Maska hrdiny-část první

Svět zákulisí 19

Titulek autora k článku 18

Jako vžy následuje několik slov k předešlému článku s názvem "Démon". Nepište mi vaše nenávistné a vyčítající dopisy, neboť jsem psal, co jsem slyšel. Moc toho pravda nebylo, svět už zapomněl na rudovlasého Kazekageho. Dnes už si lidé nevzpomenou na lásku a odvahu, kterou lidem podle několika vyprávění dával, místo toho se do dnešních dnů, z generace na deneraci předává strach a odpor, který k němu lidé cítili, a já prostě nebudu vzdávat čest démonovi, který zabil více lidí než deset písečných bouří dohromady za druhé války ninjů!!

"Pravá osobnost je špína!" Hayao Kishite

...
...

Píše se rok 96 po Znovuzrození světa, jmenuji se Hayao Kishite, jsem nejslavnější a nejdůležitější novinář časopisu Svět v zákulisí, nejprodávanějšího bulváru v zemích ninjů.
Cestuji po celém světe a hledám vše o osobnostech naší historie. Narovinu říkám, že nehledám dobro a chválu, hledám to, co se lidí snaží skrýt, špínu, která se musí projevit!
Bylo mi posláno už před dvěstě nenávistných, vyčítavých a občas i vyhrožujících dopisů, ve kterých mi vyčítají moji pravdomluvnost. Zajímavé však je, že časopis Svět v zákulisí je nejprodávanější bulvár ve všech zemích.
V životě se řídím heslem "Pravá osobnost je špína" a ti, kteří četli mé články, mě buďto nenávidí nebo mě pozvbuzují. Osobně si myslím, že je drtivá většina druhého názoru, i když ho tají!

Můj další cíl-Uzumaki Naruto zvaný hrdina. Pochází ze Země Ohně ještě z let před Znovuzrozením světa. Vlastně si myslím, že je blbost psát Vám o kom jdu shánět "informace", neboť tato osoba se zapsala do lidské historie tím největším písmem. Byl to on, který vytvořil nový svět. "Svět bez nenávisti"-tak tomu říká většina, já tomu říkám lež! Nenávist tu byla, je a bude!
Konoha je velkou vesnicí a v dnešních dnech drží s ostatními mír, přesto se tam cvičí budoucí ninjové.
Hned před bránou mě svými milými úsměvy vítají. (Já říkám úsměv, myslím úškleb, říkám milý, myslím odporný)
Poznámka: Zjistit informace o rozšíření drogy v Travnaté zemi, mám podetření, že pronikla až sem a svými účinky vyvolává veselou náladu!
"Kdo jste pane?" Říká jeden z nich a přibližuje se svými kroky ke mně.
"Jmenuji se Hashikata, jsem cestovatel, slyšel jsem, že se v Konoze nachází mnoho historických věcí, rád bych je poznal." Pronesu se stejně milým úsměvem (který mě stál několik hodin strávených u zrcadla).
"Tak to Vás zde vítám pane, tady jste vítán. Ze srdce doufám, že vás historie zaujme."
"Historie, historie, a co že tak zajímavého zde naleznu??" Řeknu poněkud nechápavým tónem se špětkou ironie.
"Nevíte?! KOnoha je přeci domovem samotného Uzumakiho Naruta!! Našeho hrdiny," odpoví nevěřícně.
"Á ták," vletím mu do řeči, neboť už chtěl zažít s jeho životopisem! "Dobře tedy, mile rád se tu porozhlédnu."
"Nechť se vám tu líbí," odpoví a vrátí se ke svému společníkovi. A já se vydávám dál.
Musím uznat, že Konoha je opravdu zajímavá vesnička, děti stále neztratily ten hravý elán a běhají za míčem sem a tam, ze všech koutů jde slyšet smích a každý se na vás dívá opravdu mile...Blázni!
No, jak sem řekl, Konoha je velká vesnice a já nemohu najít sídlo Hokageho!!
"Promiňte," zastavím prvního kolemjdoucího, "kde sídlí Hokage?"
"Tam," ukáže svým ukazováčkem směrem do prava, "rovnou za nosem, velká oranžová budova, nemůžete minout."
Kdyby mi tak ukázal cestu! Né, možná, že se ztratila trocha jejich nenávisti, ale spěch, ten zůstal!
Velká oranžová budova, fajn, to bude tahle. Tyčí se jako velká pevnost mezi všemi ostatními.
Vejdu dovnitř, bez optání, stačí přeci zaklepat na dveře kanceláře.
"Tady jste, Hokage Vás očekává." Uslyším za sebou, div sem nevyskočil z kůže, očividně nemají vychování. Poznámka: Zjistit o výuce na školách v Konoze!
"Ach ano, to budete laskav." Vycením svůj starý dobrý úsměv a následuju maskovaného ninju. Společně a beze slov jsme dorazili ke dveřím s nápisem Hokage, ninja zaklepal, počkal na svolení, pak otevřel dveře, počkal až vejdu a zavřel. V kanceláři jsem zůstal jen já a devátý Hokage.
"Tady jste, čekal jsme Vás," pronesl devátý Hokage, ani neodtáhl pohled od papírů před sebu!
"Opravdu?...To mám radost." No, hlídku mají vskutku dobrou, to se jim musí nechat.
"Ano, rád bych věděl, co jste..." Pohlédl na mě svými hnědýma očima, stejně zbarvenýma jako jeho vlasy a zůstal jako přimrázen, "co vy tady děláte?!" Očividně viděl můj portrét, který byl vystaven v jednom magazínu, prý jako ochrana před vetřelcem!! No řekněte, já a vetřelec!!!
"Vždyť mě čekáte," usmál jsem se na něj zase.
"Jděte někam s vaším úsměvem! Znám vás, znám vás jako svý boty! Tady nemáte co dělat!!" Měl hrubý a docela naštvaný hlas, div nekřičel.
"Už žádné očekávání? To je ale škoda" z úst mi vyšel můj ironický smích, "Ale pokud mě znáte jako své boty, tak asi víte, co chci!"
"Koho?" Optal se bez jakéhokoliv rozmýšlení.
"Uzumaki Naruto!" Odpověděl jsem, tentokrát i já bez přemýšlení.
"Na to zapomeňte!" Řekl rázně, ale nekřičel.
"Ale noták," spustil jsem své, "copak se nenajde nic, co by nám minulost velkého hrdiny," tyto dvě slova jsem řekl hlasitěji a s úšklebkem," mohla říct?"
"Ne!"
"Ani hlásku?" Nenechal jsem ho říct ani slovo, "Nic?! To byl opravdu ten váš hrdina tak úžasný?!"
"Ano..."
"Chcete mi říct, že jeho bojové umění bylo to nejlepší?" Odpověděl mi kývnutím hlavy na souhlas.
"Jeho srdce čisté a mysl jasná?" Opět kývnutí hlavy.
"Jeho studium bylo za výbornou vždy a všude?" Tentokrát žádné kývnutí, místo něho se objevil Hokageho nejistý výraz.
"Ááá, takže přeci jenom nebyl tak skvělý, jak si všichni myslí!...Copak? druhý nejlepší, poloviční, méně jak poloviční, nejhorší?" Cpal jsem do něj otázky jako stroj, je to přeci má práce!
"Víte, Uzumaki Naruto neměl moc talent pro učení," řekl tiše se skloněnou hlavou, "ale ninja byl skvělý!!" Dodal rychlostí blesku.
"Vážně? To spíše neměl rád učení, prostě nerad mrhal časem na knihami nemyslíte?" Podíval jsem se mu zhluboka do očí a viděl jsem stud!!
"Ne, on opravdu neměl talent!" Zase sklonil hlavu.
"Nejhorší?" Řekl jsou soucitně, ale div jsem nevyprskl smíchy, tak to ve mně vřelo!
Devátý Hokage zakýval hlavou zase na souhlas, ale tentokrát skoro až nehybně.
"Ale copak?!" Spustil jsem svojím ironickým hlasem, "Snad se nestydíte."
"Ne, to ne!!!" Zakřičel Hokage a udeřil rukou do stolu. Bohužel jsem toto gesto nepovařoval za výhružné, o což se snažil, spíše poslední naděje, toď vše, co mohl udělat, aby skryl svoje pocity, ale nepovedlo se!
"Nebojte se, to není ostuda. Víte, kolika lidem se uleví, když zjistí, že hrdina Uzumaki Naruto vlastně hrdina ani nebyl?! A co teprve, jak se budou cítit, že jejich stvořitel nového světa bylo totální pako!!" Slova mi letěla z úst jako náboje, měly tvrdý, hrubý a nesoucitný hlas.
"To není pravda!" Pohlédl ještě zlostněji na mě a opět udeřil do stolu. No, tentokrát to bylo z hněvu!
"Ale je...Vždyť přeci pravá osobnost je špína!" Usmál jsem se na něj a rozhodil komicky rukama.
"Vypadněte!!" Zakřičel, z jeho očí sála nenávist a zloba, a prý, že jsou té nenávisti zbaveni! Otočil jsem se a odešel z kanceláře.