Nepovedenné jutsu 17

Nepovedenné jutsu 17

Spojená síla bratrů Uchihů a síla větru Kushiny se hnala na čekajícího Madaru.

Temnými chodbami pevnosti organizace Akatsuki se hnali ninjové z Konohy se zřejmým cílem. Záchrana přátel byla jejich prioritou.
„Kakashi-sensei, myslíte, že to stihneme,“ zeptala se ho Sakura nadějně. Všichni cítili ve vzduchu obrovské množství chakry a usoudili, že se tam musí bojovat. Jenom nevěděli, kdo s kým.
„Doufám,“ zamumlal Kakashi. Jako jediný z ninjů Listové rozpoznal jednu ze čtyř chaker. Kushinunu znal jako vlastní boty, Sasukeho chakru, i když se změnila za poslední léta, cítil taky. Ale co ho zmátlo, byl fakt, že třetí ze čtyř patřila Itachimu. Nevěděl, co si o tom mám myslet. Čtvrtý z této skupinky byl opravdu velmi silný. Možná i nad síly těch ostatních.
Chodba se najednou strašlivě otřásla, až se všichni přikrčili. Jelikož si mysleli, že na mě padá strop.
„Co to bylo,“ zeptal se Lee a rozhlížel se kolem sebe.
Kakashi se nadechoval, že mu odpoví, ale najednou se zasekl a zaměřil svou pozornost dál do chodby. Zbyly dvě. Jenom dvě chakry. Už necítil Sasukeho a Kushinu.
„Rychle,“ vyhrkl a rozběhl se chodbou.
„Co se děje,“ nechápal Kiba, ale i tak následoval týmového velitele.
„Něco se stalo, už necítím Sasukeho a Kushinu,“ vysvětloval rychle.
„To ne,“ vydechla vyděšeně Sakura.

Už viděli světlo na konci chodby. Už jenom kousek k jejich cíly. A najednou vběhli do slunečního světla. A zůstali ztuhle stát. Ninjům z Konohy se naskytl zvláštní pohled.
„Och můj bože,“ vyhrkl Neji, kterému v očích hrál byakugan.

Uprostřed místnosti stál Madara, bylo vidět, že je po těžkém boji. Plášť měl na několika místech prosáklý krví, nebylo ovšem patrné, zda byla jeho nebo někoho jiného. Sám kus oděvu vysel na Madarovi už jenom silou vůle. Uchiha těžce oddechoval a pohledem propaloval dosud stojícího Itachiho. Nic jiného ho nezajímalo.
Itachi Uchiha stál před těly Sasukeho a Kushiny, kteří byli v bezvědomí. Dívce ve vlasech prosakovala krev a barvila blonďaté vlasy do ruda. Ležela na břichu, ruce rozhozené do stran s tváří zahalenou vlasy. Na několika místech těla byla vidět sečná zranění. Sasuke na rozdíl od ní ležel na zádech a přes odhalený hrudník se mu táhla obrovská ošklivě vypadající rána. I z dálky bylo vidět, že hodně krvácí a nebylo jisté, zda tohle všechno přežije.
A tyhle dva svým vlastním životem a tělem chránil starší z bratrů Uchihových. Stěží stál na nohou, které se vypětím třásly, zrychleně dýchal a z některých ran mírně krvácel. Ale co bylo nejhorší, krvácel z očí. Prokleté dědictví rodiny si vybíralo svojí daň. I když byl při vědomí, vypadal snad ještě hůř než ti dva v bezvědomí.

„Sakuro, až se dostaneme k těm dvěma, začni okamžitě léčit,“ vydával Kakashi polohlasně příkazy. Ale moc daleko se s nimi nedostal.
„Myslíte, že vás nechám,“ přerušil ho Madara. Až teď si všichni všimli, že se dívá na nově příchozí a v jediném oku se mu míhal hněv. „Tihle tři zemřou a vy s tím nic neuděláte.“
„To se ještě uvidí,“ zavrčel Kiba a společně s Akamarem zaujali bojový postoj.
„Pch,“ odfrkl si a znovu zaměřil svůj pohled na Itachiho. Na něm bylo vidět, že drží z posledních sil. „Až tě zabiju, nebude už žádný klan Uchiha a já se konečně pomstím vesnici.“
„To.. se … ještě … uvidí,“ vyrážel ze sebe Itachi ztěžka. „Ty Madaro..a … Danzou … budete pykat,,, za to co … jste … udělali… i kdybych měl … vstát z mr…mrtvých.“
„To asi budeš muset,“ zasmál se Madara a vyrazil kupředu. Ale k Uchihovy se nedostal, v cestě mu najednou stál Kakashi s odkrytým sharinganem. Itachi se za ním tiše zřítil k zemi v bezvědomí. Jeho tělo už neuneslo onu zátěž.
„Ne tak rychle,“ zavrčel na něho přes masku.
„Kopírovací ninja, není, liž pravda, že,“ odvětil Madara. „Škoda, že ten zrádce, který ti dal sharingan už nežije, jinak bych ho vlastníma rukama zabil.“
Nic nemohlo rozčílit Kakashiho víc, než zmínka o jeho mrtvém parťákovi. V očích mu rudě zažhnulo a oko změnilo svůj vzhled.
Madara vypadl velmi zaraženě a poodstoupil od Kakashiho: „To přece není možné, aby někdo mimo rodinu…“
„Všechno je možné,“ zavrčel Hatake a nezpustil z něho zrak.

Mezitím Sakura a zbytek týmu obstoupil bezvědomá těla. Dívka okamžitě začala ověřovat jejich zdravotní stav.
„Jak jsou na tom,“ zeptal se jí Lee.
„Ne moc dobře,“ odvětil Neji, který si je prohlížel byakugan. „Sasuke má narušený oběh chakry.“
„Taky je na tom nejhůř,“ souhlasila Sakura a přiložila ruce k ráně na Sasukeho hrudi. Kolem dlaní se jí objevila zelená chakra a krvácení se pomalinku zastavovalo.
„Není tohle Itachi Uchiha,“ poznamenal Sai, který se skláněl nad Uchihou.
„Tak tohle je Sasukeho bratr,“ přidal se Kiba. „Nevypadá vůbec dobře.“
„A co bys čekal,“ odsekl mu Neji. „Museli projít těžkou bitvou, když jsou v takovém to stavu.“
Všichni kromě Sakury zvedli hlavy a podívali se po Madarovi, kterého zaměstnával Kakashi, ale i na něm bylo vidět, že na Madaru nemá. I když byl už Uchiha unavený z předchozího boje, i tak byl nebezpečný.
„Já snad špatně vidím,“ řekl klidně Sai.
„Co,“ nechápali ostatní.
Mladík ukázal prstem do protilehlého rohu a odvětil: „Jestli se nemýlím, tak támhle jsou Akatsuki.“
„Ale proč nic nedělají,“ divil se Lee.
„Třeba čekají, kdo vyhraje,“ navrhl Kiba.
„Asi,“ souhlasil Neji.
„Sakra,“ křikla Sakura. Pozornost všech chlapců se znovu upřela na ní. „Nedokážu je všechny stabilizovat. Kushina je na tom celkem dobře, když má Kyuubiho, ale i tak je v nebezpečí života. Uchihovci jsou na tom zle. Sasukeho rána přestala sice krvácet, ale nemám dost sil, abych jí zavřela. A Itachi pořád krvácí z očí a jeho tělo pomalinku kolabuje. Musejí okamžitě do nemocnice, jinak to ani jeden z nich nepřežije. “

„To bylo naprosto neuvěřitelné,“ vydechl Hidan. „Viděl jsem toho hodně, ale tohle ještě ne.“
Kolem něho se ozvalo souhlasné zamručení. Členové organizace zaujatě sledovali boje mezi Madarou a tříčleným týmem, který se chtěl pomstít, a nestačili valit oči. Bratři a Kushina byli dobrým týmem.
„Souhlasím,“ přidal se Sasori. „Ale myslím, že to ani jeden z těch tří nepřežije.“
„To by byla škoda,“ nechal se slyšet Kisame. „Docela bych rád věděl, jak by to dopadlo.“
„Dalo by se to zařídit,“ řekl tiše Pain. Všichni kolem na něho vrhli zmatené pohledy. Co tím myslel?

Kakashi osamoceně trpěl pod ranami Madary, když tu najednou se stalo něco, co nečekal. Kolem jeho nepřítele se objevilo pět postav v pláštích Akatsuki a s neuvěřitelným množstvím piercingu v obličeji. A všechny do jednoho mělo v rukou zbraně a mířilo na smrtelně nebezpečná místa na Madarově těle. Hatake okamžitě ustoupil do bezpečné vzdálenosti a sledoval, co se bude dít.
„To by stačilo, Madaro,“ řekla jedna z nich. „Konec zábavy je na čase se stáhnout.“
„Ani ve snu,“ odsekl Uchiha.
Jedna z osob přitlačila kunai blíž na kůži a řekla: „Nech je zesílit, pak to bude větší legrace.“
Madara vypadal, že tento nápad zvažuje. Nakonec se otočil na Kakashi a s úsměvem na tváři řekl: „Vyřiď těm třem, ať síly a pak přijdou. Budu na ně čekat. Ať přijdou, jestli chtějí pomstít svoje rodiny, které jsem jim zabil.“
S těmito slovy zmizel jak on, tak i zbytek organizace v kouři neznámo kam.

Kakashi chvíli vyjeveně zíral na místo, kde ještě před chvíli stál Madara, ale pak se rychle otočil a rozběhl se k ostatním ninjům z Konohy.
„Co se stalo,“ zeptal se ho Lee, když k nim doběhl.
„Nechali nás jít,“ odvětil Kakashi, ale v hlavě mu pořád dokola zněla Madarova slova: „Vyřiď těm třem, ať síly a pak přijdou. Budu na ně čekat. Ať přijdou, jestli chtějí pomstít svoje rodiny, které jsem jim zabil.“
„Musíme je odtud dostat. Hned,“ přerušila jeho myšlenky Sakura rázným hlasem.
„Je to hodně zlé,“ optal se Hatake, když si klekal vedle Itachiho.
„Hodně,“ odpověděla dívka a dál se věnovala Kushině. „Ani jeden z nich to nemusí přežít, jestli je hned nedostaneme do nemocnice.“
„To je několik dní cesty,“ vydechl Kiba nešťastně.
„Ne nutně,“ řekl tiše Sai. Sundal si ze zad batoh a chvíli v něm něco hledal. Nakonec vytáhl větší svitek a štětec.
„Jdeš si malovat,“ ušklíbl se Kiba.
Na to mu nikdo nic neodvětil. Mladík si beze slova sedl na zadek, rozvinul svitek, namočil štětec v inkoustu a začal kreslit. Po chvíli se na papíře objevil obrovský pták, který by unesl deset lidí. Složil ruce do několika pečetí a v kouři se před nimi objevil pták z obrázku.
„Super,“ vydechl Lee.
„Není čas na chválu, už je dlouho neudržím,“ křikla Sakura, která se teď věnovala Itachimu.
Kakashi a chlapci opatrně ze země zvedli všechny zraněné a přemístili je na ptáka. Nakonec vyskočili za nimi a Sai dal pokyn svému stvoření k vzletu.
„Paráda,“ obdivoval Lee krajinu.

„Pátá, něco k nám míří,“ hlásil jeden člen ANBU.
„Kde,“ zeptal se Tsunade.
„Tam,“ ukázal k západu.
Tsunade, pátý Hokage vesnice Ukryté v Listí, obrátila svou pozornost k západní straně a snažila se zaostřit, než jí někdo podal dalekohled. Ona a několik další lidí, hlavně mediků, seděla ve stanu, který byl zbudován na strategickém místě, aby se k němu mohly dostat všechny týmy, které byly vyslány do akce, kdyby potřebovali pomoc se zraněnými.
Pátá chvíli zkoumala obzor, a pak vykřikla: „Ať se připraví medikové a lékaři. Máme tady pohotovost.“
„Ano.“
Sama pak vyšla před stan a čekala na příjezd.

„Už jsme skoro tam,“ řekl Neji a s obavami se díval na skoro omdlívající Sakuru, která neustále stabilizovala zraněné. Během cesty museli resuscitovat Itachiho a Kushinu, jelikož se jim na chvíli zastavilo srdce. Všem v tu chvíli srdce skoro taky vypovědělo strachem a obavami.
„Konečně,“ vydechla dívka vyčerpaně.
„Budeme přistávat,“ oznámil Sai a pomalinku naváděl ptáka ke stanu, aby byli co nejblíže pomoci.

„Co se stalo,“ křikla Tsunade na Kakashiho, který jako první seskočil z dopravního prostředku.
„Později, je to hodně vážné,“ opáčil a pomáhal Nejimu se Sasukem.
Tsunade mávla rukou a okamžitě si ho do péče převzali lékaři. To samé se stalo u Kushiny. Tsunade se zděsila jejich stavem, když je uviděla. Ale co jí překvapilo nejvíce, bylo, když sundali i Itachiho.
„Všechno vám pak vysvětlím, Pátá, ale teď na to není čas,“ zarazil jí Kakashi, než stačila něco říct.
„Máš co vysvětlovat,“ řekla prostě a nechala si vysvětlit od Sakury stav zraněných. Když uslyšela, v jakém jsou ohrožení života, sama se rozběhla do stanu pomoci.
„Tak teď můžeme jenom čekat,“ řekl Kakashi a sedl si před stan. Ostatní následovali jeho příkladu a Sakura po chvíli usnula vyčerpáním.