DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Hitoshi Lenne
2. divize, Zlaté písky
Lenne absolútne nevzrušene pozrela na Hinote a potom aj na Hirotada. Vôbec ju netrápilo, že ju načapali pri neplnení zadaného tréningu.
Nad slovami chlapca len prevrátila očami a bez jediného slova kráčala ďalej svojím vlastným tempom, akoby si prítomnosť oboch ani nevšimla, pravdou ale bolo, že Lenne nenápadne sledovala kútikom oka Hinote. Príčinou bola zmienka o Katone a tréningu.
Nakoniec sa ale predsalen pootočila späť smerom ku Hirotadovi. "Energiu, ktorú si vynaložil na to, aby si ma sledoval, by si mal radšej zamerať na tréning." Mierne naklonila hlavu nabok a pobavene na neho žmurkla,
"To by bolo fajn," otočila sa k Hinote, aby reagovala na jej slová, a mierne takmer nepatrne pokývala hlavou.
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, Druhá divize
Lenne se rozeběhla pryč, aby okamžitě splnila svůj úkol. To ho dosti vyvedlo z míry. Chvíli váhal, ale pak se s nadávkami k sobě samému rozeběhnul za ní. Hinote ho sice pustila, ale nedalo mu to. Scénka s mladíky mu tedy samozřejmě neunikla. Odbočil do jiné uličky a nadběhnul jí. Takže když vyšla zpoza rohu ulice už na ni kousek dál čekal opřený o zeď jednoho z obytných budov. Lišácky se usmál. "Takhle běháš?"
Všechno to ale pokazila Hinote, která kráčela spolu s ní.
"Nooo eeh, myslím, že mi zbylo trochu energie."
V mysli si nadával. "Já blbec, že jsem se na to nevykašlal!"
Yasu Akemi
Málem Yona tím Bourbonem zadusila, což teda původně nechtěla, ale vyburcovalo ho to, což byla součást plánu.
Začala se hihňat, když jí zdvihnul z gauče. Nebyla žádné ořezávátko, ale on neměl problém ji odnést do ložnice.
"Pořád máme polštáře." Připoměla mu se smíchem. Po jednom sáhla a držela ho před sebou v hraném obraném gestu. Když skočil za ní, polštář hodila do rohu místnosti a vrhla se na svého manžela, jako hladový tygr.
Hinote Onna ZP
Jen překroutila oči, Yon mu zřejmě dal co proto že ho takhle odrovnal.
"Ať už tě tu nevidím, ale zítra naklušeš ve 4 ráno na nádvoří jasan?" ještě jednou mu vrazila pohlavek a rozběhla se za Lenne, rozhodla se pro dnešek trénovat aspoň s ní. Nemusela běžet dlouho, protože si jí hned zachvílí všimla.
"Ale ale, slečna neběží, nemusíš se ani snažit, Hirotado odpadl, budu se ti tedy věnovat sama" usmála se na ní.
"Četla jsem o tobě, že ovládáš Katon, to je i můj element, mohla bych ti s tím pomoc" nahodila nějaké téma a pak společně pokračovali v chůzi, měla namířeno do Asajake, dát si aspoň skleničku.
Yon Ki
Málem se Bourbonem zadusil, když mu Akemi strčila sklenku k puse, což on v tuto chvíli vůbec nečekal, čekal něco jiného. Konečně se mu podařilo trochu sklidnit jeho plíce a znovu se na Akemi zadíval prozíravě naštvaně svůdným pohledem, pak jí nečekaně chytl a z obyváku přenesl do ložnice kde jí opatrně hodil do postele.
"Tady už mě snad ničím nezadusíš" zasmál se a skočil za ní.
Hitoshi Lenne
2. divize, Zlaté písky
Na Hirotadovu poznámku slovne nereagovala, venovala mu len chladný pohľad a mierne pokrútila nad jeho správaním hlavou.
Facka od Hinote vyvolala u Lenne značnú dávku pobavenia. Bruneta to ale odmietla dať najavo hlasným smiechom a tak sa len pobavene uškrnula na chlapca. Táto stránka Hinote sa jej už páčila viac.
Po tom, čo Kerumi a Susume odišli, mala veľmi zlé tušenie, ktoré -bohužiaľ- potvrdili slová Hinote.
"Paráda, to sa môže stať len mne," prehovorila bez štipky nadšenia.
Nakoniec sa bez zbytočných slov otočila na pätách a rozbehla sa preč.
Hoci to najskôr vyzeralo, že tréning si zobrala k srdcu a naozaj má v pláne splniť, čo im Hinote nakázala, bolo to len zdanie.
Lenne po pár metroch beh zvoľnila až natoľko, že po chvíli už len kráčala.
Keď prechádzala okolo skupinky mladých mužov, venovala jednému z nich letmý úsmev. Prešla okolo nich a po pár krokoch sa ešte za ním otočila a provokatívne na muža žmurkla.
Na rohu ulice odbočila a prechádzkovým krokom vykročila vpred.
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, Druhá divize
Když už to vypadalo že ho Hinote obejme, jen vyvalil oči. Když mu pak vlepila facana, tak na ní koukal s otevřenou pusou a nechápavým pohledem. "Před chvíli se chovala jako Barbie, a teď najednou začne bejt drsná...sakra, mám o sebe strach!"
Následné rozdělování ho opět pobavilo. Přesně jak čekal, byl v týmu s Lenne. Pak ho Hinote opět zchladila hodně blbým nápadem zahrnujícím pět koleček kolem vesnice.
"To je sice fajn Hinote-sensei, ale já už nic dělat nechci! Za poslední dva dny jsem naběhal tak třicet kilometrů! Vůbec jsem nespal! Dvakrát jsem dostal přez držku!(V podstatě to bylo třikrát, ale to už by byl za absolutního outsidera)Jsem špinavej! Mám mastný vlasy! Moje jediná zbraň bez které se neobejdu je na sr*ky!" Všechny tyto důvody jí spočítával na prstech. "A teď po tom všem mám ještě běhat kolem Suny?! Nešlo by to odložit třeba na....zítra?" S otázkou nahodil povzbudivý pohled.
Yasu Akemi
Velitelka Černých písků
Na její téma neřekl nic. Nahodil ale úplně odlišné téma. Tázavě zvedla levé obočí. Naznačil jí jasně, co po ní chce, ale tohle dělala vždycky. Byla to taková jejich menší hra. Vždycky byl netrpělivý a ona toho využívala a záměrně to protahovala co nejdéle to šlo. Sundala si sponu a rozpustila si vlasy.
"Určitě si dáš ješte Bourbon viď?" Natáhla se pro jeho skleničku, dolila, kolik bylo třeba a přiložila mu ji k ústům.
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
Vrátili se do vesnice. Chvilku poté už mohl vyslechnout vyhlášení a předávaly se ceny. Sundal si brýle z očí a uklidil je do vaku, z hlavy shodil i kapuci, nevypadal jako normálně, nikdo ho nemohl poznat. Dostali svitek s technikou, který nakonec skončil také u něj ve vaku. Následoval týmového partnera před jejich senseie, ale na rozdíl od něj si neklekal, ani se neomlouval, prostě stál vzpřímeně, jen na pozdrav sklonil hlavu. Všiml si napětí, které z ní sálalo, ruce měla sevřené v pěst, něco ji zjevně naštvalo, ale nevypadalo to, že by ona osoba byla v blízkém okolí. Zdálo se mu, že příliž nevnímala ani hlasy co k ní mluvily, ale to se mu mohlo stejně dobře i zdát. Po chvilce znovu sklonil hlavu a odešel. Chvíli se toulal po vesnici, zastavoval se na vyvýšených budovách a kochal se výhledem za příjemného proudění vzduchu. Netrvalo dlouho a ocitl se opět u své staré známé studny, to místo ho fascinovalo a uklidňovalo zároveň, skoro vždy nakonec došel sem. Zapracovali svaly a za okamžik už pil chladnou vodu. Zajímavý útočník to byl, ze začátku se nás snad ani porazit nesnažil, ale pak.... vypadalo to, jako by čekal právě na nás, jako by nás chtěl jen zdržovat, určitě měl na to smést nás několika rychlými útoky, tak proč to neukončil hned? Zadumaně se vracel domů, poslední úsek tajně, člověk nikdy neví kdo ho může sledovat, i když zatím není nijak důležitý.
Hinote Onna ZP
Sladce se na Hirotada podívala a už se napřahovala, jako by jej obejmula, pak mi ale vrazila menší facku.
"Žádné objímání, jestli jste si mysleli že to bude samé ťuťu-***u, tak jste na omylu, začneme pořádně makat, protože vy jste naše budoucnost, pokud tu nebudou takoví jako Akemi, Davien, Yon, Gashi a spousta dalších, jak naše vesnice skončí!" energeticky vyskočila, následně na to složila několik pečetí.
"Kage-bushin no jutsu" vedle ní se objevil její klon.
"Nyní vás rozdělím podle pracovních skupin, Kerumi, Susume, vy budete pracovat spolu" prstem ukázala, aby následovali klon, který už se rozešel někam pryč.
"Zbytek zůstane, vy jste další pracovní dvojice" odmlčela se, chvíli počkala, než ti dva odejdou a pak se mohla plně věnovat jen Lenne a Hirotadovi.
"Takže, na začátek si dáte 5 koleček kolem vesnice pěkně na zahřátí, dnes budeme trénovat převážně boj se zbraněmi na blízkou vzdálenost, nic těžšího začínat nebudeme" vyzvala je k běhu. Ona vytáhla svitek se zlatou mašlí, na které byla napsána trojka a začala véct zápisky o tom, co se od nich prozatím dozvěděla. Navíc, jejím úkolem bylo je připravit na TO.
Hinote Onna - klonZP
Klon Hinote procházel uličkami Suny, až všichni došli v podstatě na druhou stranu vesnice, na jižní cvičiště. Chtěla, aby každý pracoval sám a hlavně, aby si dvojice spolu zvykly spolupracovat. Jejich náplní budoucího tréningu tak byla jakási adaptace na týmového partnera, která je strašně důležitá, když dorazili na místo určení, začala opět mluvit.
"Tak vážení, začneme s takovým speciálním tréningem, rozehřáli jste se touhle malinkou procházkou takže můžeme začít. Z brašny na zádech začala něco hledat, nakonec vytáhla obrovský provaz.
"Nejdřív si na sebe budete muset zvyknout, pěkně tělo na tělo" postavila je zády k sobě a postupně jej začala omotávat špagátem, který nakonec pevně utáhla, takže byli v podstatě jen jedno tělo.
"Hihi" zasmála se.
"Budu na vás vrhat zbraně, nebo i normálně útočit, vy se budete jen vyhýbat a bránit" popošla asi 5 metrů od nich.
"Začínáme" směrem k nim vyhodila pro začátek 3 kunaie, jeden mířil přímo na ně, ostatní dva byly ve stejné úrovni ale mířili od nich jeden na pravo a druhý na levo tak, aby jim znemožnili úhyby do stran.
Yon Ki
Nostalgickou náladu Akemi se rozhodl nijak neléčit.
"Všechno se mění, a bohužel i lidé" tím chtěl tuto konverzaci na téma Davien uzavřít. Svůdně se na ní podíval, přičemž jí stáhl jedno z ramínek tílka.
"Co takhle chvíli myslet na něco pozitivního?" šibalsky se usmál.
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, Druhá divize
Pobaveně se usmál a mrknul na ni. "Neboj, zatím si s tím vystačím." Řekl a dál si ji provokativně prohlížel. Rozhodně byla na pozornost zvyklá, to jí upřít nemohl. Spousta holek by prostě zrudla a čučela do země. Tuhle by ale zařadil do kategorie Frajerek. Ty naopak uráželo, když je někdo totálně ignoroval. To ale zatím v plánu neměl.
"Hitoshi Lenne...Lenne, to je hezký jméno. Zní to dobře."
Najednou zas z něj byl ten veselý kluk jako obvykle. Zažíval teď slušnou pohodu. Seděl na zemi, nenamáhal se a navíc bylo na co koukat. Už tu zbýval jen sáček brambůrek.
Davien
Vrchní velitel Zlatých písků
Jeho dočasný žák zareagoval opravdu dobře. Sice to nebylo ještě ono, ale reakce měl dobré.
"Výborně. Pokud budeš takto dále pokračovat, mohl by jsi piruetu zvládat třeba jako můj nejlepší žák."
Narovnal se z přikrčení a postavil se do jiného postoje. "Existují ale i útoky na které pirueta fungovat nebude..."
Nestihnul už ale nic předvést, protože do haly vstoupil Osmý Kazekage. "Kazekage-sama?"
Osmý Kazekage, Isamu Harado
Vešel do haly a spatřil tam Daviena se dvěma děckama. Podle oděvů evidentně od Černých. V podstatě tedy poskoci jeho manželky Mayu.
"Eeeh, myslel jsem, že tu nikdo není a že bych se tu mohl schovat před...no Vy víte kým." Nervozně se ohlédl přez rameno.
"Nedá mi na chvilku pokoj, pořád mě nutí číst nějaký dokumenty kterým stejně pořádně nerozumím! Navíc po mě chce, abych si oslavu narozenin zorganizoval já! Kdo to kdy viděl, aby oslavenec musel něco takového dělat?!"
Kemuri Banghaku
Zlaté písky, druhá divize
To bude ještě zábava.. pomyslel si ironicky a protočil oči. Sensei hysterka, chunnin, divná holka a zřejmě trochu úchylnej kluk.. Proč já?
Povzdychnul si a rukou si prohrábl vlasy. Tak až zas tak úžasný to zřejmě nebude.. Co nadělá.
Přejel ještě jednou všechny ostatní ze své divize a pak se zadíval na zem.
Nadai Sugito - Zlaté písky
Jakmile jim Yon oznámil, že vyhráli, opravdu si nemohl pomoct a dokonce se i usmál, udělal takové menší gesto, které děláte, když vyhrajete něco důležitého.
Navíc jim Yon předal jakýsi svitek s písečným elementalem, který bude poslouchat toho, kdo otevře svitek. Víc už ho nezajímalo, všechno už skončilo, mohl jít domů, vyspat se, najíst se a umýt.
Podíval se na Kiru a nechal ji svitek v ruce.
"Myslím, že si ho zasloužíš, tak ať ti slouží dobře." Mrknul na ni, poté se obrátil a zamířil domů. Nedalo se tomu říkat chůze, spíše jen tak plantal nohama a těšil se domů. Do 20 min došel domů, okamžitě vletěl do sprchy a byl tam snad hodinu, rozplýval se blahem nad horkou vodou. Poté šel do svého sklepa a doplnil Faiovy zásoby.
"Hmm, dochází mi paralyzující látka, budu muset vypěstovat další rostlinku..."
Poté se zadíval na loutku vedle svého pracovního stolu a pousmál se.
"Myslím, že je na čase vytáhnout zlepšováky, co ty na to Gosuto?" Ďábelsky se pousmál, Faie uložil na jeho normální místo a mrtvý sebou praštil na postel...
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Počúvam Daviena a sledujem jeho pohyby keď ukázal sek zhora som prikývol a trochu poľavím v ostražitosti v presvedčení že sa budeme držať zatiaľ teoretickej časti. No v tom ďalej vysvetľoval a urobil výpad na mňa. Dosť ma to prekvapilo ale reflexívne som sa vyhol natočením tela a drevení meč sa mi ocitol po celej dĺžke pred bruchom. Inokedy by tento manéver bolo všetko čo dokážem ale teraz pokračujem v piruete a dostanem sa tak za Daviena. Po ocitnutí za jeho chrbtom ho poklepem po ramene
„Tak toto som od vás nečakal že zaútočíte bez varovania ale beriem to ako tréning v boji sa ma nikto nebude pýtať či som pripravení alebo nie “
Poviem Davienovi a prejdem zase pred neho
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Hitoshi Lenne
2. divize, Zlaté písky
Prekrížila si ruky na hrudi a mlčky pozorovala ostatných. To, že bola v skupine jediné dievča - ak nerátala Hinote- jej ani zďaleka neprekážalo.
Keď sa začali predstavovať, len mierne nadvihla obočie a mierne jej trhlo kútikmi pier pri Hirotadovom predstavovaní. Všetkých prítomných si premerala pohľadom, ale nevenovala im nejak veľkú pozornosť.
Keď ale opäť prehovorila Hinote, Lenne až striaslo a neveriacky sa zadívala na ženu. "To si snáď zo mňa niekto robí srandu," zašomrala zarazene. Nakoniec ale len potriasla hlavou.
"Hitoshi Lenne," predstavila sa krátko. "Ale nie som si celkom istá, či som tu správne..." Odmlčala sa. "Poslali ma za Hinote-sensei."
Pohľad, akým na ňu hľadel Hirotado, jej neunikol, ale rozhodla sa nevšímať si ho, keď ale začula jeho poznámku, mierne sa k nemu otočila a nadvihla pravé obočie.
"Dúfam, že sa ti páči, čo vidíš," prehovorila provokatívne. "Lebo nič viac ani nebude."
Yasu Akemi
Velitelka Černých písků
Yon jim oběma nalil. Akemi obsah skleničky do sebe okamžitě kopla. "Já ho zabiju! Opravdu! Nechápu...On nikomu nemusí dokazovat že Zlaté písky jsou dobří hráči." Ze vzteku se pomalu stával smutek. "Hrozně se změnil. Jako by to už ani nebyl on. Po tom všem co se stalo...začínám se o něj bát. Chápeš?"
S Davienem už nebyli spolu. To skončilo už dávno. Neznamenalo to ale, že by si byli lhostejní, to bylo nemožné.
Teď tu ale seděla jako vdaná žena se svým manželem na pohovce. Už tu chyběly jen děti a pes. To nebyl život pro ni...vždycky kroutila hlavou nad tím, jak k tomuhle všemu došlo.
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky
Vykulil oči nad reakcí té hysterky. "Když to takhle půjde dál, tak jí tak začnu říkat. Tohle se fakt nedá. Vždyť je jak malý děcko! A to si uvědomil šestnáctiletý kluk jako já..."
Pak si uvědomil, že ten jeden týpech říkal, že je chunin.
Otočil se na něj a se zaujetím si ho prohlížel. "Tak pán je chunin jo? Takže další na koho nemám...není možný."
Svůj pohled pak namířil na vnady nově příchozí slečny.
"Noo, myslím, že bych se obejmout nechal..." Říkal si to sice pro sebe, ale nedopatřením to řekl nahlas více, než původně chtěl.
Yon Ki Zlaté písky
Už znovu skoro usnul, když v tom někdo rozrazil dveře.
"Vítej doma drahá" mávl na ní, její znepokojení bylo jasné. Člověk, který neprohrává, prohrál. Láhev na stole se mu však moc zalíbila.
"Jistě že" zasmál se a láhev otevřel.
"Vypijem jí spolu" zašel pro skleničky, do kterých rozlil alkohol.
"S tím Hirenem mě to dostalo..." začal pomalu popíjet.
"Nikdy by mě nenapadlo, že bude Davien používat takové prostředky k popularizaci našich jednotek, ano vítězství mě těší, ale za takových podmínek ne, navíc, ti dva na to mají být dobří, nemusí jim k tomu nikdo pomáhat" zamyšleně se zahleděl do blba, z jeho přátelského cvičení se stala fraška, byl rozhodnut zítra zajít za Davienem a udělat v kanceláři termo...
Hinote Onna Zlaté písky
"Jéééé, další nový Nakama, posaď se za námi" radostně tleskla a pak se začala věnovat znovu těm, co tam již byli.
"Ouu, Hirotado-kun, Susune-kun, nechcete obejmout, máte oba takové smutné vzpomínky" vzlykla a pak se zadívala na novou dívku.
"A co ty holčičko, jak se jmenuješ?" znovu se šťastným výrazem na tváří oslavila novou dívenku.
Hiren-Lovec
Klon zničil. Tím vyřadil Černé ze hry a celé cvičení v tu ránu ukončil. Davien dostane co chce a Yon taky. Po chvilce se vyplnilo pravidlo o vlku. Yon totiž dorazil, aby mohl poražené vyzvednout.
"Bylo mi ctí." Odpověděl na Yonovu připitomělou poznámku a na rozdíl od něj si zachoval svůj kamenný výraz.
Poté vyrazil směrem k Suně, kde je čekalo vyhlášení. Stál tam opřený a znuděně tu šaškárnu pozoroval.
"Měl bych oznámit Davienovi-sama, že úkol byl splněn."
S touto jeho myšlenkou se zvedl vítr a zmizel zahalen v písku a prachu.
Yasu Akemi
Velitel Černých
Byla opravdu naštvaná. Celé jí to totiž pomalu docházelo. Tahle celá fraška byla v podstatě reklamou pro Zlaté písky a jejich nadřazenost. Davien vyslal svou pravou ruku, Hirena, aby zlikvidoval její tým a nedopustil tak zostuzení Zlatých. Vzteky svírala pěsti, až jí klouby zbělaly. Všichni byli spokojení ne?! Tak to přeci dopadnout mělo!
Do toho všeho se jí ještě Richi začal omlouvat. Na jeho slova neodpověděla, protože ani nebylo co. Nečekala na konec vyhlášení a šla se do paláce převléci.
O necelou hodinu později dorazila domů. Už tak naštvaná nebyla, ale vztek na ní byl pořád znát. Hlasitě postavila před Yona láhev toho nejlepšího Bourbonu, co se v Suně dal sehnat.
"Spokojen?!" Zeptala se jedovatě a se založenýma rukama na prsou a uraženým výrazem sebou práskla na pohovku. Byla vítězný typ. Neprohrávala, a teď najednou se to stalo. Navíc podvodem od člověka, kterého si málem vzala.
Davien
Vrchní velitel Zlatých písků
Než zaútočil, začal vysvětlovat. "Velká většina protivníků na teba bude útočit z rozběhu. Pirueta je nejefektivnější, pokud protivník útočí sekem ze shora dolů...takto." S těmito slovy mírně naznačil to, co vysvětloval. "Nebo bodným útokem vpřed." Udělal krok směrem dopředu a bodnul dřevěným mečem po Iryzovi.(Každý viděl Tři mušketýry ne?)
Tento bodný útok byl improvizací, tudíž to byl útok překvapivý. chtěl tím jen otestovat chlapcovu pozornost, schopnost přizpůsobit se a jeho aplikování naučených pohybů.
Richi Tyoshi
Richi se opíral dlaněmi o kolena,když v tom ucítil jak jedna s Hirenových chaker vybíhá ven.
,,To bude pravý Hiren"mihlo se mu v hlavou.
Rychle se postavil před Yonuv klon.Roztahl ruce a zařval,,Moje mise je jiná né z tebou bojovat"řekl a čekal na další co se stane,ale však tom zasahl Senji.Richi si pravou rukou překril oči aby mu voda do nich nenakapala.
Najednou však ucítil Hirenovo chakru za sebou.Ta tam byla,ale už chakra Yona která proudila v jeho klonu zmizela.Richi saltem odzkočil od Hirena asi 7 metru.
Dal ruce dlaněmi k sobě.Najednou se podíval Hirenovi do očí.
,,Kruci tady něco neklape"řekl a otočil se na Senjiho.
Po chvíli z ničeho nic ucidil Yonovu chakru.Otočil se smerem k němu.Vubec netusil kde se tam vzal vubec to nezaregistroval.Pomalu pak mířili do Suny kde bylo vyhlašení.Byli na druhím míste s polu týmem jedna.Dostali jaký si svitek,který jim potom byl vysvetlen.Když ho hodili Richiho chytnul do ruky.Otočil se na Senjiho a natahl mu ruku ze svitkem.
,,Na Uzu nech si ho"řekl a čekal než si ho vezme.
Pak se otočil a hnedka vyběhl za Akemi.Pred ní si kleknul na jedno koleno a sklopil hlavu.
,,Omlouvám se Akemi-sensei,ale proti nemu jsme nemeli sanci"řekl akemi omluvným hlasem.Pak se zvedl a pomalu mířil do ulic suny
Iryzo Yoris-čierne piesky
„Dobre súhlasím. Iba to čo som sa naučil “
potvrdím Davienovu podmienku a presuniem sa za ním. Vytasím svoj scimitar a sústredím chakru do svojich nôh.
„Ja som pripravením môžete začať Davien-san.“ Rieknem a pozerám sa na Daviena pripravení spraviť piruetu v momente keď na mňa zaútočí zo svojim kordom. Pohľad mám upriamení na jeho ruku. *Skôr by som sa pozeral nepriateľovi do oči ale Davien bol iný súper a predvídať som musel z iných jeho pohybov. Zameral som sa na jeho ruky a nohy na jeho celé telo a podľa jeho pohybu tela sa pokúsim predvídať jeho výpad a naplánovať si smer piruety.* premýšľam v duchu a čakám na Davienové prvé kroky
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Daisuke Sugito
Brána Písečné, Daisukeho dům a cesta směrem na cvičiště
Tak a bylo po všem. Zdálo se, že Daisuke s Tekuardem nebyli jediní, co se nedostali ani k jedné relikvii.
Daisuke byl sice trošku zklamaný, že se nedostali dál, ale na druhou stranu udělal vše, co mohl a to byl od začátku jeho cíl. Nemít pocit marnosti a vědět, že ze sebe vydal vše.
Pak měl Yon menší proslov a rozdal jim svitky. Zlatí dostali písečného elementála a Daisuke s Tekuardem a Černí svitek se zapečetěnou písečnou bouří.
No to sem zvědavej, k čemu nám to bude. Ušklíbl se Daisuke, ale třeba jim to jednou zachrání život, kdo ví.
Pak jim Yon pogratuloval a propustil je.
Daisuke se usmál a protáhl se.
Na co se teď vážně těšil, byla koupel a postel. Byl pěkně vyčerpaný.
Podíval se na klona Gashiho a na Tekuarda.
„Mistře, vezměte Teka prosím do nemocnice. Šel bych s vámi, ale sám se necítím zrovna nejlíp,“ poprosil klona Daisuke a omluvil se.
„Drž se Teku, brzo budeš fit a dáme se zas do tréninku a všem jednou vytřeme zrak!“ Zazubil se na Tekuarda Daisuke a zvedl pěst se vztyčeným palce.
Pak se s ním rozloučil, když ho klon odnesl na zádech pryč, a vydal se domů.
Cestou si prohlížel získaný svitek, než ho uložil do tašky u pasu.
Když se vrátil domu, ani o sobě nezkoušel dát vědět, protože matka byla určitě v nemocnici.
Odložil si věci, co měl sebou a uložil je. Loutky uvolnil z nátepníků a uložil je do dílny.
Pak se vrhl do koupelny a konečně si dal vytouženou vlažnou koupel. V poušti bylo dost vedro na to, aby měl teplé vody na chvíli dost.
Pak se dopotácel do svého pokoje a plácl sebou na madraci.
Tati…. Proběhlo mu ještě hlavou, než se mu zavřely oči a on tvrdě usnul.
Druhý den se Daisuke probudil někdy v poledne.
Posadil se na posteli a promnul si tvář.
Tak. Návrat do klidného života. Pomyslel si a pobaveně se pousmál. Bylo na čase vstát a najít Gashiho.
Daisuke se zvedl, umyl se a vykročil do kuchyně. Tam spatřil svou matku připravovat oběd.
Zvedla hlavu k Daisukemu a vřele se usmála: „Ahoj! Vidím, že jsi celý. Jak to šlo?“.
„Nebylo to nejhorší,“ pousmál se roztržitě Daisuke. Jeho matka o cvičení nevěděla. Myslela si, že byli trénovat v divočině, jak to z počátku mělo být.
Sedli si spolu k obědu a Daisuke jí to převyprávěl.
„No tohle!“ Řekla na závěr rozhořčeně Saki.
„Taková akce a to jste teprve nováčci? Jak nezodpovědné!“.
„Klid mami. Bylo to jen cvičení a jak vidíš, nic se nestalo,“ snažil se svou matku ukonejšit Daisuke.
„Každopádně dneska musím jít opět za mistrem. Buď budeme pokračovat v tréninku, nebo nás možná čeká nějaká mise nebo tak,“ dodal Daisuke a dojedl.
„Dobře,“ kývla Saki už klidně.
„Tak ať se ti daří, synku,“ usmála se na Daisuke povzbudivě a začala sklízet ze stolu.
Daisuke jí úsměv oplatil a vydal se k sobě do pokoje, kde se oblékl, a pak do dílny pro své loutky.
Měl v plánu poprosit svého mistra, aby mu pomohl rozvinout jeho loutkářské schopnosti.
Rozloučil se s matkou a vyrazil pryč z domu, směrem ke cvičišti. Nevěděl, kde Gashiho hledat, tak se rozhodl to zkusit tam.
Susune Yamamoto
Susune celou dobu jen tiše přemýšlel. " Mal bych se teď asi více soustředit na techniky vyvolávaných kreseb, než na techniky vycházející z klonů. No přece, ale když něco tak bravurně ovládám. No tak, ale je to přece jenom flexibilnější." Nad tímto dilematem přemýšlel celou dobu, ani příliš neposlouchal co se děje. Tedy až na tu větu, že o nich nic neví. Potom co všichni domluvili řekl.
"Tak teď asi já že? Jmenuji se Susune a jsem chunin, používám své vlastní inkoustové Ninpo, Mí rodiče umřeli ve službách Sunagakurs a to je asi tak všechno co o mě potřebujete vědět. I když když se nad tím tak zamyslím moc jsem toho neřekl. Mohl bych asi ještě říct co bych chtěl dosáhnou. Rád bych ke svému inkoustovému Ninpo připojil ještě schopnost ovládání tvaru čiré chakry." Dořekl a nechápavím pohledem se podíval na ninji kolem sebe.
Závěrečný příspěvek
Yon pozorně vyčkával na nějakou informaci z pouště, pak se mu v hlavě promítlo všechno, co se dělo u černých, jejich klon, jeho klon, byl zničen. Pro ně to znamenalo jediné, konec.
"Vážení, připravte se na vyhlášení, zajdu pro odpadlíky a končíme" mávl na ně rukou a rozběhl se do pouště. Kousek od vesnice využil své Geppo, aby se co nejrychleji dostal na místo určení, do oázy před relikviářem A.
"Tak vida, nevadí, snažili jste se" pohovořil povzbuzujícím tónem směrem k poraženým a ukázal jim, aby jej následovali.
"Hirene, děkuji za spolupráci, kdyby ti Akemi neřekla nevím, co by jsme si bez tebe počli" falešně se usmál, což ale Hiren poznat nemohl a tím se s ním rozloučil. Tým A pak provedl všemi zkratkami a asi za 30 minut byli zpátky před hlavní branou vesnice.
"Takže všichni přítomní" začal mluvit.
"Chtěl bych vám tímto poděkovat za férovou hru, dobrou atmosféru a hlavně vám pogratulovat k novým zkušenostem, které jsme při našem 1. bojovém cvičením dostali" z batohu vytáhl 3 svitky.
"Jelikož nemáme moc peněž, dostanete dárky praktické, které se vám budou hodit v boji, nejdřív ale k pořadí" odkašlal si.
"Na druhém místě se shodně umístil Tým černých písků a Tým č. 1, gratuluji" ke každému týmu hodil jeden svitek ve stříbrném obalu.
"Je to zapečetěná písečná bouře, použijte ji rozumně, při boji, při stavu nouze, ale nezapomeňte, můžete ji použít jen jednou" mrkl na ně.
"No a mám tu i něco pro vítěze" po Zlatých hodil zlatý svitek.
"Važte si toho, ani nevíte kolik času mi zabralo tu proradnou potvoru chytit, je to písečný elementál, který je zapečetěný v tom svitku a tomu, kdo jej otevře se stane zavázán" taktéž na ně mrkl, pak začal mluvit k jednotlivým kapitánům.
"Vám by sem chtěl poděkovat za výpomoc, nic ale nedostanete, možná nějakou prémii k platu" zažertoval. Bylo už ale na čase to všechno ukončit, z jeho srdce spadl kámen, že je již konečně vše za nimi ale také byl rád, že jeho tým ukořistil vítězství.
"Rozejděte se do končit Suny a užívejte volné odpoledne, zítra vás už určitě čeká tvrdá práce" s těmito slovy se s nimi rozloučil a dal pokyn k odchodu.
On sám se vydal za svou skupinkou, za vítěznou dvojicí.
"Vážení, valte domů, pořádně si odpočinou a zítra v 5 ráno na nádvoří jasné?" poplácal je po zádech, byl rád, že zrovna jeho tým vyhrál.
"Tak se mějte" vyhnal je také pryč a on si to zamířil domů, bohužel nemohl jít společně s Akemi, protože by její identita mohla být prozrazena, rozhodl se ale, že na ní počká doma....
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
Přemýšlel, věděl, že má v tu chvíli mnoho možností, ale také věděl, že je nenechá jen tak odejít, a i kdyby ho na čas porazili, na cestě zpět by čelili stejnému problému. Nešel sem kvůli výhře, ale aby získal zkušenosti, cvik a nové nápady, poznal své slabiny i silné stránky, což se mu splnilo více než očekával. Proto, když se nepřítel pohnul, zůstal na místě a přihlížel, věděl, že jeho parťákovi se nic nestane. Vzpoměl si na slova, která slyšel na začátku střetu právě od protivníka, a teprve ted mu začala dávat smysl. Řekl tehdy přesně:"Mám vám zabránit v získání relikvií a dokončení soutěže. Nemohu vás pustit.". Věta nenaznačovala, že by nám chtěl ublížit, nebo nás porazit, něco mu na té větě nesedělo, ale co to přesně bylo, nevěděl. Zajímavé, že ho to napadlo až teď, nu což, možná si to jen namlouvá, není snad právě toto práce lovců, kteří tu na ně měli čekat? Sledoval jak protivník zničil klon, který je provázel. To byl pravděpodobně konec, ale možná je to tak lepší. Nemusel odhalit žádnou ze svých technik, ale získal mnoho nových informací.
Hiren-Lovec
Vše se tak nějak podělalo a Hiren skončil mokrý od hlavy až k patě.
To ho poněkud vytočilo, což byla pro ostatní hra se životem.
Ten útok přišel ze zadu. Což byl problém, ale ještě měl pár klonů v záloze.
Na Uzu se tedy vyřítil zbytek klonů, který nenaskákal do příkopu. (Teď nevím, asi jich je 9) Ten kluk ho nepolil jen tak, možná ovládal Suiton. To ale nebylo moc pravděpodobné. Rozhodně ne tady v Suně.
Byl čas to skončit, už jich měl plné zuby. "Tři kroky!"
Tato technika byla vlastně složena ze tří rychlých přemístění pomocí shunshin no jutsu a samotného útoku.
Cíl útoku nezměnil. Nejdříve se objevil vlevo, pak v pravo a následně asi tři metry před klonem Yona. Natáhnul ruku, ve které měl tanto a jeho čepel se pomocí větrné chakry prodloužila a zasáhla klon, který byl v tom okamžiku zničen.
"Je konec!"
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky, Druhá divize
Yon Hirotada potěšil, když mu oznámil, že bude trénovat s takovou kočkou jako byla ta Hinote.
Celou cestu k severnímu cvičišti jí koukal na zadek. Prostě si nemohl pomoci. Týmoví kolegové byli kluci, takže ho příliš nezajímali.
Jeho zájem velmi poklesnul v momentě, kdy Hinote otevřela pusu.
"Pff Hysterka...to mi tak chybělo."
Posadil se vyčerpaně na zem. "Já jsem Hirotado Yutsurai a za poslední dva dny jsem dostal dvakrát přez držku."
Jeho náladu spravila krasavice, která se k nim o chvilinku později připojila. "Sakra to je ale kousek! Ještě ale na ni mluvit nebudu, je to brzo...wou tak jestli tahle kočička je se mnou v týmu tak..."
Davien
Vrchní velitel Zlatých písků
Zakroutil hlavou. "Pak si promluvíme." Pošeptal potichu a pak nahlas pokračoval jakoby nic. "Ty si prostě nedáš pokoj že? Dobrá budeme cvičit spolu." Pomalým krokem dočel k jednomu z dřevěných stojanů a vytáhl z něj meč stejně dřevěný jako stojan, vy kterém byl umístěn.
"Budeme pouze opakovat, to co jsi se naučil, pokud budeš zkoušet něco jiného, tak trénink okamžitě ukončím. Jasné?"
Jeho hlas zněl vyrovnaně. A také že se tak nyní i cítil. Jen zalitoval toho, že se nechal přesvědčit.
Iryzo Yoris - Čierne Piesky, Prvá Divízia
Vypočujem Daviena a pozriem na Sayuri v tom sa pozriem znova na Daviena „Síce máme dnes času veľa ale nebolo by lepšie keby Sayuri trénovala svoju techniku a ja s vami trénoval tu svoju?“ spýtam sa Daviena a prídem k nemu bližšie. „Davien-san mohol by som sa s vami o niečom porozprávať po tréningu? Je to moja súkromná vec a nechcem aby to všetci vedeli“ šepnem Davienovi a poprezerám si tréningovú sálu *Tak tu trénoval siedmi a teraz tu trénuje osmy. Som zvedaví ako dlho bude sayuri vytrvala a čo je všetko ochotná obetovať aby sa dozvedela pravdu. Síce nerád ale musím sa teraz na dosť dlhu dobu stiahnuť aby som sa neprezradil. Budem žiť svoj život ako by som bol obyčajní shinoby* hovorím si v duchu a prezerám si sálu každý jej detail.
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Kemuri Banghaku
Zlaté písky, 2th divize
Mlčky si vyslechl Yona, s rukama zkříženýma na hrudi, a očima pokukoval po ostatních. Hmm, fajn.. pomyslel si odevzdaně. Bylo mu to celkem jedno, s kým bude.
Zamířil tedy za Hinote, směrem k severnímu cvičišti. Během cesty měl ruce zabořené v kapsách bundy a mlčky hleděl před sebe.
Hinote pak zase nasadila ten tón, o kterém si byl Kemuri jist, že ho bude velmi brzy nenávidět. Co se ale dalo děl. Vytáhl ruce z kapes a zase založil ruce na hrudi.
,,Tak já se jmenuju Kemuri Banghaku." představil se, a nevypadalo to, že by to hodlal nějak rozvádět. Byl prostě Kemuri, tečka.
Hitoshi Lenne
).
2. divize, Zlaté písky
Štíhla postava s tými správnymi tvarmi, pekná tvár s jemnými rysmi, hnedé oči a dlhé tmavé vlasy, nehovoriac o vyzývavom oblečení. Také dievčatá bežne k sebe lákali pozornosť iných ľudí a inak to nebolo ani s Lenne, ktorá kráčala prechádzkovým krokom ulicami jej rodnej dediny. Pohľadom len občas zablúdila inde ako na cestu, ktorá sa vinula pred ňou. V skutočnosti ju ani nezaujímalo, čo sa naokolo nej dialo. Zvykla si ignorovať ľudí, zvykla ignorovať všetko naokolo, lebo nič sa jej nezdalo dostatočne dobré na to, aby tomu venovala pozornosť.
Keď prechádzala okolo stánku s ovocím, flegmaticky natiahla ruku ku kope jabĺk a jedno si zobrala. Ignorujúc krik obchodníka, ktorý sa za ňou rozbehol, pokračovala v ceste, nedbajúc na jeho vyhrážky a ostré slová.
Pred tým než odbočila do inej uličky, len sa na neho ponad plece zadívala a ľahostajne mu zamávala, aby ho ešte viac vyprovokovala.
Pokračovala v ceste a krik za ňou utíchol.
Lenne sa v tento deň necítila nijak inak, nijak výnimočne, hoci to bol deň, kedy sa pridá k Zlatým pieskom, elitnej garde.
Pri tej myšlienke len pochybovačne odfrkla. Nemohla sa ale hnevať na nikoho, lebo pridať sa k nim, bolo jej vlastné rozhodnutie.
V to ráno keď prišla na obvyklé miesto, kde sa Zlaté piesky stretávali - nádvorie paláca, nebola dobre naladená a to, že ju hneď odtiaľ poslali k hlavnej bráne Suny, jej náladu nezlepšilo. Lenne sa pri bráne zmierila s tým, že nič v jej živote nie je a ani nikdy nebude jednoduché, lebo odtiaľ ju poslali na severné cvičisko, kam mierila teraz.
Ledabolo zahodila ohryzok z jablka niekam za seba, nedbajúc na to, že ním mohla trafiť kohokoľvek na ulici a opäť odočila.
Keď konečne dorazila na severné cvičisko, všimla si skupinku ľudí a mierne naklonila hlavu nabok, ako si ich prezerala. Zachytila akurát tak posledné reakcie a slová Hinote.
„Vážne? Tá, čo má ma učiť, sa správa ako decko?“ Prehovorila sama pre seba.
Nakoniec zamierila k žene, ktorá najpravdepodobnejšie bola sensei (vážne, aký je ženský rod od tohto slova?!
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
Klony se shlukly kolem díry a některé do ní začaly skákat, jeho si zřejmě vedle chakry vycházející z díry nevšimli, tím lépe. Okamžik poté z díry vyskočil Richi s klonem a začal utíkat pryč. Už zase? Vždyť za chvíli nebude mít skoro žádnou energii.... ale.. V tu chvíli uslyšel něco dalšího, kroky na jiné straně než byla díra, další klon a nebo pravý útočník? Vsadil na to druhé, neviděl důvod proč by několik klonů zůstávalo úplně stranou a nevšiml si ani žádné skutečnosti, která by to naznačovala. Znovu otevřel lahev a přiložil ji k ústům, trochu se napil, složil rukama pečeť a ještě jednou přiložil lahev k ústům, věděl, že voda mu bude chybět, ale možná to zabere. Poslouchal kroky které mířili k díře. Nezůstal pozadu, díra je už prázdná, takže pravděpodobně jde po parťákovi. Vytáhl kunai ze země a rozběhl se stejným směrem jako mířil Richi, jen asi pět metrů stranou, dával si pozor, aby nebyl slyšet. Zato jeho soupeř na to asi nemyslel, po chvilce totiž na parťáka začal křičet něco o psech. Konečně vyběhl i Senji z kouře a uviděl utíkajícího Richiho a kus za ním protivníka se zbraní v ruce. Už nečekal na nic, směrem k němu hodil do výšky vak s vodou s nalepeným výbušnm lístkem, který během vteřiny vybuch, zhruba mezi senjim, který se otočil k výbuchu zády, a útočníkem, rovněž hledícímu jiným směrem. Oba dva, stejně jako písek ve větším okruchu, schytali dávku vody, nepříliž velkou, ale i tak dostatečnou. Ze dne toho už mnoho nezbylo, a s tmou přicházel i mráz. Senji si okamžitě sundal hrubý plášť a když si ho zastrčil za opasek, sledoval jak na to bude reagovat protivník.
Yon Ki, Hinote
Akemi trochu porypovala, což bral s humorem, její otázka ho ale zaskočila, myslel si, že Hirena navrhla ona...
"Myslel jsem, že si se s ním domluvila ty, takže pokud to ty nevíš, musel to být ON, ale nad tím jsem vůbec neuvažoval" trochu se zarazil, protože ho to překvapilo...
"Yon-sama!" z rozímání jej vyrušila Hinote, která přitrajdala i se svými dvěma svěřenci.
"Ah, zdravím" mávl na ní, tentokrát se už konečně postavil. Zamával na Nadaie a Kiru, aby přišli za ním, pak zavolal na Hirotada, aby přišel také. Chvíli počkal, než se všichni shromáždí a pak začal mluvit.
"Vážení, určitě už chcete vědět, pod kým budete trénovat" vytáhl jeden ze svých svitků, který byl ovázán zlatou mašlí a rozevřel jej.
"Nadai, Kira, 1. divize, zůstanou nadále pode mnou, vaše kvality jsem si ověřil ve dvou cvičeních a obstáli jsme na výbornou. Jste skvělá kompatibilní dvojice, nechám vás tedy spolu" mrkl na ně.
"Kemuri, Susume, vy budete ve druhé divizi a budete tvořit další dvojici. Ve zlatých budete pracovat ve dvojicích což vám už asi došlo, nicméně zatím poslední dvojici bude tvořit Hirotado, a vaše nová týmová kolegyně Hitoshi, která tu ještě nění, ale to nevadí. Oba týmy si vás veme na starosti tady Hinote, která vás bude trénovat stejně tvrdě jako já" ďábelsky se zasmál, ale pak je pohledem uklidnil, že to tak hrozné nebude.
"Takže Druhá divize může jít a začít oficiálně ze svým tréningem a ze svou adaptací" Hinote jen na všechno kývla, o tomto rozdělení věděla, protože jej sama s Yonem vytvářela. Vzala si tedy své tři ovečky a odešla s nimi.
Hinote Onna 2. divize, Zlaté písky
Po "velké poradě" se rozhodla své svěřence dovést na cvičiště na severu vesnice. K tomuto cvičišti měla asi největší vztah, protože jako malá zde trénovala na silnou kuniochi, což se jí zřejmě velmi dobře povedlo. Během cesty konverzace stála, jaká to škoda, byla velmi komunikativní typ, ale zatím neměla příležitost to ukázat. Za chvíli konečně dorazili na místo určení.
"Tak jsme tady, doufám, že budeme skvěle spolupracovat, a zachvíli budete lepší než ty Yonovy děcka" zasmála se.
"Jak jistě víte, já jsem Hinote Onna, ohnivá žena Suny, já ale nic nevím o vás" posmutněla a začala posmrkovat jako malá.
"Řekněte mi prosím něco o sobě" podívala se na ně prosebným výrazem, který byl naplněný velkým očekáváním.
Hiren
-Lovec
Richi nechal kolegu v zákopu, a s klonem zdrhnul. To nebylo zrovna týmové chování. Jeho kolega teď čelil všem klonům sám.
Hlavou mu projela vzpomínka...
Klečel na jednom koleni před svým senseiem a očekával rozkazy.
Davien stál u otevřeného okna a poslouchal zvuky před palácem.
Náhle promluvil. "Můj kapitán chystá takové malé cvičení. Budou se ho účastnit Klasický tým 2. Zlatí a nepochybně i Černí. Bude to poměrně sledovaná akce..."
"Takže Vy chcete, abych se zapojil do této soutěže a zajistil vítězství vašim jednotkám že?"
Davien kývnul na souhlas. "Nejde o to, že bych chtěl za každou cenu vyhrát nad Akemi, ale Zlaté písky mají autoritu a pověst, která nesmí být zpochybněna."
"Moc jim tedy nevěříte, když něčím takovým pověřujete mě."
Jeho sensei přešel po místnosti až k němu a položil mu ruku na rameno. "Mám vysoké nároky a Yon posílá na cvičení nováčky a tak je pochopitelné, že si nejsem jist úspěchem. Teď jdi a věnuj se svému úkolu...."
Najednou se ocitl opět v oáze a v boji. "Nesmím zklamat!"
Sám tasil tanto a rozeběhnul se dýmem směrem k příkopu. Saltem jej přeskočil a rozeběhnul se za Richim a Yonovým klonem. Teď už mohl oči otevřít a zaútočit.
"Bojuj jako chlap, nebo chcípneš jako pes, Richi!"
Yasu Akemi
"To by mě zajímalo, která žena by o vás mohla mít zájem...Kapitáne." Řekla to dost pohrdlivě, ale věděla moc dobře, že se s tím srovná.
Na chvilku se vykašlala na konverzaci s Yonem a začala uvažovat nad situací v poušti.
Jak se vlastně Hiren dozvěděl o cvičení? Možná mu to řekl Yon...bude si to muset ověřit.
"Naklonila se k Yonovi a šeptem se ho zeptala. "Kdo řekl Hirenovi o tom cvičení? Když se mnou mluvil, už o všem věděl. Byl jsi to ty, nebo On?!" Tím On samozřejmě myslela Daviena.
Davien
Vrchní velitel Zlatých písků
"Výborně, jsem rád, že jsem to odhadnul dobře. Tahle hala je dost velká na zdi jsou dost pevné na to, aby jsi tu vyzkoušela svojí novou techniku, Sayuri."
"A techniku mé bývalé studentky." Pomyslel si se zklamáním. Měl to děvče opravdu rád. Nyní z ní byla lidská loutka Sayuri Sugito.
Pak se obrátil na Iryza. "Tvým partnerem bude....Sayuri. Ona má taky meč, takže jí neuškodí, když ho bude mít chvíli v ruce."
Svůj meč tasil jen vzácně. A neměl v plánu to porušovat. Nakonec nechtěl Iryzovi z jeho scimitarů udělat kordy.
Yon Ki + Závěrečný vyhodnocovací příspěvek Týmu C
Cestujete poslední část pouště a pak se to stane. Projdete hlavní bránou vesnice a vaše krystaly se automaticky roztříští. Yon jen koutkem oka zahlédl přítomnost svého týmu, momentálně se mu ale nemohl věnovat, měl na starosti důležitější věci, svou maskovanou manželku, chtěl s ní aspoň chvíli být, protože se poslední dobou vídali strašně málo, přemálo. I když si to nechtěl připustit, strašně mu chyběla. Svůj tým odbyl mávnutím a dál se věnoval konverzaci s Akemi.
Richi Tyoshi
Richi byl skrčený v díře a zadržoval dech.Kontroloval pohyb,který se konal v dýmu.Hiren použil klony což Richi hnedka pomocí jeho chakry zaregistroval.Richi si ze zadního pozdra vytahl kunai na kterým vysel vybušný lístek a dal si ho pod nohy.
Uchopil Yonův klon a dal si ho na rameno a vyskočil z díry.V dýmu prokličkoval bez toho aby měl přímí kontakt s klony, u kterých veděl jejich polohu.
Když vybehl ven z dýmu pustil klon na zem a sám začal zhluboka dýchat.
Sepřel se rukama o kolena a rozdejchával se.
I když byl sehnutý tak stale kontroloval jestli něco nebo nekdo nevystupuje za nimi