Legenda jménem Uzumaki Naruto 03

„Naruto, tvoje matka se jmenovala Uzumaki Kushina, byla ze země Vodních Vírů. Byla to ta nejlaskavější a nejkrásnější žena, jakou jsem poznal. Měla krvavě červené dlouhé vlasy, laskavý obličej, uhrančivé oči a ten nejkrásnější úsměv pod sluncem. Do konohy přišla po tom, co byl klan Uzumaki vyvražděn Mlžnou vesnicí a ona jako jediná přežila ten masakr, ale když zjistili, že někdo přežil, poslali na ní 7 Šermířských pánů, aby jí zabili. Když byla asi tak 1 hodinu od Konohy, dostihli ji a málem zabili. Ale objevil se tam tvůj otec, zachránil jí a odvedl do nemocnice. Byla dva týdny v bezvědomí, když se probudila, tvůj otec se jí vyptával, proč ji chtěli zabít. Kushina mu řekla vše, co se stalo, až na jednu věc a to, proč byl její klan vyvražděn. To nikdy nikomu neřekla. Rozuměl jsi?“ zeptal se ho sensei, mezitím, když se natahoval pro saké, protože mu vyschlo v ústech.

Naruto se podíval na Jiraiyu a i přes páru bylo vidět, že má smutný výraz ve tváři a oči se mu leskly, Naruto věděl, že nemá daleko k pláči, tak jen kývnul, že rozumí. On sám měl taky na krajíčku, ale byl rád, že už ví, kdo byla jeho matka. Čekal, až Zvrhlý poustevník začne vyprávět dál. Představoval si svou matku, jeho představy ho zavlekly na delší dobu mimo naši realitu, najednou ho ale něco vyrušilo.

„…..NARUTOOO!!!“ zakřičel Jiraiya, aby ho Naruto vnímal.
„Jo, pardon, představoval jsem si, jak asi vypadala,“ omlouval se Naruto a opět naslouchal svěmu senseii.
„To je v pořádku,“ řekl Jiraiya klidně, „teď ti povím o tvém otci.“

Naruto ještě více zpozorněl.
Jiraiya se napil saké a pustil se do vyprávění: „Naruto, tvůj otec byl Namikaze Minato, spíše známý jako Yondaime Hokage.“ Pohlédl na svého žáka a čekal na jeho reakci.
Naruto tam jen tak seděl ve vodě a opakoval si stále v mysli: - Tvůj otec byl Namikaze Minato spíše známý jako Yondaime Hokage. - Seděl tak asi pět minut a pořád dokola si přehrával to, co se dozvěděl od Jiraiyi-senseie.

„Naruto, vnímáš mě?“ zeptal se Jiraiya a zatřepal s ním. To Naruta probralo z transu a ujišťoval se: „Je to pravda?“
„Ano Naruto, je to pravda, tvůj otec byl Yondaime Hokage,“ řekl Jiraiya a pokračoval ve vyprávění.

„Minato se vracel ze setkání s feudálním pánem Země Ohně, při cestě potkal a zachránil tvoji matku. Zamiloval se do ní na první pohled, jak jsem později zjistil, ona se do něj taky zamilovala v první chvíli. Když se probudila v nemocnici, vyptával se jí, co se stalo. Jak už jsem řekl, vše kromě důvodu pro vyvraždění klanu mu prozradila. Později se začali scházet a po roce se vzali. Za další tři roky ses měl narodit ty. Tvoji rodiče byli nesmírně šťastní, ale tvého otce strašily zprávy o tom, že se v Zemi Ohně potlouká Kyuubi. Když se blížila doba porodu, hlášení o Kyuubim začali chodit častěji. Když začal porod, Minato seděl před sálem a čekal na zprávy. Po chvíli čekání k němu přišel člen ANBU a podal mu hlášení, že se k vesnici blíží Devítiocasý liščí démon. Minato na něj poslal všechny dostupné shinobi z Konohy, ale bez úspěchu, proto zavelel ústup a rozhodl se s ním bojovat sám.
Bojovali několik hodin, až se mu povedlo Kyuubiho svázat. Přišel k němu ten stejný člen ANBU co mu oznámil, že se démon blíží, teď mu řekl:

„Hokage-sama máte zdravého a krásného syna, ale ….“
„CO, co se stalo?“ zeptal se hystericky a vzhlédl k němu. ANBU se mu nedokázal podívat do očí a říci mu tu zprávu.
„Okamžitě mi řekni, co se stalo?!?“ zařval Minato a podíval se tomu shinobi přímo do očí.

„Hokage-sama je mi… líto….ale vaše ….žena ….ona ….ona…“
„Tak už to vyklop!!!“ zařval ještě více než předtím, až ten křik překvapil i Kyuubiho.
„Ona… zemřela, pane,“ oznámil mu ANBU a sklopil hlavu, „je mi to líto pane, zemřela na vykrvácení, ale váš syn je v pořádku.“
Minato tam stál jako přikovaný a nic neříkal asi pět minut.

„Přineste mi mého syna,“ rozkázal Minato se slzami v očích. ANBU se na něj tázavě podíval, ale Minato se k němu otočil zády a upřel pohled do země.
Udiveně se ho zeptal: „Pane, proč?“
„Splň rozkaz!“ rozkázal chladně. ANBU jen vykoktal: „A…Ano pane!“ Poté zmizel.
Podle všeho tam Minato stál nehnutě asi deset minut, pak se tam objevil ten shinobi s tebou v náručí a předal tě otci.
„Přijděte za dvě hodiny a předejte mého syna Naruta Sarutobimu Hirozenovy ( Třetí hokage).“
„Hai,“ odpověděl ANBU a zmizel v oblaku dýmu.

Po dvou hodinách jsem tam přišel spolu s Třetím hokagem a uviděli jsme tvého otce, jak ležel na zemi s tebou v náručí.
Když jsme k němu přišli, podal mi tě a řekl, že si potřebuje promluvit se Sandaimem. Mluvili spolu asi půl hodiny. Pak si mě zavolal a řekl mi:
„Postarej se o něj, až bude starší a pomoz mu se zládáním Kyuubiho.“ Hned potom se na tebe usmál a naposledy vydechl.
Třetí mi řekl, že Minato do tebe zapečetil polovinu Kyuubiho chakry a zakázal o tom mluvit.

I když to Třetí zakázal, já jsem pátral, abych zjistil, kdo to udělal. Proto jsem odešel a zjistil, kdo to provedl a potom jsem se vrátil, protože organizace Akatsuki se pustila do svého plánu – chytit všechny Bijuu. Když jsem tě uviděl, ihned jsem tě poznal, protože jsi vzhledem a svou vůlí nevzdat se podobný otci, chování a ochotu pomáhat přátelům jsi zdědil po matce a máš i její úsměv. Všichni co znali tvé rodiče tvrdí, že z nich máš jen to nejlepší.“

Jiraiya pohlédl na Naruta a čekal na jeho otázky, když tam seděli dlouhou chvíli beze slova, řekl mu:
„Naruto, až se vrátíme do Konohy, tak ve skladu máš uložené dědictví po rodičích a teď když už víš, kdo jsi, máš právo na věci po tvých rodičích.“

Naruto tam jen seděl ve vodě a nejevil známky života. Jiraiya ho tam nechal přemýšlet, aby mohl vstřebat nové informace. Po půl hodině se o něj jeho sensei začal bát, a proto se rozhodl ho vyrušit z transu.
„Naruto, na a napij se,“ řekl Jiraiya a podal mu sklenku saké. Naruto chvíli koukal na sklenku, pak se podíval na senseie, jestli to myslí vážně.
„Napij se, bude ti pak líp. Věř mi.“ poradil mu. Naruto si od něho vzal kalíšek.
„Díky,“ poděkoval mu jeho žák a vypil saké jedním douškem. Vůbec na něm nebylo znát, že se napil poprvé v životě. Jiraiya čekal nějaké oklepání nebo aspoň náznak toho, že pil saké, ale jeho žák na sobě nedal nic znát, což ho docela překvapilo.
„Myslím, že to neúčinkuje, senseii,“ oznámil a položil teď už prázdný kalíšek na tácek, kde byla láhev.
„No po jednom panáku bych se divil, kdy by to na tebe účinkovalo,“ řekl s úsměvem Jiraiya a nalil další rundu, podal Narutovi porcelánový kalíšek a pronesl:

„NA KUSHINU A MINATA NAMIKAZE.“ Pozvedl sklenku a přiťuknul si s ním.
Když Naruto pil druhou dávku saké, už se musel oklepat a zeptal se: „Jak to můžete pít! Vždyť je to hrozný!“
Jiraiya se na něj jen podíval a usmál se: „Zvykneš si. Později to budeš pít a ani ti to tak nepřijde, věř mi.“ Nalil si další, ale jeho žák obrátil sklenku dnem vzhůru, aby mu už nenalíval.

„Senseii, proč do mě otec zapečetil lišku?“ zeptal se.