Hinata vykvetla

Jednoho krásného večera za svitu měsíce na obloze jako vždy Hinata trénovala, když tu náhle uslyší Naruta, jak se prochází a nahlas přemýšlí. Hinata z povzdálí sleduje Naruta, který ani netuší, že ho někdo pozoruje.
Druhý den se Sakura opět hádá s Ino, že Sasuke Ino nechce. Naruto je zaslechne a myslí si: "Sasuke jak ty to děláš? Si nafoukanej, ale holky tě mají rády, no počkej, já tě jednou dostanu!"
Hinata ho vyruší:"Eh... Naruto ahoj... já... já..."
"Hinato, copak chceš?"
"Víš já... já... jsem se tě chtěla zeptat... jestli si nechceš na dnešní výuku... víš, sednout k-ke mně."
"Dobře, moc rád, ale hned po výuce musím jít trénovat."

Na hodině byl Naruto mimo, stále přemýšlel, jak porazit Sasukeho.
Už je po poledni a Sakura si jen tak lebedí na louce, Hinata si zas o kousek vedle hraje s Hanabi. Naruto tvrdě trénuje, ale něco zaslechne, koukne se a vidí Hanabi s Hinatou jak si hrají na louce plné květin.
Žlutovlasý hoch je uchvácený:"Nikdy jsem si toho nevšiml, ale Hinata je docela roztomilá, ne ne, Naruto, uklidni se, musíš se soustředit na tréning, abys porazil Sasukeho!" snaží se povzbudit sám sebe Naruto.

Sakura uvidí Hinatu se sestrou a jde jim naproti s milým úsměvem...
"Ahoj, Hinato," jde jim naproti a zdraví je, "jak se máte?"
"Ah Sakuro ne-nevyrušili jsme tě?"
"Ale ne, vůbec ne, zrovna jsem tu přemýšlela o Narutovi"
"Ale Sakuro, proč o něm? Vzdyť od tebe neslyším nic jiného než že ho nesnášíš?" podivila se Hinata
"Ano, někdy se chová jako malé uřvané mimino, jenže minulý týden se prokázal, že už téměř dospěl, vždyť víš, jak se zastal Choujiho a Shikamaru."
"Ano, byl tak skvělý, ehm... Hanabi, běž si na chvilku hrát sama... Víš, asi mi nebudeš věřit, Sakuro, ale já-já myslím, že mám Naruta ráda."
"Eh? Ou, jo to... ano, já sem si všimla, neustále ho pozoruješ a je asi tvůj vzor, také pořád před ním koktáš, ale... já ho mám asi také ráda."
"Co?!"řekly obě dvě dívky dvojhlasně: "Já ho mám ráda, vyzývám tě na souboj!"
Ano, nikdo by to do Hinaty neřekl, ale teprve teď se asi hodlá rvát za lidi, které má ráda a jsou jí blízcí.
Sakura řekne s plameny v očích: "Dneska tady na louce v pět hodin!"
"Ano!"
Obě dvě odešly někam na jejich tajné místo, nejspíš cvičit, jenže Hinata se v půlce cesty zastaví, nejde jí na rozum, co právě udělala.
Možná jsem neměla, vždyť Sakura je má kamarádka, možná jsem měla říct, abychom to nechali plavat, o kluka by se kamarádky hádat neměly, a pro mě jsou kamarádi důležití. A-ale je asi pozdě na omluvu..... prohlásila a tentokrát byla rozhodnuta, že Sakuře neublíží, ale kdyby nikdo v životě za nic nebojoval, nic by nezískal a asi všechno ztratil.
Po pěti hodinách tvrdého cvičení holky byly na louce a čekaly na signál, že můžou začít.
Hinata Sakuře řekne: "Sakuro, předem se ti omluvám, jsi moje kamarádka a prát se s tebou zrovna moc nechci, ale když na tom trváš... gomenasai."
Signál už je tu, růžovlasé děvče Hinata sice trochu vyděsila, ale obě začaly bojovat, ze začátku to bylo trochu opatrné, ale potom už se tak nešetřily.
Naruto už se chystal jít s mistrem Irukou na rámen, protože ho pozval už předtím, ale nemohl nezaslechnout ty velké dunivé rány, jako kdyby někdo bojoval a tak mu to nedalo a rozběhl se tím směrem. Když viděl o co tam jde, zděsil se a jen tak mlčky pozoroval, ale nechtěl, aby to zašlo daleko, aby si dvě děvčata, která má rád ublížila.
Bezhlavě se vrhl do souboje mezi nimi, protestoval a stál si za tím. Kdykoli, když jedna z holek chtěla na tu druhou zaútočit, Naruto ten útok odrazil. Hinatě ani Sakuře se to nelíbilo...
"Dost!" zařval na ně mladík. "Vy dvě jste přece kamarádky a já tu nebudu jen tak stát a pozorovat dvě kamarádky, které mám rád, jak spolu bojují!"
"N-Naruto... to nesmíš, to je jen mezi námi!" řekla křehká Hinata, co chtěla Naruta upozornit na to, že teď bude útočit.
Sakura mlčela a snažila se soustředit na boj.
Jenže Naruto toho už začne mít dost.
"A proč bojujete? Já to nechápu!"
"Protože... pro-protože tě obě máme rády, nemůžeme tě mít obě, a já moc závidím Hinatě, protože ty ji máš rád, a mě nechce ani Sasuke!" vysypala ze sebe Sakura.
"Ale Sakuro, to neříkej, po pravdě sem od té chvíle, co jsem tě viděl... zamiloval jsem se do tebe a chtěl jsem na tebe udělat dojem, jenže teď mi došlo, že mám rád tebe i Hinatu." řekl se slzami v očích Naruto.
Sakuře se taktéž zaplnily oči slzami, Hinata byla vyděšená a chtělo se jí také brečet. Jenže to udržela, ale nevěděla teď, co má dělat.
"Já vás mám opravdu obě rád, jenže ty, Sakuro, ty patříš k Sasukemu a-a já, bych chtěl být s Hinatou, já a ty ale budem stále dobří prátelé."
Sakuru i Hinatu to dojalo, všem třem se chtělo plakat.
Když tu náhle Sakura povolí.
"Hele, Naruto, víš ty co? Asi máš pravdu, jednou budeš skvělý Hokage..." řekla mladá dívenka se zasněnýma očima a právě v tu chvíli uviděla v dáli Sasukeho, který ji sledoval, najednou zmizel, ale Sakura byla spokojená.
Veděla, že Naruto ji má rád, a ona patří k Sasukemu.
Další dny už byly v pohodě, Naruto a Hinata si byli zase o kousek blíž, Sakura stále myslela na Sasukeho a on někdy jakž takž pomyslel na ni.