Sasuke zaboduj! Aneb "Akce Sakura" 010 - poslední díl

Po těchto slovech jen Sasuke sklopil zrak a nejraději bych se někam propadl a to opravdu hodně hluboko, Sakura z něj má totiž legraci. Když tu najednou na svém rameni ucítil teplý dotek dívčí dlaně, která ho jemně hladila.
„Co ještě chceš, politovat blázna nebo mě chceš ještě víc ponížit?“ zeptal se jí tiše Sasuke.
„Třeba,“ usmívala se na něj Sakura.
Když se na ní Sasuke znovu podíval, jen se zhluboka nadechl, aby byl schopný přijmout další výsměch, který z jejich úst očekával.
„Možná si blázen, ale už jsem Ti říkala, že mám blázny vážně ráda. A nejvíce jednoho, který tu teď postává k oblečku baletky?“ usmála se na něj Sakura.
Sasuke si myslel, že ho snad musí šálit sluch, ale za chvíli se přesvědčil, že se mu to nezdá, protože ho Sakura objala a políbila a tak si nakonec pomyslel, že to úsilí přece jen stálo za to. Protože holky mají přece jen něco do sebe a hlavně už není jediný v Konoze, co nikdy neměl nic s holkou.
Mezitím však Naruto seděl zamyšleně na své posteli vedle Hinaty. Zdálo se, že není poněkud ve své kůži, což jí dával trochu pocítit svou odměřeností.
Hinata se však nechtěla tak rychle nechat odbít, měla pro něj totiž překvapení a tak se ho míle zeptala: „Naruto, co bys chtěl dnes večer dělat?“
„Já ani nevím,“ odpověděl nepřítomně Naruto.
„Nezdá se ti, že je tu dnes nějaké horko?“ opět se ho zeptala a začal si vysvlékat mikinu.
„Hmmm, říkala si něco?“
Tato reakce Hinatu rozhodně nepotěšila.
„Co se s tebou dnes děje?“ zeptala se najednou trochu naštvaným hlasem, když Naruto nějak neprojevoval svůj zájem.
„Ale nic, jen musím myslet na Sasukeho a na to, jak to dnes dopadne, pokud to nevyjde, tak zaručeně skončí v blázinci a já s ním,“ vysvětloval jí Naruto.
„Já myslím, že dnes to dopadne dobře. Pokud vážně udělal, to co po něm Sakura chtěla, tak tentokrát už mu košem rozhodně nedá.“
„Jenže když to udělala dvakrát, tak proč by to nemohla udělat potřetí?“ ptal se zmateně Naruto.
„Protože už Sasukeho pěkně podusila a tebe koukám taky,“ smála se Hinata na Naruta.
„Počkej, jak to myslíš?“ ptal se jí Naruto nechápavě.
„Myslím to tak, že my jsme o tom vašem úžasném plánu věděly už od samého začátku,“ osvětlila Hinata pravdu.
„Řekni mi, kdo byl ten zrádce?“ chtěl Naruto rychle znát jméno člověka, který si tímto podepsal svůj rozsudek smrti.
„Tak já nevím, kdo byl ten zrádce ve Vašich řadách, ale my to víme od Temari.“
„Shikamaru si mrtvý,“ pomyslel si v duchu Naruto a už se zvedal z postele.
„Promiň, ale musím si něco zařídit,“ pronesl rychle a už byl pryč.
„Au, Shikamaru, tohle Tě bude asi pořádně bolet,“ usmála se potměšile Hinata.
Naruto běžel rychle ulicemi, protože chtěl být co nejrychleji u toho bídáka, protože za prozrazení tohoto musí rozhodně trpět. Když došel ke dveřím, začal na ně zuřivě bušit. Po nějaké chvíli se dveře pomalu otevřely a v nich stál Shikamaru a znuděně se díval na Naruta.
Naruto však nemeškal a hned ho chytil pod krkem, zatlačil do předsíně a zabouchl za sebou dveře.
„Jak si jen mohl, ty zrádce?“ spustil opravdu nabroušeně Naruto.
„Co blbneš a o co tady vůbec jde?“ zjišťoval nechápavě Shikamaru.
„Ty se ještě ptáš potom, když si vše vyžvanil Temari?“ křičel na něj Naruto a stiskl sevření.
„Já nechtěl, jenže když jsem se včera večer vrátil, tak Temari chtěla vědět, co jsme řešili?“ řekl poněkud provinile Shikamaru.
„A to si jí to hned musel říct?“ zvyšoval Naruto intenzitu svého hlasu.
„Nic jsem jí říct nechtěl, jenže ona mě mučila, aby se to dozvěděla,“ bránil se Shikamaru.
„Neprošel si náhodou výcvikem, abys dokázal odolat všem druhům mučení?“ ptal se ho naštvaně Naruto.
„Jenže proti tomuto žádný výcvik není,“ vysvětloval mu.
„Můžeš mi prosím Tě říct, co je to zač?“ chtěl hned vědět Naruto.
Shikamaru mu jen ukázal, aby naklonil hlavu blíž k němu, aby mu to mohl pošeptat. Naruto proto nemeškal a nastavil své ucho co nejblíže, protože ho opravdu zajímalo, co na něj Temari použila. Jenže když mu to Shikamaru pošeptal, Naruto úžasem pustil ruku, kterou měl stále pod Shikamarovým krkem. Pak nasucho polkl a pronesl: „Tak tohle bych vážně taky nevydržel.“