Výcvikové středisko 17

Slunce opět vycházelo ráno zpoza obzoru. Jeho teplé ranní paprsky zaplavovali vše, na co dosáhly. Světlo neustále pokračovalo a nemilosrdně zatlačovalo temnotu pryč. Rosa, která po chladné noci se začala ohřívat a pomalu mizet. Ranní světlo začalo ozařovat i vesnici ukrytou v Listí. Každý by čekal, že obyvatelé této vesnice budou stále ještě spát, ale opak byl pravdou. Neustálý ruch se ozýval snad celou noc. Stále přilétali a odlétali různí poštovní ptáci s informacemi od ostatních velkých ninja vesnic. Snažili si navzájem co nejvíce pomáhat a tak pošta měla hodně práce. Bylo to jako kdyby se svět ponořil do úplného ticha. Všechny velké ninja vesnice utlumili svoji činnost vůči sobě a začali budovat svoji společnou obranu proti zkáze co na ně v brzké budoucnosti čeká. Vůdce Listové vesnice, který sídlil v nejhonosnějším domě uprostřed vesnice, měl plné ruce práce. Seděl ve své kanceláři, za svým honosným stolem, vyplňoval nějaké formuláře a zapisoval si své poznatky z nedávného setkání kagů. Byl rád, že mohl dopomoci svému dávnému příteli, aspoň takovouto obdobnou cestou k vyplnění jeho celoživotního snu. Stále ho to ale nutilo vzpomínat na časy jejich mládí, které trávili společně. V té době nikdo nevěřil, že by ten liščí kluk, jak mu všichni s největším odporem a nechutí říkali, jednou mohl dokázat nějaké velké věci. Svým chováním si chtěl získat alespoň nějakou pozornost od svého okolí. To ho však potom přešlo a začal na sobě pořádně pracovat. Časem se vypracoval na to, co je dnes. Pro občany Konohy je tajemný vládce té nové země na severu. Hodně se tu o Mistru Severu, jak se mu tu teď říká, mluví. Každé slovo které řeknou o něm, říkají ještě s větším respektem, než jaký mají ke svému Hokagemu. Jak by se k Mistru Severu chovali, kdyby zjistili že to není nikdo jiný, než jejich nenáviděný Liščí kluk? Mluvili by o něm stále s takovým respektem a nebo by ho začali zase nenávidět? Kdo ví. Zatím skoro nikdo pravdu nezná a bude lepší když to zatím takhle zůstane.

Zrovna v téhle situaci by Naruta měl raději při ruce. Ale ti pitomí Starší a vůdcové klanu mu museli udělat takový podraz. Kdyby tady Naruto byl, tak by svojí ohromnou silou dokázal zahnat temné armády, nebo dokonce vyjednávat s Luciferem. Rada byla příliš bláhová, když si myslela, že po porážce Akatsuki se už neobjeví žádná hrozba s kterou by si nedokázali bez Naruta poradit. Stačí nahlédnout do blízké minulosti pro odpověď. Pokaždé když byli hlavní zastánci zla poraženi, tak byl mír to ano, ale jen na malý okamžik. Po několika letech zlo znovu povstalo a to ještě silnější než předtím. Myslel si, že rada složená z vůdců všech klanů, by měla jednat moudře, ale opak byl pravdou. To jejich krátkozraké rozhodnutí může zničit Listovou společně se zbytkem světa. Na jeho bedrech leží osud celého světa. Přece jenom to všechno pozdvižení zavinila Konoha. Nezbývalo mu než jen doufat v soudržnost ninjů v nastávající válce. Jestli všichni budou spolupracovat a pomáhat si v těch největších bojích, jako do posud, tak by se jim mohlo podařit ochránit všechny své blízké a vůbec úplně všechny lidi před hněvem vůdce pekel. Stále doufal, že víra a láska by mohli být hnacími prvky pro všechny shinobi v záchraně světa. Na příští schůzi kagů si o tom bude muset promluvit se všemi co tam budou. Budou muset připravit nějakou velmi povzbudivou řeč, pro své vojáky.

Velkým otazníkem pro něho zůstává však chování Naruta a jeho země. Nevypadalo to, že by chtěl nějak pomáhat ve válce, teda kromě těch úžasných štítů, které každé zemi daroval. Zaručil všem pěti velkým ninja zemím úplnou ochranu proti nepříteli. O útok se budou muset postarat asi sami.

Z jeho rozjímání ho vyrušilo pomalé otevření dveří. Jediný kdo vstupoval do kanceláře Hokage, byl Naruto ale ten tu není. Tak kdo to mohl být? Zvědavě se díval na dveře. Dovnitř vstoupili dva starší společně s Danzoem. Shikamarův výraz se okamžitě změnil. Objevil se mu v očích naštvaný pohled, kterým sjel všechny nově příchozí. Neměl je vůbec v lásce kvůli Narutovi a kvůli jejich stále velké moci ve vesnici. I když on jako Hokage má mnohem více loajálních lidé, než oni tři dohromady. Ale jejich neustálé zásahy do chodu vesnice jen zpomalovali všechny přípravy na ochranu Listové. Odmítali jakýkoli pokrok a vůbec se jim nelíbilo být v nějaké alianci s ostatními velkými zeměmi. Všichni tři se na Shikamara škaredě zašklebili a posadili se před ním. Jejich Hokage si povzdechnul řekl:

„Vítám vás tu a prosím posaďte se.“ Bylo znát jak se jim vysmíval za jejich jednání. Chvilku bylo ticho. Nikdo nemluvil, jen se provrtávali zlými pohledy.

„Doslechli jsme se o tom, co se dělo na setkání kagů a také známe výsledky průzkumné mise týmu Kakashi,“ ozval se jako první Homura a významně se na mladého Naru podíval. Ten jen pokrčil obočí a řekl jen:

„A…?“ Pohledy tří starých vůdců vesnice se opět změnili zase na ty zlé. Všichni se po sobě podívali, jako kdyby se domlouvali na tom, kdo promluví jako první.

„Jak A? To nijak nezasáhneš? A ještě to odsouhlasíš…“ vyhrkla na něho Kohaku. Hokage nasadil nechápaví výraz a zeptal se jich:

„Vůbec nevím o čem mluvíte. Nemám s vámi žádné telepatické spojení, abych vám mohl číst myšlenky a z toho co říkáte se toho moc pochopit nedá.“ Naše trojice se po sobě opět překvapeně podívala. Bylo na nich znát, že se diví tomu jak s nimi jedná. Ale nikdo z nich mu na to zatím nic neříkal, protože ho potřebovali donutit k tomu kvůli čemu přišli. Tentokrát se ujal slova Danzo:

„Z výsledku mise průzkumného týmu, je více než jasné jakou silou nyní Uzumaki disponuje. Bylo neuvážené ho nechat stát se Kagem. Jako Hokage máš totiž tu moc mu přikázat, aby se vrátil a ochránil vesnici. Přece jen to co je dnes jsme z něho udělali my! Měl by být vděčný!“ Tak po tomhle Shikamarovi poklesla brada. Kdyby neseděl za stolem, tak by mu spadla až ne zem. Tak o to jim šlo. Ale to už mladý šestý Hokage začal pěnit a přímo zuřit:

„COŽE??? Celý život ho všichni utlačovali a útočili na něho. Vy si dovolíte říct, že nám něco dlouží?? Zachránil vesnici před Akatsuki a vy jste se bláhově proti němu otočili zády. Prý dluží! Kdyby vás slyšel, tak by jste všichni tři už dávno leželi na zemi v krvi! A navíc jestli si to neuvědomujete, tak jeho země je už mocnější než naše. Takže nechápu jak bych mu mohl rozkazovat!“ Všechny jeho potlačené emoce vůči radním, které se nakupili za těch deset let co vede Listovou se draly napovrch. Ti tři se už museli úplně zbláznit. Je pravda, že on je Hokage, ale přece nemůže poroučet jinchuurikimu nejsilnějšího démona od dob Rikudou Sanina. To prostě nedávalo vůbec smysl. Nějak je musí rozdělit, nebo ty tři zničí Konohu ještě předtím, než vůbec započne válka.

„Jak se opovažuješ, takhle na nás mluvit? Kdo si myslíš, že jsi? MY TĚ MŮŽEME KDYKOLI NAHRADIT!“ Vykřikl na něho Homura. Tomu se jen Hokage zasmál, a řekl mu na to:

„Já jsem Šestý Hokage z Listové vesnice! Je pravda, že mě můžete nahradit, ale to samé můžu udělat já! Takové rádce jako jste vy nepotřebuji ani já a ani rada vesnice.“ To je úplně vytočilo. On snad neví s kým má tu čest! Hned na něho vyjela Kohaku:

„Nás nahradit nedokážeš! My byli v týmu s Třetím Hokagem. Máme dostatečný vliv na to, abychom si s tebou poradili chlapečku! Važ svá slova, nebo to pro tebe skončí špatně!“ To Naru udivilo ještě víc. Muselo jim už opravdu přeskočit. Hned začal přemýšlet nad tím, jak to udělat, aby ztratili všechnu tu podporu co ve vesnici mají. Ale na to potřeboval čas. Tak začal hrát, že se uklidnil a smířil se s tím co po něm chtějí.

„A jak bych mohl mít nějakou moc nad nejsilnějším jinchuurikim, který chodí po této planetě?“ zeptal se svých hostů s lehkým sarkasmem. Všichni tři starší shinobi, kteří za ním přišli se po této otázce opět posadili. V průběhu jejich hádky se všichni tři naštvaně vyhoupli na nohy. Nechtěli si nechat nic líbit od takového spratka.

„Je vidět, že ani nevíš jakou silou disponuješ. Jakožto vůdce země, která do něho zapečetila démona, mu můžeš pohrozit, že mu ji odebereš, když nebude poslouchat tvé rozkazy. Se znalostmi, které jsme my tři získali za celý náš život, bychom dokázali odpečetit Kyuubiho a zapečetit ho do vhodnějšího člověka, než je Uzumaki. Byla chyba nechat Minata zapečetit démona do jeho vlastního syna. Měli jsme tušit, že zdědí povahu po Kushině. Zdědil z nich jen to nejhorší!“ Tentokrát se ho snažil ovlivni Danzo. Ale všichni tři už měli smůlu. Protože všechny informace co Shikamaru potřeboval se už dozvěděl. Takže je k ničemu už nepotřeboval. Jejich plán proti Narutovi se jim vůbec nelíbil. Proto se rozhodnul začít okamžitě jednat. Věděl, že to je risk, ale nemohl je nechat dál škodit vesnici. Podíval se z okna a usmál se. Počasí mu přeje, takže by nic nemělo bránit v použití jeho technik. Poslal tři své stíny, aby se nenápadně přiblížili ke třem návštěvníkům a znehybnili je. Dal do nich jen hodně málo chakry, aby nemohli do poslední chvíle vycítit jeho záměry. Proto snažící se udržet jejich pozornost jim řekl:

„Čtvrtý s jeho ženou jsou hrdinové, kteří zachránili Konohu. I když si to vy nemyslíte, tak jejich syn je ještě větší hrdina, protože Listovou zachránil proti většímu zlu!“ Radní se naštvali, zvedli se a už se chtěli napřáhnout k útoku, aby ukázali tomu Narovi kdo je tu pánem, ale nemohli se ani pohnout. Vyděšeně se rozhlédli a všimli si, že Shikamaru používá své stínové techniky.

Plán mu vyšel. Ale co teď? Jediná možnost byla přivolat Yamata a rozkázat mu aby zburcoval ANBU jednotky.

„Myslíš si, že ti ty tvoje stíny pomohou?“ vysmíval se mu Danzo. Jako odpověď na to, dal stínům více chakry. Stínové ruce se obmotaly kolem jejich těl a zmáčkli je.

„Co s námi chceš dělat?“ zeptala se Kohaku. Nara se usmál a odvětil:

„Jen během doby co jsem Hokage jste jednali proti zájmům vesnice desetkrát. To je průměrně jednou za rok. Nechci ani radši vědět, kolik starostí s vámi měla předchozí Hokage. Divím se, že vás nechala volně chodit. Prohlásím vás za zrádce a nechám vás vsadit do vězení.“ Všichni tři sebou začali škubat. Zkoušeli jestli nepůjde nějak povolit ten jeho stisk kolem nich. Zhnuseným pohledem se Danzo podíval na svého mladého vůdce a křikl na něho:

„Myslíš si, že tam zůstaneme dlouho? Naši věrní ninjové společně s ANBU ROOT jednotkami nás okamžitě vysvobodí. Potom tě svrhneme a donutíme Uzumakiho, aby nás poslouchal.“ Černovlasý chlapec se však stále usmíval.

„Zapomněl jsem ještě zmínit, že oficiálně k dnešnímu datu, rozpouštím tu vaši slavnou ANBU ROOT. Všichni členové budou zbaveni těch vašich ochranných pečetí a když projdou speciálními testy, které jsem pro ně připravil, tak jim dovolím zařadit se zpět do ninja programu.“ To toho starého ninju vážně naštvalo. Kývnul na své dva společníky a všichni vypustili část své chakry. Její tlak byl tak silný, že Narova technika začala povolovat a oni se začali pohybovat směrem k němu. Také vyslal část své chakry, aby je zastavil, ale pocítil obrovský odpor. Každý z nich měl dost chakry na to, aby se mohli stát Hokagem. Ale tichá vláda pro ně byla asi lepší.

Od úkrytu, který vybudoval Mistr Severu, šla tříčlenná skupina přímo k Hokagemu. Dostali nakázané, aby zajistili bezpečnost a zdravotnické stanovitě uvnitř obrovského štítu. Ale už měli všechno hotovo a tak šly nahlásit úspěch své mise, aby Shikamaru tam mohl poslat nějaké stavitelské týmy, aby to tam ve vnitř trochu zkulturnili.

„Nemyslel jsem si, že ten štít, který Naruto nechal vybudovat, bude takhle obrovský,“ divil se stále Sasuke. Kakashi souhlasně přikývnul a řekl:

„Divím se, že tady vůbec něco vybudovat, když se na něho vesnice vykašlala. Ale jsem ta to rád. Přece jen má stále nějaké city.“ Tsunade byla stejného názoru. Moc jí chybí ten mladý blonďák, který pořád dělal jen nějaké skopičiny. Kdyby zůstal tady ve vesnici, tak by se v této době i zasmáli. Když už nic, tak jim vždycky dokázal zvednout náladu a sebedůvěru.

„Sasuke, vzal bys mě příště, až půjdeš za svým klanem sebou? Ráda bych si to tam prohlédla a navštívila Naruta. On určitě proti tomu nic mít nebude. Mohla bych s ním zapomínat na Jiraiyu.“ Zeptala se Pátá Hokage s nadějí. Sasuke přikývnul a odvětil jí:

„Pro mě to bude lepší, protože sebou budu mít společnost, takže v tom nevidím problém.“ Tsunade chápavě přikývla a řekla:

„Tak to ti teda moc děkuji. Doufám, že tam vyrazíš brzo.“ Celá trojice se blížila k domu Hokageho. Stáli už na prostranství, kde se scházejí občané Listové vesnice, když jim jejich vůdce chce něco říct, když uslyšeli praskání skla a jak něco prolétlo oknem. Vzhlédli a na hlavy jim padal stůl z kanceláře kageho.

„Co se to zase děje?“ divil se Kakashi. Stůl přistál na zem následován sprškou skla. Celé okolí to udiveně sledovalo.

„Nevím, ale asi by jsme se tam měli jít podívat.“ Navrhla Pátá Hokage a společně se svým doprovodem se chtěli rozeběhnout, když v tom z okna vyletěl tentokrát nějaký člověk. Všichni se za ním udiveně otočili, když přistál na zem a divili se co se děje. Na zemi u nich přistál totiž jejich Hokage. S naštvaným výrazem se podíval k místu odkud vypadnul a zakřičel tím směrem:

„Tak už vylezte! Stejně se nemůžete schovávat věčně. Vyřídíme to tady a teď!“ To udivilo ještě více ty co stali kolem něho. Než stihli něco říct, tak od svého vůdce uslyšeli, jak volá jméno velitele ANBU jednotek. Jakmile to dořekl, tak se z kouře objevil Yamato se třemi podivnými železnými náramky. Držel je v rukách, ale na obou měl nějaké rukavice.

„Takže nakonec se přece jen vybarvili?“ optal se hned nově příchozí. Mladý Nara přikývnul a vyhrkl:

„Vidím, že máš to o co jsem tě žádal. Chtěli po mě, abych přivedl zpátky Naruta. Abych mu to nařídil a aby z něho mohli vyjmout Lišku. Prostě ho chtěli zabít. Teda až potom co nás zase zachrání. Jsou to prostě tři starý blázni! A kvůli tomu mě teď chtějí sesadit. Musíme je zastavit, než svolají své věrné!“ Yamato přikývnul na znamení toho, že rozumí a připravil se k boji. Sasuke, Kakashi, Tsunade a všichni v jejich okolí se na to udiveně dívali. Vůbec netušili co se děje. Když v tom z kanceláře jejich vůdce vyskočili další tři postavy a na tvářích měli nepříčetné výrazy. Přistáli přímo před nimi a připravovali se k útoku.

„Co se to děje?“ Ozývalo se ze všech stran. Všichni udivení přihlížející hodnotili situaci. Právě se před nimi objevil Hokage bojující proti třem členům vesnické rady. Na všech čtyřech protivních bylo znát, že to myslí vážně. Jejich vážné tváře toho byli důkazem. Místy potrhané šaty a odřeniny zase dokazovali, že spolu už nějakou tu chvilku bojují. Na žádném z nich však nebyla znát žádná únava. Kdo by si to byl pomyslel, že ti tři starci budou držet krok s mladým protivníkem. Někdo by na to řekl, že to jsou zkušenosti. Přece jen starci už vybojovali nespočet bojů v porovnání s mladým Narou. Ten však svojí velmi vysokou inteligencí s nimi dokázal udržet krok.
Už se chtěli proti sobě znovu rozeběhnout a zaútočit, když je přerušil naštvaný hlas Páté Hokage:

„Řekne nám konečně někdo co se tu děje?“

„Protože jsem je přistihl, při pokusu o velezradu, tak se je snažím nechat uvěznit. Ale dokázali přemoct moje stíny a poradit si proti mně. Teď tu s nimi bojuji, abych je mohl osobně zavřít,“ vyhrkl v rychlosti pouze základní informace na bývalou Hokage a její doprovod. Ti se okamžitě postavili před svého kageho, aby ho mohli ochránit a pomoci mu. To už se však začali scházet i členové ANBU a obkličovat své protivníky. Homura dostal nápad, jak získat nějaký čas, nebo se úplně zachránit a tak zařval na celé okolí:

„Neposlouchejte ho! Lže! To on se vzepřel vůli rady a bezdůvodně nás napadnul. Snažíme se ho uvěznit, abychom ho mohli odvolat z funkce Hokage. Mluvíme pravdu!“ Necelá polovina ANBU jednotek se zastavil a znejistěla. Byli to členové ANBU ROOT a příznivci dvou starších. Danzo využil zmatku a rozkázal těm ANBU, kteří váhali:

„Jako váš vůdce vám přikazuji postavit se příznivcům Hokageho! Když je porazíte, tak ochráníte nejlépe své rodiny a blízké! Nikdy nechci být nikomu nic dlužný, proto každému z vás dám to co si právem zaslouží! A to je svoboda a hlavně mír. Tak nám už pomozte!“ V davu přihlížejících se ozval zlostný hukot. Nikdo z ninjů tomu starci nevěřil, až na ty nerozhodné jednotky. Všichni si mysleli, že nebezpečí je zažehnané, protože žádný ANBU zprvu neposlechl příkaz Danza, ale opak byl pravdou. Právě v ten nejnevhodnější okamžik se otočili ANBU ROOT proti svým společníkům z ANBU jednotek. Ozývali se všude zvuky od nárazů zbraní o sebe a různé výkřiky s názvy technik. Shikamaru naštvaně syknul:

„To se tomu dědkovi zase jednou něco povedlo!“ Povzdechnul si, ale v tom ho napadlo jediné možné řešení, kterým by zastavil ANBU jednotky v boji mezi sebou. Otočil se směrem k Tsunade a spol. a zeptal se jich:

„Dokážete je porazit sami? Já použiji své stínové techniky, abych zamezil v prolévání krve. V nadcházejících bojích budeme potřebovat každou schopnou ruku. Takovéhle zbytečné zabíjení nám vůbec nepomůže!“

„Jen jdi a zastav je aspoň na dobu, než je porazíme. Potom bude potřeba je nějak uklidnit, aby se o něco zase nepokoušeli,“ ozvala se Tsunade a se svým doprovodem se postavila před své protivníky. Když Danzo uviděl dva protivníky se Sharinganem a jednoho dokonce s Mokutonem, tak odhalil svoji ruku a oko. Na ruce měl implantovaných několik shariganů, které se zlostně zaleskli a jeho vlastní oko bylo také nahrazeno sharinganem. V tom se za ním objevil Yamato a začal do něho útočit ze zadu. Nepřipravený protivník schytal několik silných úderů a s dalším úderem byl poslán k menšímu letu vzduchem. Yamato se však nevzdával a nezastavoval. Objevil se nad letícím Danzem a násilně mu na ruce narval jeden ten podivný železný náramek. Velitel ROOTu dopadl ztěžka na zem a začal skládat pečetě a zvolal:

„Gouryuuka no jutsu!“ (Technika Obří dračí hlavy) Ale vůbec nic se nestalo. Stařík se zarazil a divil se co se děje. Zkusil složit nějaké další pečetě a použít další techniku, ale zase se nic nestalo. Tak se snažil soustředit na chakru uvnitř sebe, ale nic necítil. Bylo to velice divné. V tom zjistil, že vidí pouze na jedno oko, protože i sharingan se vypnul. Okamžitě zkontroloval implantované sharingany na rukou, ale všechny byli zavřené. Jako kdyby v něm vůbec neproudila chakra.

„Co jsi mi to udělal?“ Zeptal se udiveně vůdce ANBU jednotek. Ten se usmál a začal vysvětlovat:

„O vašich záměrech víme již nějakou dobu a tak jsme se na to začali připravovat. Pak nám přišel od jednoho velmi známého a zkušeného kováře dar za naši ochranu. Byli to speciální náramky, které vysávají všechnu chakru tomu, komu se nasadí. Říkáme jim Náramky Beznaděje. Ze své oběti udělají obyčejné lidi bez chakry. Jako bonus nám zaslal ještě tyto speciální rukavice, které mám na rukou. Ty jsou imunní proti vysávání chakry. Další zajímavá vlastnost náramků je, že se nedají nijak sundat.“ Když uviděl udivený pohled Danza a jeho společníků tak dodal:

„Teda jeden způsob tu je. Ty náramky by musela sundat přesně ta osoba, která je nasadila.“ Jelikož se díky Shikamorovi nebojovalo, tak všichni poslouchali jejich rozhovor. Vůdce jednotek ANBU ROOT byl na sebe velmi naštvaný, že se nechal napálit od někoho jako je Yamato. Ale nehodlal se jen tak vzdát. Přece jen ninja má i taijutsu! Usmál se nad svým skvělým nápadem a rozeběhl se na Yamata. Začal na něho útočit svými pěstmi, ale něco ho zastavilo. Ucítil tlak všude po těle. Když se podíval, tak uviděl jak ho obmotal stonek stromu, tak pevně, že se nemohl ani hnout.

Zbylí dva starší se podívali nenávistně po Yamatovi. Všimli si, že v ruce drží ještě dva další Náramky Beznaděje. Podívali se po sobě vážnými pohledy. K dorozumívání jim to stačilo, protože se za tolik let znali příliš dobře.

„Dobře, tak my se vzdáváme. Nechceme dopadnout jako Danzo! Chakra je jako část našeho těla. Celý život jsme se s ní sžívali. Proto oba podáváme své rezignace na všechny naše posty ve vesnici,“ ozvala se s mírnou nenávistí Kohaku. Její společník pouze souhlasně přikývnul. Oba se postavili do normálního postoje a očekávali co s nimi bude.

„Tak to by bylo,“ pousmála se Tsunade. Jak se říká: “jednou na každého dojde“. Pomyslela si Pátá Hokage ne nedokázala se přestat usmívat. Kohaku uviděla její úsměv a to ji vytáčelo ještě víc, ale jestli chtěla ještě někdy použít chakru, tak musela ovládat své pocity.

„Kde se vzalo na Danzovi tolik sharinganů?“ divil se nasupeně Sasuke.

„Vypadá to, že nechal Orochimara, aby na něm experimentoval!“ Odpověděl pouze Kakashi a čekal co se bude dít. Shikamaru se narovnal, aby na něho všichni viděli a začal mluvit k ANBU ROOT a přívržencům bývalých radních:

„ANBU ROOT a vy ostatní, vzdejte se! Nebude vám nijak ublíženo, protože budeme potřebovat každou ruku v nadcházející válce. Nemá cenu nějak bojovat proti Konoze. Všichni podstoupíte speciální zkoušky a když projdete, tak vás zařadím mezi klasické ANBU jednotky. Nyní se rozejděte!“ Jakmile to dořekl, tak opatrně všechny propustil ze stínů, ale zůstával stále v pozoru, co kdyby to nepochopili a chtěli stále útočit? Ale nic se nestalo. Zklamaní členové ANBU ROOT se potočili a pomalu začali odcházet.

„Tak tohle by bylo,“ pousmál se Shikamaru a přistoupil před tři staré shinobi.

„Vy tři budete uvězněni v místním vězení a po skončení války s vámi proběhne veřejný soud,“ jakmile to dořekl, tak se kolem tří bývalých radních objevilo deset ANBU jednotek společně s Kakashim a začali je odvádět směrem k věznici.

„Já se jednou vrátím a pomstím se!“ Vykřiknul Danzo, když ho začali odtahovat pryč. Poslední věc na kterou se kdysi tak silný muž zmohl, bylo vyhrožování. Takhle se chovají malé děti. Hokage se tomu s podivem usmál a odešel domů. Dnes, už pracovat nepůjde. Dá si odpočinek a počká, než mu opraví jeho kancelář.