Otravná ženská 15

Celý ples Temari splýval dohromady. Bylo to několik velmi pěkně strávených hodin, během kterých se tančilo, jedlo, pilo a konverzovalo.
Nejčastěji mluvila přirozeně s Shikamarem, jenž se výjimečně ani jednou nezakoktal.
Mimo svého tanečníka strávila většinu času se Sakurou, která umíněně odmítala i sebemenší taneček se svým velmi neodbytným doprovodem.
Nakonec se obě dívky vytratily zadními dveřmi ven a chlapci je tak museli hledat.

„Vidíš něco?“
„Ne, ale bylo by to jednoduší, kdybys mi nezabíral celé moje zorné pole.“
Lee se otočil, ale neposunul se ani o centimetr na jednu nebo druhou stranu a tak Shikamaru dál marně upíral zrak na Leeho a neměl potuchy o tom, že Sakura právě prošla za Leeho zády.
Mladík to po chvíli, kdy na něj Lee nechápavě zíral, vzdal a odstrčil ho stranou.

Temi zadržovala smích, když pozorovala, jak mladíci vešli do uličky, odkud se před chvílí vynořila Sakura.
Obě dívky se následně vrátily do sálu a posadily se ke svému stolu. Na jejich tvářích nebylo znát, že někdy svá místa opustily.
Po chvíli to zpozorovala Hinata a potom, co se omluvila Narutovi, k nim pomalu přišla.
„Kde máte kluky?“
Obě se jako na povel začaly smát a Hin se jen kritickým pohledem mrkla na dvě prázdné lahve od alkoholu.
„Kolik jste takových flašek vypily?“
Temi se podívala na Sakuru a ta jí s pokrčením ramen pohled oplatila.
Hin protočila oči okem dokola, čímž vyvolala u svých kamarádek další salvu smíchu a zeptala se: „Tak ven s tím, kde jsou?“
Předchozí situace se opakovala a tak jedinou odpovědí zůstala pokrčená ramena.

Hinata naštvaně odkráčela k Narutovi a ten se s obavou zeptal: „Provedl jsem něco?“
Hin po něm střelila naštvaný pohled a zamračila se. V následující chvíli si to uvědomila a dala se do omlouvání: „Jej, promiň, víš to holky, no… Ehm,“ znovu se na něj podívala a jeho nechápavý výraz ji odradil od dalšího vysvětlování.
Místo toho se zeptala: „Neviděl jsi Shikamara s Leem?“
Naruto se zamyslel a následně zakroutil hlavou.
Hin si povzdychla a řekla: „Já si je najdu sama, počkej u stolu, ať nehledám i tebe.“
Naruto se na ni usmál a vyrazil na své místo. Hin tiše děkovala za to, že udělá, co se po něm chce a nemá zbytečné otázky.
V následující chvíli už stála před budovou, ruce spojené a na rtech jediné tiché slůvko: „Byakugan.“
Netrvalo ani minutu než je našla, na první pohled to vypadalo, že něco nebo někoho hledají. Hinata si snadno domyslela koho a jen si povzdechla a vydala se k nim.

Shikamaru se otočil a spatřil za sebou Hinatu v modrých šatech vyhrnutých způsobem, který naznačoval běh nebo alespoň rychlou chůzi, při které šaty vláčené po zemi překáží.
„Co tu děláš?“ Zeptal se Lee udiveně.
Hinata se zatvářila jako sám ďábel a odpověděla: „Kazím si ples, ničím si šaty, nechávám Naruta sedět v koutku a to všechno jenom proto, abych vám řekla, že jste naprosto neschopní!“
Kluci se na sebe nechápavě podívali a tak Hin pokračovala ještě naštvaněji: „Vaše dívky sedí opilé u stolu a smějí se na celé kolo, jak jste hloupí!!!“
Oba se na sebe podívali a v další sekundě už Hinata stále vzteky bez sebe stála na ulici sama.

Lee uviděl Sakuru přesně tak, jak Hinata naznačila a váhavě se podíval na mladíka vedle sebe. Shikamaru mu pohled vrátil a oči obrátil zpátky na smějící se dívky a přitom si pomyslel, že smějící je asi slabé slovo.
Nakonec v Leeho pohledu našel to samé co nejspíš on v jeho a tiše se oba vydali ke stolu.
Dívky si jich všimly až když stáli nad nimi a stále se usmívaly, ne-li více.
Lee vzal Sakuru za ruku a nekompromisně ji táhl za sebou, Shikamaru váhal jen o vteřinku déle než Temi rozhodně, ale opatrně vytáhl na nohy.
V další minutě už vycházeli ven a na další odbočce se rozdělili.

Shikamaru ušel přibližně třicet metrů než mu Temari vyklouzla ze sevření a upadla.
Mladík si povzdechl a pokusil se ji zvednout, ale Temari se k tomu v žádném případě neměla. Nakonec si jen povzdechl a zvedl ji do náručí.
Zatímco jeho kroky vedly směrem domů, myšlenky se mu zatoulaly k začátku plesu a jak doufal ke vzpomínce, na kterou dívka zapomene stejně snadno jako na všechno ostatní.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Přistoupil k dívce a vyzval ji k tanci, jak se sluší a patří.
Temari s lehkým ruměncem na tváři přikývla a zvedla se na nohy.
Mladík se chabě snažil tančit a držel se přitom těch několika zásad, které mu Asuma natloukl do hlavy.

Zásada první: „Tvař se přirozeně a nedej najevo, že to neumíš ani z poloviny tak dobře jako ona.“
Tuto zásadu mladík nesnášel nejen proto, že mu připomínala jeho nedostatky, ale také proto že při pokusu o přirozený výraz obličeje to pravděpodobně spíš připomínalo výraz člověka, který spolknul pecku a není schopný ji dostat ven z krku.

Zásada druhá: „Nedívej se při tanci na nohy. Buď si bude myslet, že jsi naprosto neschopný tanečník, nebo úchyl, který jí kouká na prsa. Takže se jí dívej do očí!“
Ani tato zásada se mu nezalíbila a nedívat se na nohy se ukázalo jako nemožné. Nakonec se aspoň díval jen po očku a z boku a tím vyloučil možnost číslo B aneb úchyl. I přes to, že se cítil naprosto nemožně, Temari se očividně bavila.

Zásada třetí: „Když už budeš tak neschopný a šlápneš jí na nohu, je všechno ztraceno a ty v jejích očích klesneš, ale to neznamená, že musíš klesnout v očích všech. Takže nepanikař, nepřestávej tančit a jen se tiše omluv.“
Jestli se některé zásady bál, byla to tato a přesně, jak stálo v jeho noční můře, bylo nevyhnutelné připomenout si ji a to hned dvě minuty od začátku tance.
Útěchou bylo, že to zvládl dobře, teda v případě, že v ní není obsaženo: nebýt červenější v obličeji než tmavě červené šaty Sakury.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Shikamaru se vrátil do reality a cestou se podíval na dívčinu pravou mohu. Na střevíčku nebylo po šlápnutí ani stopy, ale s jeho smůlou Shikamaru nepochyboval, že i kdyby zapomněla z plesu úplně všechno, tohle si bude pamatovat.

Temari jen okrajově vnímala otevírání dveří a položení na postel. V duchu se vracela k nejjasnější vzpomínce večera.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Shikamaru ji vyzval k tanci. Dívce se zdál trochu nervózní a během chvilky pochopila proč. Bylo na první pohled jasné, že jeho zkušenosti s tancem jsou buď mizivé, nové z okruhu maximálně týdne nebo naopak pár let staré.
Temari nevadilo, že se tvářil poněkud trpitelsky, pokukoval po nohách nebo jí šlápl na pravou nohu, i když to docela bolelo. Dokonce jí ani nevadilo, že následně připomínal barvu šatů její kamarádky.
To jediné důležité bylo, že kvůli ní tančil, i přes to že mu to dělalo očividné potíže.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Temari se při té vzpomínce usmála a poslední věc, kterou vnímala, byl jeho klidný hlas říkající tiché: „Hezky se vyspi.“ A jemné políbení do vlasů.
Následovala prázdnota spánku vyplněná sny, které si ráno nebude pamatovat stejně jako většinu dnešního večera.