DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Hiren
-Lovec
Richi nechal kolegu v zákopu, a s klonem zdrhnul. To nebylo zrovna týmové chování. Jeho kolega teď čelil všem klonům sám.
Hlavou mu projela vzpomínka...
Klečel na jednom koleni před svým senseiem a očekával rozkazy.
Davien stál u otevřeného okna a poslouchal zvuky před palácem.
Náhle promluvil. "Můj kapitán chystá takové malé cvičení. Budou se ho účastnit Klasický tým 2. Zlatí a nepochybně i Černí. Bude to poměrně sledovaná akce..."
"Takže Vy chcete, abych se zapojil do této soutěže a zajistil vítězství vašim jednotkám že?"
Davien kývnul na souhlas. "Nejde o to, že bych chtěl za každou cenu vyhrát nad Akemi, ale Zlaté písky mají autoritu a pověst, která nesmí být zpochybněna."
"Moc jim tedy nevěříte, když něčím takovým pověřujete mě."
Jeho sensei přešel po místnosti až k němu a položil mu ruku na rameno. "Mám vysoké nároky a Yon posílá na cvičení nováčky a tak je pochopitelné, že si nejsem jist úspěchem. Teď jdi a věnuj se svému úkolu...."
Najednou se ocitl opět v oáze a v boji. "Nesmím zklamat!"
Sám tasil tanto a rozeběhnul se dýmem směrem k příkopu. Saltem jej přeskočil a rozeběhnul se za Richim a Yonovým klonem. Teď už mohl oči otevřít a zaútočit.
"Bojuj jako chlap, nebo chcípneš jako pes, Richi!"
Yasu Akemi
"To by mě zajímalo, která žena by o vás mohla mít zájem...Kapitáne." Řekla to dost pohrdlivě, ale věděla moc dobře, že se s tím srovná.
Na chvilku se vykašlala na konverzaci s Yonem a začala uvažovat nad situací v poušti.
Jak se vlastně Hiren dozvěděl o cvičení? Možná mu to řekl Yon...bude si to muset ověřit.
"Naklonila se k Yonovi a šeptem se ho zeptala. "Kdo řekl Hirenovi o tom cvičení? Když se mnou mluvil, už o všem věděl. Byl jsi to ty, nebo On?!" Tím On samozřejmě myslela Daviena.
Davien
Vrchní velitel Zlatých písků
"Výborně, jsem rád, že jsem to odhadnul dobře. Tahle hala je dost velká na zdi jsou dost pevné na to, aby jsi tu vyzkoušela svojí novou techniku, Sayuri."
"A techniku mé bývalé studentky." Pomyslel si se zklamáním. Měl to děvče opravdu rád. Nyní z ní byla lidská loutka Sayuri Sugito.
Pak se obrátil na Iryza. "Tvým partnerem bude....Sayuri. Ona má taky meč, takže jí neuškodí, když ho bude mít chvíli v ruce."
Svůj meč tasil jen vzácně. A neměl v plánu to porušovat. Nakonec nechtěl Iryzovi z jeho scimitarů udělat kordy.
Yon Ki + Závěrečný vyhodnocovací příspěvek Týmu C
Cestujete poslední část pouště a pak se to stane. Projdete hlavní bránou vesnice a vaše krystaly se automaticky roztříští. Yon jen koutkem oka zahlédl přítomnost svého týmu, momentálně se mu ale nemohl věnovat, měl na starosti důležitější věci, svou maskovanou manželku, chtěl s ní aspoň chvíli být, protože se poslední dobou vídali strašně málo, přemálo. I když si to nechtěl připustit, strašně mu chyběla. Svůj tým odbyl mávnutím a dál se věnoval konverzaci s Akemi.
Richi Tyoshi
Richi byl skrčený v díře a zadržoval dech.Kontroloval pohyb,který se konal v dýmu.Hiren použil klony což Richi hnedka pomocí jeho chakry zaregistroval.Richi si ze zadního pozdra vytahl kunai na kterým vysel vybušný lístek a dal si ho pod nohy.
Uchopil Yonův klon a dal si ho na rameno a vyskočil z díry.V dýmu prokličkoval bez toho aby měl přímí kontakt s klony, u kterých veděl jejich polohu.
Když vybehl ven z dýmu pustil klon na zem a sám začal zhluboka dýchat.
Sepřel se rukama o kolena a rozdejchával se.
I když byl sehnutý tak stale kontroloval jestli něco nebo nekdo nevystupuje za nimi
Kira Sugito - Zlaté písky
Tým C - Cesta C
Brána Suny už byla na dohled. Konečně! Pokud to dobře chápala, tak... Oni to zvládli! Celou tu dobu si to ani moc neuvědomovala, až teď jí to docvaklo. Takže pokud jim teď písek nevybuchne pod nohama, tak to mají v kapse.
Povzdechla si a usmívala se od ucha k uchu. Jo, mít Nadaie v týmu není vůbec špatné. Byla moc ráda, že si to členství nerozmyslela. Teď. Samozřejmě, že jakmile jde do tuhého, tak názor rychle mění. Jak jinak.
Za chvíli už bude doma. Doma.
Bratr! A v tu chvíli byla radost pryč, nebo spíše ji na chvíli zastínila starost o její nejmilovanější Prasátko. Jestli mu něco udělal, tak na něj bez milosti pošle Nadaie!
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Chika Sugito
Zvedající se vítr narušil její křehké soustředění. Ztratila kontrolu nad chakrou a strom praskl, přehnala to. Odrazila se od kmene a opět přistála na nohou. Vztekle zavrčela a podívala se na místo, kde popraskaný krystal značil konec minulého pokusu. Nebylo to o moc výše než předtím. Se zamračením se znovu zvedla na nohy a soustředila chakru. Zkusila se uklidnit, ale rozhodil jí poslední neúspěch. Myslela si, jakou perfektní strategii má. A ono se to takhle zvoře. Párkrát se zhluboka nadechla, ale pořád nebyla úplně soustředěná. ,Lepší to už asi nebude,' pokrčila rameny a vyrazila ke kmeni.
Po několika dalších neúspěšných pokusech se opět podívala na svůj postup. Jen jednou se dostala výše než předtím, a asi jen o dva kroky. Ostatní zářezy značily místa mezi druhým a třetím pokusem, dva dokonce ještě kousek pod druhým. Připsala to svojí snižující se soustředěnosti. Nechá se moc rychle rozhodit.
,,Sakra," ulevila si hlasitě. Vztekle nakopla strom. Po dlouhém vzdechu se posadila a zády se opřela o kmen. Hruď se jí zvedala v pravidelném, hlubokém dýchání. Musela se trochu zklidnit, nebo to nikdy nedokáže.
Daisuke Sugito - Tým 2
Poušť, na cestě zpět do Sunagakure
Daisuke šel vedle Yona zpátky do Suny. Konečně z něj začalo opadat napětí, ve kterém po celou dobu akce byl.
Ale šlo to pomalu. Za tu dobu věčného hlídání si zad a podobně si nějak hůř zvykal na to, že už nic nehrozí a stále ještě měl takový ten divný pocit čekání, odkud co kdy vyskočí.
Najednou však zaslechl Tekuarda a když se na něj podíval, zjistil, že už se probral. Když ho slyšel říkat něco o pití, pobaveně se pousmál.
„Teku? Jsi vzhůru? Jak ti je?“ Zpomalil trochu, zařadil se za Yona, aby na Tekuarda viděl, a zeptal se ho s menším náznakem starosti v hlase.
Došli do Suny a Yon Tekuarda položil na zem za bránou.
Tekuardova odpověď Daisukeho rozesmála. Ulevilo se mu, že je jeho kolega v pořádku.
„Ne, jen jsi byl chvíli mimo,“ řekl mu Daisuke veseleji. Konečně ho napětí opustilo úplně a on se uvolnil. Bylo po všem. Sice nevyhráli, ale rozhodně si nevedli zle, na to, že byli těmi nejméně zkušenými.
Vyhodnocovací příspěvky
Tým C
Konečně se vydáte z oázy č.3 do vysněného domova, cestujete po cestě C a už za chvíli spatříte velkou bránu Suny, od domu vás už oddělují jen krůčky. Mihnete ceduli, která vás opět vítá v klidném pásu.
Nadai Sugito - Zlaté písky
Tým C
Cesta C
Jaksi se mu začalo zdát, že cestují rychleji než předtím, ale ač si nad tím lámal hlavu, připsal to psychice a velbloudům. Asi už chtěl vypadnout z té pouště, protože ji měl za posledních několik desítek hodin plné zuby. Ale hřál ho pocit úspěchu a toho, že zvítězil nad přesilou, i když to bylo jen tak tak.
Příště už by určitě neobstál, jelikož prozradil téměř veškerá tajemství své loutky...
Cestou se díval po písčitých dunách a díval se, kdy už konečně začnou vidět vesnici, tohle byl poslední úsek k cíli. Tedy k jejich cíli, měli 2 relikvie ze 3, převedeno na úspěšnost je to 66% úspěšnost a ještě k tomu vyřadili jeden z konkurenčních týmů. Musel přiznat, že i když v Kiře ze začátku nic moc neviděl, byl rád, že je v týmu zrovna s ní, i když to nedával nějak extra najevo.
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Tekuard Ashikaru
Na zádech kapitána Yona
Probouzelo ho houpání a to se mu nelíbilo. Trhl hlavou, zdálo se mu totiž, že je na moři.
Rozhlédl se a po vodě nikde ani stopy. Cítil bolest tam, kde ho předtím probodly jehlice.
"Směl bych se zeptat, co se to děje?" řekl už normálním hlasem. Ještě před chvílí by ho měl unavený. Rozhlédl se a uviděl Daisukeho vzhůru nohama. "Já už nebudu pít, slibuju." řekl omluvně.
Jak vidno, úplně zapomněl, co se stalo. Potom ho ten, kdo ho nesl hodil na zem a on v něm poznal Yona. "Kapitáne, já to fakt udělat nechtěl, nevim..." najednou se zarazil a konečně se mu po probuzení vybavili poslední momenty. Podíval se na Daisukeho.
"My jsme nic nepili že ne?" Yon naštěstí šel někam za holkama, tak tu poslední větu neslyšel.
Vyhodnocovací příspěvky
Tým C
Cestujete pouští po cestě K, nakonec úspěšně dorazíte do oázy číslo 3, která je už jen kousek od pomyslného cíle. Můžete přemýšlet, jak se vám celou cestu vedlo, nebo jen bezmyšlenkovitě putovat pouští, stále však můžete přemýšlet nad divným chápáním času, které je způsobeno jakousi speciální ninja technikou, o které asi ani nemáte ani známku vědomostí. Vstupujete do oázy č. 3. Popis jste dostali minule, můžete se vydat kam chcete, ale musíte dodržet zákonitosti mapy.
Kira Sugito - Zlaté písky
Tým C - Cesta K
Zase se nic nedělo, všechno probíhalo bez sebemenších potíží a tak to snad i zůstane. Byl by problém kdyby ne, Nadai měl za sebou nelehký souboj a - buďme upřímní- Kira by toho moc nesvedla.
... v téhle debilní poušti...Zopakovala si v hlavě Nadaiova slova a nechápala, kde se to v něm vzalo. To sluníčko má na něj špatný vliv. Nadai a slovíčko "debilní" ?
Lehce zakroutila hlavou a pousmála se. Těžko říct, jestli to bylo únavou, nebo jestli vážně na slunci už strávil moc času. Anebo za tím mohlo být něco úplně jiného.
Nemělo cenu to řešit, vlastně ani pořádně nevěděla proč to řeší. Ale bylo to... no, prostě by to do něj neřekla.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
„Tak bol to iba návrh“ poviem Davienovi a ten nás následne zaviedol do paláca. Viedol nás rôznymi uličkami až nás zaviedol do tréningovej sály kde, trénovali kazegake. *Česť ako česť* poviem si a keď sa spýtal či dobré vidíme „Je to v poriadku osvetlenie je v norme“ poviem „Môj partner na dnes bude kto? “ spýtam sa ho a vytiahnem jeden scimitar pričom raz pozriem na Sayuri a raz na Daviena *Sayuri bude asi trénovať svoje a so mnou budé Davien* poviem si pre seba a čakám
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Vyhodnocovací příspěvky
Tým C
Míříte po cestě K do další oázy, rozhodli jste se vrátit a nejít po další relikvii. Cesta vypadá vcelku klidně, po chvíli se vám ale začne zdát, že vás někdo sleduje a pocit je čím dál tím dotěrnější. Nevíte, co si o tom máte myslet, zda máte být ostražití, nebo je to jen fata-morgana, cesta před vámi vypadá bez nějakých překážek a už z dáli vidíte oázu. Možná si konečně všimnete malé změny v čase. Genjutsu upravující čas v místě konání zkoušky se totiž pomalu uvolňuje a vy tak můžete cestovat mnohem déle, aniž by jste poznali změnu dne.
Nadai Sugito - Zlaté písky
Tým C
Oáza-->Cesta K
Pomalu se nechali nést velbloudy a cesta ubíhala opravdu pomalu. Nadaiovi to ale vyhovovalo, sice ho už bolel rozkrok, ale alespoň nemusel nic dělat a mohl v klidu načerpat nové síly.
Písek jim sem tam zavál i do obličeje, při tom vždy oba instinktivně zachmuřili obličej a stočili hlavu po větru. Netrvalo dlouho a byli v oáze.
Zde nechali na chvíli velbloudy odpočinout, poslali je k zatravněné části a sami si šli doplnit vodu. Po zhruba půl hodince se opět vyhoupli do sedel a pokračovali dále cestou. Nikde se nic nedělo, bylo to až podezřelé, ale zároveň uklidňující. Nadaiovi přišlo celkem vtipné, že se vracejí stejnou cestou, kterou tohle všechno vlastně začalo...
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Yon Ki
Trochu zadřímnul, ale neusnul, z jeho polospánku jej vyrušila přicházející Akemi, byl tak rád, že jí po několika dnech konečně vidí.
"Ani mi to velitelko neuvěříte, jak mi chyběla domovina, a hlavně mé hebké povlečení v posteli a také má milující žena, kdyby jste jí znala, určitě by jste mě chápala" mrkl na ní, snažil se jí vyjádřit své aktuální pocity, ale zamaskovat její identitu.
"Nevím jak na tom jsou, můj klon s nimi ještě je, ale jak se dívám na krystalovou krychličku, jsou v jednom místě 3 lidé, asi je Hiren napadl... Nicméně, jak říkám, můj klon žije, takže oni také, škoda..." nahodil svůdnický pohled s malou špetkou popichování Akemi.
"Zlatí už se vrací, jsem rád za ty šikulky" trochu ještě přihřál polívku, aby nebyla atmosféra taková nudná, jako tomu bylo před chvílí.
Vyhodnocovací příspěvky
Tým C
Míříte po cestě U do další oázy, rozhodli jste se vrátit a nejít po další relikvii. Cesta vám nepřináší žádné další nástrahy a vy můžete pokračovat, nakonec dojdete do dálší oázy. Cesta vede do několika směrů, můžete si vybrat kam pokračovat, v oáze ste již byli, popis tedy nedostanete, navíc, jste v klidném pásmu.
Hiren
-Lovec
Přišla další dýmovnice. Situaci to příliš nekomplikovalo, protože se uměl orientovat i bez očí. Konec konců jeho sensei byl Davien, slepý shinobi ze Sunagakure no Sato.
O jeden klon přišel, nejspíše díky kunaiům, nebo něčemu takovému.
Pořád jich ale měl devatenáct a on sám byl zatím mimo jejich dosah.
Všechny klony vytasily tanto, které měli na ramenou a prvních deset jich začalo po jednom skákat do díry a s již zmíněnými zbraněmi začali na oba nepřátele útočit.
Plán byl jednoduchý. Klony je zabaví bojem tváří v tvář, než vymyslí něco jiného.
Yasu Akemi
Trčela v poušti takovou dobu, jen aby mohla sledovat, jak přijde malá holka ze Zlatých, navíc ještě k tomu sama, a prostě si relikvii vezme.
Očekávala, že přijdou dva a budou se likvidovat navzájem, nebo se někdo z nich obětuje. To, co se ale stalo ji vůbec nenadchlo.
Zlaté písky tedy získaly relikvii a nejspíš byly jen pár kroků od vítězství. Jak to vypadalo s jejími lidmi nevěděla.
Byl čas to zabalit a najít Yona. Nejlepší cesta jak ho najít bylo zamířit do vesnice a počkat na něj u brány.
"Kuchyiose no jutsu!" Přivolala Kimiho, velkého varana, nasedla na něj a slušnou rychlostí zamířila zpět.
U brány Yona skutečně našla v doprovodu nějakých dětí. Její lidé to ale nebyli, takže žádný z nich asi ještě ze hry nevypadl. a Hiren tu taky ještě nebyl, což by mohlo znamenat, že běhá po poušti a loví její podřízené.
Seskočila z Kimiho. "Díky." Řekla a nechala ho zmizet.
Došla k Yonovi, který odpočíval. I když měl zavřené oči, věděla, že nespí, protože při spánku vypadal úplně jinak.
Aniž by ho nějak pozdravila, rovnou se zeptala. "Jaká je situace?" Bylo samozřejmostí, že myslela Černé.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Axen sedel v obývačke s vyloženými nohami na stole pred ním. V ruke mal knihu čo ležala na stole. Nebolo to nič zaujímavého ale bolo to lepšie ako nič nerobenie. Po chvíli do obývačky vošla Yuzu s čajom. Podala mu ho a sadla si vedľa neho.
"Načo vlastne špehuješ s mojím netopierom?" ozvala sa otázka od nej.
"No vieš netopier sa dobre skryje v tmavom prostredí. Tento je navyše určený pre špionáž pretože nevydáva to typické pišťanie. Keď v svojej blízkosti zachytí pohyb je ticho." odpovedal jej.
"No to áno toto všetko vieš odo mňa no ale prečo práve netopier. Netopier je slepý tak čo ti môže zistiť."
"Ty sama ho používaš aby si si vypočula cudzie rozhovory. No keďže pochybujem že tam Davien bude niečo preberať, poslal som ho tam preto aby získal informácie o prostredí. Chcem detailný obraz jeho domu aby sme vedeli o veľkosti jeho izieb a tak."
"A to ti je načo?" spýtala sa Yuzu nechápavo.
"To je zložité, nechaj to tak." odpovedal jej potichu Axen. Potom už nepadlo ani slovo a Axen si popil z čaju.
Yuzu si vydýchla a oprela sa o Axena. "No dobre ale aj tak sa raz všetko dozviem." šepla mu. Axen sa len pousmial. "Ja viem, ja viem..."
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
Senbony se zabodaly do písku, jeden zvuk dopadu byl ale jiný. Torna? Pravděpodobně nevyrovnané rozložení chakry, každopádně s klasickou chakrou by to asi stejně nezvládl, co to tedy bylo? Během přemýšlení začal ihned znovu jednat. Vyskočil z díry a použil druhou kouřovou bombu. Druhý mrak se spojil během chvilky s prvním a vytvořil tak dobrou clonu. Slyšel v okolí kroky, bylo jich více než od jediné osoby. Zhluboka se nadech a vzal do ruky čtyři připravené kunaie co zůstaly za opaskem. Dva okamžitě odhodil směrem kde naposledy viděl útočníka. Třetí upustil na zem a čtvrtý naplnil svou chakrou, pak potichu promluvil: Suiton: Mizu Kuchiyose no Jutsu a poslední kunai zabodl do země vedle své nohy. vzal do ruky plný měch od pasu a přiložil ho k ústům, druhou ruou na něj nalepil jiný výbušný lístek. Čekal, co se dál bude dít. Sice vydával daleko méně zvuků než okolní klony, ale nepochyboval že s takovým užíváním chakry ho jistě našli, nebo aspoň přibližně věděli kde je, nicméně chvíli uhybat jistě dokáže. Uklidnil se a jednu ruku si přitiskl na hruď. Tak s čím přijdeš tentokrát?
Kira Sugito - Zlaté písky
Tým C - Cesta u
Vyrazili nazpátek, Nadai chtěl být co nejdříve doma a ona se mu ani nedivila.
Cesta pouští opět nepřinesla žádné nebezpečí, zatím. Díky velbloudům šlo opravdu vše rychleji, šikovná zvířata. O taková by se měl její bratříček starat a ne o žádný myši.
Myšlenka na jejího nejmladšího bratra jí připomněla tu nevyřešenou záležitost s Prasátkem. Jestli mu ten prach*nt něco udělal, tak za to tvrdě zaplatí!
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Hiren
-Lovec
Už už to vypadalo, že je sundá, když se zapojil i ten druhý kluk a všechno zkazil.
Následovala dýmovnice a kunai s výbušným lístkem. Bylo trapný, jak všichni používali to samé. Pořád jen výbušné lístky....
Jeden ze senbonů skutečně proletěl a zabodnul se Richimu do krosny a poškodil mu vybavení...
Hirenova obranná technika stačila na to, aby mu výbušný lístek nic neudělal. (Tuto techniku díky kouři a písku soupeři neviděli)
Hiren pak přeišel s další technikou. Věděl moc dobře, kde jsou jeho soupeři schovaní. "Kage bunshin no jutsu!"
Z dýmu vyběhlo dvacet Hirenových klonů a nepřítele v kruhu obklíčili. Sám se pomalým krokem a se zavřenýma očima vydal skrz oblak vší tý špíny.
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky
Nestačil se divit. Ten týpek-údajně ze Zlatých těm dvěma naprosto nakopal pr*el. Kdežto on dostal 2x do tlamy.
Yon je pak představil, ale milostpán se ani neotěžoval otevřít pusu. Potom se vydal se zraněným a s Yonem domů do vesnice. už těch šaškáren bylo dost.
Každopádně to byl úspěch. Moc slavný teda ne, ale do Zlatých se údajně dostal, což byl účel. Na jeho vstup se historie ptát nebude. Možná.
Na obličeji vykouzlil spokojený výraz.
Davien
Vrchní velitel Zlatých písků
"Musím Vás zklamat, dnes budeme jen opakovat, možná dojde na nějaké dobré rady, ale nic výraznějšího."
Axen stále nedocházel. S vyriantou o jeho vyzvednutí naprosto nesouhlasil.
"On věděl, kde by nás měl hledat. Nejsem jeho chůva, ba dokonce ani jeho nadřízený, abych ho někde scháněl. Jste tu dobrovolně."
S těmito slovy naznačil, aby ho následovali...do paláce.
Vstupní hala byla obrovský sál, podlaha byla pokryta bílou dlažbou. Všude se tyčily řady sloupů podpírající strop a další patra. Na konci sálu bylo schodiště rozdělující se do prava a do leva. U vstupu do haly se též dalo jít do obou těchto směrů.
Vydal se tedy chodbou do leva. Po malé chvilce narazili na schody, které se stáčely směrem dolů. Na konci schodů otevřel dveře a vstoupili do prostorné kruhové místnosti.
"Tohle je tréninkový sál. Od dob Šestého zde všichni Kazekage trénují. Měla by to pro vás být čest."
Zatím však nebylo nic vidět, protože celý sál byl zahalen do tmy.
Lusknul prsty a celý sál byl nyní osvělen jasnými plameny. Teprve nyní bylo poznat, že sál má tvar kruhu.
"Nevím, jestli to svítí dost jasně...vidíte něco?"
Yon Ki
Cestoval se skupinkou na zádech, nebo v jeho těsném závěsu. Mlčel. Byl už tím vším celkově unavený, takže nechtěl vydávat energii ještě mluvením. Zdálo se to být až podivné, jak se všichni velmi rychle dostali z pouště ven, cesta jim trvala necelé 3 hodiny, přičemž cestu tam zvládli za několik dní.
"Tak vážení, vaše rodná vesnice" vysadil náklad u brány a on sám se znovu usadil.
"Počkáme tady na ukončení, moc dlouho už to trvat nebude" odpověděl na jejich případnou otázku, co budou dělat a aspoň na chvíli zavřel oči.
Vyhodnocovací příspěvky
Tým C
Míříte po cestě U do další oázy, rozhodli jste se vrátit a nejít po další relikvii. Cesta vám nepřináší žádné další nástrahy a vy můžete pokračovat...
Kira Sugito - Zlaté písky
Tým C - Cesta u
Sledovala Nadaie, jak se snaží dobelhat a pak naskočit na velblouda. Lehce se uchichtla, snažila se to zadržet, ale ono to nešlo. Měl za sebou určitě těžký souboj a bylo to od ní pěkně ošklivý, ale to na ní bylo moc. Postavila se s lehkým úsměvem a ladnou chůzí se vydala k velbloudu, snažila se každý pohyb provést co nejkrásněji, aby zdůraznila Nadaiovu neohrabanou unavenost. A on si to zasloužil, to jeho předstírání nebylo vůbec vtipný. Další důvod, proč by ho měla zfackovat.
„Tak co? Dáme závody?“ Usmála se na něj, když naskočila na velblouda. „Dám ti náskok.“
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Nadai Sugito - Zlaté písky
Tým C - Oáza 11
Jakmile se pokusil zahýbat nohama a zjisitl, že ještě existují, pomalu se postavil na nohy a i když trochu pajdal, pomalu se dopajdal až k druhému volnému velbloudovi a až asi na popáté na něj naskočil a zhroutil se mezi jeho hrby. Hlavu si opřel o jeho hrb a letmo se zadíval na Kiru.
"Padáme, chci postel, a jestli budu muset noc trávit v téhle debilní poušti, tak si to Yon pěkně vyžere..."
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Kira Sugito - Zlaté písky
Tým C - Oáza 11
„Nadai!“ Vypískla a začala horečně přemýšlet, jak dát první pomoc. Jenže ona to byla jen Nadaiova přibl**á sranda. Kdyby nebyl v takovém stavu, jednu by mu vrazila.
„To se nedělá,“ sykla. A pak zrudla. Byla v šoku, když zjistila, co chce Nadai udělat. Obejmout. Její srdce začalo znovu tlouct děsivým tempem, a i když to nebyl žádný osmý Kazekage, těšila se na to. Už trochu natahovala ruce, aby ho také objala, když v tu se stáhnul. A co víc. Jemu šlo o vodu!
Lehce se zamračila, ale náladu jí zlepšilo, že vyhrál a že je víceméně v pořádku.
„Dobře,“ přikývla a pro svoje uklidnění se od něj trochu stáhla.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Nadai Sugito - Zlaté písky
Tým C
Oáza 11
Jen odpočíval, div ho nepřemohlo spaní, ale tak ta se snažil udržet při vědomí, ale spát se mu chtělo tak moc...
Po půl hodině ticha slyšel, že se někdo blíži a když uslyšel hysterické volání a svoje jméno, měl co dělat, aby se ubránil usmátí. Rozhodl se ji v tom nechat a snažil se potlačt i dýchání, aby se jeho htudník skoro vůbec nedýchal a zůstal tak zhruba minutu. Poté se rozhodl, že už ji nebude trápit a ukázal ji palec nahoru, na zmanení, že je dobrá. Poté se posadil a jako by chtěl Kiru obejmout, ale jen ji vzal bandasku s vodou, kterou měla kolem pasu a opět sebou prásknul do písku. Osvěžil si obličej a poté jsi skoro celou vypil.
"Jako bys mě neznala... Oba to pěkně schytali...
Myslím, že už to máme v kapse... Jen mi dej chvíli, nevím jestli ještě mám nohy..."
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Kira Sugito - Zlaté písky
Tým C - Oáza 11
Opět se vůbec nic nedělo a vzhledem k tomu, že cestovala sama, tak jí to přišlo i vhod. Hlavou jí samozřejmě vířily nejrůznější představy boje mezi Nadaiem a těma dvěma. Ona svůj úkol splnila, tak snad se poštěstilo i jemu.
Po nějaké době dojela zpátky do oázy a s napjatou tváří se rozhlížela po oáze. Nutně potřebovala vědět, jak to skončilo.
Jakmile uviděla nehybného Nadaie ležíc v písku, odvodila si z toho to nejhorší.
„Nadai!“ Zakřičela a seskočila z velblouda. Rozeběhla se za ním, když byla kousek od něj, tak sjela po kolenou k zemi.
„Nadai-kun,“ zamumlala a trochu s ním zatřásla. „Je mi to moc líto, že jsem tě tu nechala! Prosím řekni, že ti nic není! Nadaii! Já. Mám tu relikvii! A… Už jsem tady! Nadai, jsi v pořádku?“
Srdce jí tlouklo jako o závod, jestli mu něco udělali…Neměla ho tu nechávat. Byla to chyba.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Nadai Sugito - Zlaté písky
Tým C
Oáza 11
Zadíval se na nového "kolegu" a lehce pozvedl obočí, poté šel ke svým vlkům a díval se, jak ostatní odchází, i Daisuke.
Podivně chodil, asi se mu třásly kolena...
Počkal až odešli za duny písku a poté se letmo pousmál, povolil všechny svaly a svalil se obličejem do písku. Ze strany obličeje jen odfrkoval menší obláčky písku.
Vlci se kolem něj sběhli a převrátili ho na bok a dívali se na něj.
"No, že to byl ale boj co? Ale stálo mě to všechno...
Chtěl bych teď trochu vody, ale to budu muset počkat na Kiru..."
Přivřel oči a nechal si ovívat obličej pouštním vánkem, byl tak vyčerpaný, že ani nevnímal, že je v něm nějaký písek...
~ Má chlouba, můj malý splněný sen ~
Chika Sugito
,,Ale to mi vůbec nepomůže," zamumlala. Poslušně sebou ale plácla na zem a rozvalila se na záda. Pozorovala nebe a přemýšlela. Věděla, že musí soustředit správné množství chakry, jinak se na stromě neudrží. Buď kvůli tomu, že ho zničí, nebo kvůli tomu, že sklouzne. Podívala se na dva zářezy, které byly na kmeni tak dobře viditelné. Vrátila se v myšlenkách do chvíle, kdy zářezy dělala. Když cítila, že se kmen co nevidět chystá prasknout, v úleku ubrala moc chakry a byla nucena ze stromu seskočit. Pak si dávala moc velký pozor, aby se jí to nestalo znovu, takže pomalu ubírala chakru. To způsobilo, že znovu sklouzla.
Jak se zdá, je lepší, když používám chakry více. Když už to je ale moc, musím jí odebrat. Tak rychle, aby kmen nepraskl, a tak přesně, abych nespadla. Chvíli pozorovala strom a zkoušela si pouštět chakru do nohou a pak jí zase ubírat. Najednou se ale zvedla a utíkala ke stromu. Stoupla si před něj a na chvilku zavřela oči. Vybavila si obrázek chakrového oběhu. Sledovala, jak chakra prochází tělem a pak se odlepuje, aby se mohla nahrnout do chodidel. Když ji rovnoměrně rozprostřela po nohou, odebrala ji z pat a přidala do špiček. Pak se opět pokusila vylézt na strom. Věřila, že teď se jí to už povede. Bude udržovat chakru na vyšší úrovni. A když jí tam už bude moc, přesune jí na paty , odkud jí dokáže v klidu a přesně odčerpat. Věděla sice, že pokud se to chce naučit pořádně, nesmí používat takovéhle fígle. Prozatím to ale potřebovala. Pomalu se dostala nad poslední zářez a snažila se vylézt co nejvýše, než zase ztratí soustředění.
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Stojím na nádvorí paláca kde sa na mňa pozerali zlaté piesky. V tom prišiel Davien a pozdravil ma „Dobré ráno“ odzdravím a už tam prišla aj Sayuri „Ahoj “ pozdravím ju tiež. Už len chýbal Axen ktorí stále nechodil. *Kde sa flákaš Axen vieš že týmto u sayuri zbudíš ešte väčšie podozrenie * poviem si pre seba a v tom sa Davien spýta či nevieme kde je „Neviem včera som ho ešte odprevadil domov a bol v poriadku. Že by zaspal?“ odpoviem Davienovi a pozriem sa smerom von z nádvoria či ho neuvidím „Môžeme sa za ním zastaviť a zobrať ho po ceste ne cvičisko“ dodám
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Gashi Ikishi
Gashi si popíjel svůj čaj a sledoval jak se Chika snaží vylézt na strom, docela jí to šlo, už měl dojem, že na to přichází, 2 první výstupy udělala hned základní chyby, které udělá každý, ale pak ho dosti překvapilo, když se zeptala na další radu "copak si nevšimla, že když měla moc chakry tak to nebylo dobré a když jí bylo málo, tak, že sklouzla" řekl si nevěřícně, ale pak se pousmál a řekl "zatím sis vedla dobře, dej si chvíli pauzu a pouvažuj nad tím co jsi za ty dva první výstupy zjistila, přeber si všechny fakta a pak si vzpomeň na mou radu" usmál se a pil dál čaj.