Příběh zrzka v trenkách-7.kapitola

Dovedete si představit mojí reakci, když ně mě vykoukla a skácela se? No nebylo to nic pěkného, páč sem zpanikařil. Postavil jsem se, tudíž rupla kovová bedna a mě uvízla noha. Já jsem si toho ze začátku nevšiml, tudíž jsem nakonec přepadl přes bednu a skončil jsem přímo na Hinatě, či jak se jmenuje.
Hinata otevřela oči, vykulila je a pak zase omdlela. Měla proč, byl jsem obalený spodním prádlem. Do obchodu se přiřítil doslova zástup lidí, mezi nimi i Temari a nechyběla ani ta růžovláska.
Jen co mě viděli ustali v pohybu a většině spadla huba až na zem. Podíval jsem se znovu na Hinatu a zjistil jsem, že ruku mám přímo na jejích ko....ehm... chci říct hrudníku.
No mezi přihlížejícími byla i taková pěkná brunetka, měla čelenku, bílou košili, sice byla plochá ale celkem hezká.
„Neji, co se tu děje?“ obrátila se na tu holku, tedy spíš kluka jak jsmem zjistil, další holka. Mě se udělalo nevolno. Tohle se mi poprvé stalo, když jsem poprvé spatřil Yuua.
„Ty úchyláku!“ zaječela růžovláska Sakura a vrhla se na mě. Vypadala jako totální šílenec. Zpanikařil jsem ještě víc a urychleně jsem vstal. Stále ještě obalený spodním prádlem jsem se rozběhl k zadnímu východu a ženské prádlo za mnou vlálo. Cupital jsem a myslel jsem, že v tu chvíli vypadát jako děsně šeredná víla. Růžovláska letěla za mnou.
Rozrazil jsem zadní dveře a práskl jsem s nimi. Slyšel jsem, jak růžovlásce zlomili nos a styděl jsem se. Skoro jsem za to mohl, ale nikdy bych neublížil holce....no možná....
Ale neměl jsem čas se tím zabývat. Vyběhl jsem po schodech a proskočil oknem. Nějaké malé děcko zakřičelo: „To je Batman!“
V příští vteřině se však jeden kus spodního prádla zašprajcl za okno a já zůstal viset hlavou dolů. Zuřivě jsem sebou začal zmítat, protože jsem slyšel, jak ta růžovláska funí a dupe na schodech.
A v tu chvíli ten kousek spoďárů rupl a já se řítil dolů.
Nevíte někdo, jak se zbavit toho popelnicového prokletí? Ano, já znovu skončil v popelnici.
„Pro Jashina, co tu děláš?“ zeptal se mě šokovaný Hidan a měřil si mě od hlavy až k pat....totiž od hlavy až po odpadky.
Na hlavě jsem měl prázdnou konzervu a na rameni kostru kuřete.
„Hezkej papoušek.“ podotkl Hidan se smíchem, ale já ho stáhl do popelnice a zavřel jí. Nechal jsem jí jen kousíček přivřený.
„Co to ty kre....“
„Pšt!“ sykl jsem. „Koukni se támhle.“ Ukázal jsem na skupinku ANBU a Hidan se chytl za srdce.
Sotva kousíček poodešli, Hidan mě popadl za krk a začal se mnou zuřivě třást. Neustál řval: „Ty jeden totální zku*venej zas*anej kre*éne!!! Oni dostali mojí kosu! Oni nesli mojí lásku! Co jsi to udělal za volovinu ty v**e?! Já tě zabiju!“
Hidan škrtil a škrtil a nechtěl se mě pustit a tak jsem ho začal škrtit taky, bohužel bylo mi to tak platný jako praseti diamanty. Hidan ne a ne přestat mě škrtit. Sice fialověl stejně jako já, ale jinak to nemělo žádný efekt.
A v tom přišla záchrana. Víko popalnice se otevřelo a vykoukli na nás Naruto s Temari. Okamžitě se mi vrhli na pomoc.
Hidan mě velice brzy pustil a místo toho začal škrtit Naruta. Temari Hidana duchapřítomně flákla vějířem, to Hidana trochu uklidnilo. Sice se stále choval jako naprostý cvok (jak jinak si vysvětlil, že vytáhl napůl shnilou slupku od banánu a celou ji sežral?), ale už nikoho neškrtil.
„Prosimtě, co se stalo? Proč jste zase v popelnicích?“ zeptala se Temari, ale já jsem se urazil, protože jsem si vzpomněl jak se měla k tomu nemehlu Shikamarovi.
„Co mu je?“ zeptala se Temari Hidana. Hidan pokrčil rameny a namáhavě se vyhrabal z popelnice. Následoval jsem jeho příkladu.
„Víte co?“ zeptal se Naruto. „Možná bychom dneska neměli jít na tu diskotéku. Slyšel jsem že bábi Tsunade tam jde taky a tvoje kladívko má na stol, i ten mobil.“
Všichni jsme vykulili oči. Skutečně řekl Naruto rozumný plán? Asi chytl to šílenství od Hidana.
A pak se ozvala šílená rána. Otočili jsme se jejím směrem. Dívali jsme se na Narutův byt, nebo spíše to co z něj zbylo. A tam v těch sutinách se kdosi s ohořelým oblečením motal.
Teda ale vážně, ten Sasuke je určitě velkej ožrala! A nemá vůbec žádnej styl. Všechny vlasy měl nahoru, tudíž vypadal že dostal elektrický šok, což asi ano.
A pak , hle! Nejsem jediný s Hidanem, kdo padá do popelnic. Sasuke totiž slítl z patra přímo do popelnice. Naruto se k němu rozběhl a řval jako úplný blázen: „Ty blbe! Ty jsi mi zničil můj byt! Víš co jsem tam měl?! Tak víš to?! MĚL JSEM TAM SVŮJ EXTRA-RAMEN! Tys ho nechal vybouchnout! Máš rozum?!“ a už do něj mlátil.
No vzhledem k tomu, že byl Sasuke polomrtvej se mi to nejevil jako dobrý nápad.
„Držmě minutu ticha za blbečka....totiž za evendžra.“ řekl jsem s naprosto vážnou tváří a Temari dostala záchvat smíchu.
A pak jsem dostal pěstí, tak že jsem odlétl a proletěl zdí naproti nám. Když jsem viděl, kdo mi ránu uštědřil, spatřil jsem tu růžovlasou mrch...totiž dívku s extra-psycho-výrazem. A to už jsem se totálně naštval. Člověk uvízne v tomhle blázinci, snaží se odsud dostat zuby nehty a oni ho ještě naháněj do popelnice, strčí do pračky, na ksichtě má zbytky celeru, na hlavě bouly od melouna, skončí pohnojenej a oni ho ještě mlátí? Tak to teda ne! To se mi nelíbí! Tohle byla poslední kapka.
Popadl jsem nejbližší věc, což byla hůl nějakého staříka co procházel kolem a vší silou jsem jí mrštil po Sakuře.
Trefil jsem se přímo do čela. Překvapen svým počínáním jsem si přitiskl ruku k ústům. Jak jsem mohl uhodit holku?!
Hidan dostal záchvat smíchu a jakmile se Sakura skácela, duchapřítomně ji vzal a jemně odložil do popelnice.
„No co! Bezdomovci musí mít také nějakou radost!“ ohradil se.Temari očividně nevěděla, jestli se má začít smát, nebo má Hidana napomínat, nakonec to vyřešila tím, že šla Narutovi zabránit ve vraždě Sasukeho.
Z hořícího domu šlehali plameny a lidi ječeli a prchali na všechny strany. Takový blázinec neudělal ani Komui, když jsem pozval jeho sestřičku na rande a…. im... nic sem neřek! No každopádně když přijeli hasiči vypadalo to nadějně.
Jak jsem řekl VYPADALO! Hasiči místo přejeli a místo toho začali hasit obchod za mnou a Hidanem, nechápu proč, ale nedělalo mi to starost. Daleko větší starost mi dělalo, když jsem dostal tryskem vody přímo do hrudi. Odlétl jsem a rozplácl jsem se na stěně.
To ovšem nebylo to nejhorší, mnohem horší byl fakt, že hadice namířila velice brzy na Hidana, ten zaječel jak ženská a rozplácl se přímo na mě.
Jakmile jsme se zkáceli na zem, popadl mě Hidan za rameno a křikl: „Ty jdeš se mnou pro kosu a kladivo!“ a táhl mě k obrovské červené budově.
Chtěl jsem se ještě rozloučit s Temari, ovšem neměl sem příležitost, Hidan mě táhl a táhl a já nemohl nic dělat. Temari mi sladce zamávala a znovu se vrhla na Naruta s úmyslem, zabránit vraždě Sasánka.