Co je správné? 1.kapitola

Co-Co tady dělám? Tohle je přece Sakuřin byt, nebo ne? Jak jsem se sem dostala? Proč se schovávám za pohovkou? Co to?........To-To je krev?! KREV?! Proč je krev na mích rukou?
"Sakuro?!" vykřikla Hinata, která seděla za jejím gaučem a celá se třásla.
Hinata vykoukla zpoza gauče. Celý obývací pokoj byl úplně rozmlácený, skříně byly převrácené, rozbitá televize jiskřila, lustr spadl ze svého místa na zem a za roztříštěnými okny byla už tma.
Co-Co se tady stalo? Jediné co si pamatuji je, že jsem kolem poledne šla na ramen, potkala tam Naruta a jakmile se mě dotkl omdlela jsem, tak jak jsem se dostala sem?,uvažovala ve své mysli Hinata.
Spatřila krev, která jakoby tvořila cestu ven. Celá vyděšená se vydala po té cestě.
Celý dům byl vzhůru nohama, shody byli zbořené, obrazy na stěnách byly roztříštěné, ozdoby na skříních spadaly dolů a Hinata spatřila fotku, na které Naruto objal Sakuru, těsně předtím, než mu Sakura dala pěstí, tato fotka byla ohořelá a roztržená vejpůl, aby Naruta a Sakuru oddělila.
S hrůzou v očích Hinata pokračovala po cestě krve. To co nalezla na konci cesty jí ohromilo, do očí vehnalo slzy a zvedlo žaludek.
Ocitla se v kuchyni a tam, na stěně visela Sakura. Ke zdi byla doslova přibita všemi svými domácími noži z niž odkapávala krev. Sakuřiny oči byly široce otevřené, jako by nemohly uvěřit tomu, co před svou smrtí viděly.
Hinata padla na kolena a vyzvracela se, něco takového v životě neviděla. Podívala se na své ruce a rozbrečela se, vše nasvědčovalo tomu, že to ona Sakuru zabila.
"Proč jsem něco takového udělala?" zeptala se sama sebe nahlas.
"Hih." ozvalo se a Hinata se polekaně otočila. V chodbě byla skříň a na ní zrcadlo a v něm byla Hinata. Tedy vypadalo to jako Hinata, ale ona věděla, že tamhle se určitě netváří.
Ten úsměv té druhé Hinaty byl spíše posměšný úšklebek a oči přímo jiskřily touhou zabíjet.
"Tak ty nevíš?!" zeptala se ta druhá Hinata a normální Hinata zavrtěla hlavou.
"Tak já ti to povím." řekla opět ta druhá a začala si prohlížet své nehty, jako by ji ta pravá Hinata vůbec nezajímala.
"Teď ti povím proč jsem....proč jsme ji zabily. Víš když jsi se narodila, tak jsem já, Hidata, byla ta mladší a tehdy ještě platil zákon o tom, že hlavní rodina může mít pouze jedno dítě a tak mě chtěli tajně zabít, aby se o tom nikdo nedověděl. Matka to nechtěla připustit a tak vzala nás obě k tomu útesu, že mě zabije a že nás chce vidět naposledy pohromadě. U toho útesu mě vyměnila za náhradu a tu hodila ze srázu, věděl ale že by se na to přišlo a tak mě do tebe prostě zapečetil, při čemže zemřela, oficiálně zemřela na nějakou nemoc. Chtěla, abych tě ochránila až to bude nejvíc potřeba. Proto jsem zabila Sakuru." řekla Hidata a dál si znuděně prohlížela své nehty.
"Ale Sakura mi nechtěla nic udělat!" namítla Hinata, které se z očí valily slzy. Hidata obrátila oči v sloup a řekla: "Ona chtěla dát Narutovi šanci, chápeš?! Naruto je do ní blázen, což nechápu. Nesmím dopustit abys byla nešťastná. Já tě ochráním, jen se neboj. Nedovolím aby ti někdo ublížil. Jo a ANBU tu budou za tři, dva, jedna..."
Dveře do domu se rozrazily a v nich stálo pět členů ANBU, obhlédli situaci a nevěřícně hleděli na Hinatu.
"To vy Hinato?!" otázal se překvapeně jeden z ANBU.
Hinata zpanikařila, nevěděla co dělat, snažila se zanalyzovat situaci, ani nepotřebovala mozek Shikamara, aby věděla, že po ní ANBU půjdou. Nechtěla, aby ji dostali. Nechtěla, aby ji odvedli!
Něco takového nehodlala připustit a tak vyběhla po schodech s ANBU v patách. Ocitla se ve druhém patře v Sakuřině pokoji, ve kterém to zjevně všechno začalo.
Neměla na vybranou, musela utéct. Rozběhla se přímo proti oknu a proskočila jím. Na zahradě tvrdě dopadla na zem, naštěstí neměla nic zlomené. Běžela a hbitě přeskočila plot, ANBU ji byli stále v patách.
Nepolevila v běhu, naopak přidala. Po tvářích se jí koulely slzy. Běžela Konohou přímo k bráně.
Minula Ichiraku ramen, kde se málem srazila s Narutem.
"Hinato, kam to bě...." Hinata ale nepřestala utíkat, ještě se naposledy otočila, aby spatřila tvář chlapce, kterého tolik milovala.
Minula sídlo Hyuuga klanu. Neji zrovna vykukoval z okna. Uvědomila si, že tohle je možná naposledy, co vidí svého bratrance i otce.
Brečela stále víc a víc.
Překvapilo ji, jak rychlá je, když jí jde o život, nebo o svobodu. ANBU její rychlosti nestačili. Za několik minut neustálého běhu se ocitla před bránou. Nepolevila, musela to stihnout, ale cítila, že už nedokáže vyvinout větší rychlost. Slyšela jak kdosi z pronásledujících ANBU zařval: "Zavřete bránu! Rychle!"
Jak řekli tak se stalo, strážní začali zavírat bránu, začali zavírat Hinatinu cestu ke svobodě.
Bože, prosím ať to stihnu! řekla si Hinata v duchu.
Pche, k čemu je ti Bůh, když máš mě?! ozval se hlas Hadaty a Hinata neuvěřitelně zrychlila.
Ano stihla to včas a sotva proběhla brána za ní zaklapla.
Hinata se naposledy ohlédla. Opouštěla místo, kde se narodila. Opouštěla místo, kde poprvé spatřila kluka, kterého miluje dodnes. Opouštěla místo, kde měla tolik přátel. Ale nebyla jiná možnost! Pro Hinatu ne! Nechtěla zabít ještě někoho dalšího a tak se znovu podívala před sebe a pokračovala v běhu.
Shino, Kibo, Naruto, kamarádi.......já.....omlouvám se.