Sasuke, vrať se! II. - Kakashi Gaiden

„Ne! Vy jste se snad zbláznili. Orochimaru je jeden z legendárních sannínů! A Sasuke je teď na jeho straně. Navíc…Kakashi odešel na samostatnou misi. Opravdu si myslíte, že zde něco zmůžou dvě děti?“
„Já už nejsem děcko!“ osočil se Naruto, „Jsem ninja z vesnice skryté v listí. A mým úkolem je, zachránit své přátele.“
„Abys mohl zachránit své přátele, musíš přežít, proto odlož záchranu Sasukeho na později.“
„Nepřinutíte mě abych tu seděl s rukama v klíně, zatímco Sasuke je v nebezpečí!“
„Sasuke se o sebe dokáže postarat. Ale ty? Pokuď ho najdete, jak ho přivedeš zpět? Ukecáš ho, aby si s tebou dal Rámen?“
„Udělám cokoliv abych ho přivedl zpět.“
„Neodpověděl jsi mi na otázku. Jak ho chceš přemluvit?“
Naruto ztichl.
„Jděte domů a čekejte na vaši příští misi. Neopovažujte se vydat hledat Sasukeho.“

Sakura se snažila Naruta rozveselit: „Naruto, netrap se už. Sasuke se vrátí.“
„Sotva. Chce jen zabít Itachiho. Ale já ho to nenechám udělat.“
„Co chceš dělat?“
„Bábi Tsunade nám zakázala, hledat Sasukeho, správně? Ale o prohledání té vesnice nic neřekla.“
„Chceš porušit pokyny hokage-sama?“
„Ti co porušují rozkazy, si nezaslouží stát hokagem. Ale ti, kteří nevytáhnou své kamarády z průs**u, si nezaslouží být milováni.“
„Chytré.“
„Tobě to Kakashi-sensei ještě nevyprávěl, že, Sakuro?“
„O čem to mluvíš?“
„Původ těch slov… Sakuro, věděla jsi, že Sasukeho otec měl bratry?“
„Bratry?“
„Je zvláštní, jak se historie opakuje… Ti bratři se jmenovali Uchiha Madara a Uchiha Obito“
„Uchiha…Madara? Ten Madara, který byl zabit při obraně klanu Uchihů?“
„To, co se píše ve spisech, není vždy pravda. Madara sice zemřel při útoku na onen slavný klan, ale jeho zájmem určitě nebylo, ochránit svou rodinu…

„Kakashi-sensei, kde jste vůbec vzal tu hlášku?“
„Kdo porušuje pravidla, ten není dobrý ninja, ale kdo nechá své přátele ve štyku, je lidská špína? To je dlouhý příběh.“

Když jsem byl ještě mladý, byl klan Uchihů nejsilnější ve všech pěti velkých zemích. Dokud stáli na straně ohnivé země, nemuseli jsme se nikoho ani ničeho bát.
Zvlášť nadaný pak byl Uchiha Madara. Génius jeho kalibru, byl velkou šancí na dlouhotrvající mír. Není divu, že si rodina svou pýchu vychovávala jak nejlépe mohla. Vždyť dokud vlastnila naději celé země, byla ve vesnici velký šéf a sahala na paty samotnému Hokagemu.
Znával jsem ho. Byl to obyčejný chlapec s neobyčejným talentem. Čiperný, milý a tvrdohlavý.
Měl dva bratry. Mladšího Fugaka a nejmladšího Obita.

Jednou dostala část jeho klanu důležitou misi. Byl jsem jeden z mála, který tento úkol plnil, aniž by byl z klanu Uchihů. Ti nejlepší ninjové se proplížili nepříteli do zad, zatímco jej zbytek zabavil, a způsobili nepříteli těžké ztráty.
Nyní byl od písečné vesnice načas pokoj. Posbírali jsme raněné a vraceli se do vesnice. To jsme však nečekali, čeho budeme svědky.
Domov uchihů se v dálce leskl ve světle svítání. Byl čas se rozloučit.
Neblahé tušení se mi zahryzávalo do hlavy při pohledu na klidné a vylidněné místo.
Náhle čerstvě osvětlenou oblohu protl výkřik. Mé nohy se dali do pohybu.
Když jsem doběhl, padl jsem na kolena. Kolem mne se vycházející slunce barvilo do ruda v loužích krve.
Když jsem se konečně vzpamatoval, doběhl jsem k vážně poraněnému Fugakovi a zeptal ho, kde jsou Obito a Madara. Ukázal smerem k obchůdku, u kterého ležela dvě bezvládná těla.
Obito! Obito!
Obito se pousmál: „Kakashi, byli jsme velmi dobří přátelé ale nyní musím odejít. Přijmi ode mne na pa-mátku tento sha…sha-rin-gan.“
Byla to má chyba, že zemřel. Ten den, kdy jsem měl odejít na misi, mě požádal abych zůstal. Nevím jak mohl vycítit, že se toto stane, ale dokázal to.
Když jsem se pak zeptal Fugaka, co se stalo, nemohl jsem si to přebrat. Takový talentovaný a hodný chlapec, s vynikající budoucností, jako Uchiha Madara, vše zahodil a vydal se po cestě temna? Nemožné!
Nebýt obita, tak by byli mrtví všichni. Přesto, že mu bratr přikázal aby utekl, on se řídil svým motem. Zemřel hrdinnou smrtí, v remíze se svým bratrem.

„Nic již nebylo jako dřív. Síla Uchihů výrazně ochabla. Obito skrz mne hledí na svět, a připomíná mi důležitou věc. Kdo porušuje pravidla, ten není dobrý ninja, ale kdo nechá své přátele ve štyku, je lidská špína.“

„Nepřivést Sasukeho, ikdyž víme, že je v nebezpečí, by bylo velmi špatné.“
„Naruto, už se stmívá. Teď není vhodné jít hledat Sasukeho. Pojďme se vyspat zítra je také den.“
„whoooaaaa…Tak dobře,“ zívne Naruto „Dneska už je opravdu pozdě.“
Sakura se s Narutem rozloučila a odešla domů.