Princezna z mrtvého klanu - Kapitola 4

U Sasukeho doma

"Ahoj lásko." řekla dívka a obětovala polibek.
"Kdo je ta mladá dívka?" Zeptala se Sasukeho.
"Jo představím vás." řekl Sasuke a stoupl si mezi dvě dívky.
"Lásko, dovol mi představit moji sestřenici Narimi. Narimi, moje žena Sakura." řekl Sasuke.
"Je mi největší ctí, vás poznat." řekla Narimi a uklonila se.
Sakura se trošku začervenala, nevěděla jak se zachovat.
"Tak, snad se posadíme ke stolu a dáme si společnou večeři co říkáte." řekla Sakura a pozvala Narimi dál.
Děti už byly po obědě a tak si šly hrát do pokoje.
K večeři se podávalo pečené maso s rýžovými kuličkami.
Sakura si pomalu sedla a Sasuke si sedl vedle ní. Narimi se posadila na druhé straně stolu. Popřáli si dobrou chuť k jídlu a pustili se do jídla. Poté co dojedli tak dále seděli u stolu. Sakura vstala a poskládala talíře a šla je uklidit. Donesla něco lehkého k pití a opět se posadila.
"Děkuji za jídlo, bylo dobré." řekla Narimi a napila se.
"To jsem ráda." usmála se Sakura.
"Není čas. Očekáváme útok ze strany Akatsuki, jejich síly se rorostly a teď jsou mnohem vážnější hrozbou." řekl Sasuke a vstal.
"Musím si tě odskoušet." řekl Sasuke.
"Opravdu je to teďka nutné?" zeptala se Sakura
"Ano, zaveď ji prosimtě do zbrojnice a ať se připraví za hodinu si dáme sraz na cvičišti." dopověděl a odešel.
"Ach jo, pojď prosím semnou." řekla Sakura a pomalu vstala.
"Nebylo by lepší kdyby mě tam zavedl někdo jiný ? " zeptala se Narimi.
"To je dobré jsem teprv v 7 měsíci." řekla Sakura když obě odcházeli z jejího domu.
"A co děti?" ptala se Narimi.
"Děti už jsou celkem v pořádku. Po Sasukem převzali sílu a inteligenci a po mě krásu a lidskou stránku. Takže se o sebe umí postarat sami." odpověděla Sakura.
Obě dívky zašli do budovi se znakem Uchiha klanu s nápisem zbrojnice.
"Jsme zde. Můžeš si vybrat co budeš chtít." řekla Sakura a počkala venku.
Narimi vlezla dovnitř, pomocí zapalovače si zapálila louče a podívala se kolem.
Kolem ní se zobrazila obrovská zbrojnice s různými zbraněmi.
Narimi si ji důkladně prošla. Vybrala si wakizashi ze speciální slytiny určenou přímo pro klan Uchiha, poté si nabrala pár jehlic a kouřové bombičky.
Oblíkla si klasické roucho elitních shinobi a vydala se ven ze zbrojnice.
"Jsem připraven, můžeme vyrazit." řekla Narimi a čekala na Sakuru.
Sakura se podívala na Narimi. hubená dívka s černými vlasy, oblečena v rouchu elitních jednotek. Znak uchiha klanu se vyjímal na jejích zádech. Na noze měla připevněnou wakizashi a na rukávech samostříli na jehlice.
její sharingan měl přirozenou rudou barvu.
"Výborně" řekla a vyrazila napříč uličkou. Došli na konec ulice a otevřeli se dveře od velké budovi.
Sasuke už stál uprostřed a čekal na Narimi.
"Hodně štěstí" řekla Sakura, zavřela dveře a odešla zpátky domů.
„Jsi připravena ?“ zeptal se Sasuke
„Ano.“ odpověděla Narimi.
„Tak můžeme začít!“ křikl Sasuke a začal tvoři pečetě.

Mezitím u Shikamara doma[b]

Shikamaru se vrátil do svého příbytku spolu s Hainekem (Hidanem).
Oba sedli ke stolu. Shikamaru vytáhl zbytky od oběda. Byly to rýžové kuličky a zelenina.
Rozdělil to na dvě porce a postavil je na stůl.
"Promiň víc toho nemám." řekla Shikamaru. Nebyla to zas tak pravda, byl liný něco připravovat.
"Nevadí." řekl Haineko a pustil se do jídla. Měl hlad. Přece jen pár let v hlíně, po takové době člověku krapet vyhládne.
"Tak mi něco o sobě pověz, kde jsi se narodil, jaké máš zkušenosti a jaké jsou tvé schopnosti." řekl Shikamaru.
Haineko dojedl.
"Mno, Mé jméno je Haineko. Jsem ze skryté kamené. Mé zkušenosti se Shinobi světem." v tuto chvilku se zastavil a zpoměl si na staré časi kdy s Kakuzem lítali po světě a zabíjeli lidi pro peníze.
"Zkušenosti jsou bohaté, ovšem svět se mění." usmál se.
"Mé schopnosti ... mno jsem hbytý a řekněme dost odolný." řekl
"To je dobré, odolnost a hbytost, se u jednotek ANBU určitě budou hodit. Mno pojď semnou ukážu ti kde budeš spát." řekl Shikamaru a vstal. talíře nehcal ležet na stole.
Zavedl Haineka do pokoje pro hosty. Byl tam prach a nebylo tam moc čisto, ale spát se tam dalo.
"Děkuji za pohostinost a možnost přespání. Co nejdřív si najdu svoje vlastní bydlení." řekl Haineko a lehce se uklonil.
Shikamaru se otočil a vydal se pryč. Haineko vytáhl kunai a chystal se ho probodnout, ovšem ho něco zastavilo. Očima zakroužil kolem, ale Shikamaru šel dál.
Jeho stín to určitě nebyl. Poté co odešel do svého pokoje se zas mohl pohnout.
"to nechápu, co se to stalo." řekl si pro sebe když zalezl do svého pokoje.
Lehl si na tu starou rozvrzanou postel.
"Jashine, proč mě trestáš, tato podoba, tento úkol. Co mám udělat!!!" křičel v hlavě.
"Jsem v pěkných s*ačkách." řekl a odložil si pár věcí.
"Třeba se probudím a vše to byl jen zamr*anej sen." pověděl a po chvíli usnul.

[b]To vše se dozvíte v další kapitole, na které pracuji