto príležitosti.
O . o<-->o . O
Kano Daikoru
Někde uprostřed ničeho
Kano si všiml chůze mladého chlapce a věděl, že se rozhodně nemusí strachovat, že by se chlapec pokusil utéct. Zajímavé, tohle mládě vypadá, že bude jen jakousi potravou pro supy v údolí přes které půjdeme a i přes to o něj samotný Jiro projevil zájem. Přemýšlel Kano za chůze a pak se zastavil, aby ho Jiro stihl dojít. Měli před sebou celkem dlouhou cestu a Kano tušil, že mu Jiro nevěří, proto se rozhodl navodit trochu přátelskou atmosféru. "Jmenuješ se Jiro, to znamená druhý syn, pokud se nepletu, že? Kde máš bratra?" Optal se, ačkoliv tušil, že jeho bratr bude buďto mrtvý nebo spolu prostě neměli dobré vztahy a tak se nevídají. Každopádně se snažil alespoň trochu navázat kontakt, aby se zaprvé urychlila cesta a zadruhé chtěl, aby z Jira opadl ten strach, který v něm určitě byl. Jen jednou jsem si dovolil zpochybnit šéfova slova a sice mě nijak nepotrestal, ale pak jsem pochopil, že jeho myšlení je poněkud jiné než ostatních lidí, jakoby viděl vždy i za roh. S tímhle chlapec to nebude jiné, sice jeho cesta vypadá, že brzy zemře, ale šéf vidí i to, co my nejsme schopní vidět. Zřejmě tohle mládě bude něčím zajímavý. Doufám, že až dojdeme do sídla, tak už tam všichni budou a dostanu nové informace. Přemýšlel Kano a pomalu spolu přešli do jakési polopouště.
Má FF:
První příběhy I.
První příběhy II.
Naitaki Kensei
(v zastoupení)
Země ohně
Naitaki rázně přikývl a udělal první krůček. "Asi takhle velký?" Zeptal se Yakumo. Ta však rozdávala úkony dál a tak nebylo času nazbyt. Po prvním kroku kupředu si jednou nohou trochu zmapoval terén, než udělal další krok, krok vpravo. Nechtěl být závislý na Yakumo, nicméně nyní neměl ani jinou možnost. Konečně, ona mu také věřila a poměrně dobře to dopadlo.
Udělal další krok. Nyní stál tam, kde jej Yakumo chtěla mít. Když nad tím takto přemýšlel, začaly se mu rosit záda a v hlavě mu lítala změt ne příliš pozitivních myšlenek. "Stojím tady na zdi, nemám se kam schovat a ještě mám pásku kolem očí. Jestli mě chce Kenzo zabít, nyní má tu nejlepší možnost." Přemýšlel, ale raději na sobě nedal nic znát. Místo toho se sebral a křikl pod sebe. "Dobře, jsem tady. Další kroky, prosím."
_______________________________________________________________________
Kenzo
země ohně
Kenzo je nechal, ať se v klidu prohodí a chvíli počkal, dokud se nezačnou hýbat. Když zaslechl Naitakiho volání, ihned se jal iniciativy a odpověděl za Yakumo. "Teď nastává čas na trest, Naitaki!" Křikl hlasitě a ihned se zvedl na nohy. Složil jednoduché pečetě a začal střílet své podtlakové střely. Nemířil na Naitakiho, ani na Yakumo. jeho střely dopadaly opět na skálu tak, že nyní velmi ztížily další postup nahoru. "Váš úkol je stejný,Naitaki poleze nahoru. Yakumo, naviguj ho. Aby jsi však měla také ztížení, budu na tebe celou dobu útočit."
Kenzo se k ní začal pomalu přibližovat a palcem levé ruky odepnul katanu z pochvy. Pravou rukou si sáhl do boční kapsy a vytáhl shurikeny. Všemi jimi hodil na zem přímo pod skálu. Poté pokračoval i s kunaii. Vše naházel tak, aby případný pád Naitakiho minimálně velmi ošklivě zranil. Poté se kousl do palce, až mu z něj tekla krev. "Kuchiyose no jutsu!" Před ním se objevil obrovský tvor připomínající nejvíce slona. Kenzo před něj vysypal pár zbylých shurikenů a řekl: "Snaž se zasáhnout toho chlapce na skále."
Když dílo dokončil, sáhl si pro svou katanu pravou rukou a došel až k Yakumo. "Nyní máš vaše životy ve svých rukou." Řekl jí chladně bez známky jakéhokoli smilování. "Bojuj se mnou, nebo zemřeš. Naviguj Naitakiho nahoru, nebo zemře on." Bez dalších slov natáhl katanu před sebe a chytil ji oběma rukama. "Připrav se." Další slova nebyla třeba a tak začal Kenzo útokem zvrchu na její hlavu.
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484
Yakumo Hizashi
Země ohně
Chvíli počkala, než si Naitaki vezme pásku a potom trochu poodstoupila a prohlédla si skálu. Naitaki udělal to samé. Když si potom zavázal oči a stoupl si na skálu, povzdechla si. Podle toho co viděla se nedalo žádnou normální cestou provést. Podívala se pečlivěji na okolí okolo Naitakiho. "Dobře. První udělej krok kupředu, ne moc velký, ale ani ne moc malý, potom udělej ještě stejně velký krok doprava a potom zastav. Dávej si pozor nalevo od tebe je díra." řekne první pokyny a doufá že je Naitaki pochytil všechny. I tak se jí už nechtělo ani přemýšlet nad trestem od Senseie.
Naitaki Kensei
( v zastoupení )
Země ohně
Tak konečně. Naitakimu se podařilo dovést Yakumo nahoru téměř bez ztráty květinky. Yakumo ani jemu se sice nic nestalo, Kenzo ale zatím začal vyhrožovat trestem za čin, který Naitaki provedl. Osobně neměl náladu se nyní hádat se senseiem a navíc už měl plán, jak jej přemluvit, aby mu žádný trest nedával. Proto také nehodlal ztrácet čas dohadováním.
Přešel ke skále a pořádně si ji prohlédl. Snažil se zapamatovat si nebezpečná místa, místa, která byla volně dostupná a vůbec vše, co by mu mohlo pomoci. Poté si páskou zavázal oči. Nahromadil chakru v nohou a udělal první kroky na skálu. Nyní už jen čekal na pokyny, které mu Yakumo má začít dávat.
___________________________________________________________________________
¨
Jiro Suzume
Kinumichi
Poslouchal pečlivě, co mu ten hromotluk vysvětloval. Vše, co mu řekl, znělo celkem logicky, až na to, že se nechal stopovat už od takigakure a nevšiml si toho. V momentálním stavu by nejspíše nic nezmohl a tak nebylo pochyb o jeho rozhodnutí. I když měl jisté pochybnosti o tom, co ten muž říká, rozhodl se hrát na jeho stranu a při první možné příležitosti, která se naskytne, zmizí. Doufal jen, že na to bude mít dost času, protože než se jeho chakra doplní, byl by snadným cílem.
"Dobrá," řekl "půjdu s tebou za tím neznámým. Stejně mi jinou možnost nedáš."
Pomalu se zvedl a oprášil si oblečení. Jeho nohy ještě stále nezískaly potřebné množství chakry, takže se po chvilce začaly klepat. "Sakra,"pomyslel si. "Takhle budu jen pro smích." Sevřel pěsti a s vypětím svých sil zamezil klepání nohou. Pomalu se začal přibližovat k tomu člověku, když řekl:
"Můžeme jít." Snažil se vypadal, že má vše pod kontrolou. Ve skutečnosti byl však zoufale zesláblý a k smrti unavený. Pilulka v jeho těle se již dala do práce. Na navrácení sil to však nestačilo a vedlejší účinky již začaly působit. Šílená bolest hlavy a třesot rukou. "Mohlo to být horší. Až se nebude dívat, zkusím polknout druhou pilulku a snad to bude lepší." Přemýšlel nad svými dalším tahy. Věděl dobře, že jeho pilulky nejsou zcela doladěné. Ještě stále jej spíš více ohrožovaly, než by mu pomáhaly, ale nyní neměl na vybranou.
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484
Daisuke Yuurinshi
Cela
Celkem se mu líbilo tohle celé, až na to, že byli zavření v cele. Tam před celou to totiž bylo úplně stejné, jako v cele. Také tam stáli dva úplně opačné póly, jeden byl jako Genesis a choval se dost agresivně a ten druhý byl zase jako Daisuke a spíše se choval klidně. Když začal Genesis odpovídat, tak Daisuke jen přikyvoval hlavou, jelikož nebylo nutné, aby vlastně říkal to samé. Také neměl tušení, že jde o nějakou vesnici. Poté mu však došlo, že nechápe proč jsou stále v cele. "Když je tohle vaše vesnice, tak proč nás stále držíte za mřížemi? Nemůžeme si takhle promluvit i mimo ně? Přeci jen jste na mnohem vyšší úrovni, je vás víc a tohle je vaše území, které my vůbec neznáme. Proto mi přijde zbytečné, aby jste s námi mluvili jak s nějakými zvířaty." Pak mu došlo, že si asi dovolil trochu moc a že na něj ten Shiro dost vyjede, ale naopak zase věřil tomu, že Goku by mohl jeho argument pochopit a mohl by nad tím začít uvažovat. Daisuke rozhodně neměl v plánu utíkat, ale trochu se bál toho, co se při tom, co právě řekl, honilo hlavou Genesisovi.
Má FF:
První příběhy I.
První příběhy II.
Genesis Sabure
genesis uz vedel, ze ten druhy, ktory sa ich pytal je jeden z ytch, co boli pri ich zadrzani a ten co sa ich chcel zbavit. Ked nanho vyletel, Genesis nanho len zazrel a znova pozoroval toho, co chcel cosi povedat: ,,To je sice pekne, ale tvoj pan evidentne chcel nieco povedat, tak mu nabuduce neskac do reci..´´ povedal arogantne a chladne len s letmym pohladom na Shira. ked ich zacal obvinovat zo spionstva, Genesis sa len zaskeril ale neodpovedal. Az na dalsiu otazku usudil, ze by mal odpovedat on a nie Daisuke. Odpovedal zase Gokuovi: ,,Vo vasej dedine? ved ani nevieme kde sme. Neviem ako tu Daisuke, ale ja po tom co som si prebojoval cestu z Takigakure som sa tulal po pustine, nemal som ziaden konkretny ciel kam ist. Nasiel som miesto ktore sa dalo strategicky chranit, ale zmohla ma unava. Tak som sa stretol tuna s kolegom a sli sme hlbsie do doliny kde ste nas chytili..´´ povedal vyrecne..az prilis nanho, ktory vacsinou neprevravel viac ako tri vety za sebou
Goku
Vězení Vesnice Skryté v Údolí
Goku zvedl dlaň se zvednutým ukazováčkem a pootevřel pusu jelikož se asi chystal něco říct, ale do toho mu skočil ten druhý muž. „Tady se ptám já kluku! A ty mluvíš když seš tázanej, jasný!?“ osopil se na Genesise, načež si odfrkl a založil si ruce na prsou. „Takigakure jo? Takže ste špióni! Mělo nám to bejt hned jasný!“ píchl prstem do vzduchu proti oběma chlapcům nevraživě muž a propaloval je oba nenávistným pohledem.
„Shiro-san, víte, Takigakure byla zničena...a i kdyby to byli vážně špióni, asi by se vám k tomu jen tak nepřiznali...,“ podotkl Goku nevinně směrem ke svému kolegovi a s lehce povytaženým obočím se na něho zadíval. „Chmpf! To vím taky! Chtěl jsem vidět jak zareagují na moje falešné podezření!“ odfrkl si muž, jakoby mu Goku říkal samozřejmost jasnou přeci i jemu, a sebejistě se ušklíbl. „Takže přeživší z Takigakure jo? Jak jste věděli že tahle cesta vede do naší vesnice!? A proč ste sem vůbec přišli!?“ vychrlil na oba mladíky muž jménem Shiro další salvu otázek. Jeho výraz vyjadřoval pořád tu samou nedůvěru a nepřátelství jako předtím. Goku si jen povzdechl a přejel si dlaní přes obličej.
Genesis Sabure
cela
Ziadna jeho moznost na utek nefungovala a vnutri bol z toho frustrovany, navyse ho Daisuke vytacal. Navonok vsak nemohol Daisuke nic poznat, kedze Genesis posobil uplne chladne. ked sa zamyslel nad slovami svojho kolegu, doslo mu, ze ma pravdu. preto uz bol ticho a cakal, kedy ich vaznitelia dojdu. Bola to len otazka casu.
Nakoniec sa ukazalo, ze mal pravdu. Po nejakej dobe dosli dvaja chlapi, jedneho Genesis poznal naisto, u druheho si tym nebol uplne isty. Ked sa ich spytal kto su, dal prednost vysvetlovaniu Daisukemu, ale ten im dokopy nic nepovedal. Genesisovi bolo jasne, ze to nie je preto, zeby kryl informacie, ale preto, lebo fakt nic nevie. Genesisovi bolo jedno co sa o nom dozvedia, ale nechcel vyzerat este ako vacsi deb*l nez vyzeral doteraz. preto odpovedal: ,,Genesis Sabure, ex- ninja ex-Takigakure´´ hovoril bez toho, aby na toho co sa ho pytal vobec pozrel. Pohlad venoval tomu druhemu. ,,Takze kto sme my viete...kto ste vy a hlavne..kde to sme?´´ spytal sa ho a pritom az okazalo ignoroval toho, co mu kladol otazku
Jiro Kaesho
Země ohně
Když Jiro získal Hajinovu pozornost, tak už se otočil přímo k němu a přišel k němu trochu blíže. "Normálně bych ti o Kouheiovi nic neříkal, ale jelikož vím, že jste oba od Kaitoua, tak mohu. Kouhei ode mě dostal možnost tajně pracovat pro Konohu v jendom týmu, aby mohl provést své plány." Prozradil tiše a pak se na chvíli odmlčel a doufal, že Hajinovi dojde, že je oba zná od Kaitoua. Pak však opět promluvil. "Každopádně moji tvář znát nemůžeš, jelikož tahle je u mě nová. Nicméně jsem kdysi pracoval pro Kaitoua a přes něj jsem se dozvěděl o vás. Jediné co o mně můžeš znát je mé jméno a to jest Jiro Kaesho." Opět chvíli mlčel a pak si pravou rukou lehce sáhl na obličej, při čemž si trochu natrhl tvář, ale Hajin neviděl žádnou krev, ba naopak pod tou tenkou vrstvou viděl další kůži a mohlo mu dojít, že Jiro je ten, co je něco jako mistr v převlecích.
Daisuke Yuurinshi
Cela
Atmosféra mezi Daiem a Genesisem byla dost špatné, jelikož oba naprosto odsuzovali chování toho druhého. Každopádně tuto atmosféru narušil příchod dvou osob. Jedna osoba už jim byla známa, jelikož to byl ten, co je chytl, ale toho druhého Daisuke moc nepoznával. Vychrlil na ně otázku, kdo jsou a jelikož Daisuke věděl, že není čas na žádnou agresivitu nebo machrování, tak s klidem řekl "Jsem Daisuke Yuurinshi z Takigakure, ale víc nepovím, jelikož při tom, co se stalo jsem zřejmě musel ztratit paměť." Bylo mu jasné, že to o té paměti mu stejně asi nebudou věřit, ale rozhodně nechtěl lhát a chtěl s nimi vyjít co nejlépe, jelikož se ještě vůbec necítil na to, že by měl umřít.
Má FF:
První příběhy I.
První příběhy II.
Goku
Vězení Vesnice Skryté v Údolí
Daisuke s Genesisem se probrali a jejich situace jim začínala docházet. Zdálo se, že ji Genesis nesl poněkud hůř, než Daisuke, a nebo se s ní prostě jen vypořádával po svém. Křikem a marnými pokusy o útěk, jelikož fuuton na úrovni na jaké ho ovládal na přeřezání ocelových tyček vážně nestačil.
Nezbývalo jim tak jen čekat na svůj osud. Jeden z nich po cholericku, druhý po flegmaticku. Dokonalé protipóly.
Minuty se vlekly jako slimáci přes vyprahlou zem, ale nakonec zarachotil zámek v ocelových dveřích na druhém konci chodby a ty se otevřely.
Do vězení vstoupil ten muž co je předtím lapil a zároveň nejspíše i zachránil, a ještě jeden další, nejspíše jeden z těch, co tam s tím hromotlukem předtím také byli.
Oba došli až k mřížím Daisukeho a Genesisovi cely a mlčky se na oba zahleděli.
Nepříjemné ticho prolomilo až povzdechnutí Gokuho povzdechnutí.
„Kdo jste?“ vypálil na oba mladíky otázku ten druhý muž, jako by to byla kulka z pistole, a přísným pohledem si je měřil, zatím co Goku se tvářil spíš otráveně a nezúčastněně.
Hajin Tori
Zem ohňa
Mužova informovanosť ho šokovala. Kto to sakra je? Pozná mňa a dokonca vie aj o Kouheiovi. "Nemám pocit, že som ťa niekedy videl. Je teda veľmi znepokojivé, že vieš kto som." na chvíľku sa odmlčal s úmyslom zvýšiť napätie. "Vyrozumel som, že si pokazil môj plán. Budeš to teda musieť odčiniť. Odpovedz na otázky: Kde je Kouhei, odkiaľ ho poznáš a odkiaľ poznáš mňa? Povedzme, že uverím tomu, čo mi odpovieš." povedal so snahou niečo prívetivejší tón. Informácie tohto muža boli príliš cenné, aby riskoval súboj v ktorom by ho mohol zabiť. A čo horiše: Hajin si nebol istý, či by to v tomto prípade dokázal. Ten muž v ňom vzbudzoval zlý pocit. Mysli, mysli, musel si ho predsa niekde vidieť.
Láska a mier!!!
Jiro Kaesho
Země ohně
Chlapec odcházel a Jiro jen čekal, kdy se objeví někdo, kdo tomu celému velí. Nemusel čekat dlouho a za ním se ozval hlas, který mu přišel povědomý. Pomalu se otáčel, ale otočil se jen o 90°, protože chtěl stát bokem, aby na něj nezaútočil ten chlapec, kterého potkal, jelikož vypadal divně. Udělal asi 4 kroky dozadu, aby pořádně viděl i do stran a najednou pochopil o co tu jde. Poznal tvář muže, který k němu mluvil. Jiro se jenom pousmál, jelikož věděl, že tady to bude v pořádku. "Není zřejmě tolik důležité, jak se jmenuji já, ale důležité je, že já znám tebe Hajine Tori." Řekl nahlas a lehce pootočil hlavu, aby si Hajina lépe prohlédl. "Vzhledem k tomu, že jsem zde potkal i Kouheie, tak plníte něco od šéfa, že?" Dodal s úsměvem, aby Hajin hned věděl, že mluví s někým dost informovaným.
Má FF:
První příběhy I.
První příběhy II.
Hajin Tori
Zem ohňa
"Zostaň tu." prehovoril ku Care a začal sa presúvať. Ak to Douji nepokazí, mal by získať dosť času. Uvidíme, či mi k niečomu nakoniec bude. Potichu pod zákrytom zvukov vetra a neviditeľne ukrytý korunami stromov sa Hajin dostal neznámemu ninjovi za chrbát. Na chvíľku sa zastavil a započúval sa do rozhovoru. Z toho mála, čo počul mu bolo jasné, že ten ninja z Konohy nie je. Ikeď to bolo jasné už predtým. Ale kto to je? To Douji zistiť nedokázal, ale Hajin to ani neočakával. Ten ninja bol zjavne a niekoľko tried vyššie. Neostávalo mu nič iné, než sa spýtať priamo. "Takže vrávíš, že koktať začína človek po prežitej traume či pri veľkom strachu." konštatoval mrazivý hlas spoza neznámeho ninju. Hajin si uvedomoval, že keby došlo k boju, potreboval by väčší odstup. Keby sa však postavil príliš ďaleko, akoby rovno vyzvonil celému okoliu, že nie je bojovník na malú vzdialenosť. Preto sa radšej postavil tesne za muža. "Môžem u teba vyvolať obidve veci," pokračoval, "ak sa okamžite nepredstavíš."
Láska a mier!!!
Douji Hachirou-tim Hajin
ZAcinal mu liezt na nervy presne tak, ako videl, ze on lezie na nervy neznamemu. Ale bolo mu to jedno, len sa nanho pozrel: ,,Nie neviem kto si. Inak by som sa ta to nepytal...To ti v tej tvojej psychoanalyze uniklo nie? Ale aspon si povedal co tu chces. ked sa bude s tebou chciet niekto stretnut alebo rozpravat, tak za tebou pride. Mne je to jedno, nemienim sa tu s tebou bavit. Ani s nikym inym´´ povedal nahlas, aby to poculi aj ti, co sprevadzaju cudzinca a zaroven sa mu tym vysmieval, lebo ho napodobnoval. Otocil sa mu chrbtom a kracal od neho prec, ale pritom bol v strehu keby sa neznamy pokusil zautocit
Jiro Kaesho
Země ohně
Chlapec před ním se najednou rozkecal a to už Jira absolutně přestalo bavit a jen ho poslouchal, při čemž si jen v hlavě promítal tu myšlenku, že se baví s někým, kdo vůbec neví, co je Jiro zač a akorát ztrácí čas tím, že ho poslouchá. "Chlapče, ty vůbec nevíš kdo jsem a proč jsem tu, tak tady přestaň rozhazovat moudra o krvácení a přestaň chrlit otázky. Přišel jsem sem, abych se setkal s tím, kdo tě vede a ne abych tu vedl rozhovor s nějakým dítětem." Řekl nahlas, aby to uslyšeli popřípadě i ti, kteří jsou někde schovaní a čekal zda už se konečně ukáže někdo, kdo s ním povede rozhovor na úrovni.
Má FF:
První příběhy I.
První příběhy II.
Douji Hachirou-tim hajin
zem ohna
Uskrnul sa nanho. Ten chlapik a jeho psychologicke rozbory ho bavili. S posmechom sa spytal: ,,preco sa niekto, kto vystudoval psychologiu stal shinobi? Aj ked, ja nie som prilis dobry objekt na skumanie. Mam totalne na haku tych ludi, ale aj tie tvoje kecy. Su nudne a otravne.´´ Siahol si na hlavu a hodil na zem celenku. Potom na nu naplul. ,,Konecne tu trapnu atrapu nemusim mat na hlave a je jedno z ktorej je dediny. Poviem ti, vsetci krvacaju rovnako. Ci je to ninja z Kiri alebo hocikto z Konohy. A henti´´ kyvol hlavou ku cajovni ,,krvacali priamo ukazkovo. O konohe sa vravi, ze jej obyvatelia su hrdi. je to blbost. Mal si vidiet ako skemrali o zivot. Ani sa ti necudujem ze chces zbehnut z tej prasivej dediny, ze?´´ znova sa nanho posmesne uskrnul. ,,Splietas tu nieco o divadielku. Ked ho nemas tak rad, mohol si hned povedat kto si, co chces, popripade zavolat nejakych spolubojovnikov, co sa niekde na okoli skryvaju a nemuseli sme tu saskovat. Chces totiz zdrhnut nie? Alebo co chces? Informacie?´´´natiahol sa, lebo zacinal byt stuhnuty z toho postoja co musel hrat a na chrbte si poupravil zbrane, ktore o seba zastrngotali ked ich presuval tak aby sa poholdne nosili. Veril, ze sensei zasiahne, ked uzna za vhodne, najskor vsak on, Douji, musi zistit jeho meno a co chce aby to uznal za vhodne
Jiro Kaesho
Země ohně
Jirovi už tohle divadlo přišlo poněkud otravné a přestávalo ho to bavit. většinou mu moc věcí nevadilo a vše dokázal překousnout, ale jakmile se dostal do rozhovoru s nějakým zřejmě geninem, který dostal za úkol získat informace od Jira a všiml si, že už to značně přehrává a zřejmě mele z posledního jen, aby se předvedl před svými kolegy, tak ho to začínalo lehce štvát. Jakmile začal to divadlo s tím, že se bál a podobné věci, tak se Jiro musel uchechtnout, ale nekomentoval to, ba naopak shodil tu čelenku. Na to vzápětí zareagoval chlapec úplně nejhůře co mohl, jelikož předvedl chování, které by nepředvedl, kdyby to co řekl předtím byla pravda. "Hele chlape už mě to přestává bavit. Už dávno ti nevěřím, že jsi z Konohy a to tvoje divadýlko by si zasloužilo akorát tak pár facek. Snažíš se mě přesvědčit o tom, že jsi z Konohy a jsi tu kvůli pomoci a vůbec nevíš jak, tak do toho pleteš věci, které nemáš promyšlené a tvoje chování tomu vůbec neodpovídá." Řekl a zakroutil hlavou, při čemž udělal pár kroků k ninjovi. "Jak říkáš, že jsi se bál, tak by jsi vůbec nereagoval takhle, jak jsi právě předvedl. To, že jsi schválně začal koktat byla největší hloupost, kterou jsi mohl udělat. Koktání se totiž často projevu když se člověk bojí, neboli zažije něco traumatického, ale není to tak, že by člověk jen tak přestal koktat a pak zase začal, takže to, že jsi celou dobu mluvil v pohodě, jakoby se vůbec nic nestalo a teď najednou začneš zase koktat, při čemž jakmile jsem shodil čelenku, tak jsi zase přehodil chování do podezíravého a nebojácného, dokonce až vyzývavého tím, že jsi zvýšil hlas. Koktání a následný vyhrožovací zvýšený hlas jsou tak opačné póly, že takovou chybu by dokázal udělat fakt jen nějaký začínající špion nebo jak tě momentálně nazvat." Řekl s povzdechem a projel si prsty ve vlasech, při čemž zakroutil hlavou. "Tak co, pořád se budeš naivně snažit nebo přestaneme s touto šarádou?"
Má FF:
První příběhy I.
První příběhy II.
Yakumo Hizashi
Země ohně
čekala na další rozkazy. Po chvíli jí Naitaki řekl ať následuje zvuk. Slyšela jak se něco zapíchlo do skály. Pravděpodobně nějaká jehla. vykročila tedy za zvukem. Když došla na místo uslyšela další jehlu. Tak to šlo dál, až po chvíli došla na vrchol skály. Sundala si pásku a potom se několika skoky dostala zpět na zem. Podala pásku Naitakimu. Potom se otočila a prohlédla si znovu skálu. Žádná bezpečná cesta tam nebyla. Chtělo by to nějaký plán.
Douji Hachirou-tim Hajin
Neskocil mu na to. Doujiho to ani neprekvapovalo, cela tato udalost mala strasne vela hluchych miest a neznamy sa od uprchlikov dozvedel viac ako Douji cakal. Preto sa prikrcil a mierne zbabelym hlasom zacal: ,,Ano, viem ze nie si z tych co to sposobili. Nechcel som s tym zacinat, aby som nevyzeral ako zbabelec ale...videl som ich pri tom. Boli to ninjovia, z ktorej dediny neviem, pravdepodobne nukeniny. Niektori mali znaky Suny a par bolo z Kiri. Priznam sa, nechapem tomu o nic viac ako ty. Aj som chcel cosi urobit, ale...´´zacal koktat: ,,ked som videl co zacali robit, doslova som zamrzol. Nikdy som nic podobne nevidel.proti nevinnym..zenam, detom, starcom...´´ Ked vsak hodil celenku o zem, zacal sa mu pacit. Ved on urobil to iste a preto usiel z Kiri. Zacal habkat: ,,Po-po-pockaj...nie si z Konohy? Co teda chces? vravis, ze nie si tu pre boj..co teda chces? Snazisa sa zbehnut z Konohy? Chces zradit? Co chces?´´ pokracoval v sarade a poslednu otazku doslova vykrikol
Naitaki Kensei
Země Ohně
Když jí Naitaki vynesl u kus dál tak sensei začal dělat problémy.Řekl že dostaneme trest ,ale Naitaki už věděl jak ho okecá,protože na todle to byl opravdu dobrej.Když doposlouchal Kenza tak ani neodpověděl ,protože to by bylo nadlouho. Pokračoval v tom co měl nařízený.Kouknul se v jaké poloze je nyní ta holka.Nad ní byla díra a vpravo byla díra taky.Naitaki už chtěl vydat povel ,ale pak si vzpomněl co se stalo minule když se nekoukl co bude dál.Když se kouknul tak se mu na tváři uvelebil úsměv protože byli skoro u konce.Díry byli nebezpečně blízko a navigování by bylo nebezbečný. "Teď poslouchej. Tam kde uslyšíš zvuk tak tam polez."Naitaki vzal jehlu a hodil jí na místo kde byl průchod.Hodil jí slině tak ,aby se zarazila co nejvíc do skály ,aby si o tu jehla ta holka neublížila.
Jiro Kaesho
Země ohně
Pousmál se nad reakci, kterou mu poskytl muž předním, jakmile zdůraznil, že potkal dva chlapce. Normálně by jako odpověď každý vychrlil počet lidí nebo hned nějak zareagoval. Možná by někdo dokonce úplně ignoroval situaci jen, aby získal čas pro další své společníky, ale on hned začal s podezíráním, což u ninjů není zrovna normální - u zkušených ninjů, jelikož to rovnou může vyvrcholit v boj. To že je místo boje dávno prozkoumané byla hloupost jelikož Jiro potkal uprchlíky kus od Konohy, což jasně svědčí k tomu, že by museli ninjové z Konohy být ještě před nimi a to už ztrácelo logiku, jelikož by v těch místech zřejmě potkali bandu, kterou potkal sám Jiro a s kterou zároveň Jiro uzavřel jakousi dohodu. Takže tohle je prostě jeden z aktérů, co tohle způsobil a nebo je to jen poblázněný ninja, který se zrovna nacházel poblíž bojiště. Pomyslel si Jiro a lehce zatleskal. "Musím uznat, že tohle bylo dobré divadlo." Řekl s úšklebkem a pak přestal tleskat a nahodil vážný výraz. Poté si sundal čelenku Konohy a hodil ji na zem. "Nejsem ani z Konohy a ani nejsem jeden z těch co to tu zničili. Každopádně to jsi zřejmě již dávno věděl, že nejsem jeden z těch co to tu zničili, že?" Jiro nechtěl ztrácet čas tím, že se zde budou chytat za slova a navzájem spekulovat o hloupostech i když už by každý normální ninja z Konohy věděl, že Jiro rozhodně není ninja z Konohy už jen podle toho jak spekuluje o souvislostech. Vlastně se tím oba jasně prozradili, že ani jeden nejsou z Konohy, protože ninjové z Konohy musí vědět nějaké postupy při těchto situacích a zároveň by Konoha neposlala jenom jednoho ninju na pomoc, když se jedná o takovou věc. "Myslím si, že můžeš zavolat své ostatní společníky. Nejsem tu kvůli boji." Dodal tiše.
Má FF:
První příběhy I.
První příběhy II.
Douji Hachirou-tim Hajin
Dvaja chlapci? Oni predsa nepustili dvoch chlapcov. Pozrel mu z ostra do oci: ,,Nie si nahodou ty z tych, ktori to tu sposobili? Inak by si vedel, ze to neboli dvaja chlapci´´ zdoraznil, ale spravnu odpoved mu do ust nevkladal. Podozrievavo ho sledoval, co ma za lubom. Zaskeril sa: ,,Nemaj strach, miesto boja uz je preskumane a nie je to velmi prijemny pohlad Tych stop je tu prilis vela, takze si nemyslim, ze najdem tie spravne....A preco by mali utkat do Konohy? Z cerstvych stop do Konohy smeruju iba stopy tych, co som stretol, zvysok ide roznymi smermi. ´´ hovoril ale potom sa zasekal: ,,Este stale si mi neodpovedal. Co tu chces a kto si? kto sa poslal? nepoznas nahodoutych co to spravili?´´ spytal sa znova podozrievavo a teraz tomu hrala aj rec tela.
Jiro Kaesho
Země ohně
Kráčel v klidu po cestě dokud neuviděl jednoho ninju, který se skláněl k zemi a prohledával stopy. Mezitím co k němu šel, tak se podíval na postranní stromy, kterých zde bylo celkem mnoho. Svojí nepozorností však šlápl na několik větví, které prozradili, že zde je a proto se hned ninja otočil a zareagoval na něj. Jiro beze slov přišel blíže. Držel si však pár metrů odstup. Jiro na řeči toho ninji zareagoval jen lehkým úšklebkem. "Takže ty jsi potkal ty dva chlapce, co přežili a utekli směrem ke Konoze?" Zeptal se schválně špatně a čekal na odpověď, která přijde, jenže pak ho napadlo, že začne rýpat ještě trochu více. Pokud se jedná o jednoho z těch, co zaútočili na tuhle část země, tak jich momentálně kolem Jira bude víc a ať chce nebo ne, tak se stejně potkají. "To mě tedy zajímá, jak je možné, že když jsi potkal ti co přežili, tak místo toho, aby jsi šel prohledávat bojiště, zda někdo další nepřežil, tak tu hledáš nesmyslně stopy na zemi? Ti útočníci měli podle všeho něco za lubem, takže udělali poprask a pak buďto utekli úplně jinam a ne do Konohy, proto je nesmyslné, abys zde prohledával stopy. Možná to byli právě ti dva chlapci, ale je v henge podobě a pěkně tě ošálili." Ušklíbl se a udělal krok dopředu. "Ale podle mě ti co zaútočili nebyli žádní amatéři, přeci jen to tu pěkně zdevastovali a tak nebudou ani natolik hloupí, aby šli do Konohy po cestě." Řekl Jiro a podíval se do strany směrem do různých křoví a na stromy. Zakroutil hlavou a znovu se podíval na ninju, který stál předním. Jeho rezavé vlasy zavlály ve větru a taktéž i šátek přes jeho pusu, takže si ninja všiml několika jizev u jeho pusy. "Takže?" Řekl tiše a vyčkával, co se stane.
Má FF:
První příběhy I.
První příběhy II.
Douji Hachirou-tim Hajin
Ked pribehol za senseiom, ten ho zjazdil. Takze ho tam naschval nechal. Nemusel to povedat, obom im bolo jasne, ze mal fungovat ako navnada: ,,Mali ste povedat, ze tam mam zostat´´ povedal chladne, ale uz pocul nove zadanie. Na nic necakal a rychlo vyhrabal z tasky celenku. Doteraz nechapal, preco ju hned nevyhodil. Mal vsak stastie, ze to este nespravil. Zlozil pecate a z celenky Kiri bola celenka najuhlanejsieho rivala, Konohy. Kedze vsak Douji uz neriesil nejaku prislusnost, bez pocitu zrady si celenku zalozil na hlavu aby bola hned viditelna. Videl ho uz prichadzat a tak sa bleskovo presunul k cajovni. Kedze videl, ze dalej nestihne dojst tak si cupol a tvaril sa, ze hlada stopy. NA zasuchotanie sa otocil a pritom rychlo zmyl stopy ktore by ich mohli odhalit. Najskor sa tvaril ze sa prirpavuje na boj, ale ked videl celenku konohy tak sa pousmial: ,,Stoj prosim ta, mohol by si znicit pripadne stopy.Aj ked je ich tazke najst, putovalo tu dost ludi, stopy sa krizuju´´ potom nanho zdvihol hlavu: ,,Kto vsak si a co tu chces? Hokage-sama poslala dalsi prieskumny tim? Dufam, ze utecenci, ktorych som stretol dosli do Konohy v poriadku...´´ povedal s nadejou v hlase aby vyzeral, ze mu na ich osude zalezi.
Kano Daikoru
Někde uprostřed ničeho
Chlapec konečně začal pokládat otázky, což se Kanovi líbilo, jelikož už sám moc nevěděl, co má říkat. Sice měl obrovskou postavu, ale co mu příroda dala na postavě, to mu ubrala na mozku, takže nebyl zrovna moc inteligentní. Každopádně hlídání někoho byl úkol přímo pro něj, kterého byl hoden a vždy ho splnil. "Jsem tu, abych tě odvedl k muži, který má zájem o tvé schopnosti. Dalo by se říct, že jste si hodně podobní." Řekl svým hrubým hlasem a podíval se za svá záda, jelikož slyšel křupnutí. Došlo mu, že šlo jen o nějakého ptáka, který se právě uvelebil ve křoví. "Zatím ti nechci prozrazovat nic víc, jelikož sám přesně nevím, co se bude dít, ale mám tě odvést do našeho doupěte, kde se s ním setkáš." Řekl tak, že mu nedal šanci do debat, jakoby to bylo prostě dané a tak se to stane. "Stejně nemáš nikam namířeno, jsi jen jeden z mála přeživších z Takigakure a jelikož po tobě šel nějaký chlápek, který shodou okolností má i bratra, tak by nebylo moudré odmítnout něco jako nabídku, kterou jsem ti právě dal, že?" Změnil Kano trochu postoj od toho neúprosného k laskavějšímu, aby Jiro neměl strach.
Má FF:
První příběhy I.
První příběhy II.
Hajin Tori
Zem ohňa
Čo tu sakra robí? prebehlo Hajinovi hlavou keď zbadal Doujiho, ako za ním beží. "Mal si tam ostať. Touto dobou by tam už mohla byť hliadka z Konohy." a ty spolu s Carou ste mali robiť návnadu, ostalo visieť vo vzduchu. "Musíme sa vrátiť." povedal vyrazil šprintom naspäť. Vo vzdialenosti niekoľko desiatok metrov od čajovne, sa premiestnili medzi koruny stromov pre lepší výhľad. Pred čajovňov sa stále nachádzala len trénujúca Cara. V okolí bolo vidieť niekoľko divých zvierat prenasledujúcich svoju korisť. Z takej vzdialenosti nebolo možné určiť, o aké zvery ide, ale Hajin by sa vsadil, že to sú vlci prenasledujúce diviaka. Po lesnej cestičke však šlo niečo zaujímavejšie. Človek. Rozhodne nevyzeral ako civilista, no nešlo ani o hliadku Konohy. Kto to je dopekla?
"Douji, je čas využiť tvoje verbálne umenie. Najprv však použi techniku premeny a zmeň nejaký kus oblečenia, poprípadne starú čelenku z Kirigakure, na čelenku Konohy. Tvár sa, že si súčasť hliadky a zisti, kto to je alebo o čo mu ide. Je možné, že sa tu skrývajú ďaľší, takže sa maj napozore. Choď!" prikázal a sám sa vybral za Carou. Mal ešte niekoľko sekúnd, než ju ten chlap zbadá. Na nič nečakal, prehodil si ju cez rameno a priložil jej ruku na ústa, aby náhodou nevykríkla. Položil ju pár metrov ďalej, medzi stromami a kríkmi. "Ostaň potichu." povedal a sledoval, ako sa bude Douji činiť.
Láska a mier!!!
Yakumo Hizashi
Země ohně
Padala volným pádem a čekala na Naitakiho, než jí řekne aby se znovu chytila. Uslyšela běh a potom jí někdo chytil. Usoudila že to byl Naitaki. Potom jí řekl ať obnoví chakru v chodidlech. Postavila se tedy v pořádku znovu na skálu. Povzdechla si. "Stačilo říct ať couvnu." řekne, ale potom si už nestěžuje a čeká na další rozkazy. Nohou zjistí, že okolo nejsou žádné díry. Zmýlila se, tohle, bude na dlouho.
Jiro Suzume
kinumichi
Nechal toho obra, ať si domluví to své. Bylo mu prakticky jedno, o čem mluví, hlavně že mu nechá prostor pro nabrání sil. I když na něj zapůsobil fakt, že ho zbavil toho dotěry s katonem. Jedna věc mu však v hlavě vrtala. "Co ode mě chce kdo?" Zeptal se poměrně se zájmem.
Tenhle rozhovor se ubíral směrem, který se mu moc nelíbil, nicméně co mohl dělat. Jeho chakra se i po pilulce o moc nezvedne, takže na souboj s ním rozhodně nebude dost sil. Dokonce ani druhá možnost, utéci pod zemí, se nejevila jako dostatečně efektivní. Ještě že se toho nedožil Toru, ten by mu teď pěkně vynadal, jak to všechno zpackal.
Nebylo zbytí. Stále sedící opřený o strom se zeptal:"O co ti tedy vlastně jde?"
_____________________________________________________________________________
Kenzo
Země ohně
Pozorně sledoval, jak Naitaki vybruslí z další šlamastiky, kterou si na sebe právě vymyslel. Naopak jej překvapila důvěra a schopnosti, které prokazovala Yakumo. Z tohoto místa, kde se však ona nyní nacházela, bude potřebovat hodně štěstí, aby jí vše vyšlo.
Naitaki přišel s poměrně šíleným nápadem. Chtěl po ní, aby se pustila. Kenzo očekával, že jí zkrátka včas řekne, kdy se má začít chytat. On namísto toho vyběhl na skálu a chytil jí během pádu. Odskočil s ní a opět jí nechal chytit v bezpečném místě.
Tentokrát Kenzovi zamrzl úsměv na tváři. Nápad to byl sice perfektní, provedení také bez chyby, ale i přes to přese všechno, porušil tím pravidla. Nahoru měl lézt jeden a druhý navigovat. Tím spolupráce končí. Nyní přemýšlel, jestli jej potrestá, nebo ne. A jestli jej potrestá, potrestá i Yakumo? Nakonec ona za to nemohla. Jako tým však nese odpovědnost každý jedinec.
"Porušil jsi pravidla, Naitaki. Trest však ponesete oba." Prohlásil Kenzo za Naitakim aniž by se jakkoli pohnul.
"Nyní se soustřeďte na spolupráci. Odměnu získáte večer." Pousmál se nad jeho odpovědí a dál sledoval jejich činnost.
Mé první FF:
http://147.32.8.168/?q=node/108484