Ganmou tomo (Přání všech) - 03: Katakidoushi - Nepřítel

Opět v lesích Konohy...
Sasuke a Sakura se dívají do tváře muži kterého si oba přáli už nikdy nevidět.
Sasuke pustí Sakuru z objetí a postaví se před ni v obraném gestu.
"Čekal bych kohokoliv, ale tebe ne," pronese a v očích se mu na vteřinu mihne Sharingan.
Sakura se dívá muži přímo do očí.
"Ale, Sasuke - kun, nebuď tak nepříjemný, přeci jen, jsem skoro jako tvá rodina," řekne úlisně postava.
"Ty nejsi ani trochu má rodina!! Má rodina je v Konoze, Naruto, Kakashi a Iruka senseiové... Itachi a zbytek mého klanu... Ale hlavně jedna osoba která tu pro mě vždy byla a já to až do včera ignoroval..." řekne Sasuke a usměje se na Sakuru a pak se opět otočí na muže.
"Tak co chceš! Kabuto!" křikne na muže.
Opravdu, Kabuto který kdysi sloužil Orochimarovi a který byl dlouho nezvěstný...
Stojí teď naproti Sasukemu a nepříjemně se usmívá.
Shodí ze sebe plášť a Sakuře se na chvíli udělá na zvracení a Sasuke se dost vyděsí.
Kabutvo tělo je z poloviny celé šupinaté, bílé šupiny jako had...
Bílé šupiny jako Orochimarova hydra...
Kabutovo tělo už skoro pohltil Orochimaru ale je vidět že s tím Kabuto pořád bojuje.
"Co po nás chceš!" řekne Sasuke.
"Chci tvé oči, abych získal ještě větší moc... A také chci zjistit jak jsi zesílil, co na tobě bylo pro Orochimara tak zajímavého..." řekne a seskočí z větve a hned vyrazí k Sasukemu s chakrovým skalepelem.
Sasuke vytasí Kusunagi.
"Řev hromů!" promluví a v očích se mu zatočí Sharingan a z čepele vystřelí zvukové vlny následované blesky a vrazí do Kabuta ale ten to přejde jakoby nic.
Sasuke se zamračí.
"Mě jen tak snadno neporazíš!" vykřikne Kabuto a v ruce se mu objeví Kusunagi co používal Orochimaru, ač Sasuke nechápe jak když ji Itachi zapečetil spolu s Orochimarem samotným a jeho prokletou pečetí do Susanoó...
"Sakuro! Ihned odsud odejdi, nedovolím aby se ti něco stalo!" křikne na ní Sasuke.
"Nenechám tě tu samotného!" odpoví mu.
"Běž! Pokud tohle nezvládnu tak si tě ani nezasloužím! Musím s Orochimarem jednou pro vždy skoncovat! Tak jd..." vykřikne Sasuke ale pak ho něco přeruší.
Sakura s vytřeštěnýma očima sleduje jak Sasukeho probodne Kusunagi.
Kabuto se ušklíbne ale pak se Sasuke rozplyne v kouř.
"Cože!" vytřeští oči pro změnu Kabuto.
Sasuke mu sekne do zad a znovu Sakuře přikáže aby zmizela.
Dojdu pro pomoc! řekne si a zmizí...

"Takže ty jsi se dostal z Orochimarova a Madarova vlivu? Hmm... Zajímavé, bude pro mě potěšením tě zabít!" řekne Kabuto a začne na Sasukeho dorážet.
Dvě Kusunagi se sráží a navzájem jedna druhému ničí chakru.
Tohle musím dát! Jinak si ani nezasloužím v Konoze být!! pomyslí si Sasuke a do dalšího úderu vloží mnohonásobně více chakry než prve.
A pak zas, znovu, další a další údery, další a další síla kterou do nich víc a víc vkládá.
Kabuto už se nesměje ale docela se mračí.
Jeho ruka už je jako tříska která brzo pod nátlakem praskne.
Sasuke s podivnou krvežíznivosti doráží na Kabuta a ten už jen tak tak stíhá.
Nakonec Sasuke provede klamný úder na jeho bok a místo toho ho bodne do ramene a paralyzuje.
Kabuto sykne bolestí.
"To je konec!" řekne Sasuke a vytrhne z něj Kusunagi a setne mu hlavu.
Kabuto ale zmizí.
"Ještě ne... Sasuke - kun..." zašeptá jakoby vítr a Sasuke padne vysílený k zemi, bez chakry, sám, k smrti vyčerpaný výdejem chakry, ale šťastný...

O několik dnů později...
Hmmm? Kde to jsem? Je... Je tu takové světlo že mě oslepuje... řekne si a podívá se po místnosti.
Bílé stěny, okno kterým pronikají sluneční paprsky.
Cítí bolest v ruce a na hrudi.
Vtom si všimne jí...
Sakura sedí vedle něj a je nad ním nakloněná, spí, čekání jí unavilo a usnula.
Sasuke natáhne ruku kterou má v pořádku a pohladí ji po tváři.
To ji probudí...
Když ho uvidí, do očí se jí dostanou slzy, slzy štěstí.
"Sasuke..." zašeptá šťastně a obejme ho což ho trochu zabolí ale přesto je to pro oba krásná chvíle.
"Bála jsem se že se už neprobudíš, spal jsi skoro pět dnů," řekne mu a Sasuke se zarazí.
"Pět dnů... Co... Co Itachi? Kde je on, co ostatní, Naruto, Kakashi, co Kabuto??" zaplaví ji otázkami.
"Ty jeden přitroublej idiote! Já tě asi zabiju!" ozve se ode dveří a dovnitř vpadne Naruto s napřaženou pěstí ale pak se rozesměje.
"Sasuke! Ani nevíš jak jsme rádi že tě máme zpět!" vykřikne a do očí se mu taky dostanou slzy štěstí.
Potom se dovnitř dostane Itachi a další žena.
"Itachi... M... Mami..." řekne Sasuke a posadí se, Sakura ho pustí a místo ní ho obejme jeho matka.
"Jsem hrozně ráda že jsi tady, zpět u nás kam všichni patříme..." řekne a podívá se mu zpříma do očí.
Pak mu ale vlepí pohlavek.
"To máš aby sis zapamatoval že se takové věci nedělají! Takhle nás všechny trápit!" řekne Sasukemu máma a ten se jen zatváří provinile a sklopí pohled.
Všichni se pak začnou smát.
I Sasuke se po chvíli začne smát, a všichni jsou šťastní...

"Tak jo, obleč se a jdeme ven, musíme ti něco ukázat," řekne Itachi a podá mu nové oblečení se znakem klanu.
Všichni odejdou až na Sakuru.
"Co se děje?" řekne a podívá se na ni, když se snaží vstát pochopí, ruku má v dlaze a nohou nemůže skoro hýbat.
Sasuke se usměje a počká až mu Sakura pomůže.
Je to pro ni trochu těžké, taková situace, je na rozpacích když ho vidí.
Ale nakonec mu pomůže do nového oblečení a podá mu berlu o kterou se opře a druhou rukou ji vezme okolo ramen.
"Jdeme?" řekne a ona kývne, pak vyjdou z pokoje.

O pár minut později...
"Vítej doma!!!" vykřiknou dlouhé davy.
Sasuke stojí jako socha před budovou nemocnice a nebýt Sakury která ho podpírá už by spadl na zem.
Tak tohle nečekal.
Sešla se tu obrovská masa lidí.
Všichni... Všichni z jejich bývalé dvanáctky, jejich senseiové kromě Asumi a Kurenai je tu s malým synkem.
Všichni přeživší Uchihové stojí jako ulička vedoucí k tomu davu, na jeho konci stojí Itachi a jejich matka.
U nich stojí Naruto a Kakashi.
Konoha vítá zpět ztraceného přítele, který se opět vrací.
Sasuke je dojatý, velmi, nečekal že by ho vůbec přijali...
A oni nejen to, ale jsou šťastni že je tu.
Sakura se na něj usměje a on ji políbí to dav znovu zajásá a Gai s Leem kteří jsou na podobné situace "citliví" skoro brečí.
"Vítej zpět!!" oze se znovu a Sasuke se Sakurou vykročí k davu lidí, ulička se za nimi uzavře a Uchihové jdou za nimi...