Tři příběhy
Cesta... po které se ubíral – jaká byla? Nerovná a trnitá, plná překážek.
Ale přece... vždyť on chtěl jen objevovat! Oprášit staré záhady, zajít až tam, kam se jiní neodvažovali. Přesto mu bránili. Měli ho za nebezpečného a nevypočitatelného.
Jak jen byli naivní a hloupí! Takovým, za jakého ho pokládali, se stal až za mnoho let. A pak už bylo pozdě litovat. Zesílil, našel si novou schránku, s jejíž pomocí mohl znovu omládnout. Měl své věrné služebníky a stal se obávaným. Jenže... věděl. Už mu nezbývalo moc času. A on pak nadobro přetrhl nit jeho života.
Svou cestu už skončil.
Cesta... po které se ubíral – jaká byla? Ani nevěděl.
Rány mu zahojily ženy a alkohol. Na stěžování neměl čas – on byl přece spisovatel, umělec! Poustevník, vyrůstající se žábami. Muž, který celý život hrál. Ve svém vlastním představení byl silný; miloval samotu, nikdy nedával najevo něco víc než přátelství. Přesto... už dávno si zvykl na tu drsnou masku. Neměl potřebu plýtvat slovy, příliš silnými slovy pro něj – miluji tě neříkal na potkání.
Ani si nepamatoval, že by to kdy vůbec vyslovil. Možná toho litoval – na tom tvrdém, studeném kameni, s rozdrceným krkem.
Ale svou cestu už vzdal.
Cesta... po které se ubírala – jaká byla? Vystlaná mrtvými těly těch, které milovala. Vydlážděná vzpomínkami, které nenáviděla.
Možná to ji posílilo a donutilo... pokračovat. Alespoň jednou vyhrát. Nakonec... ano, stala se nejsilnější kunoichi, nejlepší medičkou a jako Hokage se snažila zachránit svou vesnici. Ale jí samotné nikdy nikdo nepomohl. Nikdo jí nelitoval, neutěšoval... nezbývalo jí, než utápět smutek v saké a nekonečném utrácení v herních automatech. Nikdy nevyhrála, ale ta dětinská touha ji hnala dál a dál... až se s ní on vsadil o svou smrt... a pak zemřel.
Ale ona musela – už kvůli němu - jít dál.
Uhm... můj vůbec první pokus o drabble.
Chtěla jsem tam nějak vměstnat pocity a zároveň nějaký děj - ale někde v prostředku jsem si všimla, že to všechno působí až moc rozplizle. Po chvíli snahy o vylepšení jsem to vzdala - nakonec to možná není tak hrozné (já, naivka). Orochimaru tam je jako takový nevinný věděc, který prostě chtěl objevovat; Jiraiya je na hranici mezi drsností a rozplizlostí a Tsunadin příběh taky působí rozplizle, ale možná i... žensky.
Chm, přemýšlím, že tenhle literární útvar radši přenechám starším a zkušenějším a znovu se vrátím k obyčejným příběhům... nebo udělám ještě pár pokusů na charakterech nebohých Kishiho postav a pak to sama zahanbeně zabalím.
No nic, klepu se jak ratlík ve vánici a čekám na vaše negativní hodnocení. Slovní výprask je povolen a pravděpodobně bude i v plné míře využit/zneužit.
Já opravdu nevím... nebylo to špatné, jenom takové zvláštní... Možná i moc krátké, až moc, než aby to něco více vyjadřovalo. Nebudu psát nikdy nic takového - jestli vůbec něco - a myslím si, že je to hodně složité. Ale nedopadlo to nijak hrozně
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.
Hezké, ano... ale třeba takovému Buch, buch se to v mých očích rozhodně nevyrovná. Pěkná slova, ano, ale... neříkají mi nic, co bych už dávno nevěděla, ani způsobem, který bych už neznala.
Nejvíc se mi líbil Jiraiya. Až na tu poslední větu, která sice zní dobře, ale podle mě není pravdivá.
Ono se to nedá moc srovnávat. Zatímco u "klasických" povídek už se při psaní cítím jistě (ovšem jak kdy), tady jsem vůbec nevěděla, jak tomu dodat dynamiku. Jak to rozhýbat, dát tomu život.
Ne, neospravedlňuju se, neříkám, že by to bylo něco extra na poprvé. Byl to pouze pokus - ten další už možná bude lepší.
Zvláštní, všem se líbí Jiraiya Možná to bude tím, že se mi nejlíp psal...
Poslední věta... pravda, nejdřív jsem chtěla, aby si ji lidi vykládali jinak. On se vlastně ve skutečnosti nevzdal ve svojí cestě... pouze ji předal dál, Narutovi.
Díky moc.
Hybrid - Blind Side
FF Kniha
Takže první drabble. - budu upřímná. Je to vidět.
Já nevím... ale, nic jsem v tom neviděla, necítila. Byli to slová- samozřejmě, hezky uspořádané, dávajíci smysl. Přesto nudné. A to se mi nelíbí. Hlavně u tebe. Protože... ty máš styl. Takový ten svůj, díky němuž musím vědět, popřípadě typovat, žes to napsala ty. A tohumle sytl chyběl. A nejenom on.
Ale... svým způsobem to chápu. Ještě ses do drabble nevžila, nezkusilas to. A na první pokus- musím říci, nebylo to špatné.
Tak, lehký nadprůměř, no. (Nehlasuju, nerada kazím hodnocení.) *a už se cítim špatně*
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
Co se týče formálních věcí.
99,96,98
Ne to nejsou moje míry (a že bych byl ale válec), ale počet slov. Na to by sis měla dát pozor, přeci jen čtenář se na to nedívá nejlépe.
Kouzlo drabble spočívá v jeho sevřenosti, už jen samotná potřeba mít přesně sto slov tě donutí zhustit text. Nebo alespoň mě určitě.
U tebe to tak docela neplatí. Zbytečná slova tam máš viz.
vždyť on chtěl jen objevovat!
Další věc je, že by drabble mělo mít nějaký úderný, nebo překvapivý konec. Poslední věta musí zanechat nějaký dojem. Což tady docela i platí. Zvláště kvůli tomu jak ty postavy známe z mangy.
Co se mého pocitu s toho týče. Všechno cos tam napsala už někdy bylo řečeno. Neříkám, že jsem se u toho nudil, ale... Nebylo to tak zajímavé jak by mohlo. Život se nedá zachytit pouhými sto slovy. Ale špatné to taky není.
PS: Četla jsi Aifiny, nebo moje drabble?
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
No... formální věci jsem svěřila OpenOffice a jeho "počítadlu slov". Že já blbec věřím stroji.
Drabble, jak už jsem řekla, zkouším poprvé. Ještě jsem si tak docela nezvykla na tohle "krátké vyjadřování". Ale zkusím cvičit... a cvičit.
K P.S.: něco málo ano. Mělo to v sobě tu sílu a myšlenku. Nebudu skrývat to, že vám závidím, že to umíte. Ale budu se snažit zlepšit... ono se to poddá.
Dík za komentář
Hybrid - Blind Side
FF Kniha
Moje první jsou taky vyloženě horší než ty poslední. Takže se určitě taky zlepšíš.
Jinak k počítání slov. Word to počítá správně (ale teď jsem to po něm ješět ručně přepočítával).
Já to většinou píšu tak, že prostě napíšu kolik slov se mě líbí a pak to zkracuju na stovku...
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
Chyba zjištěna. OpenOffice počítá i pomlčky.
Psát drabble mě bavilo, i když poprvé to holt bylo těžký. Úplně jiný žánr, než na jaký jsem byla zvyklá. Potřeba do sto slov vměstnat co nejlepší myšlenku. ´Budu se snažit zlepšit.
Tvůj postup je dobrý. Ale člověk jako já už by to asi nezvlád zredukovat, no.
Hybrid - Blind Side
FF Kniha
Jak to tak čtu, vidím v tom můj případ - povídka, kterou máme za nepovedenou a zavržení hodnou je nakonec obdivovaná a dobře hodnocená
Není to úplně špatné, ale kdyby to bylo delší, asi bych to nedočetla. Takhle to jde
FF
PS: Pokud mi tu někdo vysvětlí co je drabble budu ráda. .)
Ten, kdo se nebojí svého meče, nemá právo meč vlastnit.
Rev Theory - Light It Up !!!!!!!!
Dope - Die Mother Fucker Die
Subkulture - Erasus
Horkyze Slize - Mam v pici na lehatku
-->D-Mad feat Emma Lock - I Love Indigo (Festival Mix) <--
Hrstka z mých věcí..
Drabble je povídka, ve které je přesně 100 slov.
Skromný seznam fanfikcí
Můj blog aneb zápisky jedné slečny
Aháááá díky moc .)
Ten, kdo se nebojí svého meče, nemá právo meč vlastnit.
Rev Theory - Light It Up !!!!!!!!
Dope - Die Mother Fucker Die
Subkulture - Erasus
Horkyze Slize - Mam v pici na lehatku
-->D-Mad feat Emma Lock - I Love Indigo (Festival Mix) <--
Hrstka z mých věcí..
Souhlasím s předchozím příspěvkem. Orochimara jsem z prvu nepoznala a byla mi divná i Tsunade, ale pak jsem to pochopila.
Jinak moc pěkné a upřímně vůbec nevím co drabble je
Ten, kdo se nebojí svého meče, nemá právo meč vlastnit.
Rev Theory - Light It Up !!!!!!!!
Dope - Die Mother Fucker Die
Subkulture - Erasus
Horkyze Slize - Mam v pici na lehatku
-->D-Mad feat Emma Lock - I Love Indigo (Festival Mix) <--
Hrstka z mých věcí..
Moc pěkné. nejvíc se mi líbil Jirayia, u Orochimara mi nejdřív nebylo jasné, o koho že se to jedná. A možná bych tam necpala tolik těch trojteček.
Jinak fakt moc hezké. A tu rozplitlost jsem tam neviděla.
Skromný seznam fanfikcí
Můj blog aneb zápisky jedné slečny