Sakura a Akatsuki 16

Sakura našla Itachiho celkem snadno. Nacházel se v obývacím pokoji a spal v křesle. Sakura do něho trochu strčila, ale k její smůle ho to neprobralo, zkusila to ještě dvakrát, ale ani to nezabralo. Sakura měla ještě stále drobátko trpělivosti a tak s Itachim zkusila zatřepat, ale to taky nezabralo. Přešla tedy na tradiční metodu buzení a dala Itachimu “malou“ facku. Toto už Itachiho probralo.

„Jé, Sakuro. Potřebuješ něco?“ optal se Itachi a i když se snažil vypadat, že je v obraze, nepovedlo se mu to.
„Chtěla jsem…….. Nepotřebuješ vyprat prádlo?“ vypadlo nakonec ze Sakury.
„To, to, to jste tu jenom vy dva?“ ozval se z povzdálí Pein.
„ANO“ odpověděli Itachi a Sakura nastejno, i když vůbec netušili, oč jde.
„No tak já vám zatím rozdělím role,“ řekl Pein
„ROLE???“ řekli znova na stejno.
„Ano, vždyť jsem vám říkal, že budeme hrát šípkovou Růženku.“ Odpověděl Pein.
„ŠÍPKOVOU RŮŽENKU???“ řekli znova nastejno.
„Kdo dal Sakuře přezdívku šípková Růženka?“ zeptal se Hidan, který právě vystrčil hlavu ze dveří kuchyně.
„Hidane. Nikdo, zdůrazňuji nikdo, mi nedal přezdívku šípková Růženka!“ řekla Sakura pomalu a zřetelně.
„Hidane to je perfektní nápad. Sakura bude hrát šípkovou Růženku, Itachi prince, který ji pak probudí, ty otce Růženky….“Pein chtěl pokračovat, ale do řeči se mu vložila Sakura.
„To, to, to jako, že mě Itachi bude líbat?“ řekla.
„Itachi bude líbat Sakuru!!“ zařval právě příchozí Deidara na celé sídlo.

Po 10 minutách
Všichni Akatsuki měli rozdělené role. A na Peinovu hlavu už padali jenom protesty, jako např. ne já ženskou nehraju, nebo ne nikdy nebudu hrát starýho dědka. Pein to naštěstí řešil velice statečně, a všechny protesty zamítal. Když se všichni ztišili, domluvili se všichni na první zkoušce, která měla být dnes večer. Pak se všichni rozešli do svých pokojů a začali přemýšlet, jak se vyvlíknou ze scén ve, kterých hrát za žádnou cenu nechtějí.

Večerní zkouška Růženky
„Začneme od scény, kdy Růženka je dospělá a prochází se po zahradách. Pak uvidí růže a půjde do věže, tam potká tu sudičku, a dál už to znáte ne?“ řekl Pein a dal signál, aby se všichni co mají hrát, připravili.
„Tak začněte!“ řekl Pein

Když Růženka dosáhla 16 let. Procházela se v královských zahradách. Najednou však narazila na neznámou květinu, kterou ještě nikdy neviděla.
„Zetsu!!! Nehrab na mě. Ty nejsi ta neznámá květin!“ křičela Sakura na Zetsua, který si myslel, že má přijít na scénu.
„Můžete prosím pokračovat,“ řekl Pein.
Růženka si květinu prohlížela.
„To je, ale překrásná květina, nikdy jsem ji ještě neviděla. Zajímalo…“
„Slyšel jsem dobře, že se líbím Sakuře?“ řekla černá půlka Zetsua.
„A ven! Takhle bychom se nikam nedostali. Řekl jsem ven!“ křičel Pein na Zetsua.
Růženka si květinku ještě chvíli prohlížela, ale pak si všimla staré zarostlé věže a šla se do ní podívat. Stoupala stále výš a výš, až se ocitla nahoře na věži. Kde nebyla sama.
„Dobrý den babičko, nevíte co je to za květinu, co tam dole roste? Jé vy jí tu máte taky.“
Řekla Sakura a rozběhla se ke květinám. Ale jakmile se jich dotkla…
„KATSU“ řekl Deidara a jak Růženka, tedy Sakura běžela ke kytici růží. Celá věž vybouchla.