Zrození Sanninů II - Kapitola třetí: Čas teroru

„Tenzou." Kakashi ztěžka oddechoval. „Musíte to s ním vyřídit sami. Většinu charky jsem použil na zabití toho blonďáka."
„Chápu," přikývl Yamato.
„Hyuuga?" pozvedl Kisame Samehadu. „Máte prý dobrou obranu," vyběhl proti Nejimu.
„Kaiten!" vír odrážel vše, avšak Samehada jím projela lehce. Neji se zastavil až o nedaleký strom.
„Pěkně ubohý," uchechtl se Hoshigaki. Neji začal kašlat krev.
„Mokuton: Daijurin no jutsu." Yamato vystřelil několik dřevěných kůlů, ale s těmi si Samehada lehce poradila.
„To tam nemáte nic lepšího?" smál se Kisame. Další kůly dřeva útočili na jeho postavení, když v tom se zastavil a nemohl se hýbat.
„Kagemane no Jutsu," Shikamaru stál na jedné ze zdí chránící Konohu. Ostré kůly ze dřeva se začaly rychle přibližovat. Stačilo pár vteřin a jejich cíl by byl mrtvý.
„A tohle mě má jako držet?" Hoshigaki zabral celou svojí silou a odtrhl se ze stínového svázání. Dřevo minulo svůj cíl. Shikamaru z té brutální síly spadl ze zdi, než dopadl, už u něj byl Kisame. „Nazdar," zašklebil se a kopl ho do žeber. Zapraskání kostí slyšeli všichni na bojišti.
Prokletá pečeť znetvořila Juugovi ruku v beranidlo. Jeho útok těsně minul, ale dokázal Kisameho odehnat od dvou zraněných.
„Začíná vás ubývat," opřel se člen Akatsuki o meč. Juugo přistoupil k Yamatovi. Hatake stále těžce dýchal a držel se za oko. Souboj s Deidarou ho vyčerpal víc, než si myslel.
„Jestli něco nepodnikneme tak nás zabije," promluvil Tenzou.
Juugo přikývl: „Chce to plán."
„Na tuhle obludu nemůžeme jít silou. Snažte se ho ještě na chvíli zdržet," Hatake pomalu vstal na nohy.
„Chcete to použít?" zeptal se Yamato.
Kakashi přikývl a odhrnul si čelenku z oka.
„Snad nebude tak zle?" ženský pronikavý hlas zněl od brány. Pohled trojice se zastavil na Mitarashi Anko.
„Už mě nebaví na vás čekat!" Kisame vytrhl meč ze země a vyrazil do útoku.
Anko začala skládat pečetě: „Katon: Karyuu-Endan." Oheň ve tvaru draka vyrval kus země. Kisame těsně uskočil a dál pokračoval v běhu.
„Kiri Gakure no Jutsu." Kakashi vykonal potřebné pečetě a bojiště uvalil do mlhy. Hoshigaki zůstal stát na místě. „Tohle na mě nefunguje." Těsně před trojicí roztrhla Samehada mlha. Yamato stačil vytvořit obranu ze dřeva, ale i ta byla proražena. Juugo zařval bolestí a skácel se k zemi.
Anko se pokusila o další ohnivé jutsu: „Katon: Goukakyuu no Jutsu,"
„Suiton: Suikoudan no jutsu." Kisame rychle zareagoval. Jeho vodní střela prorazila ohnivou kouli a smetla Anko stranou z bojiště.
„To bylo zábavné." Mlha postupně opadala. „Už vás moc nezbývá a posily zdá se došli." Hoshigaki houpal mečem ve vzduchu a pomalu se blížil ke stojící dvojici: „To je pro váš konec."
„To stačí, Kisame," chladný hlas projel bojištěm. Kisame se zastavil a vycenil zuby. „Ten hlas znám."

Sasuke ležel v trávě a nechával se od Sakury ošetřit. Z očí už mu přestala pomalu téct krev.
„Myslel jsem, že jsi oční techniky dávno ovládnul," rejpal Naruto.
„To co jsem tady předváděl ti bylo málo?" pronesl chladně Uchiha.
„To budeš po každým používání takhle zmrzačenej?"
Sasuke pomalu vstal. Oči měl stále zavřené, ale věděl přesně kde Naruto stojí podle hlasu: „Na to, abych zabil tebe můžu být klidně bez očí."
„Sasuke!" podkopla Sakura pacientovi nohy. „Lež!"
„Nikdy jsi ani pořádně neřekl jak jsi k těm očím přišel," mluvil Naruto dál.
„Už jsem ti říkal," vydechl Sasuke, „že mi je dal Itachi."
„Váš souboj nikdo neviděl. Byl jsem za těma masivníma dveřma zpoza který si vyšel polomrtvej. Itachiho mrtvolu jsem nikde neviděl."
„Buď zticha Naruto!" okřikla Sakura blonďáka. „Potřebuje chvíli klid."
„A co ty?" obrátil Uzumaki svojí pozornost na Killer-Beeho.
„Co by? Zdrhnul jsem bráchovy."
„Fajn, na tohle nemam nervy," blonďák vzdal pokusy o další komunikaci.
Mezitím přiběhl Suigetsu s úsměvem na rtech: „Zatímco jste si tady hráli získal jsem dalších pár informací. Poblíž je jedna jeskyně u který viděli pár lidí s pláštěma Akatsuki."
„Veď nás," vyskočil Sasuke na nohy.