Inzuka Toru versus inteligence - Kapitola 2

Inzuka Toru versus inteligence - Kapitola druhá

Po asi dvou li cesty zkřížili Toruovi cestu dva členové Aktsuki. Jeden z nich měl oranžovou masku a vypadal jako maskot firmy Chupa Chups. Druhý měl blond vlasy a připomínal zfetovaného dadaistického umělce.
„Zdravíčko, hmm. Já jsem Deidara, a tohle je můj poskok Tobi, hmm.“ „Hele, senpai,“ ozvalo se to oranžové cosi, „Já nejsem žádný váš poskok, já jsem Uchiha Madara, šéf Akatsuki!“
„Tobi,“ pravil ironicky Deidara, „že ty sis šlehnul mého jílu, ještě před tím, než jsme vyrazili na cestu, hmm?“
Tobi se poškrábal na hlavě. „Jejda, senpai, vy jste mě viděl? Doufám, že jste neviděl co jsem dělal potom.“
Deidara se usmál, „ne, neboj Tobi, neviděl jsem, jak ses pokoušel jíst meloun nosem, hmm.“
„Uf, to je dobře“ oddechl si Tobi.
„Ach jo, povzdechl si Toru, další pitomci co mě otravujou a vůbec si mě nevšímají.“
„Jen klid, příteli, hmm. Chceme tě připravit jen o nějaké informace, hmm. Budeme se ti věnovat v nejvyšší možné míře, hmm.“
Toru se zamračil, „jestli ještě jednou řekneš, to hmm, tak ti to hmm, narvu někam!“
Deidara se ušklíbl. „Skus to a zahrajeme si na slepou bábu v minovém poli, a já můžu létat, hmm.“
Toru si promasíroval čelo a zeptal se:
„Tak co po mě vlastně chcete?“
Deidara pohlédl Troruovi do očí.
„Chceme vědět vše, co výš ty, hmm?“
Toru se podivil.
„Cože? Všechno? To teda nevím, k čemu vám bude znát způsob, jak otevřít flašku piva svěračem?“
„To je nechutné, hmm.“ Konstatoval ten blond umělec.
„Jen chceme znát vše o téhle misi, kousek po kousku to z tebe dostaneme, hm. Takže otázka číslo jedna: Kolik ninjů z Konohy je v této oblasti?“
Toru se naštval. „Tak to prr, ze mě žádný informace nedostanete. Ani dobrovolně, ani úplatkem, ani násilím.
„To se ještě uvidí, hmm. Ovládám speciální výslechově-mučící techniky, hmm“ Oponoval onen citlivý umělec.
„Jsem elitní jounnin z Konahagakure no Sato. Na mě byl i Morino Ibiki krátkej! Nemáš šanci ze mě cokoliv dostat!“ Křičel Toru
Deidara se ušklíbl. „Že ne? Tobi, podej mi louskáček na varlata, hmm.“
„E-e-e-e! Byly jsme tu čtyři, ale tři z nás zabil Orochimaru.“ Pronesl Toru rezignovaně.
„No vidíš, že to jde, otázka číslo dvě: Co bylo cílem této mise, hmm?“ Pokračoval DeiDei.
Toru se znovu rozkřičel.
„Tak to po mě chcete moc, nic vám už neřeknu!“
Deidara se znovu, ještě víc než předtím ušklíbl.
„Ne? Tobi, podej mi pánský anální vibrátor na atomový pohon a velký kýbl vazelíny, hmm.“
„Errr...Cílem bylo, prozkoumat oblast a objevit zásobovací trasy Orochimarových lidí.“ Pronesl Toru, ještě více rezignovaně.
Deidara zvedl palec.
„Výborně! Další otázka: Kdo tuto misi plánoval, hmm?“
„Nepovím!“ Pokušel se znovu klást odpor Toru.
„Tobi, podej mi vybavení na polní klystýr a zacouvej sem s cisternou vody, hmm.“ Pronesl Deidara s úšklebkem.
„Krucinál! Naplánovala to Tsunade-sama.“.....To už to Toru pomalu vzdával.
„Skvěle. Poslední otázka: Jaké jste měli vybavení, hmm?“ Usmíval se Deidara.
„Neřeknu...?“ Hlesl Toru.
Deidara luskl prsty. „Tobi, nalep na něj ceduli s nápisem -nesnáším vysoká čela- a přiveď sem Sakuru-chan, hmm.“
Toru se afektovaně rozkřičel: „Jen to ne! Měli jsme kunaie, shurikeny, fuuma shurikeny, bomby a čtyři balíčky žvýkaček.“
„Díky, to je vše, hmm. Měj se, spolupracovalo se mi s tebou náramně dobře, hmm.“ Usmál se Deidara.

Obě Akatsuťátka, Tobi i Diedara skočili na jílového ptáka a odletěli za zapadajícím sluncem.
„Ehm, senpai,“ otázal se Tobi během letu, „neříkal jste něco o melounu a mém nosu?
„Nééé! Hmm.“ Houkl Deidara, „jak tě jen mohlo něco takového napadnout, hmm?“

Toru zakroutil hlavou a suše konstatoval: „Ještě jedna taková mise a místo jounninské vesty budu fasovat svěrací kazajku a místo služebního bytu vypolštářovanou cimru.“ Otočil se na podpatku a doufaje, že se mu do cesty již nikdo nepřiplete, vyrazil směr domov.

Hidan z velice uspokojeným výrazem kopl do mrtvoly. „Tak, tohle masové vraždění mi vážně zvedlo náladu.“ „Jo, ale dohoda, je dohoda,“ ozval se Kakuzu. „Na oplátku, že jsem tě nechal vyhladit tuhle vesnici, mi musíš pomoct vydělávat prašulky, neboli peníze. „No dobře,“ houknul Hidan, tak co mám teda dělat?“
Kakuzu se usmál, „je to velice jednoduché...
O hodinu později se Hidan v hasičském úboru blížil k nejmenovanému domu „Jashinova noho, nevěřím, že mě vážně Kakuzu donutil abych udělal tohle.“ Hidan zaťukal na dveře z nápisem -Dnes: Dámská jízda-.A když mu otevřelo pár vyjukaných slečen tak řekl: „Dobrý den, objednali jste si pánský striptýz?“