Navždy spolu 3/4

Navždy spolu 3/4

3.kapitola

Den s velkým D

Přípravy na svatbu vrcholily. Mieko se už přestěhovala ke Gaarovi, protože si to tak přál. Čím víc se svatba blížila, tím víc byla Mieko nervóznější. A utíkalo to tak strašně rychle, ani se nenadála a zítra se měli brát.
Mieko ráno vzbudilo zaklepání na dveře, lekla se.
Kdo to může být. Přemýšlela. A znovu se ozvalo zaklepání, ale tentokrát víc důrazněji.
„Dále.“ Řekla tedy. Otevřely se dveře a dovnitř vstoupily tři ženy. Mieko nechápala proč přišly, dívala se na ně nechápavým pohledem.
„Dobré ráno.“ Pozdravily ji ženy, stále nechápala co se děje. Mezitím ji připravily vonnou bylinkovou koupel.
„Pojďte.“ Ukazovala ji žena ať jde za ní, Mieko ji tedy následovala. Hrozně se styděla, když se měla svléknout.
„Před námi se stydět nemusíte.“ Řekla jedna z žen a Mieko se tedy svlékla a vstoupila do krásně teplé vody. Jedna žena ji umyla její dlouhé hnědé vlasy. Když byla po koupeli, utřely ji tělo ručníky a vysušily vlasy. Poté ji oblékly kimono, učesaly a nalíčily. Podívala se na sebe do zrcadla, nemohla se poznat.
„Měla by jste už jít, čekají jen na vás.“ Upozornila ji žena. Mieko tedy vyšla ze svého pokoje a zamířila rovnou do místnosti, ve které ji provdají za kazekageho. Když vešla, všichni se na ni podívali, nebyly to jen veselé pohledy nebo přející, našly se i takové, které záviděly. A tyto pohledy ji propalovaly až do morku kostí. Byla z nich nesvá a trápilo jí to. Konečně došla ke svému budoucímu manželovi, jeho pohled ji malinko uklidnil, byl takový upřímný a šťastný. Když oddávající začal odříkávat slavnostní řeč, nemohla se na ni vůbec soustředit, pořád na sobě cítila ty závistivé a zlé pohledy. Po chvíli zvedla pohled a viděla, že na ni Gaara i oddávající netrpělivě koukají.
Co mám dělat? Zazněl její vnitřní hlas a potom jí to konečně došlo.
„Ano.“ Řekla tedy. Gaara se na ni usmál. Potom co i Gaara řekl ano, byly manželé. Po obřadu se slavilo. Gaara pozoroval Mieko, moc se mu líbila a těšil se, až spolu budou sami.

Večer po oslavě šla Mieko do svého pokoje a viděla tam nějaké ženy jak jí stěhují věci.
„Co se děje? Kam mi stěhujete věci?“
„Přece do vaší nové ložnice.“
„Nové ložnice?“
„Ano, přece budete spát se svým manželem.“
„Aha.“ Raději odešla, této noci se bála. Už byl čas jít spát, vešla tedy do ložnice, byla však prázdná. Přešla k oknu a koukala ven, najednou se otevřely dveře a vešel Gaara. Přišel až k ní a zezadu ji objal, pod tímto dotekem se zachvěla.
„Je ti zima? Tak si pojď lehnout.“ Špatně pochopil její reakci. Mieko se chtěla dostat z objetí, ale on ji nepustil.
„Co se děje?“
„Nic.“
„Ale ano, jestli nechceš, abych tu byl s tebou, tak stačí říct.“
„Ne to ne. Zůstaň tu semnou.“
„Dobře tedy.“ Přešel k posteli a začal se svlékat, Mieko ho po očku pozorovala, nevydržela to a šla za ním. Gaara byl rád, že za ním jde, lehl si do postele a čekal až přijde k němu. Zatím se vysvlékla a rychle zalezla pod přikrývku. Třásla se po celém těle, ale ne zimou, ale strachem co přijde teď. Gaara to pochopil, že jí je zima, tak si ji k sobě přitáhl a zahříval ji.
„To je ti taková zima?“
„Ne, jen se trochu bojím, co se stane teď.“ Gaara se trošku usmál.
„Neboj se, neudělám nic, co bys nechtěla.“ To Mieko uklidnilo, že se přestala téměř třást, Gaara si toho všiml a byl rád, že mu důvěřuje.
„A co teď budeme dělat?“
„Co bys chtěla?“
„Já nevím, myslela jsem, že když máme svatební noc, tak musíme………..“
„Nic nemusíme, je to naše svatební noc, tak je na nás co budeme dělat.“ Přerušil ji. Objala ho kolem krku a on ji pohladil po vlasech.
„Jsi moc krásná.“ Dívala se na něho těma svýma nevinnýma očima, že neodolal a políbil ji. Nejdříve nevěděla, co má dělat, tohle pro ni bylo nové, ano dostala pusu, ale od rodičů na dobrou noc a nebo od bratra, ale od muže nikdy, tohle bylo poprvé. Potom se osmělila a začali se líbat; trošku zaváhala, ale jen na pár vteřin a potom se z nich stali manželé podruhé...