APRÍL! (Pro mojí nejlepší internetovou kamarádku Vodí-chan!)

Bílý sníh už pomalu taje,
každé dítě venku si hraje!
Měsíc žertů začíná!
Je prvního Apríla...

„Kisame! Kisame! Pozor! Kočka!“ křičel Tobi přes celou rezidenci. Kisame vyletěl z postele a horlivě se rozhlížel.
„Apríl!“ smál se Tobi. Kisame se po něm naštvaně ohnal Samehadou, minul a rozbil budík, který ukazoval půl jedné ráno.

„Kisame! Jonatán umřel! Umřela ti závojnatka!“ křičel Tobi znovu. Kisame rychlostí blesku vyletěl z postele a vběhl do obýváku. Tam stál Tobi vedle akvárka, které prostupovaly paprsky právě vycházejícího slunce, a smál se.
„Apríl!“ Kisame se zamračil, otočil se na patě a odešel.

„Kisame! Chytnul mi koberec! Zase! Hoří mi koberec!“ vběhl ke Kisamemu do pokoje Deidara. Kisame nevstával. Deidara s ním začal třást.
„HOŘÍ!!! TY IDIOTE!!!“ křičel. Kisame pomalu vstal, prošel chodbou, zahnul do Deidarova pokoje. Hořel tam koberec.
„Deidaro... hoří ti koberec...“ řekl znuděně a začal hasit.

U snídaně:
„Peine! Peine! Máš nakřivo piercing!“ křičel Tobi. Pein si osahal obličej.
„Apríl!“ řekl Tobi znovu a začal se smát. Pak se otočil na Kakuza.
„Pamatuješ, jak jsi si schovával peníze v kotelně? Včera jsem s nimi omylem zatopil,“ oznámil. Kakuzu se dál věnoval svým věcem. Tobi se urazil a odešel do svého pokoje. Teprve když za ním zaklapy dveře, vylítl Kakuzu z místa a běžel se podívat do kotelny. Za chvíli se ozval srdceryvný řev, když šlápnul na nastraženou banánovou slupku a spadl do škopku strouhaného zelí. Na škopku bylo napsáno, jak jinak než Apríl.

Odpoledne Konan vaří oběd:
„Konan! Konan! Došel papír!“ křičel Tobi. Konan dál krájela cibuli. Potom ukázala prstem z okna.
„Není to náhodou zmrzlinář?“ zeptala se. Tobi se namáčkl na sklo.
„Kde?! Kde?!“ křičel.
„Apríl,“ řekla Konan a vyplázla na něj jazyk.

„Deidaro! Našel jsem tvojí sbírku Šťastné třináctky!“ křičel Tobi. Deidara mu zacpal pusu kusem jílu a sevřel ho rukama i nohama.
„Rozdělím se s tebou o přílohy!“ řekl tiše a naléhavě. Tobi na něj koukal.
„Apríl!“ řekl přidušeně, vyprostil se z pevného sevření a odběhl pryč.

U Peinovy schůzky:
„Musíme mu to nějak zatrhnout! Už mi z toho jeho ''Apríl!'' zvoní v uších!“ stěžoval si Kisame.
„Dneska mi řekl, že jsem hezký a není na mě vidět stáří! Potom řekl ''Apríl!'' a zdrhnul,“ stěžoval si Kakuzu. Deidara si zacpal pusu levým jazykem a snažil se na sobě nedat znát smích.
„Měli bychom mu domluvit!“ pokusil se Itachi bouchnout pěstí do stolu, netrefil se ale a zabořil pěst do misky s kočičím žrádlem (kde se tam vzalo?!), „Dneska mi schoval brýle!“
„Dojděte pro něj!“ nařídil Pein. Deidara zařval něco ve smyslu: „Tobi, ty s****o, okamžitě pojď sem nebo ti natrhnu p***!“ a Tobi vběhl mezi ně. Všichni mu začali vytýkat a nadávat. Po chvíli se Tobi rozbrečel.
„Já- já se omluvám! Já už to nikdy neudělám! Jenom už prosím nekřičte!“ Všichni ztichli.
„Ty jsi hodnej kluk...“ smiloval se nad ním Deidara.
„APRÍL!!!“ zařval Tobi z plných plic a zdrhnul dřív, než se ho všichni pokusili zabít...