Kdo z nich je ten pravý? - 1. kapitola

Byl jasný studený dubnový den a hodiny odbíjely třináctou. Demi s bradou přitisknutou k hrudi, aby unikla protivnému větru, rychle proklouzla dveřmi do vysoké věže uprostřed vesnice. Ne však rychle, aby zabránila zvířenému písku a prachu vniknout dovnitř. Prohrábla si svoje dlouhé černo-hnědé vlasy. Po schodech vystoupila nahoru do kanceláře hokage. Ladným pohybem ruky zaklepala na dveře. Hokage ji pozvala dál a dívka vstoupila. Postavila se před její stůl a čekala, proč si ji vlastně zavolala. Hokage vesnice na ni upřela své hnědé oči. „Dostaly se mi dvě zprávy. Jedna z nich je špatná, ta druhá dobrá…“ odmlčela se. Dívka se na ni nedočkavě a unaveně dívala. Jelikož se dneska vrátila z mise a byla unavená, nechtěla se zdržovat. Chtěla si co nejdříve odpočinout. „Ta dobrá zpráva je, že tým Hebi pod vedením Sasukeho Uchihy, se rozhodl, že bude bojovat proti Akatsuki společně s námi. A ta špatná je, že Akatsuki chtějí zajmout poslední jinchuuriki. To je Uzumaki Naruto a Killer Bee ze skryté Oblačné vesnice. Poslala jsem Raikagemu všechny informace o Akatsuki a požádala ho, aby jinchuurikiho ukryli na bezpečném místě. To samé uděláme i s Narutem.“ zase se odmlčela. Dívka ji bedlivě poslouchala. „Ty budeš s týmem Hebi.“
„To je mám hlídat?“ skočila ji do řeči.
Tsunade se ji dívala do očí. „Očekávám od tebe tu nejlepší práci. Chci, abys na ně dohlédla, dokud si nebudeme jistí, zdali jsou opravdu s námi nebo proti nám.“ Demi kývla na souhlas. „Tým Hebi přijdou během zítřka. Do té doby máš volno.“ Bez dalšího slova odešla. Tsunade se opřela o opěradlo svého křesla. Přemýšlela, jestli dělá dobře. Koneckonců nemá moc na výběr. Buď budou bojovat proti Akatsuki nebo proti Akatsuki a týmem Hebi. Ani jedna představa se jí nezamlouvala, ale pokud si měla vybrat, tak to budou jen Akatsuki.

Slunce pomalu zapadalo za obzor a na obloze se objevily první hvězdy. Všichni se chystali ke spánku až na jeden tým, který měl namířeno do Konohy. Všichni členové měli přes hlavu přetažené kapuce, které jim zakrývali obličeje. Mlčky postupovali po cestě dál. Konečně stanuli před bránou do vesnice zvané Konoha. Postavili se do řady a dívali se přes bránu na spící město.
Všiml si jich jeden ze strážných. Vstal ze svého místa a zamířil k nim. „Promiňte. Můžete mi říci, co zde pohledáváte?“ zeptal se jich. Jeden ze čtyř ninjů otočil hlavu k němu. Nejspíš to byl jejich velitel. Strážný zpod kápě uviděl rudé oči. Hned poznal, kdo se skrývá pod pláštěm. „P-pojďte za mnou. Zavedu vás za naší hokage.“ vydal se přes potemnělou vesnici k věži, která byla vidět už z dálky. Celý tým ho následoval. Vyšli schody až k její kanceláři. Strážný ninja zaklepal na dveře. Nikdo je nepozval dál. Zaklepal teda znovu. Opět nic.
Zhluboka se nadechl. „Nejspíš už odešla. Hned se po ni podívám.“ řekl a zamířil si to k jejímu bytu. Tým nechal před její kanceláří.
„Hokage-sama!“ volal a bušil na dveře od bytu. „Hokage-sama!“ opakoval. Za chvíli se ozvalo šoupání nohou o podlahu. Dveře se otevřely a objevila se v nich Shizune, Tsunadiina asistentka.
„Potřebujete něco?“ zeptala se ospale.
„Jsou tady.“ vyhrkl ze sebe.
„Kdo?“
„Tým Hebi!“ nadechl se. „Zrovna přišli.“
„Cože?“ pustila dveře. „Hned vzbudím hokage!“ zavřela dveře. Běžela do Tsunadiinýho pokoje. „Tsunade-sama“ klekla si k ní a zatřásla s ní. „Tsunade-sama! Vzbuďte se!“ Otevřela oči.
„Co se děje?“ zeptala se ji ospale.
„Tým Hebi právě dorazil.“
„Cože?!“ rychle se posadila. „Měli přijít až zítra!“ už byla zcela probraná. Rychle vstala a oblékla se. Obě v doprovodu strážného ninji se vraceli do její kanceláře.

Tým Hebi stále čekal, kde je zanechal ninja. Zaslechli dusot spěchajících nohou. Tsunade proběhla kolem nich do pracovny. Všichni ostatní vešli také. „Měli jste dorazit až zítra.“ posadila se za stůl. „Nemáme pro vás nachystané ubytování.“ začala se přehrabovat na stole mezi hromadou papírů. Nikdo nepromluvil. „Sakra!“ ulevila si.
„Pokud jde o ubytování, budeme bydlet v sídle Uchihů. Pokud se nepletu, tak by tam nikdo neměl být.“ promluvil jeden z přítomných. Tsunade se podívala na zahalenou postavu. „Navíc budeme od ostatních izolovaní, dokud nám nezačnete důvěřovat.“ Stáhl si kapuci a odhalil své tmavě modré vlasy. „Vím, jak to v téhle vesnici chodí, takže se nemusíte přetvařovat.“ pokračoval. Tsunade se jen na něj dívala. Věděla s kým má to dočinění, ale netušila, že s ní bude jednat narovinu.
I zbytek jeho týmu si sundal kapuce. Tsunade si je prohlédla. Byla tam jedna dívka s červenými vlasy, dva kluci s bílými a oranžovými vlasy. Neměli dost informací o jejich schopnostech a tak byla trochu nespokojená.
Zavřela oči. „Dagashi, přiveď sem Demi Saruwatari!“
„Hai.“ zmizel.

Demi si spokojeně lehla a hned usnula. Uprostřed noci ji probralo klepání na dveře. Otevřela oči a zvednula hlavu. Nic se neozvalo, tak ji znovu položila na nadýchaný polštář. Klepání se ozvalo znova. Zasténala. Neznámý opět zaklepal. Tentokrát to znělo naléhavěji než předtím. Donutila se vyškrábat z postele. Dovlekla se ke dveřím. „Co je?“ otevřela.
Před dveřmi stál strážný ninja. „Hokage vás volá.“
„Ne! Mám až do zítřka volno.“ chtěla už zavřít dveře.
„Tým Hebi přišel.“ oznámil ji.
„Cože?!“ prudce dveře opět otevřela. „To si děláte srandu!“ řekla s nadějí v hlase. Ninja jen zakroutil hlavou. „Ach jo.“ povzdechla si. „Obleču se a už jdu.“ zavřela a zamířila si to do pokoje.
Převlékla se. V koupelně si opláchla obličej a učesala vlasy. Až se poupravovala vyrazila. Venku nebylo ani živáčka. Na obloze svítily hvězdy a srpek měsíce. Přemýšlela, kolik může být hodin. Vyšla schody. Chodba, která vedla k hokageho pracovně, byla matně osvětlená. Zastavila se před dveřmi. Ladným pohybem ruky zaklepala.
„Dále.“ vyzvala ji hokage dál. Demi vstoupila. V místnosti stáli čtyři postavy. Zavazeli ji ve výhledu na hokage.
„Přejete si?“ ani se nemusela ptát. Věděla, co má dělat. Postavila se vedle dívky s červenými vlasy a o pár centimetrů vyššího kluka. Na nikoho se nepodívala, i když byla zvědavá. Nechtěla to na sobě dát znát.
„Tohle je tým Hebi.“ Demi kývla, stále se na ně nepodívala.
„Tohle je Demi Saruwatari. Všechno co budete potřebovat, tak si o to řeknete ji. Nebudete se po vesnici pohybovat bez doprovodu!“
„Cože?!“ vyjekla ta červenovláska.
Tsunade si ji nevšímala. „Jaks řekl. V téhle vesnici nedůvěřujeme nikomu, kdo nás už předtím zradil. Souhlasíš s podmínkami nebo máme učinit jiná opatření?“
„Souhlasím.“ promluvil ten vedle Demi.
Teď se Tsunade obrátila na Demi. „Rozumíš, co máš dělat?“
„Jo.“ řekla otráveně. Zeptala se ještě, kde budou bydlet, než je Tsunade rozpustila. Odpověděla, že v sídle Uchihů. Také ji řekla, že bude muset zůstat s nimi a během zítřka se k ní přidá Ruteki, který se vrátí z mise…