manga_preview
Boruto TBV 07

C'est la Vie

Kdo chce být posedlý životem, nesmí se bát koketovat s odvrácenou stranou, neboť v největší bolesti, jakou je smrtelná křeč se teprve může cítit nejvíce živý.

Hidan's life

"Ležím kolem sebe a všelijaká havěť mi vidí do hlavy, to je odporný! Víte, co to je ctít soukromí? Táhněte, kousnu, Kousnu!"
...

"Já rád naháním spoustu strachu,
jsem nesmrtelný, milý brachu!
Však tebe osobně a rád,
pošlu smrt za mě prozkoumat!"

Tenkrát se Kakuzu poprvé přepočítal...

„….Vyšlapal jsem vám cestičku. Pojďte za mnou. Nebo víte co? Pustím vás před sebe. Nakonec, jste starší, že? Myslel jsem si to. Ne, že byste na to vypadali. Mám prostě šestý smysl. Ach ano... tetování. Děkuji. Taky se mi líbí. Ne, ani moc nebolelo. Bohužel. Však já si to stokrát vynahradil! Cože? Ano, přesně stokrát. Teď ještě deset navrch jako úrok, co říkáte? Výborně. To rád slyším. Ach, taky se mi líbíte. Chtěl bych s vámi něco podniknout. Máte pravdu, natolik se neznáme. Tak vám alespoň doporučím jedno opravdu krásné místo. Stojí za to. A kousek vás doprovodím. Proč se o vás tak starám?
Přece jenom.. jste moje oběti, ku*va...“
109 modliteb na splacení nájmu...
110 zmizelých zakázaných klení

„...Proč mám stále pocit, že mi něco chybí?“

"Kam s tim běžíš, ty malá bestie, to je moje!"
"pííísk..."

"Přestaň už si dělat ty tvý vomalovánky a pohni, hnije mi odměna."
"Aby ses nepos*al!"

"...chybí mi čas..."

"...Chybí mi čas..."

„Hej, švadlenko! jdu koupit zakázaný ovoce!“
„Co to zas blábolíš, ty hovado! To nemůžeš myslet vážně!“
„Je 50% sleva....“
„No... fajn, něco vem a modli se ať to vydrží.“
„...Ovšemže vydrží....“ Vycenil zuby v samolibém úsměvu.

„Říkals něco?“
„Nee, já nic.“

"Vydrží...
hm...
musí!
...Nemůže se zkazit, co je už dávno zkažený je...“
Pousmál se a mimoděk pohladil amulet visící na prsou.

"Stejně mě máš ráád, stejně mě máš ráád!"
"Zabil bych tě!"
"Kakuzu nebuď takovej povrchní suchar!"

Hm? Nerozumím...
Horké prsty v chladném čaji.
Co je špatně?
Ostřím nože hladit štěně.
Nevím.
Prázdný pytlík brambůrků tiše krást...
Ach...prázdný..

„Kakuzu, ty idiote! Nesahej na ní! Nikdy! Neh ne, proboha.... pro.. echechmech..prosím, nech ji...“
Nejistý... víc než to, vše kolem plné, temné, hluboké ... hladina stoupá. Nohy kloužou po břehu zpevněném blátem. Vlna. Konečně. Už by se utopil. Brzy. Záchrana. Odhodila ho na zem. Slunce pálí o dost víc. Stačí otevřít oči. Tam byla pořád tma. Tam. Plaval vždycky sám. Při svitu jediné hvězdy. „Nesahej na ní!!“ Zhasla. Ne. Zmizela v dlani. Není rozdíl. Pak přišla vlna. Vor. Neroztříštil se. Víra. Stačí věřit. Obchod. Slíbil to. Už se neukáže. Správně. Už se málem utopil. Ten pravý. Ten, jehož bylo možné zabít.
Skoro to dokázal. Ona ho připomněla. Kdo opravdu je. Vzpomínka. Ona, jediná, které dovolil jít blíž. Připoutal ji k sobě. Na břehu zpevněném blátem.
129 málem zoufalých máchnutí kosou...

Z víry mašli těsného korzetu vázat...
"Žil jsem si jak prase v žitě,"
Lži vrní pod vrásčitýma rukama
"Krev protivníka nasytí tě"
Svatební kytice z bodláčí
"Bez citů, jak malé dítě"
Mrkají...síťované punčochy
"Stačilo říct chci to, chci tě!"
Zadýchaná skla výloh skelných očí
"Bez daní, přání vyplní, jen ta má!"
Zavřeno

"Chybí mi..."

"Ráj, nádherný ráj..."
In nomine Jashin-sama...

Další tmavý kousek mysli naposledy zazářil a usnul...

Vzpomínky podléhají víru času a proto jsme v nich zkresleni do křivek v nichž se každý těžko pozná, natož aby se hledal. /Swallow//

Poznámky: 

2/9
je to takový..zvláštní...už to necham (zubař mě přiškrtil rovnátka, tak si užívam bolesti:D) ale...tak berte to jako odlehčení:D..nebo se v tom povrtejte a ..třeba najdete hlubší význam.. možná mě ještě něco napadne a vylepším to:D:X
děkuju za přečtení, nechte komentář:)

5
Průměr: 5 (9 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Kakari
Vložil Kakari, Pá, 2010-11-05 10:39 | Ninja už: 5301 dní, Příspěvků: 2061 | Autor je: Ošetřovatelka Kakashiho smečky - specialistka na Pakkuna

Ten kontrast! Ano, vím, že se opakuju, ale když ono to jinak nejde… I když tady mě hodně zaujalo i něco dalšího... Nějaké tajemství? Možná… Jistě, je to dosti nesourodé, ale je v tom cítit příběh a pokud se ti to povede dotáhnout do konce, tak jak bys chtěla, tak věřím, že to bude silný příběh.
A větu: Ležím kolem sebe… Už nedostanu z hlavy Eye-wink

Život je legrace! Pokud ovšem sdílíte jeho smysl pro humor.
FF

Obrázek uživatele Aki no sakka
Vložil Aki no sakka, Čt, 2010-10-21 21:57 | Ninja už: 5363 dní, Příspěvků: 701 | Autor je: Prostý občan

Připomnělo mi to trailer ke tvé první sériovce. Ale nevím... - tentokrát jsem se v tom orientovala o dost líp. Možná jsem se do toho ještě víc ponořila... pořád nevím.
S jistotou ale prohlašuji, že se mi to líbilo. Strašně moc a to opravdu nepřeháním. Nejen, že spojíš věci zdánlivě nespojitelné (jak psal už Tall)... umíš dokonale přirovnávat. Nedávno nás učitelka na češtinu o slohu natahovala na skřipci a chtěla po nás zajímavou charakteristiku... kdyby viděla tu tvoji, byla by nadšená.
Líbilo se mi to jako celek, ale snad nevíc mě zaujal pátý odtavec od konce (jestli se to tak dá nazvat). Ten mě ohromil, uchvátil... a vážně neskutečně nadchnul.
Jdu na trojku. A moc se těším i na další díly... tohle je ta pravá potrava pro duši.

Obrázek uživatele Tall
Vložil Tall, St, 2010-10-13 19:46 | Ninja už: 5877 dní, Příspěvků: 2469 | Autor je: Tsunadin poskok

Je to velmy zvláštní. Kousky "příběhu" (uvozovky proto, že ani tím si nejsem jist) uspořádané asi jako Hidanovo tělo. Už díl předtím byl zmateně zvláštní... Ale tohle. Jsi hodně dobrá v tom jak z nijak nesouvisejících útržků poskládat pocit.
Přímo jsem s toho citim tu Hidanovu šílenost.
Co se týče básnění. Že ty máš ráda poetizmus a Surrealismus. Tím jak prorojuješ zdánlivě nespojité věci se totiž k temhle dvou směrům blížíš.

"Naděje je ječmen!"

Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.

Obrázek uživatele Hatake Sawako
Vložil Hatake Sawako, Čt, 2010-10-14 14:29 | Ninja už: 4972 dní, Příspěvků: 143 | Autor je: Prostý občan

Rozum a cit...je to těžký...podpořit jedno, zabít druhý..aspon tady... pokaždý když jsem se tam snažila včlenit nějakej můj vliv, vysvětlení....cítila jsem, jak je to tam cizí a nepatřičné....takže..pocit.
Ono snad v kontextu všech 9ti se i tomuhle dostane větší vysvětlení, aspon doufám, že to dokážu tak udělat, aby to vyznělo:) S poetismem jsem ještě moc čest neměla ale surrealismus z..no..moderních směrů je můj oblíbený..ale znam ho spíš z malířství.
Děkuju moc za komentář, mám o čem přemýšlet:)

"below courage there's nothing"
/Hatake Kakashi/
Svými sufixy úctu neskládám sobě, ale bytostem, které mě změnily...protože - my vždycky měníme člověka k obrazu svému.Smiling

Obrázek uživatele Hatake Sawako
Vložil Hatake Sawako, St, 2010-10-13 16:17 | Ninja už: 4972 dní, Příspěvků: 143 | Autor je: Prostý občan

Smiling taky jsem se cítila mimořádně naporcovaně, když jsem to psala Laughing out loud vždycky mám nějaký plán, písničku, tentokrát nebylo čeho se chytit... Je jedno co to mělo znamenat pro mě, záleží na tom, že to něco zmanelo pro tebe ...stačí ten pocit, co to v tobě vyvolalo a vím že to nebyl zbytečnej čas, jsem ráda že se ..líbilo:)...já bych to předělala ale, nápad klouže mezi prsty a čeká na těch dalších 7 volných pokračování, uvidíme, co z toho vyleze:D
Každopádně děkuju za komentář:D:)

"below courage there's nothing"
/Hatake Kakashi/
Svými sufixy úctu neskládám sobě, ale bytostem, které mě změnily...protože - my vždycky měníme člověka k obrazu svému.Smiling

Obrázek uživatele Avárt
Vložil Avárt, St, 2010-10-13 15:27 | Ninja už: 5618 dní, Příspěvků: 785 | Autor je: Asistent pošťáka

Něco mi to připomnělo... hmm, už vím! Můj úkol do písma - popsat jeden papír jakýmkoliv textem. No, trochu jsem popustila uzdu své fantazii. Trochu mě mrzí, že jsem neviděla učitelku při čtení onoho díla, které kromě grafické podstaty mělo i jiný význam. Některé kusy této nesourodé básnické epiky jsou tomu dost blízko.
A asi proto se mi to tak líbí, ačkoliv se v tom nevyznám, ale to (myslím) ani není záměrem. Faktem je, že jsem při četbě měla před očima jen nesourodé útržky a záběry bez hlavy a paty, působící jako nějaký umělecký film, co ve mně dokázaly probudit pocity podivné nostalgie.