Když milenky pláčou
nervozně teď skousla ret,
leskne se jen ostří nože,
nechá tělo znovu rozletět...
První hrudník, vyhrabáni jsou jeho věrní páni,
kteří drží stále spolu, jako dvanáct apoštolů,
zvou ji na cestu k peklu níž a dolů.
Bílé svíčky, znenadání, všechny zhasly, v skomírání...
které chrání od rozervání srdce své.
Zahozeny v potemnění, nepříteli nezabrání, už nikdy ne.
Ani pár divokých koní, v trysku jí teď nedohoní.
Nejblíž ze všech zatracení je na cestě své.
"Pomoz mi..Konan."
teplé ruce držím v tobě, procitni! Tak nehnij v hrobě!
Nezvládne to, papír vlhne, vzpomínka, ta hráz strhne.
Maličký, zpěv hladí tvoje vlasy, budu navždy anděl spásy.
Budu navždy světice, slibuji! Hřejivý pramen nebolí.
"Neodcházej...Yahiko."
zachránce bolestně vzdychá. Těžká práce konat spásu.
Otevřel své známé oči, já však nevidím tě!
Trn pravdy bodá skrytě. Proč jen jsi to nevěděl...
Pár šroubů přece všechno spraví, vyschne zas proud krvavý.
Který hurikán se kolem tebe točí, což vlna nevyhla se korábu?
Ach...Proč nestačí ani tisíc jeřábů...
"Neplakej...Konan."
lehký kousek papíru teď leží v blátě.
I přes smyčku vesmíru, já vždy uvidím tě.
Kéž bych ji mohl vzít do náručí...
Kéž bych mohl šeptat do ucha,
"Neplakej, Konan, miluji tě..."
Věřím, že mě poslouchá.
nic tě zpátky nepřivede, tak neříkej mi nic!
Mě nezjasní se líc, nikdy...nikdy víc.
Havran sedí na ochoze, přitakává pouze stroze.
Přec zapaluji nových svic. chce se mi a chtíc
rozezlit tu jeho pravdu, projednou moře rozvířit,
už nebudu jen stát vzadu, umíráním žít!
"Najdu tě...Yahiko."
Cítím se tak lehký, jak pouhý sen může,
nechci hrob a nechci růže.
Podzim chladne, však nepadej k zemi s ním
když ti úsměv vadne, já papírový drak být smím..
Pevným poutem s tebou spjat, nechtěj se mi prosím smát...
Přesto ti to musím říct, ať slzou neuhasíš plamen svic.
Znovu...
tak...vím vím, určitě hodně chyb v čárkách, ještě na to mrknu, slibuju, jinak děkuju za přečtení, dobrou chuť:)
music: nu tak ta je jasná, ne?
ještě jsem sem nedala žádnou složitější poezii, tak ..tady je
piště komentáře, jak se vám líbilo:)
tak...zatím vše:)
děkuju
Povídky které reagují na současné dění v manze bývají většinou horší než ty které ne. U poezie to ale neplatí. Jedna z výhod poezie je, že pokud se to umí tak zachytí okamžit i s jeho náladou a všemy odstíny.
Tobě se to povedlo, všechen ten smutek a přesto odhodlání jít dál. Symbol 1000 jeřábů je perfektní, když se umi použír a ty umíš.
Co víc můžu říct.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.
Ono... jestli o sobě teď myslíš, že jsi malý pískle... chci vidět, jak budeš psát, až podle tebe už malým písklem nebudeš.
Protože, já žasnu už teď. Co myslíš, o měsíc už spadnu ze židle?
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
Další skvost z tvé dílny. Kurnik šopa, nemůžeš napsat něco, u čeho bych neztrácela řeč? xD. Holt mi už totiž nejde k tvým povídkám jaksi psát něco...originálního. Stačilo by jen pár kladných přídavných jmen a tím bych skončila. Asi to tak začnu praktikovat, jelikož si s tím nevím rady ^^".
Poslední dobou se do světa rozletěly papíry popsané povídkami o Konan. Ne, že by mi to vadilo, Konan mám ráda a ráda si o ní něco přečtu, jenže už to začíná být takové...únavné. Proto musím podotknout, že mi i přes to téma tvoje poezie nalila spoustu energie do žil. Bylo to příjemné, na zamyšlení, s hlubokým významem, kdy opravdu musíš přemýšlet. Ale přitom to nebylo těžké, udusané.
Jediné, co ti na to můžu říct, je - Skvělé. Té poezie se doopravdy drž .
• There'll always be people out there who will tell you that you can't. All you have to do is turn around and say: "Watch me!"
• Vždyť usmát se nebolí.
• Nejnovější myšlenka v text ... Voda není krev, Voda je voda
To se omlouvám..moc povídek nečtu..takže nevím o čem se píše o čem ne...no však já si s tím pro příště nějak poradím:)..je načase zase trochu změnit styl
Děkuju za další skvělej komentář.. krásně zvedají náladu:)
"below courage there's nothing"
/Hatake Kakashi/
Svými sufixy úctu neskládám sobě, ale bytostem, které mě změnily...protože - my vždycky měníme člověka k obrazu svému.
Páčilo sa mi to na prvý pohľad. Každý si v tom nájde to svoje. Má to dušu.
Teším sa, kedy zase uvidím niečo od teba
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
Krásné. Nevím, co víc k tomu říct, a to se mi zas tak často nestává. Poezii od tebe mám moc ráda, protože ty víš, jak ji psát a neskládáš za sebe jen nějaká slova, co se rýmují. Každý řádek má něco do sebe, ale oslovil mě hlavně tenhle:
Ach... Proč nestačí ani tisíc jeřábů...
Škoda akorát těch mezer a pár chybek, které ale neovlivnily můj zážitek z tohohle skvostu. A ještě slovo ryšovlasý mi tam nesedělo, to spíš rusovlasý.
Skvělé, opravdu skvělé, Swallow("-san" ne. K tobě se hodí "-sama"). Jsem ráda, že někdo jako ty začal přispívat na Konohu.
Hybrid - Blind Side
FF Kniha
Děkuju moc, první várku oprav už sem udělala..a..ty vlasy ..no jo..už jsou pryč:) Ještě uvidím, jestli si s tím nepohraju, přece jenom, pořád co zlepšovat, sem ještě malý pískle, Swallow-chan:D
Já sem zase ráda za krásný komentáře a vaší podporu:) cením si toho..
Arigatou..
"below courage there's nothing"
/Hatake Kakashi/
Svými sufixy úctu neskládám sobě, ale bytostem, které mě změnily...protože - my vždycky měníme člověka k obrazu svému.
Vím, že bych na tenhle komentář neměla odpovídat, abych tu nespamovala, ale... ty už se dávno neřadíš mezi začátečníky, Swallow. Dokazuješ to každou další FF.
Hybrid - Blind Side
FF Kniha