Poník

„Čau,“ pozdravil Sasuke.
„Vypadni!“ opáčil Naruto.
„Co je?“ lehl si na koleje vedle něho.
„Tohle je moje místo,“ Blonďák vyskočil na nohy a začal přehnaně gestikulovat. „pro dokonalou sebevraždu ty při*dir**áči!“
„Hej, klid. Vím, že máš slabý nervy, ale rozhlídni se místa je tu dost pro nás oba,“ ukázal Uchiha na dlouhé kolejiště. Kolem krásná příroda, louky, lesy.
„Ne, ne, ne, ne! Vždycky, když jsi nablízku ty tak se něco posere!“
„Prosím tě… to jsou pomluvy,“ mávnul Sasuke rukou.
„A co ta kyselina?“ promluvil blonďák tišeji.
„T-to byla nehoda a už jsem se ti za ní omluvil,“
„Nehoda? Vylil jsi na mě celou nádobku ty genetickej omyle!“
„S tím naděláš,“ Sasuke opět mávl rukou.
„Nadělám? Na záchod jsem mohl až po dvou měsících!“ Naruto si připravoval pěsti.
„Hej, já si tu chci jenom počkat na vlak,“
„Ne, když ty se chceš nechat zabít vlakem tak ten vlak vykolejí a chcípnou všichni krom nás dvou,“ Uzumaki se rozhlížel po nějakém klacku kterým by Sasukeho umlátil.
„Fajn, vezmi si tohle ať je to jistý,“ hodil Sasuke po blonďákovi několik kapslí. „to je kyanid,“
Naruto si kapsle prohlédl z blízka a bylo na nich napsáno: „Vitamín C! To je b*bej vitamín!“
„Podvedli mě!“
„Aspoň, že tvůj brácha se povedl,“ blonďák zahodil kapsle do křoví.
„Héj, já to slyšel,“ urazil se Sasuke.
„Je dobrý vědět, že ti fungují uši,“
„Nedělej ze mě id**ta!“
„Já ho z tebe dělat nemusím!“ Řval Naruto.
„Závidíš, že jsem geniálnější, než ty!“ Řval Sasuke.
„Nejsi!“
„Jsem!“
„Nejsi!“
„Jsem!“
„Ne ne!“
„Jo jo!“
„Ne!“
„Jo!“
„Ne!“
„Jo!“
„Ne!“
„Tep*ouši!“ nevydržel to Uchiha.
„Tos pos*al!“ vřískl Uzumaki.
„A co s tím jako uděláš?“ vyplázl Sasuke jazyk.
„To co měl někdo udělat už hodně dávno…“ zvážněl blonďák.
„Uznáš mojí genialitu a koupíš mi poníka?“ Sasukemu se rozzářily oči.
„Ne… cože? Poníka?“ Sasukeho otázka vyrazila Narutovy dech.
Černovlasý mladík jenom pokýval radostně hlavou.
„Kolikrát tě máma upustila jako malýho na hlavu?“
„Co to má co společného s mým poníkem?“ zajímal se Sasuke.
„Jakým poníkem?“ Narutovi to hlava přestávala pobírat.
„Mým,“ usmál se Uchiha.
„Smrt je jenom vysvobození od tebe,“ mával blonďák rukou a vyrazil pryč.
„Kam jdeš?“ spěchal za ním Sasuke.
„Zabít se jistě a dokonale,“
„Ale co můj poník?“ tázal se Uchiha.
„Na poníka ti já z vysoka ****,“ řekl Naruto.
„********“ odpověděl Sasuke.
„Vylezu si na nejvyšší budovu v Konoze, než skočím proříznu si nožem žíly na jedné ruce a v letu ještě spolknu kyanidovou kapsli a dopadnu těsně před projíždějící vlak,“ Uzumaki byl sám se sebou spokojen jaký vymyslel dokonalý způsob sebevraždy.
„V Konoze nemáme vlaky,“ namítl Sasuke.
„C-co za mnou co lezeš? Vypadni! Huš, huš!“ mával blonďák rukou.
„Chci svýho poníka!“ vřísknul Uchiha.
Naruto zvedl ze země kámen: "Co vidíš?"
"Šutr," odpověděl Sasuke.
"Jak omezený pohled. Já vidím... nástroj! Dokonalý nástroj, který používal už pračlověk. Tak výjimečný nástroj s kterým ti můžu rozmlátit lebku na kaši," pozvedl blonďák kámen.
"Pořád je to šutr," pokrčil Uchiha rameny.
„Eh, zemři!“ hodil blonďák kámen.
„Chidori,“ mával Sasuke rukou a letící předmět zničil.
„Tebe to fakt baví, že?“ sedl si Naruto na zem.
„Trochu jo,“
„Když ti koupím toho poníka dáš mi pokoj?“
„Rozhodně!“

A tak Sasuke získal poníka, kterého následně prohrál v kartách s Kakashim.