Akatsuki Sestra? To snad ne! 001

Zdravím, tohle je moje první ff tak mějte prosím slitování . Nedivte se, že jsou Akatsuki tak trochu moc hodní a milý, ale chtěla jsem je udělat jako citlivé osoby, ne jako krvežíznivé potvory, i když se přece jen čas od času tak ukážou že . Pein tu bude obzvlášť velmi měkký a hodně bude dávat najevo city před svojí bandou, ale jeho milovaná Konan odešla a on se s tím nedokáže smířit, takže hodně často bude plakat Jo i chlapi občas pláčou ) No tak snad se bude líbit
ŤUKY ŤUKY ŤUK ŤUK ŤUK
,,Sakra Deidaro otevři dveře, jseš snad hluchej?“ zařval z pracovny Pein.
,,Nemůžu myju nádobí,“ zařval na oplátku z kuchyně blonďák.
,,Dobře, Kissame padej otevřít!“ zařval opět Pein přes celé sídlo.
,,Koupu se a Hidan mi pomáhá,“ odvětil z nitra koupelny modrák.
,,Ach, no oki, Sasori je na misi, Zetsu taky, Tobiho raději ne, ten než by našel dveře. Itachi????? Kakuzu??? Jděte někdo ke dveřím!“ zařval z posledních sil.
,,Šéfe teď to vážně nejde, lovíme Tobiho z akvárka!“ odpověděli jednohlasně ze zapadlí části sídla.
,,V mim akvárku?“ ozvalo se z koupelny. Šlo slyšet šplouchání vody jak Kissame vyskočil z vany, pak už jen bolestivé nářky a duté rány.
,,No co si sám člověk neudělá to nemá,“ procedil skrz zuby Pein a zvedl se, že tedy dojde ke dveřím. Zprudka je otevřel.
,,Ne to jsme si nekoupili, peníze vám nedáme a....,“ v polovině věty se zarazil. Naproti němu stála mlaďounká dívka s šedými vlasy až na zem a s hnědýma očima. Bledá jako stěna s kosou přehozenou přes rameno.
,,Zdravím, hledám Hidana, není tu náhodou?“ otázala se velmi milým hlasem.
,,Ech...kdože? Jo Hidan, no...co že si zač?“ vykoktal překvapenej Pein.
,,Kua na tom nezáleží, prostě mi ty jeden zavšivenej skrčku řekni jestli je tady Hidan!!“ zařvala tak hrozivě, že Pein začal přemýšlet jestli si neucvrknul do svých nových trenek s medvídkem Pů. Nechápal tak rychlou proměnu hlasu.
,,Hidane??? Hledá tě tu nějaká velmi milá slečnááááá!!!!“ zařval a raději ustoupil o krok vzad dál od té běsnící bestie.
Rvačka v obýváku u akvárka ustala a všichni se rozeběhli ke dveřím.
,,Aj,“ řekl jenom Hidan, když uviděl onu dívku.
,,Aj? Kdo to je Hidane? Málem mě tady sežrala,“ zašeptal mu Pein do ucha vyděšeně. ,,Abych přiznal v její přítomnosti bych bral tvojí nesmrtelnost,“ dodal zrzek
,,To by ti bylo na nic šéfe, ona má stejný schopnosti jako já,“ zasmál se trochu vyděšeně Hidan.
Ostatním členům spadla čelist a raději tiše sledovali onu scénku.
,,No ahoj Hidane, to mě ani nepozdravíš?“ vyjela tak děsivým hlasem, že všem přeběhl mráz po zádech.
,,Ou...no jasně...promiň sestřičko, moc rád tě vidím a ahoj!“ řekl rychle a zabouchl ji dveře před nosem.
,,To je tvoje sestra?“ vyjeli na něj všichni.
,,Jo bohužel a pokud chcete žít zdrhejte!!“ vykřikl ale než se stačili rozeběhnout, rozrazili se prudce dveře kde stála naprostě klidně ona překrásná dívenka.
,,Kam pak? To ani svoji sestřičku nepozveš dál?“ zašeptala hrozivě a spustila kosu se čtyřmi čepelemi, černou jako samotná noc.
,,Samozřejmě že ano, jen jsme ti chtěli jít připravit něco na zub,“ pokusil se zachránit situaci Pein.
,,Mladej, tebe se nikdo na nic neptal,“ odvětila klidně a všechny členy obešla a rozcapila se v obýváku na gauč. Postupně došli všichni a se strachem se kolem ni posadili.
,,Mohu se zeptat, kdo vlastně jseš?“ otázal se Pein diplomaticky.
,,Nadih jméno mé, jsem mladší sestra zde Hidana,“ usmála se přátelsky a řekla to tak milým hlasem, že ze všech strach okamžitě opad.
,,Ano a nechápu co po mě chceš!“ vyjel na ni zprudka Hidan.
,,Ale prosimtě, bráško, jen potřebuju azyl, omylem jsem vyvraždila vesnici a jsem teďka hledaný zločinec čislo jedna,“ usmála se provinile.
,,Celou vesnici?? Proč?“ otázal se zděšeně Pein.
,,Proč ne?“ zasmála se zvonivým smíchem.
,,Zajímavé zajímavé, můžeš semnou prosím tě do pracovny?“ otázal se Peina a oba si to už mířili do pracovny.
Když se oba usadili Pein s z hluboka nadechl. ,,Tak mi pověz jaké máš schopnosti, kde jsi doteď byla a jak se ti podařilo vyvraždit tu vesnici,“ vychrlil několik otázek najednou.
,,No mé schopnosti jsou....“