Pokušení lásky 08

Jiraya seběhl ze schodů, které vedly z pokoje k venkovním dveřím, aby otevřel... někdo se k němu dobýval.
„Co tu proboha děláš?!“ zívl a přivítal jako vždy s veškerou vlídností svojí návštěvu.
„Srdeční záležitost..“ utrousil Kakashi a bez pozvání vtrhl dovnitř. Po všech těch letech si na to Jiraya zvykl. Jenže jeho poslední návštěvy, které teď byli častější, byly vždy nudné a stresující, a proto opět zamířil k zásobám na horší časy.

„Co se stalo?“ optal se, když přinesl dvě skleničky a poloprázdnou láhev.
„Co by...skoro nic!“ zakroutil hlavou Kakashi a neradostně zamumlal „díky, ale já už pít Saké nikdy nebudu!“
Jiraya položil láhev na stůl a s teď už docela vážným výrazem si začal dělat opravdové starosti.
„Zase ženská...“ praštil rukou do stolu, načež se láhev převrhla a bílá tekutina pošpinila červený koberec. „Která tě tolik omámila, že to odnáší můj koberec?!!“ podíval se vyčítavě na Kakashiho a pak se posadil vedle něho, „vypadáš fakt zhrouceně.“
„Žádná mě neomámila,“ povzdychl si, „jen jsem se pohádal s tou, která se mi líbí, “ začal ublíženě.
„Víš, že mám ženy rád... vlastně je miluju a chci si nějakou najít a být šťastný, ale realizace pokulhává.“ zabořil hlavu do svých dlaní, „v čem dělám chyby?“
„Nejsi normální!“ řekl nepřítomně Jiraya zatímco z koberce vytíral Saké, ale jakmile se mu dostalo děkovného pohledu, s omluvou v očích se nadechl.
„Chtěl jsem říct, že možná chyba není v tobě, ale v tom, co děláš, jak se ženou mluvíš, jakým způsobem jí naznačuješ, že se ti líbí...proboha vždyť ti tohle vždycky šlo!“chlácholil ho.
Ještě to takhle chvíli potrvá a založí psychiatrickou léčebnu. Prvním pacientem bude Tsunade (v oddělení odvikací kůry samozřejmě) a pak Kakashi pro srdečně choré!
„Já vím, že šlo jenže už to není jako dřív.“ Zoufal si jako nikdy předtím.

Chvíli oba seděli v obývacím pokoji, Kakashi na židli, Jiraya na zemi a snažil se dostat protivnou skvrnu z jeho úchvatného koberečku, která mu brala klid na duši. Pak vstal, už ho nebavilo litovat ho a už vůbec né drhnout koberec. Postavil se výhružně před Kakashiho a spustil:
„Podívej se, co se sebou děláš, kňučíš tu kvůli neřekl si mi komu a lituješ se. Jestli se nevzpamatuješ, tak se smiř s tím, že brzy dopadneš jako Pátá. Ne vlastně o něco hůř..ty už ani to Saké pít nebudeš, budeš se opíjet smutkem a samotou!“ rozhodil rukama a zakroutil očima. „Vyklop, co se stalo!“

Kakashi mu jako na povel vše vysvětlil, že se od začátku hádá s Anko a že až nedávno zjistil, že se mu líbí. Moc líbí! Ale že se na něho pořád zlobí a vše začalo tou proklatou nocí i tou misí na kterou ho poslala Tsunade, takže za všechno nakonec může Hokage. Ne počkat, těžko! Ta zvrhlá baletka mu to udělala schválně!
„Jirayo, to kvůli tobě k nám do týmu přidělila Tsunade Anko..“ vrhl se na něho uraženě Kakashi.
„Já chtěl... kruci!“ poustevník se omluvně odmlčel, za všechno může přeci on, tedy skoro za vše.
„Dobře, přiznávám se..Tsunade jsem řekl, ať k tobě přidá i Anko, ale nemyslel jsem to špatně. Chtěl jsem, abyste byli-“
„Už nic neříkej. Stejně už nemůžu vrátit co se stalo.“ Sklopil hlavu a chystal se k odchodu.
„Ale něco by se dělat dalo.“ zamyslel se Jiraya a chystal se někam jít „Počkej ještě chvíli a nikam nechoď!“ chtěl mu pomoct to napravit. Stejně nemá co dělat (chtěné návštěvy z města k němu chodí až o víkendech).

„Co by se dalo dělat? Všechno jsem pokazil!“ nevěřil Kakashi.
„Nic nedopadlo tak špatně. Možná vím, jak vše urovnat..ne líp! Mám plán.“ Oznámil inteligentně radostně.
„Ajéje plán..“dal oči v sloup, „radši už nic dělat nebudu,“ povzdychl si, „mohlo by to být ještě horší!“ urazil se Kakashi a Jirayovi připadalo, jako by s ním ztrácel čas.
„Zkusit to můžeš, nemáš co ztratit, pokud jí nemiluješ ... což je blbost?“ Kakashi zakroutil hlavou a Jiraya pokračoval.
„Mohl by jsi jí někam pozvat, ale jinak, než jak to děláš u ostatních, aby si hned nemyslela, že se ti líbí, ale že to má brát jako omluvu a kup jí láhev něčeho dobrého..ne, láhev raději ne...květiny????“ snažil se marně, aby to pochopil.
Kakashi ho sice poslouchal, ale jedním uchem to šlo dovnitř a druhým lezlo ven. Jediné co si z toho všeho pamatuje je jeho připitomnělý výraz, ostatně jako vždycky, když se o něco snaží.
„Poslouchal jsi mě?“
„Co..“
„Ach bože, tak ještě jednou.“ Ne teď už mu to nepřipadalo, ztrácel tu čas další hodinu a půl a do toho všeho to plánování..
Plán je to možná dobrý, ale co když to dopadne, jako vždy hádkou!!! Pomyslil si Kakashi. „Já nevím ...“ pokrčil rameny.
Jiraya by ho ze zoufalosti nejradši roztrhal, zabil, zadupal.
„Pokud si to chceš s Anko urovnat, víš co máš dělat...“ povzbudivě a vyčerpaně ho vystrčil z domu, než si to ještě rozmyslí a nezabije ho. V rychlosti pak zabouchl dveře.

Poznámky: waw po moc dlouhé době pokračování já vím je to nic moc, zapomněla jsem o čem má povídka být, tak tohle prosím berte jako takový mezidílek)))*