DŮLEŽITÁ MÍSTA
Socha Pátého Kazekage
Socha byla vztyčena krátce po konci Čtvrté války ninjů na počest Pátého Kazekageho Gaary, který v oné válce působil jako Hlavní velitel Shinobi aliance. Je to jediná socha ve vesnici mimo radnici, což zdůrazňuje jeho důležitost a to, jak si ho vesnice váží i téměř 200 let po jeho smrti.
Radnice
Radnice leží v samém srdci vesnice. Je to sídlo Kazekageho odkud řídí dění v celé vesnici. Sem za ním chodí genini pro zařazení do týmu a týmy pro mise. Je to také neoficiální sídlo Zlatých písků. Ze střechy radnice je nádherný výhled na celou vesnici, jelikož je střecha na úrovni zdi.
Velká knihovna
Další pýcha Sunagakure, která přežila krutovládu Sedmého. Knihovna obsahuje na 80 000 svazků a svitků sesbíraných za více jak 250 let. Knihovna je rozdělená do tří pater, každé po 4 sekcích. V prvním patře, které je přístupné všem, naleznete běžnou literaturu jako třeba básně, knihy pro děti a podobné.
Druhé patro je jen s minimální ostrahou, je určeno ninjům a naleznete zde vše od základních teorií až po techniky úrovně C, k jejichž čtení potřebujete mít písemné svolení vašeho senseie.
Třetí patro je bedlivě střeženo čtveřicí elitních ninjů a je přístupné jen pro jouniny nebo členy speciálních složek od úrovně chunina. Zde můžete nalézt techniky úrovní B a A a další věci jako data z různých výzkumů.
Nakonec je tu pověstný suterén. Nikdo z lidí doopravdy neví zda existuje, ale pokud byste hledali zakázané techniky či záznamy z výzkumů prováděných lidmi Sedmého, bylo by to zde...
Skleníky
Jeden z mála opravdových pokladů, které si Sunagakure zachovala. V těchto sklenících se pěstují desítky rostlin pro rozličné účely od tvorby léků, přes jedy až po stromy na výrobu výbušných lístků.
Je také známo, že některé opravdu dobře hlídané skleníky obsahují rostliny, které nikdo jiný nedokáže pěstovat a dokonce i několik vzácných druhů rostlin, které už vyhynuly.
Akademie
Místo, které má každá akademie a kde se učí budoucí generace shinobi. Tato věžovitá budova o pěti patrech se nachází na severu vesnice. Na vrcholu Akademie se nachází aréna, která je však už dlouhé roky nevyužívána. Dnes si na ní už jen hrají studenti o přestávkách, ale kdysi sloužila svému účelu, po vzoru Krvavé Kirigakure se i zde odehrávaly souboje na život a na smrt mezi studenty, to však bylo za vlády Sedmého.
Hraniční pevnosti
Hraniční pevnosti se nenacházejí v Sunagakure no sato, nýbrž tvoří první obranou linii Země Větru. Jejich systém se táhne podél všech pevninských hranic a jejich posádky jsou tvořeny veterány desítek pohraničních střetů, jedná se o nejsilnější jednotku v Zemi Větru, jelikož mnohonásobně početně převyšují Zlaté i Černé písky a boj je jejich denní chléb.
Přesto však nejsou uznáváni, služba na hranicích je nejoblíbenější formou politického exilu a jen ti nejlepší přežijí déle než rok.
ZDRAVOTNICTVÍ
Nemocnice
Jedno z nejdůležitějších míst ve vesnici. I když je lékařský výzkum v Sunagakure velice pokročilý, vybavení nemocnice je zastaralé, budova se rozpadá a zdejší metody neodpovídají standardu.
Většina lidí se snaží nemocnici nenavštěvovat pokud opravdu nemusí, protože se říká, že do nemocnice jdete s nemocí a vracíte se se třemi.
Tato hrozná péče je ještě jeden z pozůstatků vlády Sedmého, nynější Kazekage se to sice snaží napravit, ale chybí mu zkušení doktoři ochotní pracovat v sálech, kde se prováděly věci, jenž měly jen pramálo společného s medicínou.
Vědecký ústav
Místo, kde se stále pracuje nejen na výrobě nových a vylepšených zbraní, ale i na vývoji látek a zdravotnických metod, co mohou ninjům nejen pomoci, ale i uškodit. Kvůli diskrétnosti a bezpečnosti je ústav stále hlídán shinobi z vesnice a pracovníci podrobováni pravidelným kontrolám. Pokud se něco skutečně neakceptuje, je to vynesení jakýchkoliv informací nebo neloajálnost.
GEOGRAFIE
Skalnatá zeď
Jedná se o přírodní útvar chránící Sunagakure po celém obvodu vesnice nejen před nepřáteli, ale i před nepřízní počasí. Jedinými dvěma vstupy do vesnice jsou Severní a Jižní brána, dlouhé průchody vyryté do skály, hlídané dvěma věžemi a zkušenými ninji.
Zeď také ohraničuje bariéru, která spustí alarm pokaždé, když se někdo pokusí dostat do nebo z vesnice jinak než skrz brány. Existují sice tajné chodby vedoucí z vesnice, ale ty jsou známé jen několika vybraným členům Kazekageho osobní gardy a Černých písků.
Katakomby
Další z míst, kam není doporučeno chodit. Katakomby pod vesnicí byly vybudovány původně pro případ katastrofy, aby se do nich lidé schovali, ale Sedmý kazekage je nechal rozšířit a právě zde se odehrávaly ty nejhorší ohavnosti během období jeho vlády... a kdo ví, třeba se zde stále odehrávají.
Sem se neodvažují ani ti nejsilnější a ti co se odváží se nevrátí, alespoň ne normální, občas po kouskách, ale většinou vůbec.
Někde v tomto podzemním komplexu je také neoficiální základna Kultu.
Tajný vstup do vesnice
Nachází se na východě vesnice, ale i takto přibližně udaná poloha je známa jen několika málo lidem a počet lidí, kteří přesně ví, kde se nachází, se dá spočítat na prsech jedné ruky.
Nejlépe toto tajemství chrání zvyk, který přikazuje všem procházejícím zavázat si oči a nechat přesunout skrz pomocí techniky problesknutí. dokonce i mnozí, kteří jí prošli, pochybují, že doopravdy existuje.
Podzemní cvčiště
Bylo vybudováno asi před šedesáti lety, aby se ninjové Sunagakure naučili manévrovat v těsných prostorech. Jeho charakteristická struktura docela dobře simuluje souboje v lese či jeskyních.
Nachází se pod východní částí vesnice a vstup je do něj povoen pouze společně se senseiem, není totiž vůbec těžké se v jeskynním komplexu ztratit.
Západní kaňon
Jak již název napovídá, kaňon leží na západ od vesnice a je vyhloubený do náhorní plošiny. Jedná se o další oblíbené cvičiště pro ninji ze Sunagakure. Kaňon tvoří v náhorní plošině přirozený labyrint sloupů, cest a skalisek a díky tréninku je neustále opravován a obměňován, takže cesta, kterou jste včera přišli dnes již nemusí existovat.
Je to též oblíbený test trpělivosti a vynalézavosti pro studenty.
Jižní cvičiště
Toto cvičiště, nacházející se na jih od vesnice, je z větší části tvořeno pouští, pískem a občas nahodilou skalou. Je to ideální místo na cvičení technik, zvláště pokud chcete mít klid a hrozí vám, že by technika mohla něco zničit. Tam se nemusíte bát, je tam jen písek a toho je v poušti dost, až moc, jak by vám řekli mnozí místní. Každopádně, pokud se chcete vzdálit od civilizace, vyzkoušet si něco opravdu ničivého nebo si jen hrát na přežívání v poušti, našli jste to ideální místo.
PODNIKY
Jídelna u Seno-chan
Nejlepší místo na snídani nebo oběd, pokud jste milovníci sladkého. Nebo vydatného občerstvení. Nechybí tu vůbec nic, od vepřového rámenu přes onigiri, vaječné omelety, rýžové placky, až po zákusky všeho druhu. A věčně usměvavá, příjemná obsluha je v roztomilém barevném prostředí malé jídelny jen bonusem navíc.
Restaurace Takanashi
Pokud hledáte opravdu působivé místo pro společný oběd, večeři, nebo i snídani, zajděte do nejlepší restaurace ve vesnici. Už po generace patří rodině, která se v gastronomii skutečně vyzná a dokáže vám připravit ty nejvybranější pochoutky. Připravte si však naditou peněženku, návštěva v Takanashi vám do ní vypálí díru.
Asayake
Jedná se o jednu z nejluxusnějších čajoven v centru Sunagakure. Je zvláště oblíbená u ninjů, jelikož její provozovatelka je bývalý shinobi. Každý si tu přijde na své, mladí genini si zde mohou dát výborný ledový čaj a jejich senseiové tu mohou společně spílat na neschopnost nové generace nad šálkem saké.
Kottōhinten
Tento obchod se starými sochami a dalšími starými věcmi se nachází v zapadlé uličce poblíž radnice, avšak jeho stinná atmosféra skrývá. Když totiž řeknete prodavači ty správná slova můžete se dostat do zadní části, kde se nachází centrum černého trhu v Zemi Větru, ale pozor, není moudré pustit se do křížku s těmito lidmi, nemuseli byste se už objevit.
OSTATNÍ
Kegareta chiku
Chudinská čtvrť Sunagakure. Každá vesnice ji má a ta zdejší se nachází na jihu vesnice, podél zdi. Dá se zde sehnat cokoliv od zakázaných zbraní až po tinktury. Pokud si zde nedáte pozor, nebude žádné překvapení, že vás okradli.
Aka chiku
Nebo-li Červená čtvrť. Ano, jedná se o místo, kde kvete nejstarší řemeslo. Ale je to také místo plné barů a středobod všech drbů, pomluv a městských legend. I když to není rozhodně místo, kam by se měl mladý genin vypravit, je to místo, kde se člověk může dozvědět velkou spoustu užitečných informací.
Vyhodnocovací příspěvky
Tým B
Snažíte se jít po cestě s, což je ale nemožné, asi jste si špatně prohlídli okolí.... jedinou možností pokračovat je cesta t, takže se po té cestě vydáte a míříte do oázy č. 11. Cesta probíhá klidně a nic zvláštního se neděje v dáli už vidíte onu oázu.
Tým C
Pokračujete po vámi zvolené cestě. Nic zvláštního se neděje, takže můžete bez sebemenších potíží pokračovat až do oázy č. 11, která už je na dohled.
Kira Sugito - Zlaté písky
Tým C - cesta u
“To nééééé!” Zamračila se, když zjistila, že nemají na výběr. Mohli se vydat jen jednou cestou a to se jí vůbec nelíbilo. Pravděpodobnost, že to povede k dobrému, byla hodně malá. Tohle dopadne špatně. Hodně špatně. O zvířata se tradičně nějak nestarala, Nadaiovi to očividně šlo jedna báseň, tak proč mu do toho zasahovat?
Hřálo jí jen to, že už mají jednu relikvii. Křehkou relikvii, takže bylo zapotřebí s ní zacházet opatrně. No, asi by bylo bezpečnější dát to na starost Nadaiovi, ale ten už toho i tak měl dost.
Ač nerada, vyrazila tou jedinou možnou cestou, a doufala, že to nebude zas tak hrozné.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Tekuard Ashikaru
Hlavní oáza->cesta s
Když se opět probudil a pohlédl na hodiny,usoudil, že je čas vyrazit. Daisuke mu řekl, že byl na návštěvě v nemocnici a že velbloudi jsou v pořádku.
Opustili oázu a vydali se po cestě "s". Jednoho lovce už měli z krku a on doufal, že další už nebude. Beztak měli dost vlastních problémů.
Daisuke tuhle cestu zvolil, protože by v té oáze měla být další nápověda. V každém případě byl připraven se bránit. Chtěl alespoň něčeho dosáhnout, ne jen spoléhat na kolegu.
Yon Ki
Protřel si ruce, další potřebná věc pro jeho plán právě vyšla a on tak pomalu budoval svoje písky, ty, které nejsou pod nadvládou Daviena, ale čistě pod nadvládou jeho, což bude v budoucnu jeho největší opora. Konečně z Mizuki vyléčili Hirotada do takového stavu, že by se měl co nevidět probrat. Opět ho vzal na záda, rozloučil se z Mizuki a vyrazili do noci. Připravil ještě jedno překvapení pro týmy, které jsou na cestě... a pak si to zamířil do oázy č. 11.
Vyhodnocovací příspěvky
Tým A
-bojuje-
Tým B
Probudíte se do svěžího dne a rozhodnete se pokračovat v cestě. Vypravíte se směrem ke kovárně, která je hned od hlavní brány oázy. Cesta se rozděluje na tři další na cestu r, s, t. Když dojdete na ono rozcestí příjde vám něco divné. Před vstupem ne cestu r a s vidíte něco jako barikády, se vzkazem, že cesta je tudy zakázána. Kdyby jste se chtěli vrátit cestou n, o, p nebo q najdete tam to samé. Zbývá vám tedy jediná možnost a to cesta t.
Tým C
Probudíte svěží do nového dne a rozhodnete se pokračovat v cestě. Nevíte ještě ale kam se vydáte, ale vaše rozhodnutí určitě posílí následující fakt. Cesty v, k a q jsou zablokovány. Cesta vede pouze po cestě u.
Kira Sugito - Zlaté písky
Tým C - Oáza
Po úspěšném získání relikvie se vydali zpátky do oázy, dorazili akorát včas, už se stmívalo a strávit noc venku se jí vážně nechtělo. Díky velbloudům nebylo cestování tak náročné, takže ani nijak moc unavená nebyla.
Vypustila světlici, aby dala vědět, že se nachází v oáze. Zvířata nechala na starosti Nadaiovi, nejen pro to, že na to byla moc líná, ale Nadai už v tom měl takovou praxi a jemu to jen prospěje.
Přečkat noc měli v nějaké chajdě. Kira nepředpokládala, že by se tam skrývalo něco nebezpečného, ale jistota je jistota, proto se nejdříve ujistila pomocí loutky. Šikovná věc.
Pak to probíhalo úplně stejně jako vždy, drželi hlídky a ráno vstali. To bylo pořád stejné.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Daisuke Sugito - Tým 2
Hlavní oáza
Daisuke poděkoval sestře a převzal si od ní velbloudy. Na jednoho z nich se vyhoupl a zamířil k hotelu.
Cestou si to celé ještě přehrával znovu v hlavě a třídil myšlenky.
Když dorazil k hotelu, cítil se už jistěji a mnohem míň zmateně.
Poprosil na recepci, aby se jim někdo postaral o velbloudy a vydal se na pokoj za Tekuardem.
Padl na postel a v mžiku usnul. Tohle byl dlouhý den a on byl skutečně vyčerpán.
Yon Ki
Stále pomáhal Mizuki s léčením Hirotada, rány už se vcelku zacelily, byla jen potřeba ho dát trochu do kupy. Vyrušil ji ale opět Daisuke s prosbou. Mizuki se na něj podívala.
"Mám tu pacienta a ten má přednost" Yon jí ale chytl za ruku a kývl hlavou, že může jít.
"Postarám se o to, Daisuke, počkej tady" Mizuki se zdvořile uklonila a odešla. Yon ukázal, aby přišel k němu. Zavřel dveře a zastřel.
"Mám s tebou řeč" řekl mu, Mizuki přitom prohlížela velbloudy venku a píchla jim trochu adrenalinu na povzbuzení.
Tekuard Ashikaru
Hlavní oáza
Konečně dorazili zpět. Na tekuardovi byla znát menší únava a Daisuke na tom asi nebyl o mnoho lépe. Proto byl asi nejrozumnější řešení hotel.
Ubytovali se a oba usnuli. Hned jak se vzbudil, Tekuard potichu přešel ke svému pouzdru a omotal pět výbušných lístků koem pěti kunaiů (každý zvlášť).
Uložil je zpátky do pouzdra a zalehl zpět do postele. Při pohledu na hodiny usoudil, že mají ještě čas a znovu usnul.
Daisuke Sugito - Tým 2
Oáza 7
Daisuke s Tekuardem došli do hlavní oázy. Akorát, začínalo se totiž stmívat.
Když šli kolem kovárny, přivítal je kovář, u kterého Daisuke opravoval Kamaitachiho, a vyzvídal, co se stalo.
Daisuke mu vysvětlil situaci a on se jim téměř vysmál, a při sdělení, že řeka byla fata morgána Daisukemu zacukal sval na čele.
„No, tak si alespoň můžeme zas v klidu odpočinout,“ podíval se na Tekuarda Daisuke a pokrčil rameny.
„Zajdu poprosit zdejší sestru, aby se podívala na velbloudy, sejdeme se v hotelu, ok?“ Řekl Daisuke Tekuardovi, počkal, až Tekuard i s klonem seskočili z velbloudů, a vydal se s nimi k sestře.
Iryzo Yoris-Čierne Piesky
Iryzo trénoval ešte dlho a učil sa svoju novú techniku. Už mu ako tak išla len to chcelo doladiť. Sústredím sa na tréning tak že zabudnem na hlad. Zo začiatku žalúdok protestoval ale napokon stíchol a ja som sa venoval ďalej svojmu tréningu. Ani si nevšimnem že zo strechy ma pozoruje otec. Netuším ako dlho tam sedel a díval sa na mňa iba som započul zakašlanie vtedy som si ho všimol.
„Ide ti to dobre synak. Raz s teba bude dobrý shinoby“
poviem mi a ja sa prestanem sústrediť na tréning a vyskočím k nemu na strechu. Sadnem si vedľa neho a zapozerám sa na nočnú oblohu.
„Ani som si nevšimol že je už tma. Mesiac svieti tak jasne že mi to prišlo ako podvečer. Ale treba trénovať keď chcem niečo dosiahnuť. Akurát keď som na to sám ide to ťažšie a trvá to dlhšie. Ale keď ma nemá kto trénovať“
Poviem svoj menši predslov ocovi a ľahnem si na strechu pozerajúc na hviezdnu oblohu. Ote sa na mňa pozrie a usmeje sa
„Tak synu je to tažké ale môžeš trénovať z vaším sensejom Akemi alebo za Davienom môžeš zaisť on tiež bojuje z mečom“
Poradí mi otec a ja iba kývnem plecami
„Tak Akemi sensei ma moc nevytrénuje v kenjutsu a Davien ten možno hej ale je tu ešte jedna vec kvôli ktorej nechcem ale to nikto nevie to si nechám pre seba. “
Odpoviem ocovi a na chvíľu je ticho a zrazu nečakane sa prudko postavím ako by ma niečo napadlo.
„Aj by sa to dalo zajtra pôjdem za Davienom a spýtam sa ho po tréningu či by ma netrénoval a tak by ... “ nedopoviem a pozriem sa na oca „Prepáč ale zvyšok si musím nechať pre seba neviem ako by si to bral. Teraz ešte idem trénovať a pôjdem spať“
Dodám a zoskočím zo strechy. Vezmem si svoje scimitare a pustím sa do tréningu. Trénujem dlho do noci keď začnem pociťovať únavu sa rozhodnem dnes tréning nechať tak. Ako sa vídam do domu pozriem na strechu či tam nie je ešte otec ale už tam nebol. Po ceste do izby sa rozhodujem či zajdem do sprchy teraz alebo ráno. Nakoniec to nechám na ráno. Vládzem si iba nastaviť budík na 5:00 a dať zo seba veci.
Ráno ma zobudí budík. Ešte pár krát sa prevalím v posteli ale napokon sa z nej vyhrabem. Ráno rýchlo zájdem do sprchy. Po sprche vybehnem do svojej izby a hodím na seba svoje oblečenie a výbavu pozriem na hodinky kde bolo 5:45. Pokojne zájdem do kuchyne kde sa naraňajkujem a naplním si žalúdok. Ešte pred tým ako vyjdem z domu si spravím rannú hygienu. Napokon po ranných procesoch vyjdem von a namierim si to ku palácu kde počkám Daviena
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Vyhodnocovací příspěvky
Tým A
---boj---
Stmívá se, začínáte bojovat v pološeru, až je ještě větší tma, jiskřící Richi ale oázu dostatečně osvětluje (
)
Tým B
Vracíte se stejnou cestou do oázy číslo 7, tedy do hlavní oázy. Oáza se za dobu vaší nepřítomnosti vůbec nezměnila, nabízí vám zase stejný servis jako tomu bylo před tím než jste jí opustili. Zastaví vás už vám známý kovář a ptá se, co se stalo. Vysvětlíte mu, že se nedokážete dostat přes řeku. Ten se vám ale jen hodně hlasitě směje.
"Mládež jedna blbá, naletěli jste fatamorgáně" s hlasitým smíchem je zase opustil. Jste rádi že jste v oáze, protože se stmívá a brzy skončí den
Tým C
Vracíte se do oázy číslo 8. Jste unaveni a musíte si odpočinou, právě v čas, protože se stmívá. Ubytujte se tedy v chajdě, která se tu nachází.
Daisuke Sugito - Tým 2
Cesta ,,r"
Daisuke nevěřícně sledoval dění.
Yon se opět ukázal a tentokrát zcela klidně Hirotada odnesl. Kdyby to neudělal, byl Daisuke připravený Hirotada odvézt do hlavní oázy, ale to se nakonec ukázalo jako nepotřebné.
Prohrábl si vlasy a povzdechl si.
„Netušim, ale jsem rád, že nedělám u Zlatých! Pousmál se Daisuke a zasmál se.
Přišel k Fezovi a zvedl levou ruku. Feza v obláčku kouře zmizel a na Daisukeho nátepníku se opět objevila pečeť.
V tomhle střetu přišel o tři kouřové bomby a jeden kunai s výbušným lístkem. Zanedbatelné ztráty. Ale bylo mu líto velbloudů. Hned, jak se vrátí do oázy, poprosí sestru, aby se na ně podívala.
Přišel k místům, kde byli v písku zbylé dva kunaie s lístky, sebral je, a uložil.
Pak se podíval na klona Vůdkyně Černých, aby se ujistil, že je v pořádku, a kývl.
„Tak můžeme pokračovat, ne?“ Usmál se spokojeně a povzbudivě na Tekuarda a přešel k velbloudům. Nechtělo se mu nechat se od nich vézt, když měli trochu pořezané nohy, ale neměli čas a museli využít té nejrychlejší metody.
Vyhoupl se do sedla a vyrazil vpřed, zpátky do hlavní oázy číslo 7.
Opět jeli ve formaci za sebou, s Daisukem v čele a Tekuardem nakonci.
Daisuke se cítil trochu bezpečněji, když věděl, že jednoho lovce mají z krku, ale stále nechtěl podcenit situaci. Pořád ještě po nich mohl jít tucet dalších, mnohem horších.
Tekuard Ashikaru
cesta r
Nevěřícně tam zíral na Yonovu reakci. Zároveň úplně zamítl kariéru přes Zlaté písky. Nebo možná... Ale na to teď nebyl čas. Právě když se chystal, že toho kluka nějak ošetří, vrátil se Yon a poněud klidějším hlasem k nim promluvil. "Ale jistě, že jsme nic neviděli,"řekl si pro sebe. Nahlas mlčel. Nechal Yona zase odejít a otočil se k Daisukemu. "Máš představu, co tohle znamenalo?" Otočil se na velbloudy. Krom malinko pořezaných nohou jim nic nebylo. Aspoň něco. Posbíral zbraně poházené kolem a vykročil k velbloudům. Už to chtěl skončit.
Yon Ki
Trochu se mu to všechno uleželo v hlavě a vychladl. Otočil se zpátky a vrátil se pro jeho momentálně bezvládné tělo. Vzal ho na záda.
"Nic z toho jste neviděli jo?" mávl na ty dva, kteří byli asi dost zaskočení, vzal jeho tělo a zamířil do oázy č. 7. Využil svých známostí a odvedl kluka do nemocnice za Mizuki.
"Yon-sama, co ten kluk vyváděl?" zeptala se zvídavě Mizuki.
"Ále, ruply mi nervy" přiložil ruku k dílu tím, že své ruce obalil zelenou, léčivou chakrou a pomáhal Mizuki.
"Asi bych měl zajít na pár lekcí sebeovldání" zasmál se, Mizuki ho ale týrala pohledem.
"To by jste měl" vyplázla se a pokračovala ve své práci.
Sayuri Sugito
"Dobrý večer." pozdravila Sayuri muže a vešla do malého příbytku.
"Ano, skutečně je to už nějaká doba, upřímně jsem ani nevěřila, že se ještě někdy potkáme." řekla dívka a přijala nabízené místo u hrnku čaje. Trochu upila a odpověděla na poslední dvě otázky muže.
"Abych pravdu řekla, nedivím se, že Akemi již vaše služby příliš nevyužívá. Asi víte, při svých zdrojích, že je nyní velitelkou Černých písků, to před vámi ani tajit nemusím, takže si zřejmě informace snaží shánět sama, já bych jistě také mohla, ale nevěřím, že by to byla nejrychlejší cesta, takže jsem přišla za vámi, bez vědomí Akemi, myslím, že by nebyla nadšená, kdyby věděla, že tu dnes jsem, ale situace se změnila a já musím hrát s kartami, které mi byly dány." řekla dívka a opět se napila trošky čaje. Čekala na informátorovu reakci, chtěla vědět, co jí řekne a jak bude reagovat před tím, než Sayuri přednese svou prosbu.
Hirotado Yutsurai
"Tak kandidát jsem byl. Teď už je to ale asi všechno v háji."
Po chvilce se přiřítil Yon a celá situace se obrátila proti němu, když začali tvrdit, že podváděl.
Nestihl se ani nějak bránit, protože ho Yon vyděsil k smrti. A začal mu pořádně ubližovat na těle.
Tohle že byl jeden z jeho vzorů? Z jeho idolů?! Jestli to tak bylo, tak se v nich šeredně spletl. Už se mu ani k Zlatým nějak nechtělo.
Nahlas už to ani říct nemohl, protože dostal kopanec a už viděl jen tmu.
Sayurin Informátor
Muž se zahalenou tváří otevřel Sayuri dveře a uklonil se.
"Dobrý večer slečno Sayuri. Dlouho jsme se neviděli."
Poodstoupil, aby mohla vstoupit dovnitř.
Připravil jí šálek čaje a z konvice jí nalil.
"Zajímavé, že jste se tak náhle objevila. Abych přiznal, nečekal jsem Vás slečno. Prosím posaďte se. Prozraďte, posílá Vás vaše sensei? Co slouží v té své organizaci už nás nevyužívá jako dřív."
Yon Ki
Tak trochu se zarazil, jeho tělem projela vlna vzteku, kterou nedokázal koridovat, otočil se zpátky a s vražedným pohledem chňapl Hirotada za triko a vyzdvihnul ho do vzduchu.
"Jsou 2, a znám je, věřím jim" zaťal klouby a uštědřil mu jednu pořádnou ránu do obličeje.
"Tvoje šance u zlatých úplně vymizela, chtěl jsem ti dát šanci ale tím končíš" protáhl pěst a vrazil mu další ránu, tentokrát do břicha.
"Víš, v Kuse mi říkali Krvavý Yon a víš proč?" jeho dva prsty se zaostřili pomocí Fuutonu a on mu s nima sekl na jedno z líc.
"To proto, protože miluju krev" do krvácející rány mu vrazil další pěst. Pak mu svou čepelovou rukou poranil nejdříve ruce a pak ho několikrát sekl přes břicho.
"Pamatuj si jednu věc, nesnáším podvod, nesnáším lež, nesnáším křivárnu" neustále vražedným pohledem se mu celou dobu díval do očí, jeho zloba přímo hořela v tmavých zorničkách.
"Zlatí jsou čestní a taky jsou zlatí to, na co ty nikdy nedosáhneš" pořádně švihl s jeho tělem o zem a pak mu uštědřil pěkně silnou ránu do zátylku.
"Spi sladce" pohledem přejel na ty 2.
"Co tak civíte, chcete taky?" z kapsy vytáhl poslední krystal co mu zbyl a hodil ho po Daisukem. Pak se bez zájmu otočil, překročil nehybné tělo a rozběhl se zpátky do pouště.
Daisuke Sugito - Tým 2
Cesta ,,r"
Daisuke čekal, že to takhle nějak dopadne, i když nečekal, že dostanou vynadáno za takovouhle prkotinu.
Pak se ale podíval po Tekuardovi a zarazil se.
Tenhle boj vyhráli a on měl vypadnout jen kvůli tomu, že Hirotadu nehrál fér? Byli tým a on v tom nechtěl svého parťáka nechat samotného jen kvůli tomu, že by mu chyběla kuráž říct něco na svou obranu.
„Přesně tak, pane!“ Odhodlal se Daisuke a přidal se k Tekuardovi. Nechtěl Hirotadovi sice zavařit ještě víc, ale rozhodně kvůli jeho drzosti nechtěl nést následky i on.
„Pokud se nepletu, tak ztráta či zničení krystalu znamená konec. Hirotado zničil oba krystaly až po té, co jsem mu ten jeho strhnul z krku, takže mé vyloučení by nemělo být platné, ne?“ Řekl a zadíval se na Yona.
Tekuard Ashikaru
cesta r
Aby celá situace byla ještě přehlednější, vtrhl tam Yon. Normálně by asi litoval toho kluka, že se mu nesplní jeho sen, ale za těchto okolností mu tu více než přál. I když už si s Daisukem povídal a v podstatě to vypadalo, že to prostě tak bylo, Tekuard věděl, že Daisuke ten krystal vzal dřív. "Tak malej moment jo," řekl a dal ruce před sebe, "tomuhle malinko nerozumim." To se vážně může bojovat, i když už nemáš krystal?" s těmito slovy se otočil na toho kluka dole. Nebyl schopen zapamatovat si jeho jméno.Docela by ho to zajmalo. A to nepřednější, nechtěl tu zůstávat s klonem.
Yon Ki
Nervózně přešlapoval, krystaly zmizly už před nějakou chvílí, furt ale neviděl světlici. Nervy byly na pochodu... když v tom se náhle na nebi objevila světlice.
"Konečně" rozběhl se směrem ke světlu, přitom použil Geppo, ať je tam co nejdříve. Zachvíli se už vznášel na bitevním polem kousek od hlavní oázy.
"Můžete mi říct co to jako je?" řval na ně už z výšky. Jak přistál, nebylo to o moc lepší.
"Krystaly zmizely už asi před pěti minutama a světlice nikde! Výherce má zajistit záchranu, co to jako má znamenat?!" křičel zároveň po týmu 1 a i po Hirotadovi, přitom se díval, komu chybí krystaly.
"Vidím zničené 2 krystaly, takže se mnou oba dva odejděte, Tekuard pokračuje" ukázal směrem zpátky a otočil se k nim zády.
"Hirotado, ze zlatýma se rozluč" dodal jen tak do větru, dostal druhou šanci ale i tuhle zkazil...
Daisuke Sugito - Tým 2
Cesta ,,r"
„Daisuke Sugito,“ stiskl jeho dlaň krátce a pevně Daisuke.
„To nic, Teku. Uvidíme, jak se to vyvine…,“ podíval se Daisuke smířeně na Tekuarda a pokrčil rameny.
Daisuke se trochu podivil zjištění, že Hirotado je jeho vzdálený příbuzný, ale vysvětlovalo to jeho styl boje.
Při jeho dalších poznámkách o světlici Daisukemu trochu zacukal koutek oka, ale nedal to na sobě znát.
Sáhl do tašky za záda a vytáhl svitek, rozevřel ho a na něm se objevila v obláčku světlice.
Namířil jí k nebi a vystřelil.
Pak se opět podíval na Hirotada.
„Takže…ty jsi kandidát do Zlatých písků?“.
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky/Lovec
Podařilo se. Zničil oba krystaly jak měl v plánu. Jeho sok ho začal okamžitě prohledávat. "Co děláš mag*re?! Já už žádný další nemám! NEEE V TRENKÁCH TAKY NE VĚŘ MI!"
Pak ho ten kluk pustil na zem. "Víš, já bych mohl říct to samý. Kdyby to bylo na ostro, možná bys byl mrtvý ty, nebo třeba tvůj kolega..."
Byla to trochu ironie, že zrovna on měl dělat lovce. Jeho styl byl určen k tomu, aby si udržoval nepřítele od těla, nebo od osoby, kterou by měl chránit.
Usmál se a podal protivníkovi ruku na seznámení. "Jsem Hirotado...Yutsurai, vzdálený příbuzný tvého klanu."
Po jejich seznámení ukázal na jeho věci. "Asi by to chtělo světlici ne? Nechce se mi plazit zpátky, když jsme tak daleko."
Hiren - Lovec
Stále zachovával chladný výraz. "Mého mistra si do pusy neber. Nic o něm nevíš, stejně jako nevíš nic o mě. Neznal jsi mě tehdy a neznáš mě ani teď. Jiskříš si tu jako žárovka a hraješ si tu na velitele. A přitom nemáš ani dost respektu na to, aby tě někdo poslechnul. Nemysli si, že až s tebou skončím, tak tvého kolegu nedoženu."
Od relikvií je dělilo jen pár kilometrů a platil tam zákaz útočení, ale musel se vrátit stejnou cestou.
"Tak jak to vyřešíme? Nemáš v plánu mi svůj krystal dát a já nemám v plánu nechat vás uspět. Ber mě jako zkoušejícího na tomhle cvičení..."
Hinote Onna
Jen znuděně sledovala žhavého draka. Jít ohněm proti ní? Jak směšné... Nemělo žádný smysl se tomu vyhýbat, kdyby to byl oheň, neublíží jí to, kdyby to byl inkoust, uvaří ho.
"Čekala jsem něco víc" uzívla si.
"Jestli chceš, může ti támhletem chlapec trochu pomoct, ať je to vyrovnané" ukázala prstem na kluka,stojícího u budovy.
"2 na 1 je fér ne?" usmála se.
Yon Ki
Sledoval krystaly. Viděl, že jeho tým asi získal 1 relikvii, protože se po dlouhém stání dal konečně do pohybu. Sledoval i další týmy, které právě bojovaly s lovci. Jeden případ se mu zdál velice zajímavý. Nejdříve zhasl jeden krystal, pak i druhý.
"Že by ten malý nekňuba zvládl porazit 2 lidi najednou?" zasmál se. Nikde ale neviděl světlici, takže jen čekal co se bude dít a pomalu se připravoval na cestu.
Axen Jigoku - Čierne piesky
Axen prišiel domov. Všade bolo hrobové ticho. Vošiel do kuchyne. Tam sedeli Hiroki, Yuzu a Hinamori. Všetci večerali. Pozdravili ho a Axen si k nim prisadol. Tiež sa pustil do jedla.
"Yuzu Kedy zajtra odchádzaš z domu?" spýtal sa Axen.
"Zajtra som doma celý deň. Môj sensei býva chorľavý a zase mu niečo je takže...." odpovedala mu s úsmevom.
"No a čo ty Hinamori?" Otočil sa Axen na druhe dievča.
"Ja odchádzam jak vždy." oznámila milo Hinamori.
Hiroki bol celú dobu ticho a keď dojedli, ukázal na Axena a naznačil mu nech ho nasleduje. Axen sa postavil od stola a išiel za Hirokim. Obaja vyšli za dom.
"Čo plánuješ na zajtra?" spýtal sa Hiroki.
"Nič špeciálne." pousmial sa Axen.
"Budeme trénovať to čo naposledy. Ale najskôr si zopakujeme všetko čo zatiaľ ovládaš. Myslím jutsu." oznámil mu Hiroki.
"Ok!" povedal rozhodne Axen a začal trénovať jutsu, tie ktoré už plne ovláda aj tie ktoré ešte plne neovláda. Jednoducho všetko. No to najdôležitejšie si nechal na koniec. Jeho najsilnejšie jutsu, ktoré skoro nedokázal ovládať.
"Tak sa do toho jutsu pustime. No dávaj si pozor." oznámil mu Hiroki. Axen prikývol a začal s tvrdím tréningom jeho jutsu. Za domom dokopy trénovali niekoľko hodín. Boli tam až do druhej rána. Yuzu celý tréning sledovala z okna. Hinamori ho zo začiatku pozorovala tiež no zaspala a tak ju Yuzu odniesla do postele. No konci tréningu si Yuzu išla ľahnúť. "Zajtra bude Axen mimo." prešlo jej hlavou.
Zadýchaný Hiroki stál nad Axenom. Axen ležal na zemi, celé tričko mal dotrhané a ruky mal dodriapané z mnohými reznými ranami. Tieklo mu z nich veľa krvi. Hiroki ho zobral do domu. Axen bol taký vyčerpaní že sa nedokázal ani pohnúť. Jeho čakra bola úplne na dne. Hiroki mu v dome umyl a vydezinfikoval rany. Muselo to bolieť no Axen ani nepípol. Hiroki mu potom celé ruky obviazal obväzom a odniesol ho do postele. Axen v posteli okamžite zaspal. Hiroki počas toho ako odchádzal povedal. "Som na teba hrdý, Axen!"
Tekuard Ashikaru
cesta r
Spolu s klonem se pomalu přiblížili k dvojci, která už skončila boj.
"Tak co?" zeptal se Tekuard napřed vsele, ale když si všiml, že Daisukemu se na rku cosi neblýská, zbledl. "Co to má znamenat?" stáčel oči po všech přítomných. Vypadalo to, že je vyrušil z rozhovoru, el to v téhle chvíli neřešil. Ani ten kluk nevypadal, že by ten krystal ještě měl. "Co se sakra stalo, dyť byl na zemi, jak je možný, že ti zničil krystal?!" řval ani ne tak na někoho, ale spíš pro vybití vzteku. Pěti zatlé tak, že měl až bílé klouby. To všechno bylo posíleno i vědomím, co teď asi tak bude. Jestli bude muset pokračovat sám, nevěřil, že by to mohl zvládnout, ale nebude zmatkovat. Pokusil se trochu uklidnit. Marně.
Iryzo Yoris - Čierne Piesky
Keď sa z Axenom dohodneme čo ďalej bude. Axen sa zoberie do obchodu. „Tak sa maj zajtra sa stretneme.“ Poviem a vydám sa domov. Doma Oco z mamu večerali. „Idem ešte trénovať“ poviem im a vydám sa do záhrady. Vytasím svoje scimitare a začnem trénovať. Trénujem piruetu čo ma naučil Davien a neskôr prejdem k figurínam na ktoré útočím. V tom ma napadne jedná malá vec. „Čo ak sa dá Akemina technika využiť aj na čepele a ovládať ich?“ spýtam sa sám seba. Chkru sústredím do jednej z čepelí a vyhodím ju do vzduchu. Z obtiažov ju udržím vo vzduchu. „Tak nie je to také ľahké ako z kunayom“ poviem si a skúsim s ňou hýbať ale po chvíli spadnú. V tom sa objaví otec vo dverách „Skús použiť nejakú ručnú pečať pri tom“ povie a znova odýde. Tak to skúsim. Skúšam rôzne pečate až nakoniec to funguje
http://evropa-game.cz/
https://www.facebook.com/pages/Kr%C3%A1sy-Slovenska/1418097771773302
Daisuke Sugito - Tým 2
Cesta ,,r"
Daisuke vyslechl toho kluka. Opravdu to dokázal. Zvítězil!
Ovšem pak jejich sok udělal něco, co Daisuke opravdu nečekal. Švihl nohama a z těch se uvolnili drátky, které zničili Daisukemu krystal v ruce a i ten, co měl na krku.
Daisuke zůstal stát jako opařený, neschopen slova. Zíral na suť, co měl v ruce a co se mu sypala z krku.
Pak se prudce vhrl na toho kluka a začal ho zběsile prohledávat.
Tohle nemůže bejt konec! Musí mít třetí krystal! Pokračoval Daisuke v prohledávání, ale nic nenašel.
Vrhl pohled na toho kluka, chytl ho za límec, přitáhl si ho blíž a už se napřahoval pravačkou se zatnutou pěstí.
Po chvilce ho ale zběsilost přešla, rysi v obličeji se mu opět trochu uvolnili a on pravačku spustil dolů. Pustil toho kluka a nechal ho spadnout zpět do písku.
Sám pak dosedl rezignovaně a uvolněně na písek vedle něj. I jeho loutka povadla a sesunula se nehybně do písku vedle toho kluka.
„Seš pěknej parchant,“ pousmál se hořce Daisuke a odmlčel se.
„Konec? Kdyby tohle nebylo cvičení, byl bys dávno mrtvej,“ řekl Daisuke. V tu chvíli mu tato slova díky adrenalinu šla vyslovit lehce. Ale dokázal by ve skutečnosti vážně někoho zabít? To v tuhle chvíli neřešil.
„Jak se jmenuješ?“ Zeptal se ho, s pohledem stále zabodnutým do písku.
Richi Tyoshi
Richi se podíval na Hirena a vyslechl si jeho proslov.Koutkem oka stále sledoval Senjiho.Když Hiren dokončil svůj proslov RIchi se chytil oběma rukama za břicho a začal se nahlas smát.Po několika vteřinách nahle přestal.
Na Richiho tvaři se oběvil jeho klasický výraz.
,,Tak ja jsem naivka jo.Naivní jsi tu jen ty.A to v tom,že si myslíš že ti ho dám bez boje."
,,Uzu nic nezkoušej!!!.Pokračuj dale v ceste za relikvií já až to sním tady zkončím tak tě doženu"řekl s měrem k Senjimu.Ten vypadal jak kdyby ho nechtěl vyslechnout.
,,Uzu to je rozkaz a moje přání.Naše mise je jiná tak zmiz a jdi jí dokončit"Zařval na něj v naději že ho poslechne.
Však potom už daval pozor jenom na Hirena.Nevypadal,že chce zautočit jako první ale to Richi také ne.
,,Víš Hirene,je to už dávno,kdy jsme se seznamili a od tý doby uběhl nějaký ten pátek.Čas běžel a lidi se mění.Už na tomhle světě nejsem pro pomstu jak dřív.Ted tu jsem pro Černý písky a pro vesnici"řekl a nachvili utišel
,,Zajmalo by mě dve veci"řekl a ukazal dva prsty na Hirena.,,První je proč bych měl pred tebou skrývat neco co víš a druhá je odkdy jsi tak namyšlený a arogatní však víš že pýcha předchází pád ne ???Co by ti na to řekl Davien-Sama"dodal.
Pak svou pravou dlan položil na místo svého srdce.
,,Pro shinobiho je největší čest zemřít v boji,ale piš si,že ti ten boj pěkně znepříjemnim"zařval Richi druhou část vety v souvětí a jiskry na jeho těle byli častejší.
Senji Hazari-černé písky(krycí jméno "Uzu")
oáza 9
Věděl, že v přímém boji by neměli šanci, také je na nic podobného necvičili, ani terén jim příliž nepomáhal. Přemýšlel. Napadlo ho pár věcí ale nevěděl, jak budou účinné. I když něco stejně zkusit musel. Stále v pohybu vytáhl kunai, co kdysi připravil u soutěsky s hady, a hned po něm ještě sedm dalších, provázek a tři dýmovnice. Již připravenou zbran si zastrčil za opasek, zastavil se(od parťáka ušel asi čtvrtinu kruhu se středem u protivníka) a ke třem dalším kunaiím přivázal dýmovnice, zastrčil je také za pas a zbývající čtyři nechal viset na prstech jedné ruky, do druhý vzal ještě další dýmovnici, celou dobu pro jistotu očkem sledoval nepřítele. Byl připravený na svůj plán, znovu se začal i s velbloudem na stejné kružnici vzdalovat od richiho, chyběl už jen kousek.....
Hirotado Yutsurai
Zlaté písky/Lovec
Jeho útok nevyšel a lanka prošli skrz loutku. "Genjutsu?!" Nestihnul ani pořádně zareagovat a po chvíli ho nějaká ptačí loutka přišpendlila k zemi. Loutkař mu pak strhnul jeho poslední krystal z krku.
Hiro se jen usmál, i když v jeho tváři bylo poznat zklamání. "No, možná, že tvá vůle je silnější, než ta moje...do Zlatých písků se teda asi nedostanu."
Ale jako každý z té jednotky i on bojoval až do konce.
švihnul nohama, které měl volné a lanka na jeho nohou vystřelila směrem k nepříteli. Zničila krystal, který držel v ruce a i ten, který se mu houpal na krku.
"Promiň, ale pokud mám vypadnout já, tak vypadneš se mnou. Kdo nehraje, nevyhraje."
V podstatě to bylo proti pravidlům, protože byl poražen v momentě, kdy o krystal přišel. Jenže to by nebyl on, kdyby to prostě vzdal.
"Myslím, že teprve teď je konec, ne?"
Hiren
-Lovec
"Jsi naivka jako vždycky Richi. Nějaké tvé trapné taktizování na mě platit nebude, protože to stejně neumíš. Naposledy vás vyzývám, aby jste mi dali ty vaše krystaly.
Ten druhý ho začal pomalu obcházet, ale jeho pozici neustále hlídal.
"Víš, že sám proti mě nemůžeš obstát. Možná ti to budu muset dokázat."
Sklonil ruku a obě strčil do kapsy
Bylo výhodné čekat na jeho první krok. Obzvlášť nyní.
"Hned ukazuješ nepříteli svůj element? Ty tvý jiskry na mě dojem nedělaj a pochybuji, že vůbec na někoho. Jsi asi tupější, než jsem čekal. Tak ukaž co umíš."