Vzpomínky na mistra..
Vzpomínky na mistra…
Vzpomínám si na ty roky,
Kdy mě učil první kroky.
Společně jsme trénovali,
Oba jsme byly dokonalí.
Můj mistr,dobře učil,
Za mé výsledky vždycky ručil.
Stojím tu teď sám,
Dobré vzpomínky, na něho mám.
Chybí mi jeho společnost,
Nebyla to zbytečnost.
Už se nikdy nevrátí,
Zážitky se neztratí…
Byl milí..
Stýská se mi každou chvíli.
Na mě hrdý byl,
Techniky mě naučil.
Prožily jsme toho mnoho.
On byl vždycky jenom v poho,
Jeho snu se nechci vzdát.
Vím, že bude vždycky při mně stát.
(vzpomínky na Jiraiyu)
Jediné, co bych vytkla je délka. Kvůli ní, ti dám za čtyři. Ale jinak to bylo hezké a trefné. xD Musím se usmát
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
moc vám děkuji
chjo... chjo...
Jirayia? Tak toto téma nikdy neztratí svůj půvab. A víš co? Moc hezky jsi ho popsala Oddechovka - jenomže s úžasnou tématikou a jak napsala Mrs.Rinnegan, ten poslední odstavec byl opravdu úžasný
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.
Básnička docela pěkná, taková rychlá oddechová. Téma se mi taky líbilo.
Přijde mi to, jako by to psal Naruto
No, tohle jsem si četla už včera, ale na komentář mě nic nenapadlo.
Tak to zkusím teď:
Pokud by ta básnička neměla hrubky (které dost bijí do očí), tak by byla celkem v pohodě.
Ale... musím tě pochválit za poslední odstavec, ten ani neměl chybu, velmi trefně se rýmoval, (když přehlédnu necelé slovo), a hezky skončil.
Hodnotila bych to asi za tři. (Co se týče básničky samy o sobě.)
Ovšem, já bych si na poezii asi netroufla, takže i tohle ti dává plus. A nápad? Ten mi taky nepřipadá jako ohraný.
Dávám pět.
Celkově nápad, působení na čtenáře a odvaha psát poezii. To zní fér.
Slavnostně dokončená FF: [2017 - 2024, 48k slov, 22 kapitol]
NABÍDKA, KTERÁ SE NEODMÍTÁ
Příběh Sasoriho - od dob, kdy se toulal jako uprchlík pouští a hledal nové výzvy, přes doby, kdy věrně sloužil Akatsuki a hledal odpovědi, do dob, kdy mu už bylo tak nějak všechno jedno a hledal klid.