Narutova nová organizace CHIKA proti nové hrozbě díl III

„ Vždyť jsem ti to povídal…ale ty jsi mi nevěřil.“ Pravil mužský hlas ze stínu stromu.
Minako vypískla leknutím. Vůbec si jeho přítomnosti nevšimla. I když použila tolik své čakry. Nori jí sjel ale přísným pohledem.
„ Nech ji být. Lekla se, jelikož nestačila zaregistrovat můj příchod.“ Pravila osoba u stromu.
Minako se teď uklonila víc, než když vítala Noriho. Ale ozval se hlas.
„ To nemusíš Minako, jsem jedním z vás.“ Pravil mile.
Minako se snažila najít slova, která mu chtěla říct tolikrát, ale nic z ní nevyšlo. Muž opřený o strom chvíli díval na všechny než se přiměl k pohybu. Jeho chůze byla perfektní. Byla sebevědomá, ladná, lína ale i energická zároveň. Ale on neměl plášť jako ostatní z CHIKA. On byl oblečený do černých plandavých kalhot. Jak tak vycházel ze stínu zapadající slunce jim ozařovalo jeho tělo. Bylo vypracované, a jak krásně na něm byli kalhoty a to tričko. Jako by výrobce dělal jen pro něj. Jenže když začala být pomalu rozpoznávaná hlava, vesničané z Konohy se nadechnuli překvapením. Před nimi se vynořil muž s blonďatou hlavou, oblohově modrýma očima, které hleděli na Kakashiho.
„ Na-Na-Naruto, jsi to ty?“ zeptal se Kakashi neuvěřitelným hlasem.
Mladík povytáhnul trochu koutky své pusy. Jenže už to nebyl ten starý, známí Naruto, který se na všechny smál při setkání. Něco z něj odešlo, ale zase na něm bylo vidět i léta tvrdé práce a tréninku. Byl dospělý. A tak se i choval. Už to nebyl ten šprýmař, kterého všichni moc dobře znali a těšili se na něj. Jeho nové já, mělo delší vlasy a připomínal víc Yondaimeho, a oči se mu zúžili.
„ Dlouho jsme se neviděli !?“ pověděl s větším úsměvem Naruto a popošel k Minako.
Jenže odpověď nepřicházela tak rychle jak by se dalo očekávat.
„ Proč jsi nám nedal vědět o sobě tak dlouho?“ zeptal se Konohamaru netrpělivě.
Naruto se podíval po Norim, ale ten mu jasně dal jasně najevo, co má udělat.
„ Byl jsem zaneprázdněný!“ odpověděl úplně cizím hlasem
„ Cože? Tohle nejsi ty!“ pravil Yamato a trochu se ironicky pousmál.
„ Nebyl čas vám psát! A popravdě jsem nechtěl dělat vám zbytečné iluze o mém návratu.“ Pravil dál Naruto ještě tvrději.
„ Takže tohle se z tebe stalo za těch šest let? Asi jsi zakusil úspěch a teď se ho nemůžeš nabažit!“ kritizoval ho Kakashi.
Jenže čekal jinou reakci než mu Naruto dal. „ Asi máš pravdu.“ Souhlasil s ním Naruto.

Před setkáním
„ To nemyslíte vážně?“ zeptal se Naruto Noriho s překvapeným výrazem.
„ Děláme to pro jejich dobro.“ Pověděl Nori bez emocí.
„ Jenže já jim to nemůžu udělat. Víte, kolikrát jsem je chtěl navštívit nebo jim aspoň napsat a teď když mám možnost chcete ze mě udělat kariéristu bez citu pro přátele?“ zeptal se Naruto a nevycházel z úžasu.
„ Chceš, aby je MINA zabila? Chceš, aby pro tebe umírali další lidí?“ zeptal se Nori trochu naštvaně.
„ Ne, to nechci.“ Připustil Naruto se sklopenou hlavou.
„ Tak se s tím vyrovnej!“ poradil mu Nori tvrdým hlasem.
Jenže když míjel Naruta zastavil se.
„ Vím, že to pro tebe není lehké, ale nedá se nic dělat. Znám tě šest let a ani jednou mě nenapadlo, že by jsi byl kariérista. Vždy jsi bojoval za přátelé ale to oni nevidí. Ty jsi za ně používal čakru a snažil jsi se aby nikdo nebyl sám tak jako ty, ale teď se musíš trochu vzchopit. Láska a přátelství přetrvá i ošklivá slova“ pověděl odcházející Nori.

Minako se také dívala na Naruta s překvapením ale jen co chtěla něco podotknou Nori jí zarazil pohledem. “ Ani se nesnaž!“ Byla zmatená. Nikdy Naruta neviděla v takovéhle náladě.
„ Myslím, že ti ta jutsa zničila poslední mozkové buňky, které jsi měl“ pověděl Shikamaru posměšně.
„ Ale umím jich víc než ty.“ Odpálkoval ho Naruto tvrdě. Vůbec se mu to nelíbilo, ale musel to udělat pro jejich záchranu. Ať ho nenávidí, ať ho lynčují ale ať hlavně za něj netrpí. Klidně ať ho přirovnávají k Itachimu. On taky chránil svého bratra, za cenu jeho nenávisti a ostatních. Podíval se na dívky a musel uznat, že si je takto rozhodně nepředstavoval. Byli krásnější, než si sám pomyslel, ale ani kráse dívek ho neudolala je vystavit nebezpečí. Musel rychle od nich, jinak se podřeknu a bude to v háji. Jeho záchrana se objevila s balíčkem v ruce.
„ Naruto-sama, tohle tady ještě nechali.“ Pověděla s náznakem úsměvu.
Naruto se zamračil a podíval se na obsah. Trochu se zakymácel. Musel zavřít na chvíli oči, aby svůj první šok vůbec vydejchal. Nori stojící ležérně kousek od Kakashiho se narovnal.
„ Co se stalo? Je to vážné?!“ zeptal se
Naruto na něj pohlédl bystrým hlasem. Nori ho sledoval a vnímal každý pohyb, okolo ale z Narutovích očí se nedalo nic vyčíst.
„ Potřebujeme jednotku stupně 2, a jejich nejvyšší počet. Budou mít tady dost práce.“ Pravil Naruto a už se otáčel k odchodu.
„ Pane, ale co budete teď dělat?“ zeptala se Minako zvědavě se starostí v hlase.
Naruto se na ní otočil s okouzlujícím úsměvem. „ Jako obvykle!“ pravil jednoduše Naruto a už odcházel klidným krokem. Nevěděl ani kam jde ale musel jít co nejdál od nich. Nori i Minako se rozloučili a zmizeli v obláčku prachu. Vesničané pozorovali pracující skupinku ninjů okolo vesnice. Bylo na nich znát, že mají s tímhle typem práce už zkušenosti. Nikdo si ostatních nevšímal. Konohamaru ale zuřivě začal zatínat pěsti.
„ Ty jeden parchante!“ zakřičel rozčíleně Konohamaru aby trochu ulevil svým pocitům. Pár zvědavých hlav se zvedlo a podívalo se jejich směrem. Když ale uviděli naštvaného ninju vrátili se pokojně ke své práci.
„ Třeba to bude takhle lepší…!“ pravil Kakashi ale každý slyšel zklamání v jeho obvykle znuděném hlase. Ani Kakashi nechtěl zůstávat na tomhle místě, kde je Naruto tak viditelně urazil a zneuctil každého. I Sasukeho, kterého Naruto považoval skoro jako vlastního bratra. Kakashi se zavřel do své kanceláře a tam podepisoval papíry, které odkládal