Pravda o Akatsuki, aneb infantilní šílenec vůdcem

"Ku*va to je zase kosa. Doprd*le nohy mám celý zmáčený, to tu ten pos**nej sníh nemohl někdo zvás do***zlu vodházet!? Uhni vo*e, ať můžu dovnitř nebo ze mě zachvilku bude ledová socha." projevil se Hidánek dříve než stihl strčit svůj jashiní nosánek do Aka doupěte.
Do předsíně se celý rozhycován zvědavostí vřítil Tobi a ihned, jak spatřil rozmrzajícího Hidana zasypaného asi tunou sněhu, spustil: "Jéééé, já nevěděl, že nás přijde navštívit děd mrazík, myslel jsem, že tady naděluje dárky Ježíšek? Počkat ale dyť nejsou vánoce, nebo snad jo? Juhů a stou mrazící kosou vypadá skoro jak náš Hidan...."
"Drrrž už hubu, ty skrčku, nebo si z tebe udělám cukrové fondy!"
"Jééééé, nejenom, že vypadá jako Hidan, ale i tak sprostě mluví, to je super, si budete perfektně rozumět. To by si mi mohl nosit dárečky víckrát do roka, né?
"Povídám sklapni nebo z tebe nadělám deset malejch s dudlíkem!" Hidan se zhluboka ponořil do myšlenek a po chvilce dodal: "Ty malej zmetku, ty máš ale ku*va kliku, z tebe nemůžu udělat ani dva mrňavý s dudlikem, páč ty jsi sám vo sobě mrňavý mimino."
Tobi se dal okamžitě do breku: "Deidara sempai, fňuk, Děda mrazík je na mě zlý, fňuk, to mi asi nepřinese, letos žádné dárečky, fňuk a to jsem se tak těšil, beheheheh!"
"Ku*va, kolikrát ti mám vopakovat, že nejsem žádnej blbej Děda Mráz! A stejnak existuje jenom Jashin."
"Beeeeh, Deidara sempai, von neexistuje Děda Mráz ani ježíšek, glo glo?" Tobi se pomalu začal, pod maskou plnou slz, topit.
"Ty idiote to se chceš zabít, či co?" spustil zase Hidan bandůrskou, chytl prsty Tobiho masku.
Ten okamžitě začal řvát bolestí: "Jáááááuuu, málem si mi vypíchl oko!"
"To je dobrý máš ještě jedno." utrousil Hidan a masku zase pustil, ta se připlácla Tobimu na obličej s takovou razancí, že mu málem přerazila nos.
Beheheh, Tobi je hodný chlapec, proč musí tolik trpět, beeeeeh."
"Hidane omluv se mu." rozkázal Pein.
"A proč bych to jako dopr**le měl dělat?"
"Protože já jsem tu šéf a nařizuji ti. Okamžitě se mu omluv, tím myslím teď hend, jasný!?"
"Jasný, vy jste tu šéf. Soráč Tobi." vyštěkl vspurně omluvu a pod sněhem si mumlal: Ty idiote infantilní, mám já tě zapotřebí? Kdyby tady nebyly takové obětní žně, tak se tu s tebou takhle ne**ru."
"Říkal jsi něco Hidane?" Otázal se škodolibě Deidara.
"Ne, jdu se vohřát a usušit." mohutným plácáním začal ze sebe setřásat sníh a šinout se směrem ke svému pokoji.
Když tu na něj vylítla Konan: "Ty blbče, do předchvíle jsem tu pulírovala všechny koberce v rámci jarního úklidu a ty je hned takhle zmažeš, fuj takového bláta, že sis ani nevočistil boty."
"Pf, jakej jarní ůklid venku je jak v prosinci." vodsekl Hidan a zapadl do své nory.
Nastalo blahodárné ticho, ale bohužel né na dlouho. Itachi se obezřetně s nejvyšší opatrností vysoukal ze svého pokoje. Nenápadně přibaletil k Deidarovi a šeptem se zeptal: Co se tu pro všechny svatý dělo? Sasan se mi málem v pokojíčku podělal strachy, zalezl pod postel a odmítá vylézt. Kdo mi teď bude dělat vodícího psa, jestli ho odtamtud nedostanu, he?"
"Klid, Itachi, ho tam odsud nějak vydoluju." oznámil mu klidně blonďák do dnes nezjištěného pohlaví a začal se shánět po svém jílu.
Na to Itači začal ječet: "Takhle né, dyť ho zabiješ."
"No a? Ale bude venku, jak jsi si přál, ne?"
"No jo, ale v jakym stavu? Na milion kousků mě asi těžko dovede na poštu pro důchod!"
Kakuzu zbystřil: "Důchod? Jaký důchod?"
"No přeci ten invalidní." odvětil Deidej a se škodolibou radostí se koukal na Itachiho zlostné pohledy.
"Počkej já tě zabiju, jenom co si opatřim nové oči."
"Ty pobíráš důchod a neřekl jsi mi o tom? Kakuzu upouštěl zlovolný vztek, "a teď když o něm už konečně vim, si chceš opatřit nové oči, aby ti ho zase sebrali? Na to zapomeň, každá koruna do mojí..."
"Kam že, Kakuzu?" ozval se odkudsi Pein.
"Sakra taky slyší všechno co nemá." zaklel Kaku a hlasitě dokončil proslov, "Jak jen můžeš našeho ubohého hostitele PEINA, takhle obírat, dostáváš snad malý plat, že máš takovéhle špinavosti zapotřebí?"
"A máš to." vysmíval se mu v koutku Deidara.
"Ku*va to tu nemůže být ani chvilku ticho? Musim se pomodlit k Jashinovi, jak se mám dopr**le v tomhle rámusu soustředit, už tu dementní modlitbu dělám po páté! Jsem utahanej z mise jak ho**do, nejraději bych se na to vys**l, ale nemůžu, tak laskavě držte buby!"
"Ty aby ses taky z toho tvýho Jahsina nezbláznil, věčně věku tu někde zakopávám o tu tvojí kosu!" vřískal Itachi.
"Tak to seš ty to ho**do, které mi furt ničí mojí kosu a já se furt divil proč mám každou chvíli kosičku do oblouku. Ale za to, že jsi slepej jak patrona nikdo z nás nemůže, neměl si slintat na ty vychrtlý modelky tak blízko u obrazovky, možná by si teď i něco viděl. No jo no, ale pán musí být známý jako Kasanova, kterému jedna žená nestačí, tak dostal darem celej harém, děvkaři."
"Jashinistickej úchyle, nemůžu za to, že jediné co tě dokáže vzrušit je ten tvůj Jashin! Možná kdyby si trávil méně času modlitbama a neukončil si každé rande obětací partnerky, tak si teď nějakou měl a nemusel by si si sexuální deficit vybíjet na nás!"
"Ty kreténe, kdo je tu u tebe úchyl, sám seš ujetej! Mě nějaký pitomý ženský plemeno neschází, aby si věděl, stačí mi se tudle podívat na Konan a jsem na pár stovek let vyléčenej. Ráno to na půl dne zabere koupelnu a vodpoledne je to tam zase. To mi teda ku*va prozraď k čemu jsou ženský dobrý? Teda krom vyprazdňování bankovního účtu."
"Náš účet je prázdný?" skočil do hádky k smrti vyděšený Kakuzu.
"Neni, to jenom tady Hidánek nepobírá, jakou rozkoš sebou přináší mít u sebe nějakou pěknou číču." uklidňoval ho Itachi.
Náhle do místnosti vběhl rozvzteklený Zetsu ječíc dvojhlasně: "Mám tu sjednat pořádek, pověřil mě Pein, chce se s Konan to... ehm potřebují si po dlouhém dni prostě dáchnout!"
"No a co mi s tim!" zařval Itachi svoji poslední větu před smrtí.
Zetsu po měm skočil a slupnul ho jako malinu, krkl si a z pusy mu vyšlehl katon, který sežehl chudáka Sasoriho i s jeho uměním na uhel. Do místnosi se vplížil Sasuke, vyjekl zděšením a vzal nohy na ramena. Deidara se lekl, škubl sebou, z ruky mu vypadl pořádný kus hlíny který posléze explodoval, ať je mu lehká jeho zem. Tlaková vlna exploze rozmetala na kousíčky i nic netušícího Hidana, kosička byla odmrštěna přímo na mamonícího Kakuza.
Do místnosti vběhl Pein svřeštícím Sasukem v podpaždí: co se to tu děje?!" přejel zběžně očima tu spoušť, zalapal po dechu, "Kdo to způsobil?"
"Všichni pohlédli směrem k Peinovi a jako jeden muš zahřímali: "Sasuke!"
Vůdce stočil zrak pod své podpaždí a s úžasem se pravil: "To si udělal ty? To je skvělý, takové lidi jako ty tu potřebujem, ale nemusel jsi zrovna na demonstraci své síly použít mé kluky, kde teď seženu nové?"
"Sasuke je sežene sám, ne? Taková kapacita musí mít na lidi čuch." poskytl hodnotnou radu Zetsu, znovu si ohnivě krkl a sežehl Peina.
"Co budeme dělat?" zhrozili se všichni.
Tobi se chopil slova: "No, tadyhle Sasuke sežene nějaké lidi do organizace, beztak za to může on a já se ujmu vedení, jasný? Tobi je hodný chlapec, nemusíte se ničeho bát. Tak Sasuke co tu tak civíš, mazej sehnat ty lidi a vy si koukejte hledět pořádně svojí práce!" rozdal Tobi své první rozkazy.