Hyuuga Naoki - 12.Domů?!

„Dnes budeme pečetit osmiocasého!“ oznámil na snídani o pár dní později slavnostně Madara.
„Už bylo načase, musím se brzy vrátit do Konohy,“ konstatovala Naoki.
„Kdy přesně?“ optal se jí Kisame.
„Za týden… ale po cestě zpátky bych se ještě ráda někde stavila, takže tady budu jen asi tak dva tři dny,“ odpověděla loutkařka a pustila se do snídaně.
„Kde se musíš stavit?“ zajímalo Karin.
„Myslím si, že to místo by tě nezajímalo… nikoho z vás,“ podívala se na ni zhnuseně Naoki. Nesnášela, když se někdo motal do jejích věcí. Ona byla samostatná osobnost a ne žádná jejich loutka!
„Ani mě ne?“ pozvedl obočí Madara.
„Tebe už vůbec ne… stavím se jen v nějakém archivu v pár vesnicích. Nic zvláštního, jen bych ráda něco dokázala Tsunade,“ pokrčila rameny Naoki.
„Co?“ nechápal Sasuke.
„Něco ohledně týmu Taka,“ ušklíbla se Naoki. Tým Taka se na ni vyjeveně podíval. Něco takového nečekali. Co by o nich asi tak chtěla vědět Hokage?
„Co přesně?“ naklonil se k Naoki výhružně Sasuke.
„Váš původ… nic zvláštního…“ prozradila Naoki.
„Nic zvláštního?!“ vyjekli všichni čtyři šokovaně. Jejich sbor zněl velmi zajímavě.
Naoki se na ně jen zhnuseně podívala.
„O vás by tak Tsunade něco chtěla vědět… jste jenom banda idiotů,“ zvedla oči v sloup Naoki.
„Hele, takovouhle legraci si z nás už nedělej!“ konstatoval Suigetsu, který si oddechl.
„Co před námi skrýváš?“ chytila se toho ihned Karin.
„Nic zvláštního…“ zrudl Suigetsu.
„Suigetsu?!“ podíval se na něj tázavě Sasuke.
„Fakt to není nic zvláštního,“ vykrucoval se Suigetsu. A skutečně se mu podařilo se vykroutit z podlých sítí jejich konverzace.
„Naoki se to povedlo,“ pousmál se Madara. Naoki totiž v průběhu jejich dohadování a naléhání na Suigetsua odešla.
„Co?“ nechápala Karin.
„Odvrátila od sebe vaši pozornost, aby mohla odejít…“ pokrčil rameny Madara. Pak odešel bez jediného dalšího slova. I ostatní se postupně rozešli pryč.
O pár hodin později se sešli u sochy, do které pečetili démony. Všichni stáli na prstech, které jim náležely. A bylo jich tam deset.
„Sakuro… jakou máš výmluvu?“ zeptala se Naoki dívky s růžovými vlasy, která tam taky byla. Vítězně stála na palci levé ruky, spolu s týmem Taka. Zbytek Akatsuki obsadil druhou ruku.
„Co tě to zajímá?“ ušklíbla se Sakura.
„No, myslím si, že Tsunade nebude moc nadšená z toho, když zrovna ty nebudeš k nalezení,“ pokrčila rameny Naoki.
„Stop, vy dvě! Začneme!“ zarazil je Madara.
A tak se všichni začali soustředit na složité jutsu…

„Hotovo. Zbývá Kyuubi no Jinchuuriki,“ konstatoval Madara, když to všechno skončilo a všichni Akatsuki se rozešli. Sasuke spálil tělo Killera Bee pomocí Amaterasu a bylo po všem.
Sakura zmizela, stejně jako Zetsu a Sasori, protože ti měli své úkoly jinde. Zůstal jen zbytek.
„Tým Taka má novou misi – zabít Raikageho. Kisame, jdi s nimi,“ nařídil jim to Madara.
Oni souhlasili a odešli pryč. Zůstali tam jen Naoki a Madara.
„Já nedostanu misi?“ zajímalo Naoki.
„Poslal bych tě s nimi, ale už takhle jsou dost nápadní… tvá mise je teď návrat do Konohy. Okamžitý,“ odsekl Madara.
„Nemůžu,“ namítla Naoki.
„O co jde?“ vyjel na ni Madara.
„O to, že se chci vydat do několika archivů mediků v Zemi ohně, Vzduchu, Země i Vody, abych se ubezpečila, že neznají moje a senpaiovy jedy nebo protijedy na ně,“ prozradila mu Naoki.
„To musí počkat. Teď tě potřebuji v Konoze. Na Sakuru nemůžu moc spoléhat, ale ty k nám patříš a Hokage o tom ví. Proto ti bude dávat větší volnost a ty se s námi budeš moct stýkat,“ odsekl Madara.
„Co přesně máš v plánu?“ nechápala Naoki.
„Dostat Kyuubi… ale nejsem si tím tak úplně jistý. Musíš o něm zjistit co nejvíc, ano? Jeho slabiny, styl boje a tak podobně. Tvou novou misí je sledování Uzumaki Naruta!“ prohlásil rozhodně Madara.
„Jenom to?! Tak jo…“ pokrčila rameny Naoki.
„Spolu se Sakurou. Měly byste na tom spolupracovat. Přece jen ona je mu blíž,“ dodal ještě Madara.
„A to to vypadalo na dobrý úkol…“ zvedla oči v sloup Naoki, „Co všechno vůbec můžu Tsunade říct?“
„Jen to, že máš dávat pozor na Uzumakiho. O Sakuře nikomu neříkej a s ní se stýkej jen v nejvyšším utajení. To by neměl být problém, ne?“
„Uvidím, jak se to všechno vyvine… všichni totiž vědí, že se my dvě nenávidíme. Nikdo nás nesmí vidět spolu.“
„Věřím, že ty se o to nějak postaráš.“
„Silná slova.“
„Kdybych si jimi nebyl jistý, tak je neříkám. Teď jdi… rovnou do Konohy.“
„Žádná zastávka?!“
„Přesně tak. Jen povinnosti.“
„Dobře, ahoj,“ sklopila hlavu Naoki a odešla.